Státní závěrečná zkouška

(1) Státní závěrečná zkouška se skládá z obhajoby diplomové práce nebo projektu nebo uměleckého díla nebo uměleckého výkonu a z ústní zkoušky nejvíce ze tří určených studijních předmětů studijního oboru¹) a z marxismu-leninismu (dále jen „předměty státní závěrečné zkoušky“).

(2) Státní závěrečnou zkoušku koná student před komisí pro státní závěrečné zkoušky.

(1) Komise pro státní závěrečné zkoušky (dále jen „komise“) je pětičlenná a skládá se z předsedy a dalších členů. Nejméně jeden z členů komise je zpravidla učitel z jiné vysoké školy nebo odborník z jiného vědeckého pracoviště nebo ze společenské praxe.

(2) Předsedu komise jmenuje a odvolává rektor na návrh děkana z profesorů nebo docentů, kteří působí na fakultě v příslušném studijním oboru. Předsedou komise může být jmenován i profesor nebo docent příslušného studijního oboru z jiné fakulty nebo významný představitel vědy nebo společenské praxe.

(3) Členy komise jmenuje a odvolává děkan na návrh vedoucího katedry (ředitele ústavu marxismu-leninismu) z profesorů, docentů, odborných asistentů nebo odborníků z vědeckých pracovišť nebo společenské praxe.

(4) V jednom studijním oboru lze zřídit více komisí.

(1) Diplomovou prací nebo projektem nebo uměleckým dílem nebo uměleckým výkonem (dále jen „diplomová práce“) se ověřují vědomosti a dovednosti, které student získal během studia a jeho schopnosti využívat je při řešení úkolů studijního oboru.

(2) Témata diplomových prací vycházejí z potřeb společenské praxe, z plánu vědecko-výzkumné nebo umělecké činnosti vysoké školy, fakulty nebo katedry nebo na tento plán navazují.

(3) Témata diplomových prací vypisuje vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu), určený děkanem nejpozději do začátku předposledního školního roku studia. Témata diplomových prací, které vypracovávají studenti v kolektivu, vypisuje vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu) po předcházejícím schválení děkanem.

(4) Student oznámí nejpozději do dvou měsíců po vypsání témat diplomových prací příslušné katedře (ústavu marxismu-leninismu), o které téma se zajímá nebo které téma si navrhuje mimo vypsaných témat. Po uplynutí této lhůty vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu) určí studentovi do jednoho měsíce téma diplomové práce; přihlédne přitom k tomu, o které téma projevil student zájem. Současně vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu) určí studentovi vedoucího diplomové práce a oponenta z profesorů, docentů nebo odborných asistentů, kteří působí v příslušném studijním oboru nebo z vědeckých pracovníků nebo odborníků ze společenské praxe.

(5) Zásady vypracování diplomových prací, kritéria jejich hodnocení a termíny jejich odevzdání, jakož i jejich další náležitosti, určuje vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu) podle pokynů děkana.

(6) Studentovi, který včas neodevzdal diplomovou práci, určí děkan náhradní termín.

(1) Státní závěrečné zkoušky se konají v termínech určených děkanem.

(2) Vedoucí diplomové práce hodnotí a klasifikuje diplomovou práci studenta podle § 8 odst. 1 a hodnocení diplomové práce odevzdá vedoucímu katedry (řediteli ústavu marxismu-leninismu). Oponent vypracuje posudek o diplomové práci studenta, v němž ji zhodnotí a klasifikuje podle § 8 odst. 1 a posudek odevzdá vedoucímu katedry (řediteli ústavu marxismu-leninismu).

(3) Vedoucí katedry (ředitel ústavu marxismu-leninismu) předloží děkanovi před konáním státní závěrečné zkoušky hodnocení diplomové práce a oponentský posudek.

(4) Děkan umožní studentovi nejpozději tři dny před termínem konání státní závěrečné zkoušky, aby se seznámil s hodnocením diplomové práce vedoucím diplomové práce a s oponentským posudkem.

(1) Státní závěrečná zkouška je veřejná.

(2) Průběh státní závěrečné zkoušky řídí a za činnost komise odpovídá předseda komise.

(3) Státní závěrečnou zkoušku lze konat za přítomnosti předsedy a nejméně dalších dvou členů komise.

(4) Státní závěrečná zkouška se zahajuje obhajobou diplomové práce. Při obhajobě diplomové práce se student vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení diplomové práce vedoucím diplomové práce a v oponentském posudku a odpovídá na otázky.

(5) Po obhajobě diplomové práce se koná ústní zkouška z předmětů státní závěrečné zkoušky. Komise poskytne studentovi přiměřený čas k přípravě odpovědi na zadané otázky.

(6) Státní závěrečná zkouška se koná zpravidla v jednom dni.

(7) O státní závěrečné zkoušce se vyhotoví zápis, který podepíše předseda a další přítomní členové komise.

(1) Státní závěrečná zkouška a její části se klasifikují těmito známkami: „výborně“, „velmi dobře“, „dobře“ a „nevyhověl“.

(2) Výsledky státní závěrečné zkoušky z jednotlivých studijních předmětů, z nichž se koná ústní zkouška, se klasifikují samostatně; přitom se přihlíží k výsledkům za dobu celého studia. Obhajobu diplomové práce klasifikuje komise s přihlédnutím ke klasifikaci diplomové práce vedoucím diplomové práce a oponentem (§ 6 odst. 2).

(3) Pokud se klasifikovala odpověď z některého studijního předmětu známkou „nevyhověl“ nebo pokud byla obhajoba diplomové práce klasifikována známkou „nevyhověl“, celkový výsledek státní závěrečné zkoušky se klasifikuje známkou „nevyhověl“. Student, který byl při státní závěrečné zkoušce klasifikován jen z jednoho studijního předmětu nebo z obhajoby diplomové práce známkou „velmi dobře“ a z ostatních studijních předmětů, popřípadě z obhajoby diplomové práce známkou „výborně“, vykonal státní závěrečnou zkoušku s celkovým prospěchem „výborně“. Na vysokých školách uměleckého směru, s výjimkou oborů věd o umění, je celkový prospěch „výborně“ podmíněn známkou „výborně“ z obhajoby diplomové práce.

(4) O klasifikaci zkoušek podle odstavce 1, jakož i o klasifikaci celkového výsledku státní závěrečné zkoušky podle odstavce 3 rozhoduje komise hlasováním na neveřejném zasedání v den konání státní závěrečné zkoušky. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí komise vyhlásí předseda veřejně v den konání státní závěrečné zkoušky. Pokud se státní závěrečná zkouška konala ve více dnech, rozhodování o klasifikaci podle odstavce 1 se uskuteční v den, v němž se konala příslušná část zkoušky. Rozhodnutí o celkovém výsledku se vyhotoví a předseda komise je vyhlásí v den, v němž se konala poslední část státní závěrečné zkoušky.

(5) Celkový výsledek studia se hodnotí podle výsledků zkoušek, klasifikovaných zápočtů a státní závěrečné zkoušky těmito stupni známek: „s vyznamenáním“, „vyhověl“ a „nevyhověl“.

(6) Studium s vyznamenáním absolvují studenti, kteří po dobu celého studia dosáhli průměrný prospěch alespoň 1,5, nebyli ze žádného předmětu hodnoceni známkou „dobře“ a státní závěrečnou zkoušku vykonali s celkovým prospěchem „výborně“.

(7) Pokud student ani v náhradním termínu (§ 5 odst. 6) neodevzdal diplomovou práci nebo v určeném termínu se nedostavil ke státní závěrečné zkoušce a neodevzdání diplomové práce nebo neúčast do pěti dní po určeném termínu neomluvil, klasifikuje se známkou „nevyhověl“. Předseda komise může studenta omluvit jen z vážných, zejména zdravotních důvodů. Ve zvlášť odůvodněných případech může děkan studentovi omluvit neodevzdání diplomové práce nebo neúčast u státní závěrečné zkoušky i po uplynutí pěti dní.

(1) Studentovi, který se nedostavil v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce nebo k opakování zkoušky nebo její části a jehož neúčast byla omluvena, určí děkan náhradní termín pro konání zkoušky nebo obhajoby diplomové práce a oznámí jej studentovi nejpozději patnáct dní před konáním zkoušky.

(2) Studentovi určí děkan termín pro opakování zkoušky nejdříve po třech měsících ode dne, kdy konal nebo měl konat státní závěrečnou zkoušku, jestliže

(3) Studentovi, který neodevzdal diplomovou práci ani v náhradním termínu, určí děkan současně termín pro její odevzdání.

(4) Student, který u státní závěrečné zkoušky byl klasifikován známkou „nevyhověl“ z jednoho nebo více předmětů nebo neobhájil diplomovou práci, opakuje zkoušku jenom z předmětů, ze kterých byl klasifikován známkou „nevyhověl“ nebo obhajobu diplomové práce. Při neobhájení diplomové práce komise současně rozhodne, zda se diplomová práce vrátí k přepracování.

(5) Pokud student nevyhověl při prvním opakování státní závěrečné zkoušky nebo její části, může mu děkan povolit druhé opakování nejdříve po šesti měsících ode dne prvního opakování. Další opakování se nepovoluje.

(6) Státní závěrečnou zkoušku lze konat nejpozději do dvou let ode dne, kdy měl student konat státní závěrečnou zkoušku v termínu určeném podle § 6 odst. 1.

a) neodevzdal diplomovou práci ani v náhradním termínu nebo

b) se nedostavil v určeném termínu ke státní závěrečné zkoušce a svoji neúčast do pěti dní po tomto termínu neomluvil nebo

c) u státní závěrečné zkoušky alespoň z jednoho předmětu byl klasifikován známkou „nevyhověl“ nebo

d) neobhájil diplomovou práci.