(1) Orgány hospodářského řízení jsou povinny organizovat ve vzájemné součinnosti projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů tak, aby výsledky mohly být zapracovány do návrhů hospodářských plánů na všech stupních řízení. Dále jsou povinny se zřetelem ke specifickým podmínkám hospodářských odvětví a oborů, které řídí, sledovat a analyzovat vývoj dodavatelsko-odběratelských vztahů, zejména s ohledem na zabezpečení úkolů státních plánů a řešit rozpory, popřípadě navrhovat způsob jejich řešení příslušným orgánům.

(2) Dodavatelsko-odběratelské vztahy v procesu tvorby střednědobých a prováděcích plánů projednávají organizace, pokud nadřízené orgány hospodářského řízení nedohodnou, že jednání povedou na své úrovni, nebo pokud není něco jiného stanoveno.

(3) Jde-li o výrobky, u kterých se uplatňuje bilanční gesce, projednává ve spolupráci s příslušnými dodavatelskými organizacemi, popřípadě orgány hospodářského řízení dodavatelsko-odběratelské vztahy bilanční gestor a jemu stupněm hospodářského řízení odpovídající odběratelský orgán nebo organizace.

(4) Pokud se dodavatelsko-odběratelské vztahy projednávají na jiné úrovni než na úrovni organizací, jsou orgány projednávající tyto vztahy povinny výsledky svých jednání dovést na podřízené, nebo na bilanční gesci zúčastněné organizace, pro které jsou závazné (§ 7 odst. 5).

(5) Dodavatelsko-odběratelské vztahy se povinně projednávají, jde-li o

(6) Orgány hospodářského řízení mohou ve vzájemné dohodě stanovit další případy, kdy jimi řízené orgány nebo organizace jsou povinny projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy i v případech, na něž se ustanovení odstavce 5 nevztahuje. Tímto postupem jsou povinny uložit zejména projednání dalších rozhodujících dodávek pro výrobní spotřebu.

(7) Rozpory mezi organizacemi o tom, které dodávky a poddodávky, popřípadě která výrobní zařízení podle odstavců 5 a 6 jsou rozhodující, jsou povinny rozhodnout ve vzájemné dohodě nadřízené orgány středního článku řízení, a to nejpozději do 10 dnů poté, co byly o rozhodnutí požádány.

(8) Povinnost projednávat dodavatelsko-odběratelské vztahy podle odstavce 5 se vztahuje též na odbytové a zásobovací organizace. Tyto organizace, pokud jsou přímo řízeny ústředními orgány, mají v procesu projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů současně postavení orgánu středního článku řízení.

a) dodávky k zabezpečení realizace úkolů stanovených jako státní cílové programy,

b) dodávky výrobků, které jsou předmětem hmotného bilancování podle § 11 až 15, a to mezi dodavateli a těmi odběrateli, jejichž nadřízené orgány jsou určeny jmenovitě jako odběratelské orgány (dále jen „držitel fondu“),

c) dodávky na vývoz, dodávky pro vývozní investiční celky v rozsahu podle § 332 hospodářského zákoníku a další rozhodující poddodávky pro vývozní investiční celky a dodávky z dovozu,

d) dodávky a rozhodující poddodávky projektových prací, stavebních prací, strojů, zařízení (jejich souborů), popřípadě i jiných rozhodujících výrobků a montážních prací pro stavby uvedené v § 25 odst. 3 a 7 a v § 26 a 27,

e) rozhodující dodávky pro tržní fondy (§ 35 odst. 4),

f) rozhodující dodávky náhradních dílů a další rozhodující dodávky pro vybrané obory služeb a činností v místním hospodářství a výrobních družstvech (§ 37 odst. 3),

g) dodávky pro rozvoj vědy a techniky (§ 38 až 41),

h) rozhodující dodávky nutné pro zahájení výroby výrobků, které jsou výsledkem výzkumu a vývoje,

i) dodávky a rozhodující poddodávky pro zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu,

j) dodávky pro výrobu léčiv a rozhodující dodávky pro zdravotnickou výrobu,

k) dodávky pro federální hmotné rezervy,

l) dodávky pro odbytové a zásobovací organizace,

m) dodávky rozsáhlých oprav rozhodujících výrobních zařízení,

n) dodávky přepravních výkonů (§ 42 až 45).