ČÁST IV
KONZULÁRNÍ FUNKCE

1. Konzulární úředník je oprávněn vykonávat v souladu s právními předpisy přijímajícího státu funkce, uvedené v této části. Jiné konzulární funkce může vykonávat pouze pokud to není v rozporu s právními předpisy přijímajícího státu.

2. Konzulární úředník má právo hájit v konzulárním obvodu v souladu s právními předpisy přijímajícího státu práva a zájmy vysílajícího státu a jeho občanů, a to jak fyzických, tak i právnických osob.

3. Při výkonu svých funkcí se konzulární úředník může obracet:

a) na příslušné místní orgány přijímajícího státu ve svém konzulárním obvodu;

b) na příslušné ústřední orgány přijímajícího státu, jestliže to dovolují právní předpisy a zvyklosti přijímajícího státu nebo příslušné mezinárodní smlouvy, v rozsahu, v němž to dovolují.

4. Konzulární úředník může se souhlasem přijímajícího státu vykonávat konzulární funkce i mimo konzulární obvod.

a) registrovat občany vysílajícího státu;

b) přijímat žádosti a prohlášení ve věcech státního občanství občanů vysílajícího státu a vydávat příslušné doklady;

c) v souladu s právními předpisy vysílajícího státu oddávat, jestliže obě osoby jsou občany vysílajícího státu a pokud to není zakázáno právními předpisy přijímajícího státu;

d) v souladu s právními předpisy vysílajícího státu přijímat prohlášení týkající se rodinných poměrů občanů vysílajícího státu;

e) registrovat narození a úmrtí občanů vysílajícího státu;

f) sestavovat, ověřovat, potvrzovat a legalizovat listiny a dokumenty, jakož i provádět jiné úkony, které jsou nezbytné pro jejich platnost na žádost občana vysílajícího státu pro jejich uplatnění mimo území přijímajícího státu nebo na žádost jakékoliv osoby, pro použití ve vysílajícím státě, za předpokladu, že to není v rozporu s právními předpisy přijímajícího státu;

g) překládat listiny a dokumenty a ověřovat správnost překladu, jakož i ověřovat listiny.

2. Jestliže to vyžadují právní předpisy přijímajícího státu, konzulární úředník bude informovat příslušné orgány tohoto státu o provádění úkonů uvedených v odstavci 1 písm. c) a e).

1. Konzulární úředník je oprávněn vydávat cestovní pasy občanům vysílajícího státu, vydávat jiné cestovní dokumenty a prodlužovat jejich platnost, obnovovat je nebo rušit a vykonávat jiné úkony, které se jich týkají.

2. Je rovněž oprávněn vydávat víza osobám, které si přejí cestovat do vysílajícího státu.

1. Příslušné orgány přijímajícího státu budou neprodleně informovat konzulárního úředníka o úmrtí občana vysílajícího státu na území přijímajícího státu.

2. Příslušné orgány přijímajícího státu budou informovat konzulární úřad na jeho žádost nebo jestliže se o něm samy dozvědí o majetku, nalézajícím se v tomto státě, který spadá do dědictví v případech, kdy dědic nebo osoba, která má právní nárok na dědictví je občanem vysílajícího státu.

3. Konzulární úředník je oprávněn v souladu s právními předpisy přijímajícího státu přijímat pro občana vysílajícího státu, který nemá trvalé bydliště v přijímajícím státě, peníze nebo jiný majetek, který tomuto občanu náleží z titulu dědictví, včetně plateb z titulu náhrady škody, důchodu a sociálního zabezpečení a příjmů z pojistek.

4. Movitý majetek a peněžní částky pocházející z likvidace dědictví náležejícího občanu vysílajícího státu mohou být předány konzulárnímu úředníkovi za předpokladu, že nároky věřitele zemřelé osoby byly uspokojeny nebo zajištěny a že byly zaplaceny daně a poplatky, týkající se dědictví.

5. Vývoz movitého majetku z přijímajícího státu a předání peněžních částek obdržených konzulárním úřadem jakékoliv osobě mimo přijímající stát budou prováděny v souladu s právními předpisy přijímajícího státu.

1. Konzulární úředník má právo v souladu s právními předpisy přijímajícího státu zastupovat v konzulárním obvodu občany vysílajícího státu před orgány přijímajícího státu, jestliže nemohou z důvodů nepřítomnosti nebo z jiných vážných důvodů včas uplatňovat svá práva a zájmy. Zastupování trvá tak dlouho, dokud zastupovaní neustanoví své zmocněnce nebo sami nepřevezmou hájení svých práv a zájmů. Nic v tomto článku nezmocňuje konzulárního úředníka vystupovat před soudem bez plné moci od příslušné strany.

2. Konzulární úředník má právo v konzulárním obvodu navázat a udržovat styk s každým občanem vysílajícího státu, radit mu a poskytovat veškerou pomoc a v případě potřeby činit opatření k zajištění právní pomoci. Přijímající stát nebude žádným způsobem omezovat právo občana vysílajícího státu spojit se s konzulárním úřadem nebo konzulární úřad navštívit.

1. Příslušné orgány přijímajícího státu uvědomí neprodleně konzulárního úředníka o zatčení, zadržení nebo vzetí do vazby občana vysílajícího státu.

2. Konzulární úředník je oprávněn co nejdříve navštívit občana vysílajícího státu, který byl zatčen, zadržen, vzat do vazby nebo který je ve výkonu trestu odnětí svobody a udržovat s ním styk. Příslušné orgány přijímajícího státu rovněž předají bez zbytečného prodlení konzulárnímu úředníkovi jakékoliv písemné sdělení od občana vysílajícího státu, který byl zatčen, zadržen, vzat do vazby nebo který je ve výkonu trestu odnětí svobody.

3. Konzulární úředník bude na svou žádost informován o právním předpisu podle něhož byl občan vysílajícího státu zatčen, zadržen nebo vzat do vazby a v co největší možné míře o důvodech zatčení, zadržení nebo vzetí do vazby.

4. Práva konzulárního úředníka podle odst. 2 a 3 budou vykonávána v souladu s právními předpisy přijímajícího státu, za podmínky, že tyto právní předpisy tato práva neruší.

1. Konzulární úředník je oprávněn poskytovat v konzulárním obvodu veškerou pomoc lodi vysílajícího státu, která se nachází v přístavech, pobřežních nebo vnitřních vodách přijímajícího státu, jakož i její posádce a cestujícím.

2. Konzulární úředník může vstoupit na palubu lodi, jakmile je povoleno navázat styk s konzulárním úředníkem.

3. Konzulární úředník má v konzulárním obvodu právo:

a) bez újmy na právech orgánů přijímajícího státu vyšetřovat všechny události na palubě lodi, vyslechnout členy posádky, kontrolovat lodní doklady, přijmout prohlášení o cestě a směru lodi, jakož i usnadňovat vjezd, výjezd nebo postoj lodi v přístavu;

b) bez újmy na právech orgánů přijímajícího státu řešit sporné otázky mezi kapitánem a členy posádky, včetně sporných otázek týkajících se mzdy a pracovní smlouvy, v míře, ve které to dovolují právní předpisy vysílajícího státu;

c) učinit opatření k lékařskému ošetření člena posádky nebo cestujícího nebo k jejich návratu do vysílajícího státu;

d) přijmout, vystavit nebo ověřit prohlášení nebo doklady, které stanoví právní předpisy vysílajícího státu ve vztahu k lodi.

1. V případech, kdy příslušné orgány přijímajícího státu zamýšlejí provést jakékoliv donucovací opatření nebo zahájit jakékoliv úřední vyšetřování na palubě lodi vysílajícího státu, příslušné orgány přijímajícího státu o tom budou informovat konzulární úřad. Taková informace bude podána co možno nejdříve před zahájením takovéhoto úkonu, aby mu mohl být přítomen konzulární úředník nebo jeho zástupce. Jestliže konzulární úředník nebo jeho zástupce není přítomen, orgány přijímajícího státu poskytnou konzulárnímu úřadu na jeho žádost úplnou informaci o provedeném opatření.

2. Ustanovení odstavce 1 se použije i tehdy, jestliže kapitán nebo člen posádky lodi mají být vyslechnuti příslušnými orgány na pevnině.

3. Ustanovení tohoto článku se nepoužije při obvyklé celní, pasové nebo hygienické kontrole, jakož i při všech ostatních úkonech prováděných na žádost nebo se souhlasem kapitána lodi.

1. Ztroskotá-li loď vysílajícího státu, narazí-li na břeh nebo utrpí jinou havárii v přijímajícím státě, nebo je-li nějaký předmět patřící k nákladu havarované lodi vysílajícího, přijímajícího nebo třetího státu vlastnictvím občana vysílajícího státu a nalezne se na pobřeží nebo ve vnitřních nebo teritoriálních vodách přijímajícího státu jako předmět vyvržený na břeh, nebo je dopraven do přístavu tohoto státu, uvědomí o tom orgány přijímajícího státu ihned konzulárního úředníka. Informují konzulárního úředníka i o opatřeních učiněných na záchranu lidí, lodi, nákladu a dalšího zboží, jakož i částí lodi a částí nákladu, které se odpoutaly od lodi.

2. Konzulární úředník může lodi vysílajícího státu, jejím cestujícím a členům posádky poskytnout veškerou pomoc. Za tím účelem se může obrátit na příslušné orgány přijímajícího státu. Konzulární úředník může činit opatření vyplývající z odstavce 1, včetně opatření za účelem opravy lodi nebo požádat příslušné orgány přijímajícího státu, aby taková opatření učinily nebo v nich pokračovaly.

3. Z poškozené lodi, jejího nákladu nebo zásob nebude vybíráno na území přijímajícího státu žádné clo, ledaže by byly dodány k použití v tomto státě.

4. Jestliže kapitán, majitel nebo pojišťovatel lodi, či jiná osoba, která zastupuje zájmy lodi uvedené v odstavci 1, nemůže učinit nezbytná opatření pokud jde o loď nebo její náklad, může taková opatření učinit jejich jménem konzulární úředník. Konzulární úředník může za obdobných okolností učinit příslušné kroky pokud jde o náklad a jiný majetek ve vlastnictví vysílajícího státu nebo jeho občanů, který náleží ke ztroskotané nebo poškozené lodi, která je registrována v jiném než vysílajícím státě, s výjimkou lodi pod vlajkou přijímajícího státu.

5. Pokud jde o jednání konzulárního úředníka, které je uvedeno v odstavci 4, bude pouze on sám odpovědný kapitánovi lodi, jejímu majiteli nebo pojišťovateli za jakýkoliv nárok, který mohou vznést. Přijímající stát nenese žádnou odpovědnost za jednání nebo opomenutí konzulárního úředníka.