USMĚRŇOVÁNÍ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ
Hodnocení vývoje mzdových prostředků
Opatření při nežádoucím vývoji mzdových prostředků

(1) Výše mzdových prostředků organizací se vymezuje pro jednotlivé roky závaznými limity mzdových prostředků (dále jen „závazné limity“) v pětiletých státních a hospodářských plánech, pokud se v úkolech pro sestavení státních plánů nestanoví jinak. Závaznými limity jsou

(2) Jestliže závazné limity nejsou stanoveny ve státním plánu, stanoví je ústřední orgán podle dohody s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí.

(3) Nadřízené orgány rozdělí objem mzdových prostředků vyplývající ze závazných limitů stanovených ve státním plánu pro hospodářské organizace na základní a pobídkovou složku podle dohody ústředního orgánu s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí nebo podle pokynů tohoto ministerstva, a to v poměru, který

(4) Pro hospodářské organizace stanoví nadřízené orgány normativ nebo absolutní limit základní složky mzdových prostředků, absolutní limit pobídkové složky mzdových prostředků a k závazným limitům rozhodující ukazatele a přepočítací koeficienty; k normativu základní složky a absolutnímu limitu pobídkové složky mzdových prostředků se stanoví též podmiňující ukazatele.

(5) Pro rozpočtové a příspěvkové organizace stanoví nadřízené orgány absolutní limit mzdových prostředků.

(6) Pro sestavení hospodářských plánů stanoví nadřízené orgány k závazným limitům tolerance, v jejichž rámci mohou beze změny pětiletého plánu snižovat nebo zvyšovat v ročních plánech závazné limity stanovené pro jednotlivé roky.

(7) Způsob stanovení závazného limitu (odstavec 1) včetně druhu a způsobu použití stanovených rozhodujících ukazatelů a přepočítacích koeficientů (odstavec 4) nelze v průběhu období pětiletého plánu měnit.

(8) Na základě závazných limitů a k nim stanovených rozhodujících ukazatelů a přepočítacích koeficientů vypracují nadřízené orgány a organizace plány mezd (§ 9), které jsou součástí jejich hospodářského plánu.

(1) Nadřízené orgány stanoví normativ základní složky mzdových prostředků pro hospodářské organizace, u kterých se podněcuje v souladu s cíli státního plánu zájem na zvyšování objemu výroby a služeb prostřednictvím růstu produktivity práce. Při stanovení normativu použijí nadřízené orgány jako rozhodujícího ukazatele upravené vlastní výkony organizace;⁵) jiného ukazatele mohou použít, jestliže se z něho vychází při stanovení normativu ve státním plánu nebo vyjadřuje-li lépe náročnost příslušné činnosti na množství práce a její kvalifikovanost.

(2) K normativu základní složky mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány podmiňující ukazatele, které charakterizují hlavní věcné úkoly hospodářského plánu; při jejich nesplnění nelze zvyšovat základní složku mzdových prostředků v závislosti na překročení plánované výše rozhodujícího ukazatele (odstavec 1).

(3) Přepočítací koeficienty k normativu základní složky mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány tak, aby vyjadřovaly poměr, ve kterém se přepočítává plánovaný objem základní složky bez ostatních osobních nákladů při překročení a neplnění plánované výše rozhodujícího ukazatele. Přepočítací koeficienty stanoví nadřízené orgány

(4) Nadřízené orgány stanoví absolutní limit základní složky mzdových prostředků pro hospodářské organizace, u kterých

(5) K absolutnímu limitu základní složky mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány upravené vlastní výkony organizace jako rozhodující ukazatel, při jehož neplnění se krátí plánovaný objem této složky bez ostatních osobních nákladů. Nadřízené orgány mohou stanovit jiného rozhodujícího ukazatele, pokud se z něho vychází při stanovení normativu ve státním plánu nebo vyjadřuje-li lépe náročnost příslušné činnosti na množství práce a její kvalifikovanost. Jestliže upravené vlastní výkony nebo jiný ukazatel tuto náročnost nevyjadřují, rozhodující ukazatel se nestanoví.

(6) Přepočítací koeficienty k absolutnímu limitu základní složky mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány jen při stanovení rozhodujícího ukazatele, a to tak, aby vyjadřovaly poměr, ve kterém se přepočítává plánovaný objem základní složky bez ostatních osobních nákladů při neplnění plánované výše rozhodujícího ukazatele. Přepočítací koeficienty stanoví nadřízené orgány číselnou hodnotou jedna; nižší číselnou hodnotou než jedna mohou přepočítací koeficienty stanovit, je-li zájem především na snižování počtu pracovníků.

(7) Jiného rozhodujícího ukazatele, než je ukazatel, z něhož se vychází při stanovení normativu ve státním plánu (odstavec 1 a 5), podmiňující ukazatele (odstavec 2) a číselnou hodnotu přepočítacích koeficientů (odstavce 3 a 6) stanoví nadřízené orgány podle směrnic příslušného ministerstva práce a sociálních věcí nebo nejsou-li směrnice vydány, podle dohody nadřízeného ústředního orgánu s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí a příslušnou plánovací komisí. Jde-li o projektové a inženýrské organizace a hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny, stanoví nadřízené orgány jiného rozhodujícího ukazatele, podmiňující ukazatele a číselnou hodnotu přepočítacích koeficientů podle směrnic federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj nebo nejsou-li směrnice vydány, podle dohody nadřízeného ústředního orgánu s tímto ministerstvem a s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí; obdobně stanoví pro tyto organizace normativ nebo absolutní limit základní složky mzdových prostředků.

(1) Nadřízené orgány stanoví k absolutnímu limitu pobídkové složky mzdových prostředků

(2) Nadřízené orgány uplatní podle charakteru činnosti organizací jako rozhodujícího ukazatele (odstavec 1) rentabilitu k výrobním fondům⁵) nebo rentabilitu k výrobním činitelům nebo ukazatele vyjadřujícího efektivnost vývozu anebo jiného ukazatele, pokud lépe vyjadřuje efektivnost a další kvalitativní výsledky činnosti organizací a uspokojování společenských potřeb.

(3) Přepočítací koeficienty k absolutnímu limitu pobídkové složky mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány tak, aby vyjadřovaly poměr, ve kterém se zvyšuje nebo krátí objem této složky v závislosti na změnách výše rozhodujícího ukazatele v procentech. Přepočítací koeficienty stanoví nadřízené orgány

(4) Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně při stanovení přepočítacích koeficientů pro sestavení pětiletého hospodářského plánu.

(5) Rozhodující a podmiňující ukazatele (odstavce 1 a 2) a číselnou hodnotu přepočítacích koeficientů (odstavec 3) stanoví nadřízené orgány obdobně podle ustanovení § 6 odst. 7.

(1) Nadřízené orgány vytvářejí při stanovení (rozpisu) závazných limitů rozpisovou rezervu v plánu mezd ke krytí potřeby mzdových prostředků (např. z důvodů nepříznivých klimatických podmínek a živelních pohrom, dodatečně stanovených úkolů, realizace některých mzdových opatření apod.), kterou nelze zahrnout do těchto limitů. Rozpisovou rezervu vytvářejí nadřízené orgány bez újmy krytí této potřeby tak, aby se neoslabovala hmotná zainteresovanost pracovníků organizací.

(2) Výše rozpisové rezervy je určena rozdílem mezi objemem mzdových prostředků, který vyplývá ze závazných limitů stanovených nadřízenému orgánu pro organizace v jeho oboru působnosti, a objemem, který vyplývá ze závazných limitů stanovených nadřízeným orgánem pro tyto organizace. Dotýká-li se tvorba rozpisové rezervy v plánu mezd ostatních částí hospodářského plánu, promítne se též do těchto částí plánu.

(3) Příslušné ministerstvo práce a sociálních věcí může, pokud nadřízené orgány nepostupují podle ustanovení odstavce 1, stanovit pro výši rozpisové rezervy její spodní nebo horní hranici i popřípadě obě tyto hranice. Jsou-li hranice stanoveny, vytvářejí nadřízené orgány rozpisovou rezervu nejméně ve výši spodní hranice a nesmí při vytváření rezervy překročit horní hranici.

(4) Rozpisová rezerva se používá k dodatečnému rozpisu nebo se může vázat ve prospěch organizací. Nadřízené orgány však nemohou použít rozpisovou rezervu k dodatečnému rozpisu nebo ji vázat, jestliže by tím zakrývaly nedostatky v činnosti organizací.

(5) Vázaná rozpisová rezerva se nesmí použít, dokud nepominou důvody, pro které se vázala. Nadřízené orgány však mohou vázanou rezervu použít k dodatečnému rozpisu na organizace, pro které rezervu vázaly.

(6) Organizace mohou při rozpisu závazných limitů na nižší stupně řízení (dále jen „organizační jednotka“) vytvářet a používat rozpisovou rezervu obdobně podle ustanovení odstavců 1 až 5. O rozpisovou rezervu organizace nesnižují objem mzdových prostředků při jejich rozdělení na jednotlivá čtvrtletí, popřípadě měsíce. Obdobný postup mohou organizace uplatnit též uvnitř svých organizačních jednotek.

(7) Nadřízené orgány a organizace vedou evidenci o tvorbě a použití svých rezerv.

(1) Roční objem základní složky mzdových prostředků odpovídající závaznému limitu rozdělí hospodářská organizace v ročním plánu mezd na základní složku bez ostatních osobních nákladů a na ostatní osobní náklady a obě části dále rozdělí na jednotlivá čtvrtletí. Na stejná časová období rozdělí hospodářská organizace roční objem pobídkové složky mzdových prostředků odpovídající absolutnímu limitu a též plánovanou roční výši rozhodujících a podmiňujících ukazatelů; přitom zvlášť vymezí plánovaný objem prostředků pro podíly na hospodářských výsledcích. Při rozdělení mzdových prostředků na jednotlivá čtvrtletí přihlíží organizace k činitelům, které ovlivňují potřebu mzdových prostředků v příslušném čtvrtletí.

(2) Roční objem mzdových prostředků odpovídající závaznému limitu rozdělí rozpočtová a příspěvková organizace v ročním plánu mezd na mzdové prostředky bez ostatních osobních nákladů a na ostatní osobní náklady a obě části dále rozdělí na jednotlivá čtvrtletí. Při rozdělení mzdových prostředků na jednotlivá čtvrtletí přihlíží organizace k činitelům, které ovlivňují potřebu mzdových prostředků v příslušném čtvrtletí.

(3) Plán mezd organizace vypracovaný podle odstavců 1 a 2 včetně změn (§ 10) potvrzuje nadřízený orgán. Potvrzený plán je podkladem pro kontrolu dodržování závazných limitů v průběhu plnění plánu. Nadřízený orgán nesmí potvrdit roční plán mezd organizace, který není v souladu se závaznými limity a celkovými cíli státního plánu nebo jehož ukazatele nejsou správně rozděleny na jednotlivá období roku.

(4) Potvrzený plán mezd, který obsahuje ukazatele pro kontrolu dodržení závazných limitů rozdělené na jednotlivá období roku narůstajícím způsobem, oznamují hospodářské a příspěvkové organizace příslušnému orgánu Státní banky československé nebo jiného peněžního ústavu, s nímž jsou ve spojení (dále jen „banka“), nejpozději do deseti kalendářních dnů po skončení období, za které se provádí kontrola; stejně oznamují plán mezd vyplývající z potvrzené změny (§ 10).

(1) Výši závazných limitů včetně výše příslušných ukazatelů, koeficientů a popřípadě další kvantitativní závislosti a z nich vyplývající objem mzdových prostředků i jeho rozdělení na jednotlivé složky a na jednotlivá období roku lze v hospodářských plánech měnit do posledního dne období, jehož se změna týká, pokud zvláštním předpisem nebo příslušným orgánem není stanoven jiný termín. Týkají-li se změny plánu mezd ostatních částí hospodářského plánu, promítnou se též do nich.

(2) Jestliže dojde po schválení státního plánu na příslušný rok ke změně plánované výše rozhodujícího ukazatele, změní se v hospodářském plánu plánovaný objem mzdových prostředků hospodářských organizací jen v poměru vyplývajícím z přepočítacích koeficientů platných pro překročení nebo neplnění plánu. Ústřední orgán může pro hospodářské organizace a jim nadřízené orgány v oboru své působnosti stanovit odchylný postup.

(3) Nadřízené orgány a organizace vedou evidenci o změnách plánu mezd.

(1) Organizace hodnotí, zda v průběhu plnění plánu dodržela závazné limity, na základě použitelného objemu mzdových prostředků (§ 12). Dodržení závazných limitů se hodnotí nejméně čtvrtletně, a to vždy za období od počátku roku.

(2) Závazné limity organizace dodržuje, jestliže objem mzdových prostředků zúčtovaný k výplatě do nákladů za příslušné období není vyšší než použitelný objem mzdových prostředků. Rozdíl mezi objemem zúčtovaným k výplatě do nákladů a použitelným objemem mzdových prostředků se považuje za úsporu nebo překročení závazných limitů.

(3) Hodnocení, zda v oboru působnosti nadřízeného orgánu jsou dodrženy závazné limity v úhrnu za všechny organizace, popřípadě její skupiny, se provádí na základě porovnání součtu úspor a součtu překročení závazných limitů jednotlivých organizací. Závazné limity jsou dodrženy, jestliže součet překročení není vyšší než součet úspor organizací a všech rozpisových rezerv mzdových prostředků, které nejsou vázány.

(1) Použitelným objemem mzdových prostředků v hospodářských organizacích je souhrn

(2) Použitelným objemem mzdových prostředků v rozpočtových a příspěvkových organizacích je souhrn

(3) Organizace, které je stanoven normativ základní složky mzdových prostředků, přepočítává její plánovaný objem bez ostatních osobních nákladů v závislosti na plnění plánované výše rozhodujícího ukazatele a na přepočítacích koeficientech; přepočet v závislosti na překročení plánované výše rozhodujícího ukazatele provádí, pokud splní podmiňující ukazatele. Organizace, které je stanoven absolutní limit základní složky mzdových prostředků spolu s rozhodujícím ukazatelem, přepočítává její plánovaný objem bez ostatních osobních nákladů v závislosti na neplnění plánované výše tohoto ukazatele.

(4) Plánovaný objem pobídkové složky mzdových prostředků přepočítává organizace v závislosti na plnění plánované výše rozhodujícího ukazatele a na přepočítacích koeficientech; přepočet v závislosti na překročení plánované výše rozhodujícího ukazatele provádí, pokud splní podmiňující ukazatele.

(5) Organizace vyloučí při přepočtu (odstavce 3 a 4) z plnění plánované výše rozhodujících ukazatelů v rozsahu, který stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí v součinnosti s ministerstvy práce a sociálních věcí republik, částky vyjadřující podle zvláštních předpisů ztráty způsobené nekvalitní výrobou (činností), popřípadě další společensky nežádoucí výsledky.

(6) Připočitatelnými částkami podle odstavců 1 a 2 jsou částky

(7) Odpočitatelnými částkami podle odstavců 1 a 2 jsou částky

(1) Hospodářské organizace mohou do výše úspory závazných limitů zjištěné za příslušné období (§ 11) vytvářet fond odměn přídělem z finančních zdrojů podle zvláštních předpisů.

(2) Fond odměn se doplňuje dotacemi poskytovanými v rámci rezervy mzdových prostředků státního plánu a rozpisových rezerv nadřízených orgánů, převodem prostředků z fondu odměn jiných organizací a převodem z fondu hmotné stimulace vývozu, popřípadě podle rozhodnutí federálního ministerstva práce a sociálních věcí z jiných fondů zřízených podle zvláštních předpisů.

(3) Z fondu odměn vyplácejí hospodářské organizace podíly na hospodářských výsledcích; mohou z něho vyplácet též prémie a odměny [§ 3 odst. 2 písm. d)], pokud si pro jejich výplatu doplnily fond odměn podle ustanovení odstavce 2, nejvýše však v rozsahu doplněných prostředků; dále z něho vyplácejí obdobná plnění poskytovaná učňům v období odborného rozvoje.

(4) Hospodářské organizace převádějí z fondu odměn prostředky do fondů odměn

(5) Hospodářské organizace zúčastněné na důležitých stavbách mohou převést z fondu odměn prostředky do fondu odměn investora k úhradě peněžitých odměn při rozvoji iniciativy pracujících, které poskytuje investor podle podmínek stanovených staveništní odborovou radou v dohodě s těmito organizacemi.

(6) Hospodářské organizace mohou použít prostředků fondu odměn podle odstavců 3 až 5, jen pokud nejsou vázány [§ 12 odst. 6 písm. c) a § 16]. Prostředky vázané ve fondu odměn použijí hospodářské organizace na konci roku k doplnění finančních zdrojů podle zvláštních předpisů.

(1) Zjistí-li organizace, že je ohroženo dodržení závazných limitů, přikročí neprodleně k odstraňování příčin, popřípadě uplatní podle příslušných předpisů opatření vůči odpovědným pracovníkům. V součinnosti s odborovými orgány informuje organizace kolektiv pracovníků o zjištěných nedostatcích, jejich příčinách a nutných nápravných opatřeních a organizuje účast pracujících na jejich provádění. Nápravná opatření oznámí organizace nadřízenému orgánu.

(2) Za účelem odstranění nedostatků, které ohrožují dodržení závazných limitů, zajistí organizace především technická a organizační opatření umožňující zejména

(3) K posílení hmotného zájmu pracovníků na odstranění nedostatků a plnění opatření podle předcházejícího odstavce a k upevnění mzdové kázně organizace zejména

(4) Zjistí-li nadřízený orgán, že v organizaci je ohroženo dodržení závazných limitů, uloží jí opatření k nápravě včetně opatření k přezkoumání a úpravě norem spotřeby práce,⁶) popřípadě opatření vůči odpovědným pracovníkům, nepovažuje-li opatření prováděná organizací podle odstavců 1 až 3 za dostatečně účinná.

(1) Organizace, která překročí závazné limity,

(2) Organizace, která překročí závazné limity nad hranici stanovenou federálním ministerstvem práce a sociálních věcí (závažné překročení), kromě opatření uvedených v odstavci 1

(3) Opatření podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) a c) se uplatňují v rámci výrobní hospodářské jednotky v jejích organizačních jednotkách, které podle pravidel stanovených výrobní hospodářskou jednotkou (§ 17) překročily použitelný objem mzdových prostředků, a na generálním ředitelství. Přitom se postupuje podle odstavce 4.

(4) Snížení sazeb a objemu prostředků podle odstavce 2 písm. c) se provede diferencovaně a především u vedoucích pracovníků organizace a dále u pracovníků útvarů, které svou činností ovlivnily překročení závazných limitů. Toto opatření se neuplatní u dělníků, kterým jsou stanoveny úkoly na základě norem odpovídajících technické a organizační úrovni výroby a ukazatelů zabezpečujících splnění hospodářského plánu.

(5) Zjistí-li nadřízený orgán, že organizace překročila závazné limity,

(6) Opatření provedená podle odstavců 1 až 5 platí až do vyrovnání překročení závazných limitů.

(1) Překročí-li hospodářská organizace závazné limity, je povinna vázat částku překročení ve fondu odměn.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na prostředky doplněné do fondu odměn podle § 13 odst. 2, pokud je hospodářská organizace dosud nepoužila.

a) normativy určující podíl mzdových prostředků na výsledcích činnosti vyjádřených stanoveným ukazatelem (rozhodující ukazatel) nebo změnu tohoto podílu proti výchozímu stavu;

b) absolutní limity určující přímo objem mzdových prostředků nebo jeho změnu proti výchozímu stavu.

a) zajišťuje účinnou stimulaci efektivnosti a dalších kvalitativních výsledků činnosti organizací a

b) přihlíží ke struktuře mezd (zejména podílu tarifní a nadtarifní části) a jejím předpokládaným změnám; přitom pobídková složka musí u každé organizace odpovídat nejméně 15 % mzdových prostředků.

a) pro překročení ukazatele nižší číselnou hodnotou než jedna tak, aby se znevýhodnilo přijímání a překračování málo progresivního plánu organizacemi;

b) pro neplnění ukazatele číselnou hodnotou jedna.

a) není zájem na zvyšování objemu výroby a služeb;

b) nevyjadřují upravené vlastní výkony organizace nebo jiný rozhodující ukazatel náročnost příslušné činnosti na množství práce a její kvalifikovanost.

a) rozhodujícího ukazatele, který charakterizuje efektivnost a další kvalitativní výsledky činnosti organizací a uspokojování společenských potřeb; podle výše tohoto ukazatele převzaté do hospodářského plánu a podle jejího plnění se zvyšuje nebo krátí objem pobídkové složky mzdových prostředků;

b) podmiňující ukazatele, které charakterizují hlavní věcné úkoly hospodářského plánu; při jejich nesplnění nelze zvyšovat objem pobídkové složky mzdových prostředků v závislosti na překročení plánu rozhodujícího ukazatele;

c) přepočítací koeficienty, které se uplatňují společně s rozhodujícím ukazatelem.

a) pro převzetí vyššího ukazatele do ročního hospodářského plánu proti pětiletému plánu, popřípadě úkolům pro sestavení ročního plánu číselnou hodnotou jedna;

b) pro překročení plánované výše ukazatele číselnou hodnotou nižší než jedna;

c) pro převzetí nižšího ukazatele do ročního hospodářského plánu proti pětiletému plánu, popřípadě úkolům pro sestavení ročního plánu a pro neplnění plánované výše ukazatele až do hranice 3 % číselnou hodnotou jedna a od této hranice číselnou hodnotou zvýšenou ve dvou stupních tak, aby pobídková složka zanikla, poklesne-li výše ukazatele v plánu o 15 % nebo neplní-li se ve stejném rozsahu plánovaná výše ukazatele.

a) přepočteného nebo plánovaného (nepřepočteného) objemu základní složky mzdových prostředků bez ostatních osobních nákladů,

b) přepočteného nebo plánovaného (nepřepočteného) objemu pobídkové složky mzdových prostředků,

c) skutečného, nejvýše však plánovaného objemu ostatních osobních nákladů,

d) připočitatelných částek,

e) odpočitatelných částek.

a) plánovaného objemu mzdových prostředků bez ostatních osobních nákladů,

b) skutečného, nejvýše však plánovaného objemu ostatních osobních nákladů,

c) připočitatelných částek,

d) odpočitatelných částek.

a) vázané v rezervě mzdových prostředků státního plánu,

b) vázané v rozpisové rezervě mzdových prostředků nadřízeného orgánu,

c) vázané ve fondu odměn nebo použité z fondu k doplnění finančních zdrojů organizace,

e) stanovené federálním ministerstvem práce a sociálních věcí v součinnosti s ministerstvy práce a sociálních věcí republik za vysokou technickou úroveň a jakost výrobků a služeb, úrokové bonifikace, popřípadě za další společensky žádoucí výsledky.

d) odměn za objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, řešení tématických úkolů apod. poskytnutých v uplynulých obdobích roku, které převyšují celkový objem těchto odměn poskytnutých ve stejném období předchozího roku,

a) překročení závazných limitů za minulý rok,

b) stanovené federálním ministerstvem práce a sociálních věcí v součinnosti s ministerstvy práce a sociálních věcí republik za nízkou technickou úroveň a jakost výrobků a služeb, úrokové sankce, překročení závazného limitu počtu pracovníků, popřípadě za další společensky nežádoucí výsledky.

a) svých organizačních jednotek,

b) jiných organizací, pokud se tyto organizace zasloužily o výsledky činnosti převádějící organizace, s nimiž je spojeno doplnění jejího fondu odměn podle ustanovení odstavce 2 nebo zvýšení jejího použitelného objemu mzdových prostředků podle ustanovení § 12 odst. 6 písm. e). Prostředky z dotací poskytnutých v rámci rozpisových rezerv nadřízených orgánů převádějí organizace jen se souhlasem příslušného ministerstva práce a sociálních věcí.

(7) Zůstatek prostředků fondu odměn převádějí hospodářské organizace do následujícího roku.

a) zdokonalit a racionalizovat procesy konstrukční, technologické a provozní přípravy včetně zásobování a odbytu,

b) snížit spotřebu surovin, materiálu a energie a také pracnost výroby a služeb,

c) zlepšit využití pracovní doby a dodržování pracovní kázně,

d) zvýšit technickou úroveň a jakost výrobků a služeb,

e) zkvalitnit normy spotřeby práce a další normativní podklady, na jejichž základě se hodnotí výsledky práce.

a) upraví a zpřísní pravidla pro usměrňování mzdových prostředků organizačních jednotek,

b) prověří, zda ukazatele stanovené v prémiových řádech a směrnicích pro poskytování především výkonnostních a mimořádných odměn jsou odvozeny ze závazných úkolů hospodářského plánu a v souhrnu zabezpečují splnění těchto úkolů; dále prověří, zda sazby a průběh prémií a sazby odměn, popřípadě objem prostředků na ně, zajišťují dodržení použitelného objemu mzdových prostředků; podle výsledku provede nezbytné úpravy prémiových řádů a směrnic pro poskytování odměn,

c) přezkoumá správnost zařazení pracovních činností (funkcí) do tarifních tříd a správnost používání mzdových tarifů, příplatků apod.

a) zabezpečí opatření podle § 14, popřípadě prohloubí opatření, která dříve přijala,

b) sníží roční odměny vedoucím pracovníkům a prémie a výkonnostní odměny vedoucím vnitropodnikových útvarů v souladu s předpisy platnými pro jejich poskytování a nevyplatí zálohy na tato plnění,

c) nevyplatí podíly na hospodářských výsledcích ani zálohy na ně,

d) oznámí neprodleně přijatá opatření bance.

a) zavede měsíční kontrolu dodržování závazných limitů, rozepíše plán mezd na jednotlivé měsíce nejméně pro běžné čtvrtletí, předloží neprodleně rozpis bance a informuje měsíčně nadřízený orgán a banku o stavu dodržení závazných limitů,

b) nesmí zvyšovat pracovníkům základní mzdy, pokud ze mzdových předpisů nevyplývá nárok na zvýšení, a objem prostředků na osobní ohodnocení,

c) sníží sazby prémií a ročních odměn, sazby, popřípadě objem prostředků na výkonnostní odměny, objem prostředků na mimořádné odměny, a to od nejbližšího čtvrtletí; snížení provede v rozsahu, který umožní vyrovnat překročení závazných limitů nejpozději do šesti měsíců od zavedení měsíční kontroly podle písmene a), nejvýše však v rozsahu tří pětin objemu mzdových prostředků plánovaného pro příslušné období v hospodářských organizacích jako pobídková složka těchto prostředků a v rozpočtových a příspěvkových organizacích jako prostředky na prémie a odměny.

a) projedná s ní příčiny překročení a přijatá opatření, posoudí účinnost přijatých opatření a popřípadě organizaci uloží provést další opatření a oznámit je bance; v případě závažného překročení požádá banku o součinnost při projednávání jeho příčin,

b) sníží roční odměnu vedoucímu organizace v souladu s předpisy platnými pro její poskytování a nepovolí výplatu zálohy na tuto odměnu,

c) nepovolí výplatu zálohy na podíly na hospodářských výsledcích.

(1) Výrobní hospodářské jednotky stanoví na období pětiletého plánu pravidla pro usměrňování mzdových prostředků a pro kontrolu jejich dodržování uvnitř výrobní hospodářské jednotky. Přitom vycházejí z ustanovení této vyhlášky a dalších předpisů. Výrobní hospodářské jednotky v pravidlech zajistí, aby

a) součet použitelných objemů mzdových prostředků organizačních jednotek nepřevyšoval použitelný objem mzdových prostředků výrobní hospodářské jednotky,

b) opatření podle § 15 odst. 1 se prováděla v organizačních jednotkách, které překračují použitelný objem mzdových prostředků, i když výrobní hospodářská jednotka závazné limity nepřekračuje.

(2) Organizační jednotky výrobní hospodářské jednotky vytvářejí fond odměn z prostředků, které jim výrobní hospodářská jednotka převede ze svého fondu odměn [§ 13 odst. 4 písm. a)]; přitom se postupuje podle pravidel stanovených výrobní hospodářskou jednotkou. Prostředků fondu odměn používají tyto organizační jednotky obdobně podle ustanovení § 13 odst. 3 až 7.

(3) Postup podle odstavce 1 mohou výrobní hospodářské jednotky uplatnit přiměřeně též uvnitř svých organizačních jednotek.