(1) Projednáváním dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu⁴) (dále jen „dodavatelsko-odběratelské vztahy“) se podle této vyhlášky rozumějí jednání dodavatelů s odběrateli, zaměřená na přípravu návrhů státních plánů a hospodářských plánů organizací a orgánů hospodářského řízení a na konkretizaci a zabezpečení jejich úkolů⁵) hospodářskými smlouvami.

(2) Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů probíhá postupně tak, aby zabezpečilo zejména

a) vnitřní soulad hmotných proporcí připravovaných plánů a cíle i konkrétní úkoly těchto plánů dodávkami surovin, materiálů, výrobků a jejich souborů, výkonů, prací a služeb (dále jen „výrobky“),

b) včasné vytváření podmínek pro řešení dlouhodobého souladu mezi uplatňovanými potřebami a zdroji národního hospodářství, především racionalizací spotřeby, efektivním rozšiřováním kapacit a využíváním mezinárodní dělby práce,

c) vytváření předpokladů pro dlouhodobou stabilizaci vztahů mezi dodavateli a odběrateli.