VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ČINNOST A STUDIUM

Obsah, organizace a průběh studia

Ukončení řádného studia

Studenti

Rozhodování ve věcech studia a studentů

(1) Řádné studium na vysokých školách je organizováno jako denní studium nebo jako studium při zaměstnání. Studium při zaměstnání je organizováno formou dálkového studia nebo večerního studia. Denní studium lze spojovat se studiem při zaměstnání.

(2) Řádné denní studium trvá čtyři až šest let. Řádné studium při zaměstnání trvá čtyři až sedm let.

(3) Délku řádného studia na vysokých školách v jednotlivých studijních oborech stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

(1) Obsah řádného studia je stanoven studijními obory. Soustavu studijních oborů na vysokých školách stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

(2) Obsah jednotlivých studijních oborů je vymezen učebními plány [§ 21 odst. 2 písm. c)].

(3) Učební plány obsahují studijní předměty a základní formy výchovně vzdělávací činnosti celého studia rozložené na jednotlivé ročníky a semestry.

(1) V odůvodněných případech může děkan určit studentovi nebo skupině studentů na jejich žádost individuální studijní plán, v němž při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného učebním plánem příslušného studijního oboru určí zvláštní organizaci i délku studia.

(2) V případech, kdy to vyžadují potřeby společenské praxe, může ministerstvo školství studentovi nebo skupině studentů s jejich souhlasem určit individuální studijní plán, kterým se pro prohloubení znalostí a dovedností rozšíří obsah i rozsah studia.

(1) Jako řádné studium může být organizováno mezioborové studium podle zvláštních učebních plánů, a to kombinací studijních předmětů dvou nebo více studijních oborů. Uskutečňuje se na fakultě, na více fakultách vysoké školy nebo na více vysokých školách.

(2) Student, kterému se umožní mezioborové studium, je studentem té fakulty nebo vysoké školy, na které se studuje hlavní studijní obor.

(3) Kombinace studijních oborů a učební plány mezioborového studia stanoví ministerstvo školství.

(1) K řádnému studiu na vysoké škole se v souladu s potřebami socialistické společnosti přijímají uchazeči podle znalostí, schopností, nadání, zájmu a zdravotního stavu se zřetelem k jejich občanským a morálním vlastnostem. Přijmout lze jen uchazeče, který získal úplné střední vzdělání a úspěšně vykonal přijímací zkoušku. Ministerstvo školství stanoví podmínky, za nichž lze přijímací zkoušku prominout.

(2) Přihlášku ke studiu podává uchazeč na střední škole, na které studuje, nebo u organizace, k níž je v pracovním, členském, služebním poměru nebo v jiném pracovně právním vztahu; v ostatních případech u místního (městského) národního výboru v místě svého trvalého bydliště. Ředitel střední školy, organizace nebo národní výbor postoupí přihlášku ve lhůtě stanovené ministerstvem školství i s osobní charakteristikou uchazeče fakultě nebo vysoké škole, pokud se tato nečlení na fakulty, na níž se uchází o studium. Přijímací řízení začíná dnem, kdy přihláška došla na fakultu (vysokou školu). Termíny přijímacích zkoušek stanoví ministerstvo školství.

(3) O přijetí uchazeče k řádnému studiu rozhoduje děkan do 15 dnů ode dne ukončení přijímacích zkoušek. Pro posouzení předpokladů uchazečů o studium (odstavec 1) zřizuje děkan komise jako svůj poradní orgán.

(4) Ve zvlášť odůvodněných případech může ministr školství právoplatné rozhodnutí o nepřijetí ke studiu zrušit a rozhodnout, že uchazeč se přijímá k řádnému studiu na vysoké škole.

(1) Studenti se zapisují do příslušného ročníku na začátku školního roku.

(2) Student, který splnil všechny studijní povinnosti stanovené učebním plánem za předchozí ročník do konce školního roku, se zapisuje do vyššího ročníku. Do vyššího ročníku lze zapsat studenta též podmíněně. Studentovi, který nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku, může děkan povolit opakování ročníku. Během studia lze studentovi povolit opakování jen dvou ročníků. Druhé opakování téhož ročníku a opakování dvou ročníků v prvních třech letech studia se nepovoluje.

(3) Studentovi, který z vážných osobních, zejména zdravotních důvodů nemůže během školního roku splnit všechny studijní povinnosti ve stanovených termínech, může děkan přerušit řádné studium. O přerušení studia rozhodne děkan na žádost studenta nebo z vlastního podnětu. Po uplynutí doby přerušení studia se student zpravidla zapisuje do toho ročníku, v němž mu bylo studium přerušeno. Toto zařazení může být podmíněno vykonáním zvláštních zkoušek. Jestliže pominou důvody pro přerušení studia, lze na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím doby přerušení. Studium lze přerušit nejdéle na dva roky. Po dobu přerušení studia nemá student práva a povinnosti studenta.

(4) Studentovi lze povolit přestup na příbuzný studijní obor téže fakulty nebo vysoké školy, popřípadě na stejný nebo příbuzný studijní obor jiné fakulty nebo vysoké školy, popřípadě na jinou formu řádného studia stejného studijního oboru. Tomuto studentovi lze započítat vykonané zkoušky.

(5) Student, který ukončí studium (§ 40 odst. 1), nebo zanechá studia, nebo se nezapíše ve stanoveném termínu do příslušného ročníku a do pěti dnů po jeho uplynutí se neomluví nebo nesplní podmínky pro postoupení do vyššího ročníku a kterému není povoleno opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky (§ 40 odst. 1), přestává být studentem; studentem přestává být i tehdy, byl-li ze studia vyloučen.

(6) Student, který ukončil studium, přestává být studentem ode dne vykonání závěrečné zkoušky nebo její poslední části. Student, který zanechá studia, popřípadě se nezapíše ve stanoveném termínu, přestává být studentem ode dne, kdy oznámil zanechání studia, nebo ode dne, kdy se měl zapsat; pokud mu opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky nebylo povoleno nebo jestliže byl ze studia vyloučen, přestává být studentem ode dne, kdy rozhodnutí děkana nabylo právní moci.

(7) Pokud student neukončil studium v termínu stanoveném pro vykonání závěrečné zkoušky a jestliže mu bylo povoleno její opakování, zachovávají se mu všechna práva a povinnosti studenta do konce školního roku, v němž měl studium ukončit; po tomto termínu nemá práva a povinnosti studenta, s výjimkou práva konat závěrečnou zkoušku.

(8) Tomu, kdo přestal být studentem a na základě nového přijímacího řízení byl znovu přijat ke studiu na vysokou školu, lze započítat vykonané zkoušky do dalšího studia.

(1) Studium na vysokých školách se ukončuje vykonáním závěrečných zkoušek podle tohoto zákona (§ 41 odst. 1, § 42 odst. 1, § 43 a § 45 odst. 1) po splnění studijních povinností stanovených učebním plánem.

(2) Ukončením studia podle odstavce 1 se studenti stávají absolventy vysoké školy a získávají vysokoškolské vzdělání.

(1) Na vysokých školách a fakultách technického, ekonomického a zemědělského směru se studium ukončuje vykonáním státní závěrečné zkoušky.

(2) Vysoké školy přiznávají absolventům vysokých škol uvedených v odstavci 1 titul „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“), absolventům studijního oboru architektura a studijního oboru urbanismus a územní plánování na vysokých školách technického směru titul „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“).

(1) Na vysokých školách a fakultách univerzitního směru v lékařských a veterinárních studijních oborech se studium ukončuje vykonáním státní rigorózní zkoušky.

(2) Absolventům lékařských fakult přiznávají vysoké školy titul „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“), absolventům vysokých škol veterinárních titul „doktor veterinární medicíny“ (ve zkratce „MVDr.“).

(1) Absolventi vysokých škol univerzitního směru, kteří ukončili studium státní závěrečnou zkouškou, mohou v návaznosti na ukončené studium vykonat státní rigorózní zkoušku.

(2) Po vykonání státní rigorózní zkoušky přiznávají vysoké školy tyto tituly:

b) absolventům přírodovědeckých a matematicko-fyzikálních fakult titul „doktor přírodních věd“ (ve zkratce „RNDr.“),

c) absolventům filozofických fakult a fakult žurnalistiky titul „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“),

a) absolventům právnických fakult a Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti titul „doktor práv“ (ve zkratce „JUDr.“),

f) absolventům Vysoké školy politické ústředního výboru Komunistické strany Československa a absolventům Vojenské politické akademie Klementa Gottwalda titul „doktor sociálně politických věd“ (ve zkratce „RSDr.“).

d) absolventům pedagogických fakult a fakult tělesné výchovy a sportu titul „doktor pedagogiky“ (ve zkratce „PaedDr.“),

e) absolventům farmaceutických fakult titul „doktor farmacie“ (ve zkratce „PharmDr.“),

(3) Tituly uvedené v odstavci 2 mohou vysoké školy bez vykonání státní rigorózní zkoušky přiznat podle odstavce 1 absolventům, kteří po dobu celého studia na vysoké škole dosahovali výborných studijních výsledků, vykonali státní závěrečnou zkoušku s výborným prospěchem a absolvovali studium s vyznamenáním.

(1) Na vysokých školách a na fakultách uměleckého směru se studium ukončuje státní závěrečnou zkouškou.

(2) Vysoké školy uměleckého směru přiznávají absolventům studijního oboru architektonická tvorba titul „akademický architekt“, absolventům studijních oborů výtvarné umění a restaurátorství výtvarných děl titul „akademický malíř“ nebo „akademický sochař“.

(1) Absolventi studijních oborů věd o umění na vysokých školách uměleckého směru, kteří ukončili studium státní závěrečnou zkouškou, mohou v návaznosti na ukončené studium vykonat státní rigorózní zkoušku.

(2) Vysoké školy přiznávají absolventům uvedeným v odstavci 1 po vykonání státní rigorózní zkoušky titul „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“).

(3) Titul uvedený v odstavci 2 mohou vysoké školy bez vykonání státní rigorózní zkoušky přiznat podle odstavce 1 absolventům, kteří po dobu celého studia na vysoké škole dosahovali výborných studijních výsledků, vykonali státní závěrečnou zkoušku s výborným prospěchem a absolvovali studium s vyznamenáním.

(1) Státní závěrečné zkoušky a státní rigorózní zkoušky upravuje vláda Československé socialistické republiky nařízením.

(2) Studijní předměty, z nichž se konají v příslušném studijním oboru státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky, stanoví ministerstvo školství.

(1) Vysoké školy vydávají absolventům vysoké školy diplom s uvedením studijního oboru, v němž získali vysokoškolské vzdělání. Absolventům, kteří ukončili studium podle § 41, 42, § 44 odst. 3, § 45 a § 46 odst. 3 se v diplomu uvede též přiznaný titul.

(2) Vysoké školy vydávají absolventům, kteří vykonali státní rigorózní zkoušku po ukončení studia diplom, v němž se uvede přiznaný titul.

(3) Obsah a formu diplomů a způsob jejich vydávání stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Mimořádné studium je studium jednotlivých studijních předmětů na jedné fakultě nebo vysoké škole nebo na více fakultách nebo vysokých školách; neposkytuje vysokoškolské vzdělání.

(2) Mimořádné studium může být organizováno pro studenty vysokých škol při řádném studiu nebo pro absolventy středních škol a vysokých škol.

(3) Na přijímání k mimořádnému studiu se vztahují přiměřeně ustanovení § 36 a na průběh mimořádného studia se vztahují přiměřeně ustanovení § 38.

(1) Studenti jsou oprávněni zejména používat zařízení vysokých škol v souladu s úkoly a cíli vysoké školy, účastnit se vědecké a umělecké činnosti studentů vysokých škol a zdokonalování výuky a politicko-výchovné práce.

(2) Studenti jsou povinni plnit své studijní a občanské povinnosti, zejména osvojovat si požadované odborné znalosti a dovednosti a vědecké metody práce, získávat poznatky a zkušenosti z praxe a připravovat se k obraně vlasti.

(1) Za vzorné plnění studijních nebo občanských povinností a za účast na společensky prospěšné práci může ministr školství, rektor nebo děkan udělit studentům pochvaly, odměny a ceny.

(2) Za závažné porušení studijních nebo občanských povinností nebo pravidel socialistického soužití může děkan studentům uložit: napomenutí, důtku, veřejnou důtku, podmíněné vyloučení ze studia a vyloučení ze studia.

(3) Výchovná opatření podle odstavce 2 lze uložit do jednoho měsíce ode dne, kdy se děkan dověděl o porušení povinnosti studentem, avšak nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy student povinnost porušil, nebo ode dne, kdy rozsudek v trestním řízení nabyl právní moci, pokud student byl odsouzen.

(1) Stát poskytuje studentům bezplatnou zdravotní péči. Studenti jsou nemocensky a důchodově zabezpečeni v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.²)

(2) Studentům denního studia se poskytují stipendia, popřípadě příspěvky, stravování v menzách a ubytování v kolejích za podmínek stanovených ministerstvem školství. Studujícím při zaměstnání poskytují organizace pracovní úlevy v zaměstnání a hmotné zabezpečení v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.

(3) Ustanovení odstavce 1 a věty první odstavce 2 se vztahují přiměřeně též na studenty vyslané ke studiu na zahraniční vysoké školy (§ 92).

(1) Ve věcech týkajících se studia a studentů rozhoduje děkan, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Proti rozhodnutí ve věcech uvedených v § 34, 36, 38, § 54 odst. 2, § 55 odst. 2 věty první a odstavce 3 a § 93 lze podat odvolání. Odvolání se podává do osmi dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí orgánu, který napadnuté rozhodnutí vydal. Pokud tento orgán nevyhoví odvolání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení a se spisovým materiálem odvolacímu orgánu nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy odvolání došlo.

(3) O odvolání proti rozhodnutí děkana rozhoduje rektor; o odvolání proti rozhodnutí rektora podle § 23 odst. 3 rozhoduje ministerstvo školství. O odvolání je nutno rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy odvolání došlo odvolacímu orgánu.