DODÁVKY PRO VÝVOZ A Z DOVOZU

(1) Jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích jsou zaměřena především na vyjasnění základních proporcí dodavatelsko-odběratelských vztahů, na přípravu a na zajištění závazků včetně závazků, týkajících se specializace a kooperace, z dlouhodobých obchodních dohod a jiných mezistátních dohod, jakož i ostatních hospodářských závazků vůči zahraničí a na hlubší konkretizaci vztahů při plnění vývozních a dovozních úkolů plánu. Na úseku vývozu se projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů zaměřuje i na další důležité otázky dodavatelsko-odběratelských vztahů, jako vyjasnění požadavků na vyšší technickou úroveň výrobků, jejich kvalitu, nové druhy zboží a obměny sortimentů, zlepšení adjustace, úroveň balení, jakož i na případná další specifika, pokud to bude organizace zahraničního obchodu požadovat.

(2) Protokoly o výsledcích projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku vývozu a dovozu pořizují organizace zahraničního obchodu a další organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti (dále jen „organizace zahraničního obchodu“)³⁷) zpravidla s dodavatelskými a odběratelskými orgány středního článku řízení, popřípadě bilančním gestorem.

(3) Organizace zahraničního obchodu mají v procesu projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů postavení orgánu středního článku řízení.

(4) K zajištění závazků přijatých při jednáních o mezinárodních hospodářských vztazích orgány k tomu zmocněnými musejí být vydány plánovací akty, pokud toto zjištění nebylo již provedeno uzavřením hospodářských smluv.

(5) Ustanoveními této části nejsou dotčeny postupy stanovené u výrobků, které jsou předmětem hmotného bilancování podle § 11 až 15. U dodávek pro investiční výstavbu jsou organizace povinny dbát též postupů podle části čtvrté.

(1) Za účelem sortimentního vyjasňování dodávek výrobků pro vývoz, které stanoví úkoly pro přípravu návrhů plánů a státní plány rozvoje národního hospodářství v souhrnném hodnotovém vyjádření, uzavírají organizace smlouvy o přípravě dodávek.

(2) Ve smlouvách o přípravě dodávek uzavíraných za účelem zabezpečování vývozních úkolů státního plánu sjednávají organizace sortimentní skladbu předpokládaných budoucích dodávek, zejména na základě výsledků průzkumu zahraničních trhů cílevědomě zaměřených na dosahování efektivnosti při vývozu.

(3) Neuzavřou-li organizace smlouvu o přípravě dodávek pro vývoz na celý objem úkolů pro přípravu návrhů plánů, anebo státního plánu shodně na ně rozepsaných v souhrnném hodnotovém vyjádření, nebo neuzavřou-li smlouvy o přípravě dodávek vůbec a dojde-li k rozporům o věcné náplni rozpisu, řeší tyto rozpory nadřízené orgány. Nedojde-li k dohodě těchto orgánů, je rozpis prováděcího státního plánu v souhrnném hodnotovém vyjádření nepokrytý smlouvami o přípravě dodávek plánovacím aktem, na jehož základě budou dodávky uskutečňovány ve stejném poměru zbožové struktury a časovém členění jako dosud.

(4) Plánovací akt vznikne též v tom případě, jestliže nadřízené orgány rozepíší úkol prováděcího státní plánu stanovený v souhrnném hodnotovém vyjádření zcela nebo zčásti shodně po dodavatelské i odběratelské linii na své podřízené organizace v hrubším sortimentním členění, než stanoví § 47 odst. 2, a jestliže takový rozpis shodně označí jako plánovací akt.

(1) Za účelem sortimentního vyjasňování dodávek výrobků z dovozu, které stanoví úkoly pro přípravu návrhů plánů, organizace uzavírají smlouvy o přípravě dodávek.

(2) Uzavřené smlouvy podle odstavce 1 jsou podkladem pro uvolňování devizového krytí.

(3) Pokud v době, kdy organizace jsou povinny projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy, jsou již potvrzeny návrhy na dovoz, nahrazují potvrzené návrhy na dovoz protokol o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle této vyhlášky.

(4) U dodávek z dovozu do tržních fondů odběratelské orgány středního článku řízení obchodu a organizace zahraničního obchodu dohodnou v protokolech (§ 29 odst. 2) sortimentní náplň na předpokládané objemy dovozů a ročních protokolů o výměně zboží. Pokud si to vyžádá odchylné znění dlouhodobých dohod či ročních protokolů o výměně zboží nebo úkolů státního plánu dovozu, upraví organizace při uzavírání smluv o dodávce příslušným způsobem sjednané objemy dodávek. Toto ustanovení se nepoužije v případech, na které se vztahuje § 33.

(1) Organizace projednávají dodavatelsko-odběratelské vztahy na úseku vývozu investičních celků za účelem konkretizovat a naplnit vývozní úkoly schválených dlouhodobých koncepcí, střednědobých a prováděcích plánů jednak v termínech stanovených pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů a jednak neprodleně po obdržení poptávky ze zahraničí apod. na vývozní investiční celek s cílem zabezpečit včasné předložení vyhovující nabídky zahraničnímu zákazníkovi.

(2) Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů na úseku vývozu investičních celků se zaměřuje na jejich soustavné a postupné vyjasňování v souladu se stupněm informací získaných při jednáních se zahraničním zákazníkem a s postupem projektové přípravy v tuzemsku; tomu se přizpůsobuje i obsah protokolů. Z tohoto hlediska se projednávání vývozního odběratele a hlavního dodavatele, jakož i hlavního dodavatele s jeho dodavateli a mezi dalšími dodavateli a odběrateli na nižších dodavatelských stupních zaměří:

(3) Projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů s vývozním odběratelem se na žádost hlavního dodavatele zúčastní současně s ním a na jeho straně i jeho finální dodavatelé a popřípadě další dodavatelé.

(4) Určení hlavní dodavatelé jsou povinni vést s organizací zahraničního obchodu jednání o dodavatelsko-odběratelských vztazích v rozsahu celé poptávky ze zahraničí, bez ohledu na to, zda uvažovaná plnění budou zabezpečována z tuzemska či ze zahraničí. V návaznosti na to je hlavní dodavatel povinen předložit vývoznímu odběrateli nabídku na dodávku vývozního investičního celku v celém rozsahu jeho závazné poptávky. To platí obdobně i pro vztahy organizací, na jejichž dodávky se vztahuje § 332 hospodářského zákoníku.

(5) Pokud při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů na základě poptávky ze zahraničí nedojde k dohodě ani na úrovni orgánů středního článku řízení, jsou tyto orgány povinny neprodleně předložit rozpor svým nadřízeným ústředním orgánům. Nadřízené ústřední orgány jsou povinny rozpor vyřešit ve lhůtě umožňující včasné předložení nabídky zahraničnímu zákazníkovi. Pokud je to zapotřebí, nadřízené ústřední orgány uloží předložení závazné nabídky.

(6) Požádá-li federální ministerstvo zahraničního obchodu o projednání poptávky došlé ze zahraničí, jsou příslušné dodavatelské ústřední orgány povinny neprodleně projednat možnost takovou zakázku převzít. Pokud se při tomto jednání dohodnou na vypracování nabídky pro zahraničního zákazníka, uloží za tím účelem úkoly svým podřízeným organizacím.

(7) Organizace, která při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů potvrdí zabezpečení dodávek, nesmí na žádost odběratele odmítnout uzavření smlouvy na dodávku, pokud je v rámci dohodnutého rozsahu.

(8) Dodavatelské ústřední orgány jsou povinny zabezpečovat přednostně poddodávky pro vývozní investiční celky a pokud se organizace nedohodnou na uzavření smluv, jsou zásadně povinny uložit uzavření těchto smluv v takových lhůtách, aby bylo zajištěno plnění závazků ze smlouvy o dodávce vývozního investičního celku.

(1) Na úseku vývozu do států a dovozu ze států, které určí federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se Státní plánovací komisí, jsou smlouvy o přípravě dodávek uzavírány za účelem přípravy a přejímání závazků při jednáních o mezinárodních hospodářských vztazích orgány k tomu zmocněnými. Organizace uzavírají tyto smlouvy ve lhůtách, které stanoví federální ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se Státní plánovací komisí.

(2) Pro předkládání smluv uzavřených podle odstavce 1 platí obdobně § 34. Organizace, které dodávají výrobky pro vývoz nebo odebírají výrobky z dovozu, jsou povinny spolu s předloženými smlouvami podle odstavce 1 předložit svým nadřízeným orgánům středního článku řízení i případné rozpory, které se nepodařilo odstranit při uzavírání smluv podle odstavce 1.

(3) Spolu s údaji podle odstavce 2 jsou organizace zahraničního obchodu a dodavatelské orgány středního článku řízení povinny předložit svým nadřízeným ústředním orgánům případné rozpory, které se nepodařilo odstranit na úrovni orgánů středního článku řízení.

(4) Pokud v době, kdy organizace jsou povinny projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy, jsou již uzavřeny smlouvy podle odstavce 1, nahrazují tyto smlouvy protokol o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů podle této vyhlášky.

(5) Smlouvy uzavřené podle odstavce 1 jsou organizace povinny upravovat tak, aby v rozsahu úprav státního plánu provedených po vyhodnocení závazků přijatých při jednáních o mezinárodních hospodářských vztazích orgány k tomu zmocněnými byly s těmito závazky v souladu.

(6) Státní plánovací komise může v případě naléhavé potřeby stanovit odchylný postup od ustanovení odstavců 2 až 4.

a) ve stadiu počátečních jednání se zahraničním zákazníkem na vzájemné vyjasnění podmínek a předpokladů spolupráce dodavatelů a na poskytování informací o vývoji jednání se zahraničním zákazníkem,

b) ve stadiu projektové přípravy na vymezení předpokládaného rozsahu budoucích dodávek a na zajištění spolupráce dodavatelů při zpracovávání projektu,

c) ve stadiu závěrečných jednání se zahraničním zákazníkem na zabezpečení hmotných dodávek (hlavního dodavatele, finálních dodavatelů a finálních poddodavatelů a rozhodujících dalších poddodávek) a na vytvoření předpokladů pro urychlené uzavření smluv,

d) ve stadiu rozpracovanosti zakázky na ověřování postupu zajišťování dodávek a na případné úpravy vztahů, které z toho plynou.