ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

(1) Občané jsou povinni hlásit v rozsahu stanoveném tímto zákonem místo, počátek a ukončení svého pobytu

(2) Občané trvale žijící v cizině jsou povinni za pobytu na území Československé socialistické republiky hlásit údaje uvedené v odstavci 1 okresní správě Sboru národní bezpečnosti příslušné podle místa pobytu; tyto údaje hlásí krajské správě Sboru národní bezpečnosti, mají-li pobyt v místě jejího sídla.

(3) Občané jsou povinni hlásit údaje orgánům uvedeným v odstavcích 1 a 2 (dále jen „ohlašovny“) způsobem stanoveným tímto zákonem.

(4) Ohlašovny jsou povinny v rozsahu stanoveném tímto zákonem plnit úkoly spojené s hlášením pobytu občanů a vedením evidence jejich pobytu.

(5) Prováděcí předpis stanoví podrobnosti o způsobu hlášení místa, počátku a ukončení pobytu občanů.

(1) Pobytem se podle tohoto zákona rozumí jak pobyt trvalý, tak pobyt přechodný.

(2) Trvalým pobytem je pobyt v místě stálého bydliště občana, to je zpravidla v místě kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání.

(3) Trvalý pobyt mohou mít občané jen v objektech, které jsou označeny číslem podle zvláštních předpisů. ²)

(4) Přechodným pobytem je pobyt občana mimo objekt trvalého pobytu, to je zpravidla tam kde se občan dočasně zdržuje z pracovních, studijních, zdravotních, rekreačních a jiných důvodů.

(5) Jde-li o občana trvale žijícího v cizině, je přechodným pobytem též jeho pobyt na území Československé socialistické republiky.

a) místnímu (městskému) národnímu výboru ¹) příslušnému podle místa pobytu,

b) v hlavním městě Praze obvodní správě Sboru národní bezpečnosti, popřípadě místnímu národnímu výboru, příslušným podle místa pobytu,

c) v hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě správě Sboru národní bezpečnosti hlavního města Bratislavy a Západoslovenského kraje,

d) v městě Brně městské správě Sboru národní bezpečnosti.