CELKOVÉ NÁKLADY, PROPOČTOVÁ A ROZPOČTOVÁ ČÁST DOKUMENTACE
Celkové náklady v investičním záměru a v propočtové a rozpočtové části dokumentace
Celkové náklady v investičním záměru a propočet v přípravné dokumentaci
Propočet v projektovém úkolu
§ 44
Celkové náklady a skladba propočtové a rozpočtové části dokumentace
§ 45
Členění celkových nákladů stavby
§ 46
Náklady dovozu
Náklady dovozu se vyjadřují v příslušných hlavách rozpočtu (propočtu) podle stupně technické vyjasněnosti velkoobchodními cenami,87) limity kupních cen88) a cenovými informacemi dovozce pro období uvažované realizace dodávek.
§ 47
Celkové náklady v investičním záměru
§ 48
Způsob sestavení propočtu
§ 49
Rezerva
§ 50
Výše propočtových nákladů
Propočtové náklady v projektovém úkolu nesmějí být vyšší než náklady podle § 48 odst. 2, s nimiž se konfrontují, pokud s jejich výší na základě dokumentovaných a odůvodněných odchylek nevysloví souhlas u staveb podléhajících státní expertize orgán ji provádějící, u ostatních staveb ústřední orgán investora (§ 64 odst. 7).
§ 51
Propočet ve studii souboru staveb
Rozpočtová část úvodního (jednostupňového) projektu
§ 52
Souhrnný rozpočet
§ 53
Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů
§ 54
Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a vedlejší náklady na zařízení staveniště
§ 55
Rezerva
§ 56
Projednávání souhrnného rozpočtu, rozpočtů a odbytových rozpočtů
§ 57
Výše rozpočtových nákladů
Náklady souhrnného rozpočtu stavby zahrnované do plánu investiční výstavby nemohou být vyšší než obdobné náklady propočtu schváleného a registrovaného projektového úkolu, pokud takové zvýšení není schváleno postupem podle § 66 odst. 1.
Rozpočtová část prováděcích projektů
§ 58
Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů a jejich projednání
§ 59
Rozpočty ostatních výrobků a výkonů a rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště
§ 60
Vztah nákladů v odbytových rozpočtech k nákladům souhrnného rozpočtu
Společná ustanovení
§ 61
Dohody o odbytových nákladech
§ 62
Rozpory při projednávání souhrnných a odbytových rozpočtů
§ 63
Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů
(1) Celkové náklady stavby jsou veškeré náklady a výdaje investora souvisící s jejím pořízením. Vyjadřují se v investičním záměru, propočtové části přípravné dokumentace a v rozpočtové části projektové dokumentace se zřetelem na dosaženou vyjasněnost stavby.
(2) Propočtovou část přípravné dokumentace tvoří propočet celkových nákladů stavby (dále jen „propočet“).
(3) Rozpočtovou část projektové dokumentace tvoří:
a) souhrnný rozpočet k úvodnímu (jednostupňovému) projektu (dále jen „souhrnný rozpočet“) zahrnující rozpočtové náklady uvedené v rozpočtech (odbytových rozpočtech) provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů (dále jen „rozpočty ostatních výrobků a výkonů“),
c) kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby, zahrnující náklady provozních souborů a stavebních objektů dohodnuté jako odbytové náklady a náklady uvedené v rozpočtech ostatních výrobků a výkonů.
b) odbytové rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a rozpočty zahrnující náklady na ostatní výrobky a výkony,
(4) Pro vyjádření celkových nákladů stavby se, s výjimkou investičního záměru, používá tiskopisů č. 1 až 3, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 12. Tiskopis č. 1 a 2 se používá u všech staveb, kromě staveb KBV, u kterých se tiskopis č. 2 nahrazuje tiskopisem č. 3. Jako alternativa za předepsané tiskopisy č. 1 až 3 může být při zpracování celkových nákladů stavby na počítačích použito výstupů z počítače za předpokladu, že jejich obsah a struktura jsou shodné s tiskopisy č. 1 až 3.
(5) Evidenčně se na tiskopisu č. 1 (mimo celkové náklady stavby) vykazují náklady na předměty získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.2)
(1) Celkové náklady stavby v propočtu projektového úkolu, souhrnném rozpočtu a kontrolním sestavení rozpočtových nákladů stavby se člení na jedenáct hlav takto:
| Hlava I | Projektové a průzkumné práce |
| Hlava II | Provozní soubory celkem |
| v tom: – dodávka | |
| – montáž | |
| – doplňkové náklady | |
| Hlava III | Stavební objekty celkem |
| v tom: – základní náklady | |
| – doplňkové náklady | |
| Hlava IV | Stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy |
| Hlava V | Umělecká díla |
| Hlava VI | Vedlejší náklady celkem |
| v tom: a) provozní a sociální zařízení staveniště | |
| b) územní vlivy | |
| c) mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy) | |
| d) ostatní | |
| Hlava VII | Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách |
| Hlava VIII | Rezerva |
| Hlava IX | Jiné investice |
| Hlava X | Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků |
| z toho: příspěvky jiným investorům | |
| Hlava XI | Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků |
| z toho: kompletační činnosti. |
(2) Podrobné členění celkových nákladů stavby je uvedeno v příloze č. 13.
(1) Celkové náklady stavby se v investičním záměru určí pomocí srovnávací varianty89) sestavené na základě vydaných soustav technickohospodářských ukazatelů.89) Pokud soustavy technickohospodářských ukazatelů nebyly vydány, lze pro určení celkových nákladů využít jiná srovnání.90)
(2) Celkové náklady lze v investičním záměru členit zjednodušeně; přitom se uvedou alespoň:
ca) náklady na dovoz ze socialistických zemí
bb) náklady technologické části
z toho: náklady na montáž, náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí,
ba) náklady stavební části
z toho: náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí
c) náklady na dovoz91) celkem
v tom:
cb) náklady na dovoz z nesocialistických zemí.
a) celkové náklady stavby,
b) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby; v tom:
(1) Celkové náklady stavby se určí jako součet nákladů provozních souborů, stavebních objektů a ostatních výrobků, výkonů a výdajů. Náklady se sestaví s využitím propočtových informací dodavatelských organizací, popřípadě dovozců, propočtových a rozpočtových ukazatelů odvozených z vyprojektovaných nebo realizovaných staveb, opakovatelných projektů, typových podkladů, popřípadě jiných nástrojů pro určování nákladů; přihlédne se též k podmínkám staveniště a k zásadám řešení zařízení staveniště (přílohy č. 2 a 3, část C Požadavky na provádění stavby).
(2) Propočtové náklady sestavené podle odstavce 1 se konfrontují s propočtovými náklady srovnávací varianty zpracované ze soustav technickohospodářských ukazatelů v úrovni projektového úkolu; u staveb závazných a centralizovaných též s celkovými náklady investičního záměru. Pokud soustavy technickohospodářských ukazatelů nebyly vydány, konfrontují se náklady v propočtu s náklady jiných progresivních staveb, popřípadě se ověřují jinými srovnáními. Odchylky se dokumentují a zdůvodňují.
(3) V propočtu se náklady vyjádří v členění podle § 45 (přílohy č. 12 a 13).
(4) Jde-li o stavbu, která se člení na etapy podle § 17, sestavuje se propočet pro celou stavbu a v členění na jednotlivé etapy.
(5) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště se uvádějí v hlavě VI propočtu a určují se globálními sazbami podle zvláštního opatření,92) s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště (příloha č. 17), pro něž se náklady rozpočtují zpravidla pomocí ukazatelů.
(6) Ve výjimečných případech některých mimořádně rozsáhlých staveb, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, mohou být vedlejší náklady na zařízení staveniště určeny, s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště, zvýšenými globálními sazbami (část B bod 1.2 přílohy č. 17).
(1) Součástí propočtu je rezerva, která se použije v souladu s postupným zpřesňováním technického řešení ke zpřesnění rozpočtových nákladů hlavy II až VII v souhrnném rozpočtu. Nelze ji využít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby.
a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 7 do 10 %,
b) u rekonstrukcí nebo modernizací – s výjimkou uvedenou pod písmenem c) – v rozmezí od 10 do 14 %,
c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 15 do 20 %,
(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII propočtu a určí se:
Základnou pro určení rezervy jsou náklady hlavy II a III propočtu; u staveb s náklady na dovoz, podléhajících státní expertize, může orgán provádějící státní expertizu upravit v závěrech státní expertizy základnu pro určení rezervy.
d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,
e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 82514) do výše 20 % pro tyto objekty,
f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 15 do 20 %.
(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku budoucího generálního projektanta a rozhodujících dodavatelů.
(4) Rezerva se přiměřeně sníží (§ 55 odst. 4) podle míry předpokládaného využití typových podkladů nebo opakovatelných projektů; nesmí však klesnout pod 30 % horní hranice rozmezí podle odstavce 2.
(1) Propočet ve studii souboru staveb se zpracuje jako součet propočtů, popřípadě celkových nákladů jednotlivých staveb souboru; přitom se propočet pro první stavbu souboru provede způsobem stanoveným pro projektový úkol (§ 48), pro jednotlivé ostatní stavby souboru se vyčíslí jejich celkové náklady podle § 47. Dojde-li k dohodě o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb, postupuje se též podle přílohy č. 17. Propočet ve studii souboru staveb se postupně upřesní podle propočtů projektových úkolů, které budou zpracovány později.
(2) Jde-li o studii souboru staveb podle § 24 odst. 5, zpracovává se její propočet, popřípadě postupně propočty jednotlivých staveb nebo jejich částí tak, aby plnil funkci propočtu v projektovém úkolu (§ 48).
(1) V souhrnném rozpočtu se celkové náklady stavby určí jako součet rozpočtových nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků, výkonů a výdajů vyčíslených také s přihlédnutím k podmínkám staveniště a základnímu řešení zařízení staveniště (přílohy č. 9 a 10 a část C přílohy č. 16).
(2) Souhrnný rozpočet se zpracovává v členění podle § 45 a podle míry vyjasněnosti stavby dosažené v úvodním projektu.
(3) Jde-li o stavbu, pro kterou byly schváleny etapy podle § 17, souhrnný rozpočet se sestavuje vždy pro celou stavbu jako souhrn rozpočtových nákladů všech etap; rozpočtové náklady jednotlivých etap se vyjadřují v samostatných souhrnných rozpočtech jako součást úvodních projektů etap. Pro etapy, jejichž úvodní projekty budou zpracovány později, plní funkci souhrnného rozpočtu stavby propočet k projektovému úkolu.
(4) V příloze k souhrnnému rozpočtu odůvodní jeho zpracovatel odchylky od propočtu v projektovém úkolu a použití rozpočtových ukazatelů a informací.
a) základní rozpočtové náklady,
(1) Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů určují jejich rozpočtové náklady, které se člení na
c) vedlejší rozpočtové náklady.
b) doplňkové rozpočtové náklady,
(2) Pro sestavení rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů se použijí
c) konečné limity velkoobchodních cen95) a pokud nejsou stanoveny předběžné limity velkoobchodních cen, limity kupních cen,
b) velkoobchodní ceny, popřípadě maloobchodní ceny nebo plánované ceny (stanoví-li tak zvláštní opatření),94) kupní ceny,
a) souhrnné ceny,93) skupinové ceny; nejsou-li stanoveny (vyhlášeny), použijí se
d) předběžné ceny, pokud jejich užití zvláštní předpisy nevylučují,96)
e) rozpočtové ukazatele a cenové informace dodavatelů, nelze-li použít cen a zvláštních druhů cen97) podle písmen c) a d).
(3) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami podle odstavce 2 písm. a) až d).
(4) Rozpočty sestavené pomocí cen podle odstavce 2 písm. a) až d) jsou odbytovými rozpočty,98) na jejichž základě se uzavírají dohody o odbytových nákladech (§ 61). K rozpočtům sestaveným pomocí podkladů podle odstavce 2 písm. e) nelze uzavírat dohody o odbytových nákladech.
(1) V rozpočtech ostatních výrobků a výkonů se náklady zahrnované do hlavy I, IV, V, VI,92) VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu určují cenami, a nejsou-li stanoveny, využije se rozpočtových ukazatelů, popřípadě informací, zejména od dodavatelů.
(2) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu se určují způsobem stanoveným v § 48 odst. 5.
(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena na krytí nákladů zahrnovaných do hlavy II až VII souhrnného rozpočtu, jež nemohly být předvídány v úvodním projektu; nelze jí použít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby. Nejméně 50 % této rezervy je vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Podíly rezervy stanovené k nákladům dodávek z dovozu zahrnovaných do hlavy II a III, lze použít jen ke krytí změn nákladů v příslušné hlavě, vyvolaných změnami cen z dovozu. Souhlas s čerpáním rezervy dává investor po dohodě s generálním projektantem; u závazných a centralizovaných staveb též se souhlasem ústředního orgánu investora.
f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 13 do 18 %.
a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %,
b) u rekonstrukcí nebo modernizací – s výjimkou uvedenou pod písmenem c) – v rozmezí od 5 do 10 %,
c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 13 do 18 %,
d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,
e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 82514) do výše 20 % pro tyto objekty,
Základna pro určení rezervy je shodná se základnou podle § 49 odst. 2.
(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se:
(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících dodavatelů.
(4) Rezerva v souhrnném rozpočtu stavby se pro typový stavební objekt stanoví částkou 4 % z jeho rozpočtových nákladů uvedených v hlavě III; pro typové stavební objekty technické a občanské vybavenosti KBV se rezerva stanoví ve výši 2 %, pro bytové (typové) stavební objekty ve výši 1 %, pro provozní soubory a stavební objekty podle opakovaných projektů ve výši 2 %. V těchto případech se základna pro určení nákladů v hlavě VIII souhrnného rozpočtu podle odstavce 2 sníží o náklady provozních souborů a stavebních objektů s nižší sazbou rezervy podle tohoto odstavce. Rezerva pro ostatní stavební objekty, u nichž se uplatní souhrnná cena,99) se sníží o částku rizikové přirážky zahrnuté v souhrnné ceně.
(1) Souhrnný rozpočet se projednává mezi generálním projektantem, investorem a příslušnými přímými dodavateli podle § 38.
(2) Současně se souhrnným rozpočtem se projednají, pokud nebyly projednány dříve, rozpočty provozních souborů, stavebních objektů a popřípadě též rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště.
(3) Odbytové rozpočty zpracované jako součást jednostupňového, popřípadě úvodního projektu se projednají podle § 58.
(1) Rozpočty, které jsou součástí prováděcích projektů provozních souborů a stavebních objektů nebo jejich ucelených částí uvedených v plánu organizace výstavby (§ 41 odst. 2), se zpracovávají vždy jako odbytové rozpočty (§ 53 odst. 4).
(2) Přímý dodavatel, který zabezpečuje dodávku prováděcího projektu příslušného provozního souboru nebo stavebního objektu, je povinen návrh odbytového rozpočtu podle odstavce 1 spolu s příslušnou částí prováděcího projektu projednat s investorem a generálním projektantem. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.
(3) Zabezpečuje-li generální projektant prováděcí projekt provozního souboru nebo stavebního objektu pro investora, projedná návrh odbytového rozpočtu spolu s příslušnou částí prováděcího projektu s investorem a s přímými dodavateli, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.
a) byly použity správné ceny,
b) byly dodrženy předpisy o rozpočtování,
c) množství výrobků a výkonů odpovídá řešení prováděcího projektu,
(4) Při projednávání podle odstavců 2 a 3 se zejména ověřuje, zda
d) nebudou překročeny náklady úvodního projektu.
(1) Rozpočty ostatních výrobků a výkonů sestavuje generální projektant pomocí cen, a to u těch výrobků a výkonů, pro které byly použity v úvodním projektu rozpočtové ukazatele a informace, popřípadě odborné propočty.
(2) Rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště jako součást dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště zpracovává [§ 25 odst. 3 písm. b)] a projednává vyšší dodavatel stavební části obdobně podle ustanovení § 58.
(1) Rozpočtové náklady určené v odbytových rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech výrobků a výkonů nesmějí ve svém souhrnu překročit rozpočtové náklady stanovené pro ně v souhrnném rozpočtu.
(2) Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednávání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, ale jen za podmínek stanovených v § 55 odst. 1. Zvláštní předpis stanoví, které orgány a za jakých podmínek mohou povolit výjimku z ustanovení odstavce 1.100)
(3) V případech, kdy náklady v odbytových rozpočtech některých provozních souborů a stavebních objektů jsou vyšší než náklady v rozpočtech sestavených v úvodním projektu na základě cenových informací dodavatelů [§ 53 odst. 2 písm. e)], je dodavatel, který takovou informaci poskytl, povinen jejich zvýšení odůvodnit.
(1) Na podkladě projednání odbytového rozpočtu podle § 58 odst. 2 a 3 jsou dodavatel a investor povinni uzavřít nejpozději v termínu podle odstavce 3 dohodu o odbytových nákladech. Obdobné dohody se uzavírají mezi dodavatelem a jeho poddodavateli.
(2) Odbytovými náklady jsou rozpočtové náklady stanovené podle § 53 odst. 2 písm. a) až d), u kterých došlo k dohodě podle odstavce 1 o množství výrobků a výkonů a jejich ocenění v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a technickými zprávami.
(3) Dohody o odbytových nákladech se musí uzavřít nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu. K uzavření dohod o odbytových nákladech vyzve investora dodavatel.
(4) Dohody o odbytových nákladech u mimoglobálních objektů zařízení staveniště se musí uzavřít nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném objektu.
e) rozhodnou-li se podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů rozpory,103) k nimž došlo při projednávání odbytových rozpočtů, odchylně od stanoviska generálního projektanta [§ 62 odst. 2 písm. b)].
d) nahrazují-li se ceny podle § 53 odst. 2 písm. c) a d) cenami podle § 53 odst. 2 písm. a) a b),102)
b) souhlasí-li výslovně investor se změnou dohodnutých nákladů v případech, kdy tuzemské výrobky jsou nahrazovány výrobky z dovozu,
(5) Dohody o odbytových nákladech se podle odstavců 1 až 4 uzavírají v cenách platných v den uzavření dohod. Dohody se změní
a) dojde-li ke změně cen v době 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu,
c) dojde-li ke změnám cen později než je uvedeno pod písmenem a) a vláda nebo příslušný cenový úřad rozhodnou o promítnutí těchto změn do rozpočtů staveb,101)
(6) Dohody o odbytových nákladech u důlních podzemních objektů oboru 82614) a s nimi souvisících provozních souborů a dále u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním objektů kulturních památek a u staveb se zjednodušenou projektovou dokumentací (§ 5 odst. 4), se mohou uzavírat v době jejich realizace, nejpozději však 30 dnů před smluveným termínem jejich dokončení. V těchto případech se dohody uzavírají v cenách platných 30 dnů před zahájením prací na příslušných stavebních objektech a provozních souborech.
(7) Dohody o odbytových nákladech, popřípadě jejich změny podle odstavce 9 jsou jedním ze závazných podkladů pro fakturování a, s výjimkou případů uvedených v odstavci 6, též pro vyhotovení splátkových listů podle zvláštních předpisů.104)
(8) Množství výrobků a výkonů, dohodnuté v dohodách o odbytových nákladech nebo projednané v odbytových rozpočtech podle odstavce 6, může být výjimečně zvýšeno, jen dá-li k takovému zvýšení souhlas investor v dohodě s generálním projektantem a dodavatelem zápisem ve stavebním (montážním) deníku nejpozději do 5 dnů před vyhotovením příslušných splátkových listů popřípadě faktur.
(9) Každý případ změny nákladů v důsledku změny cen podle odstavce 5 nebo zvýšení množství výrobků a výkonů podle odstavce 8 zaznamená dodavatel bezprostředně rozpočtovou formou do zvláštního výkazu.105) Zpracovatel prováděcího projektu shrne tyto změny do dodatkových odbytových rozpočtů za období dohodnuté s investorem, nikoliv však delší než 1 rok. Dojde-li ke změnám cen podle odstavce 5 písm. c), může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit odchylný postup od ustanovení páté části vyhlášky.
(10) Na podkladě dodatkových odbytových rozpočtů podle odstavce 9 se změní dohody o odbytových nákladech nejpozději do dne, kdy vznikne právo fakturovat.104)
(1) Dojde-li při projednávání souhrnných rozpočtů podle § 56 k rozporům, platí ustanovení § 39 obdobně.
a) není to překážkou pro odevzdání prováděcích projektů investorovi a dodavateli; to platí i v případě, jestliže projednání nebylo dokončeno ani v náhradním termínu, který byl příslušným účastníkům výstavby oznámen nejméně 15 dnů předem,
(2) Dojde-li k rozporům při projednávání odbytových rozpočtů podle § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby
c) lze uzavřít dohodu o odbytových nákladech s výhradou postupu podle ustanovení § 61 odst. 5 písm. e).
b) platí až do rozhodnutí rozporu stanovisko generálního projektanta,
(3) Po rozhodnutí o rozporech uvedených v odstavcích 1 a 2 podle § 72, popřípadě podle zvláštních předpisů,103) je generální projektant povinen promítnout neprodleně výsledek rozhodnutí do souhrnných rozpočtů a zpracovatel do odbytových rozpočtů, popřípadě příslušných částí prováděcích projektů.
(1) Rozpočtové náklady provozních souborů a stavebních objektů dohodnuté jako odbytové náklady a náklady ostatních výrobků, výkonů a výdaje jsou podkladem pro zpracování kontrolního sestavení rozpočtových nákladů, které zpracovává generální projektant v rámci autorského dozoru. Využívá přitom podkladů vlastních, investorových a vyšších dodavatelů, které mu předává investor.
(2) Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů zpracovává generální projektant průběžně; předkládá jej investorovi v dohodnutých termínech na jeho vyžádání ke sledování dodržování nákladů schváleného souhrnného rozpočtu stavby. Závěrečné kontrolní sestavení rozpočtových nákladů musí být dokončeno do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu.