(1) Organizace odebírají topné plyny z plynovodní sítě jako velkoodběratelé nebo maloodběratelé.

(2) Velkoodběratelé jsou odběratelé topných plynů, jejichž plánovaný roční odběr přesahuje 120 000 m³ svítiplynu a koksárenského plynu nebo 60 000 m³ zemního plynu při základních dodacích podmínkách¹) pro jedno odběrní místo. Podle charakteru spotřeby se dělí na velkoodběratele

a) technologického charakteru

b) otopového charakteru.

(3) Maloodběratelé jsou odběratelé topných plynů v menších množstvích, než je uvedeno v odstavci 2, jakož i odběratelé propan-butanu.

(4) Za jedno odběrní místo se považuje objekt, popřípadě pozemek, tvořící samostatný a trvale propojený celek, ve kterém se odebírá topný plyn pro jednoho odběratele. V pochybnostech stanoví odběrní místo dodavatel.