Vyhláška federálního ministerstva financí o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky

(1) Neinvestiční výdaje státních rozpočtů a fondů technického rozvoje na rozvoj vědy a techniky jsou:

(2) Neinvestičními výdaji na rozvoj vědy a techniky jsou rovněž výdaje

(3) Neinvestičními výdaji na rozvoj vědy a techniky nejsou zejména úhrady ústředních orgánů a organizací za dodávky nebo práce, jejichž předmětem jsou:

(4) Ze státních rozpočtů se podle § 2 odst. 1 písm. c) financují úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky, a to

(5) V případě, že podnik nevytváří podnikový fond technického rozvoje, avšak součástí jeho schváleného hospodářského plánu je podnikový plán rozvoje vědy a techniky, financují se úkoly tohoto plánu a ostatní výdaje na rozvoj vědy a techniky týkající se těchto úkolů z fondu technického rozvoje nadřízeného orgánu.

(1) Výdaji na výzkumné a vývojové práce podle § 2 odst. 1 písm. c) a odst. 2 jsou úhrady

(2) Ostatními výdaji na rozvoj vědy a techniky podle § 2 odst. 1 písm. g) jsou úhrady prací, které nejsou výzkumnými a vývojovými pracemi, avšak výhradně se využijí při jejich provádění, tj. úhrady

(1) Náklady organizací na výzkumné a vývojové práce jsou náklady na výkony vědy a techniky stanovené zvláštními předpisy,⁸) pokud se v této vyhlášce nestanoví jinak.

(2) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce se rovněž zahrnují náklady na

(3) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce, jejichž předmětem je nový výrobek,⁹) se zahrnují též vícenáklady výroby ověřovací série 10) nebo ověřovací výroby¹⁰) nového výrobku (dále jen „vícenáklady ověřování výroby“), nejvýše však do jejich plánované výše. Plánovanou výší vícenákladů ověřování výroby se rozumí rozdíl mezi úplnými vlastními náklady plánovanými na výrobu ověřovací série nebo na ověřovací výrobu a úplnými vlastními náklady plánovanými na běžnou výrobu.

(4) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce, jejichž předmětem je nová technologie, se zahrnují též vícenáklady nezbytných úprav provozně nevyzkoušených strojů a zařízení¹¹) a v důsledku jejich použití i vícenáklady úprav s nimi přímo spojených standardních strojů a zařízení do skončení komplexního vyzkoušení.

(1) Do nákladů na výzkumné a vývojové práce podle § 4 se zahrnují rovněž tyto náklady na zhotovení nebo pořízení předmětů hmotného národního majetku charakteru základních prostředků (dále jen „předměty“):

(2) Náklady na zhotovení nebo pořízení předmětů se zahrnují do nákladů na výzkumné a vývojové práce za těchto podmínek:

(3) Předměty, jež se nepřipravují pro využití v činnosti některé organizace po vyřešení úkolu, nýbrž jsou účelově určeny jako nezbytná pomůcka řešitelské organizace pro vyřešení jednoho úkolu nebo jeho části (dále jen „zbylé předměty“), se stávají splněním úkolu nebo jeho části pro tuto organizaci přebytečným nebo neupotřebitelným národním majetkem a organizace je povinna naložit s nimi podle zvláštních předpisů.¹⁴)

(4) Změní-li se v průběhu výzkumných a vývojových prací plánované určení zbylých předmětů tak, že je bude možné využít v hospodářské činnosti některé organizace, stávají se zbylé předměty vyrobenými předměty, avšak jen pod podmínkou stanovenou v odstavci 2 písm. c).

(5) Skončí-li řešení úkolu neúspěšně, naloží se s vyrobenými předměty jako se zbylými předměty.

(1) Výzkumné a vývojové práce, které jsou předmětem úkolu schváleného plánu rozvoje vědy a techniky, se financují za těchto podmínek:

(2) Výzkumné a vývojové práce, o nichž se uzavírá hospodářská smlouva, se mohou financovat ode dne jejího uzavření.

(3) Organizacím řízeným národními výbory, které financují výzkumné a vývojové práce z prostředků státního rozpočtu, se poskytují tyto prostředky v průběhu roku ze státního rozpočtu.

(4) Placení dodávek výzkumných a vývojových prací a dodávek tvořících podklady nebo součást těchto prací, jakož i placení výsledků řešení úkolů rozvoje vědy a techniky předávaných mezi organizacemi, se řídí zvláštními předpisy;¹⁶) případy, kdy se tyto práce a výsledky předávané mezi organizacemi neplatí, upravují zvláštní předpisy.¹⁷)

(1) Státní úkoly se ze státního rozpočtu financují do výše

(2) Podílové financování je možné za podmínek, že

(3) Podílové financování s účastí více než jednoho podílového zdroje se uskutečňuje sdružením prostředků podle zvláštních předpisů.¹⁸)

(4) Způsob financování jednotlivých státních úkolů podle odstavce 1 určí příslušný ústřední orgán pro technický a investiční rozvoj, který dohodne s odvětvovým ústředním orgánem pověřeným koordinací státního úkolu (dále jen „koordinační orgán“)

(1) Koordinační orgán zabezpečí rozpočtové prostředky na financování státního úkolu v běžném roce buď ve svém rozpočtu nebo v rozpočtu podřízené rozpočtové organizace a na základě toho otevře rozpočtový limit neinvestičních výdajů na státní úkol²) (dále jen „rozpočtový limit“) buď pro sebe nebo pro tuto organizaci. Příjemci rozpočtového limitu zřídí Státní banka československá (dále jen „banka“) rozpočtový čerpací účet na financování státního úkolu.

(2) V případě, že příjemcem rozpočtového limitu je koordinační orgán, prostředky z jeho rozpočtového čerpacího účtu čerpá

(3) Státní úkoly a jejich dílčí úkoly plně financované ze státního rozpočtu se hradí z rozpočtového čerpacího účtu a státní úkoly podílově financované ze zvláštního běžného účtu; na tento účet se procentními podíly určenými pro státní úkol jako celek převádějí prostředky z podílových zdrojů a současně rozpočtové prostředky z rozpočtového čerpacího účtu.

(4) Zvláštní běžný účet zřizuje banka koordinačnímu orgánu nebo jím řízené organizaci podle toho, zda prostředky z rozpočtového čerpacího účtu bude čerpat koordinační orgán nebo tato organizace.

(5) Výrobní hospodářská jednotka, která je oprávněnou organizací, čerpá prostředky z rozpočtového čerpacího účtu nebo zvláštního běžného účtu k úhradám výzkumných a vývojových prací, popřípadě k účelovému převedení částky podřízenému podniku, který ve výši této částky už předtím sám uhradil výzkumné a vývojové práce.

(1) Dojde-li v průběhu roku se souhlasem koordinačního orgánu k provedení výzkumných a vývojových prací v rozsahu větším než se v tomto roce plánovalo, a tím k větší potřebě prostředků než stanovil rozpočtový limit pro tento úkol, zvýší koordinační orgán rozpočtový limit pod podmínkou, že nepřekročí

(2) Koordinační orgán zhodnotí ke konci roku v případě rozpracovaného úkolu čerpání prostředků na práce provedené v tomto roce; rozpočtový limit na další rok otevře na základě tohoto zhodnocení.

(1) Resortní úkoly se financují z resortního fondu technického rozvoje obdobně podle § 10 s tím, že způsob financování, částky podílových zdrojů a dílčí úkoly resortních úkolů plně financované určí odvětvový ústřední orgán.

(2) Ústřední orgán financuje resortní úkol buď sám, pokud je odběratelem výzkumných a vývojových prací, nebo účelově převádí prostředky přímo podřízené hospodářské organizaci, která je odběratelem těchto prací nebo plní výzkumné a vývojové práce ve vlastní režii.

(3) Ústřední orgán, který je odběratelem výzkumných a vývojových prací resortního úkolu řešeného rozpočtovou organizací, odvede z resortního fondu technického rozvoje částku ve výši nákladů na řešení úkolu v běžném roce do státního rozpočtu, a to ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy;²) pokud však doplňuje resortní fond technického rozvoje mimořádným příspěvkem ze svého rozpočtu a náklady na řešení úkolu jsou vyšší než tento příspěvek, odvede jen rozdíl mezi mimořádným příspěvkem a těmito náklady.

(4) Obdobně podle odstavce 2 se financují

(5) Nadřízené orgány a podniky, které ze svých fondů technického rozvoje financují úkoly, zhodnotí ke konci roku v případě rozpracovaných úkolů čerpání prostředků na práce provedené v tomto roce; prostředky na financování úkolů v dalším roce zabezpečí ve finančním plánu na základě tohoto zhodnocení.

(1) Z fondu technického rozvoje nadřízeného orgánu lze poskytnout nenávratnou dotaci do tržeb přímo podřízeného podniku na plánované práce vyplývající z výkonu funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska za podmínek, že

(2) Dotace se poskytuje písemným rozhodnutím, jehož náležitostí je zejména účel a výše dotace, jakož i celková doba a pravidelné lhůty jejího poskytování. Částka dotace na běžný rok se určí ve finančním plánu. Pokud pominou podmínky pro čerpání dotace, je povinen příjemce dotace sdělit tuto skutečnost do čtrnácti kalendářních dnů poskytovateli dotace.

(3) Ke konci roku zhodnotí příjemce dotace částku vyčerpanou na práce provedené v tomto roce. Poskytovatel dotace prověří zhodnocení, jakož i využití provedených prací a odstraní případné nedostatky; částku dotace na práce plánované v dalším roce zabezpečí ve finančním plánu na základě tohoto prověření.

(1) Prostředky resortních fondů technického rozvoje se mohou podle zvláštních předpisů¹⁸) navzájem sdružovat k financování resortních úkolů zejména meziodvětvové povahy a k poskytování dotací podnikům podle § 14 na práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska zejména s meziodvětvovou působností.

(2) Prostředky oborových fondů technického rozvoje se mohou obdobně podle odstavce 1 navzájem sdružovat k financování oborových úkolů zejména mezioborové povahy a k poskytování dotací podnikům podle § 14 na práce spojené s výkonem funkce vedoucího pracoviště nebo informačního střediska zejména s mezioborovou působností.

(3) Se souhlasem řídícího národního výboru mohou podniky jím řízené prostředky svých fondů technického rozvoje navzájem sdružovat¹⁸) k financování podnikových úkolů nebo sdružovat¹⁸) s prostředky oborových, popřípadě resortních fondů technického rozvoje.

(4) Ústřední orgány nebo výrobní hospodářské jednotky, které navrhují financovat úkoly a práce patřící do jejich působnosti ze státního rozpočtu nebo ze zdrojů ústředního orgánu, prvořadě využijí možnost sdružit prostředky svých fondů technického rozvoje.

(1) Práce, které jsou předmětem ostatních výdajů na rozvoj vědy a techniky podle § 3 odst. 2, hradí výhradně ve své působnosti:

(2) Odvětvový ústřední orgán nebo organizace, které navrhují zařadit úkol do plánu rozvoje vědy a techniky vyššího stupně řízení, hradí technicko-ekonomickou studii pro výběr úkolu do plánu rozvoje vědy a techniky ze svých prostředků.

(1) Fondy technického rozvoje se stanoví ve finančním plánu částkou zabezpečující střednědobý plán rozvoje vědy a techniky a na běžný rok částkou zabezpečující prováděcí plán rozvoje vědy a techniky.

(2) Finanční zabezpečení střednědobého plánu rozvoje vědy a techniky se vyjadřuje částkami příslušných neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky podle této vyhlášky, jež v případě navrhovaných úkolů musí být doloženy předběžnými kalkulacemi nákladů a projednáním dodavatelsko-odběratelských vztahů;¹⁹) finanční zabezpečení úkolů prováděcího plánu musí být kromě toho doloženo podklady, kterými se podmiňuje financování (§ 5 odst. 2, § 9 odst. 1 a § 13 odst. 5).

(3) Resortní fond technického rozvoje se tvoří

(4) Oborový fond technického rozvoje se tvoří

(5) Podnikový fond technického rozvoje se tvoří

(1) Odvod příspěvků z nákladů do fondů technického rozvoje podle § 17 se musí uskutečnit nejpozději do pěti pracovních dnů po uplynutí lhůty stanovené pro odeslání účetních výkazů za příslušné účetní období, v němž k tvorbě fondů došlo.

(2) V rámci limitu maximálního zůstatku resortního fondu technického rozvoje, který se podle zvláštních předpisů²⁰) stanoví ve finančním plánu ústředního orgánu na pětiletku, může ústřední orgán stanovit též limit maximálního zůstatku oborových fondů technického rozvoje podřízeným výrobním hospodářským jednotkám.¹)

(3) Peněžní prostředky fondů technického rozvoje se vedou na samostatných účtech v bance.

(1) Prostředky státních rozpočtů a fondů technického rozvoje určené k financování výzkumných a vývojových prací se čerpají

(2) Prostředky fondů technického rozvoje určené k poskytování dotací podle § 14 se čerpají ve výši faktur placených příjemcem dotace a jeho nákladů na práce skutečně provedené ve vlastní režii.

(3) Prostředky státních rozpočtů a fondů technického rozvoje určené k financování prací, které jsou předmětem ostatních výdajů na rozvoj vědy a techniky podle § 3 odst. 2 písm. a) až c), se čerpají k placení dodávek prací a k úhradám nákladů na práce skutečně provedené ve vlastní režii na základě písemného dokladu.

(4) Vnitropodnikové faktury za výzkumné a vývojové práce vystavují organizace, s výjimkou rozpočtových organizací, za výzkumné a vývojové práce skutečně provedené v rozsahu nebo za období, které určí nadřízený orgán nebo podnik, z jehož finančního zdroje se tyto práce financují; období však nesmí být kratší než měsíc.

(5) Prostředky státních rozpočtů a fondů technického rozvoje určené k úhradám prací se mohou čerpat nejpozději do šedesáti kalendářních dnů ode dne ukončení nákladů na práce, pokud jiné předpisy nestanoví jinak.²¹)

(6) Organizace, které převzaly předměty zhotovené nebo pořízené v rámci výzkumných a vývojových prací k využití ve své hospodářské činnosti, nesmějí použít neinvestiční prostředky určené k financování rozvoje vědy a techniky k úhradám případných oprav nebo úprav těchto převzatých předmětů.

(1) Příjmy státních rozpočtů a fondů technického rozvoje za výsledky řešení úkolů rozvoje vědy a techniky jsou prostředky získané za

(2) Příjmy za výsledky řešení úkolů jsou příjmem příslušného státního rozpočtu a fondu technického rozvoje, z nichž se tyto úkoly financovaly. Pokud se úkoly financovaly podílově, přísluší příjmy těmto rozpočtům a fondům v poměru, v jakém se z nich úkoly financovaly. Příjmy za výsledky řešení úkolů obsažených v průběhu jejich řešení jako celek v plánech rozvoje vědy a techniky různých stupňů řízení a proto financovaných z různých státních rozpočtů nebo fondů technického rozvoje, jsou příjmem těchto rozpočtů nebo fondů v poměru, v jakém se z nich úkoly financovaly.

(3) Prostředky za výsledky řešení státních úkolů se odvádějí organizaci, která čerpá prostředky na jejich financování; tato organizace odvede prostředky do státního rozpočtu, popřípadě do fondu technického rozvoje, do čtrnácti kalendářních dnů po obdržení prostředků.

(1) Výrobní hospodářská jednotka nebo organizace přímo podřízená ústřednímu orgánu, které se poskytly v plné výši prostředky na financování úkolu nebo se uhradilo řešení úkolu ve vlastní režii, odvede (§ 20) určenou částku za výzkumné výsledky, jež využije ve své hospodářské činnosti (dále jen „povinná organizace“). Výrobní hospodářská jednotka však může stanovit, že povinnou organizací není podřízený podnik, kterému se z oborového fondu technického rozvoje poskytly prostředky na financování nebo řešení oborových nebo podnikových úkolů, jejichž výzkumné výsledky využije ve své hospodářské činnosti.

(2) Částka podle odstavce 1 se určí na základě plánovaných výdajů a přínosů při zahájení financování úkolu a popřípadě se upraví podle skutečných výdajů a zpřesněných přínosů při ukončení řešení úkolu. Pokud je součástí výzkumných výsledků dokumentace nebo licence ze zahraničí, kterou povinná organizace neplatila, zahrnuje určená částka i výdaje na nákup nebo převzetí této dokumentace nebo licence.

(3) Povinná organizace odvede určenou částku jednorázově nebo ročními splátkami po dobu nejdéle tří let, přičemž roční splátka nesmí být nižší než čtvrtina určené částky; určenou částku nebo její první splátku odvede do čtrnácti kalendářních dnů ode dne převzetí výzkumných výsledků nebo ode dne ukončení nákladů na práce provedené ve vlastní režii.

(4) Výši částky a způsob jejího odvedení podle odstavců 2 a 3 určí nadřízený ústřední orgán v případě státních a resortních úkolů a výrobní hospodářská jednotka¹) v případě oborových, popřípadě podnikových úkolů.

(5) V případě, že organizace předává za úplatu výzkumné výsledky úkolu a řešení tohoto úkolu bylo již z finančního zdroje na rozvoj vědy a techniky zaplaceno, odvede (§ 20) předávající organizace získané prostředky do čtrnácti kalendářních dnů po jejich obdržení. Odváděné prostředky sníží předávající organizace o své náklady spojené s tímto předáním a též o částku ve výši 2 %, která je jejím příjmem.

(6) Výzkumné výsledky hradí přebírající organizace v rámci svých provozních (neinvestičních) nákladů s případným časovým rozlišením.

(1) Organizace, která vyrobené předměty v rámci výzkumných a vývojových prací zhotoví nebo financuje a ve své hospodářské činnosti využije a tyto předměty aktivuje do zásob, odvede (§ 20) prostředky ve výši ocenění²²) vyrobených předmětů do čtrnácti kalendářních dnů po jejich aktivaci.

(2) Pokud byly vyrobené předměty za úplatu předány organizaci, která jejich zhotovení nefinancovala, odvede (§ 20) předávající organizace získané prostředky do čtrnácti kalendářních dnů po jejich obdržení. Pokud se vyrobené předměty předávají opakovaně, mohou se prostředky odvádět čtvrtletně.

(3) Řešitelská organizace je povinna odvést (§ 20) prostředky za zbylé předměty, a to už v průběhu řešení, nejsou-li pro další řešení úkolu nebo jeho příslušné části nezbytné, nejpozději však do dvanácti měsíců ode dne ukončení nákladů na práce. Prostředky se odvádějí do čtrnácti kalendářních dnů po jejich získání. Odváděné prostředky za předané zbylé předměty sníží organizace o své výdaje spojené s tímto předáním, pokud však již nejsou zahrnuty do nákladů na řešení úkolu.

(1) Prostředky za použitelné výkony (§ 6) se odvádějí (§ 20) do čtrnácti kalendářních dnů po jejich převzetí k využití ve vlastní hospodářské činnosti nebo po obdržení prostředků od odběratele. Pokud se použitelné výkony plní opakovaně, mohou se prostředky odvádět čtvrtletně.

(2) Pokud se vícenáklady ověřování výroby nového výrobku zahrnuly do nákladů na výzkumné a vývojové práce, odvede (§ 20) organizace prostředky získané za výrobky vyrobené při ověřování výroby ve výši, která odpovídá podílu těchto vícenákladů z nákladů ověřování výroby, a to ve lhůtách podle odstavce 1.