ČÁST I
Průběh a vyznačení státních hranic

(1) Státní hranice mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou od styku státních hranic smluvních států a státních hranic Polské lidové republiky ke styku státních hranic smluvních států a státních hranic Spolkové republiky Německa tvoří historicky vzniklé a v době pedepsání této smlouvy existující společné státní hranice.

(2) Průběh státních hranic mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou je stanoven a znázorněn v hraniční dokumentaci o průběhu a vyznačení společných státních hranic (dále jen „hraniční dokumentace“), která tvoří nedílnou součást této smlouvy.

(3) Státní hranice mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou jsou dále stanoveny Protokolem mezi vládou Československé republiky, vládou Polské lidové republiky a vládou Německé demokratické republiky, o vytýčení československo–polsko–německého trojmezí státních hranic a o udržování hraničního znaku, jímž je toto trojmezí vyznačeno ze dne 27. března 1957.

a) hraniční mapy v měřítku 1:2500,

b) hraniční nárysy v měřítku přibližně 1:1000,

c) titulní list pro každý hraniční úsek,

d) přehledný list pro každý hraniční úsek v měřítku 1:25 000,

e) list vysvětlivek,

f) popis průběhu státních hranic pro každý hraniční úsek.

(1) Státní hranice ohraničují výsostná území smluvních států na zemském povrchu, jakož i svislým směrem ve vzdučném prostoru a pod zemským povrchem.

(2) Státní hranice na mostech, jezech, přehradních hrázích a jiných stavbách na hraničních vodách probíhají tak, jak to odpovídá jejich průběhu ve vodě.

(1) Hraničními vodami jsou:

a) úseky vodních toků, jimiž probíhají státní hranice (hraniční vodní toky);

b) povrchové a podzemní vody v profilech, v nichž je protínají státní hranice.

(2) Hraničními silnicemi, hraničními cestami a hraničními příkopy jsou úseky silnic, cest a příkopů, jimiž probíhají státní hranice.

(1) Střednice hraničního vodního toku nebo jeho hlavního ramene je vyrovnaná plynule probíhající čára, která je od obou vyrovnaných břehových čar stejně vzdálena.

(2) Hlavním ramenem hraničního vodního toku je rameno, které při středním stavu vody má největší průtok.

(3) Za břehové čáry se považují čáry mezi vodním tokem a přilehlým pobřežním územím. Kde nelze břehové čáry bezpečně zjistit, pokládají se za ně zpravidla čáry, které tvoří okraje rostlinného porostu podél hraničního vodního toku.

(1) Nepohyblivé státní hranice jsou:

a) na pozemních úsecích, jakož i na místech, kde z pozemního úseku vcházejí do střednice hraničního vodního toku nebo z jeho střednice vycházejí na pozemní úsek;

b) na místech, kde protínají hraniční vody;

c) v zátopové oblasti ve vodní nádrži Fláje od dvojice hraničních znaků 1/2 ČS/DDR k dvojici hraničních znaků 2 ČS/DDR tak, jak je stanoveno v hraniční dokumentaci.

(2) Hraniční silnice, hraniční cesty a hraniční příkopy jsou znázorněny v hraniční dokumentaci. Na jejich začátku a konci jsou osazeny dvojité hraniční znaky a podélně oboustranně zpravidla střídavě jednotlivé hraniční znaky. Jakékoliv pozdější změny polohy hraničních silnic, hraničních cest a hraničních příkopů nemají vliv na průběh státních hranic, pokud nebude zvláštní dohodou smluvních států stanoveno jinak.

(1) Státní hranice v hraničních vodních tocích, s výjimkou Labe, jsou určeny střednicí hraničních vodních toků nebo jejich hlavních ramen a jsou pohyblivé. Při přirozených pozvolných změnách polohy hraničního vodního toku, popřípadě jeho hlavního ramene, sledují státní hranice trvale tuto střednici.

(2) Pokud následkem přirozených procesů dojde k náhlým změnám polohy hraničního vodního toku, zabezpečí smluvní státy obnovení polohy hraničního vodního toku, jak byla před touto změnou. Do té doby jsou státní hranice určeny střednicí hraničního vodního toku tak, jak byla před touto náhlou změnou. Jen pokud je obnovení původního stavu technicky neúčelné nebo je spojeno s nepřiměřenými náklady, dohodnou se smluvní státy, zda se změní charakter existujících státních hranic nebo zda bude jejich průběh nově stanoven.

(3) Při provádění vodohospodářských nebo jiných stavebních opatření na hraničních vodních tocích nesmí být poloha hraničních vodních toků měněna. Pokud by tato opatření měla za následek změnu polohy hraničního vodního toku, mohou být provedena jen tehdy, vysloví-li smluvní státy souhlas s novým stanovením průběhu nebo charakteru státních hranic.

(4) Hraniční vodní toky jsou znázorněny v hraniční dokumentaci. Na jejich začátku a konci jsou osazeny dvojité hraniční znaky a podélně oboustranně zpravidla střídavě jednotlivé hraniční znaky.

(1) Na hraničním vodním toku Labi jsou státní hranice určeny střednicí plavebního koryta a jsou pohyblivé. Při přirozených pozvolných změnách plavebního koryta trvale sledují tuto střednici.

(2) Střednicí plavebního koryta hraničního vodního toku Labe se rozumí vyrovnaná souvislá čára, která je stejně vzdálena od obou čar ohraničujících plavební koryto.

(3) Plavebním korytem hraničního vodního toku Labe se rozumí nejhlubší část řečiště používaná pro plavbu lodí, ohraničená souvisle probíhajícími čarami a zaměřená příčnými profily.

(1) Státní hranice mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou jsou rozděleny na dvacet tři hraničních úseků.

(2) Hraniční úsek I začíná na styku státních hranic smluvních států se státními hranicemi Polské lidové republiky v hraničním vodním toku Lužická Nisa.

(3) Hraniční úsek XXIII končí na styku státních hranic smluvních států se státními hranicemi Spolkové republiky Německa.

(1) Průběh státních hranic je vyznačen v terénu přímo hraničními znaky osazenými v čáře státních hranic nebo nepřímo hraničními znaky osazenými zdvojeně nebo střídavě podél státních hranic.

(2) Průběh státních hranic je v době podpisu této smlouvy vyznačen těmito hraničními znaky:

a) základními hraničními mezníky na počátku hraničních úseků;

b) hlavními, mezilehlými a doplňkovými hraničními mezníky uvnitř hraničních úseků;

c) deskami nebo jinými znaky na skalách a v silničních tělesech;

d) třemi monolity tvaru trojbokých komolých jehlanů na styku státních hranic smluvních států a státních hranic Polské lidové republiky v hraničním vodním toku Lužická Nisa osazenými po jednom monolitu na výsostném území těchto států.

(3) Tvar, rozměry, materiál, vzhled, označení a poloha hraničních znaků jsou stanoveny v hraniční dokumentaci.

(4) K vyznačení průběhu státních hranic jinými hraničními znaky, než je stanoveno v hraniční dokumentaci, může dojít jen na základě dohody příslušných orgánů smluvních států.