ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

a) pracovníci v pracovním poměru, učni a členové výrobních družstev,

b) členové jednotných zemědělských družstev,

c) pracující, kteří podle tohoto zákona, předpisů vydaných k jeho provedení nebo podle jiných předpisů mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, zejména poslanci národních výborů, členové orgánů lidové kontroly, soudci z povolání, advokáti, studenti, vědečtí a umělečtí aspiranti, občané vykonávající práce na podkladě dohody o pracovní činnosti uzavřené s organizací a občané poskytující služby a opravy na základě povolení národního výboru,

d) vojáci z povolání, příslušníci Sboru národní bezpečnosti a příslušníci sborů nápravné výchovy,

e) bojovníci proti fašismu, oběti války a fašistické persekuce v době nesvobody, jakož i účastníci osvobozovacích bojů za první světové války (§ 51),

f) vědečtí pracovníci, spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní umělci, architekti, novináři, výkonní umělci a artisté,

a) občané konající službu v ozbrojených silách, kteří nejsou vojáky z povolání; tito občané jsou účastni důchodového zabezpečení i při plné (částečné) invaliditě vzniklé následkem onemocnění (§ 48);

b) příslušníci Lidových milicí, pomocníci Pohraniční stráže, členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, občané povolaní k osobním úkonům podle předpisů o obraně Československé socialistické republiky, účastníci civilní obrany, účastníci přípravy k obraně Československé socialistické republiky a účastníci branné výchovy (§ 49);

c) účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád, dobrovolní požárníci, dárci krve, dobrovolní zdravotníci Československého červeného kříže, účastníci organizované tělesné výchovy a další občané, o nichž to stanoví prováděcí předpisy; tyto předpisy upraví též bližší podmínky a rozsah účasti těchto občanů na důchodovém zabezpečení.

a) občané, kteří dosáhli věku 65 let nebo se stali plně invalidními a nejsou jinak zabezpečeni,

b) občané, kteří pro plnou invaliditu vzniklou v mládí nemohli být zaměstnáni, a pozůstalí po těchto občanech požívajících invalidní důchod.

a) důchody

1. starobní,

2. invalidní a částečný invalidní,

3. za výsluhu let a částečný důchod za výsluhu let,

4. vdovský,

5. sirotčí,

6. manželky,

7. osobní,

8. sociální;

b) výchovné k důchodům;

c) zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost.

(1) Podmínky, za nichž se poskytují dávky důchodového zabezpečení, jsou uvedeny v ustanoveních o jednotlivých dávkách a ve společných ustanoveních o dávkách, popřípadě pokud jde o některé skupiny pracujících, v prováděcích předpisech.

(2) Nároky na důchod starobní a invalidní (částečný invalidní) a na důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) se řídí především

a) délkou doby zaměstnání, jímž se rozumí zaměstnání v pracovním (učebním) poměru, pracovní činnost v poměru člena výrobního družstva a člena jednotného zemědělského družstva, služba v ozbrojených silách a jiné činnosti, které se podle tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho hodnotí pro vznik nebo výši nároku na důchod,

b) pracovní kategorií, do níž je zaměstnání zařazeno,

c) výší mzdy, pracovní odměny, služebního příjmu a jiných pracovních příjmů (dále jen „výdělek“).

(1) Kde se podle tohoto zákona požaduje pro vznik nebo výši nároku na důchod určitá doba zaměstnání, rozumějí se jí tyto doby:
od vzniku československého státu
od 9. května 1945 do 30. září 1948
od 1. října 1948

a) doba zaměstnání v pracovním (učebním) poměru, doba pracovní činnosti v poměru člena výrobního družstva a s odchylkami stanovenými v prováděcích předpisech též doba jiné činnosti, po kterou pracující mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru [§ 3 písm. c)];

b) doba služby vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti, příslušníků sborů nápravné výchovy a příslušníků dřívějších ozbrojených sborů;

c) doba výluk, stávek a persekuce pro činnost v revolučním dělnickém hnutí před 9. květnem 1945; jiná doba nezaměstnanosti se započítává v jednotlivých případech v rozsahu podle rozhodnutí příslušného národního výboru;

d) doba studia na školách potřebná k přípravě pro povolání po skončení povinné školní docházky;

e) doba, po kterou člen jednotného zemědělského družstva před vstupem do takového družstva nebo pracovník socialistické organizace se zemědělskou nebo lesní výrobou před vznikem pracovního poměru uzavřeného s takovou organizací byl pracovně činný jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jako spolupracující člen rodiny jednotlivě hospodařícího rolníka;

f) doba pracovní činnosti člena jednotného zemědělského družstva v takovém družstvu a doby důchodového zabezpečení (pojištění) uvedené v odstavci 4 větě druhé.

(2) Pokud nevyplývá něco jiného z mezistátních úmluv nebo pokud se nestanoví jinak v § 20, hodnotí se jako doby zaměstnání v cizině pro vznik nebo výši nároku na důchod jen doby uvedené v odstavci 1 písm. a), d) a f), jestliže pracující má ke dni vzniku nároku na důchod trvalý pobyt na území československého státu a je

a) československým státním občanem; přitom se doba zaměstnání vykonávaného v cizině hodnotí jen, zdržoval-li se občan v cizině s povolením příslušného československého státního orgánu. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány stanovit podmínky pro povolování výjimek,

b) cizím státním příslušníkem, který byl na území československého státu zaměstnán aspoň 10 roků.

(3) Doba pracovního (učebního) poměru (pracovní činnosti v jiném obdobném pracovním vztahu) se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud pracovní poměr (pracovní činnost) zakládá nebo zakládal nemocenské pojištění podle předpisů platných pro pracovníky v pracovním (učebním) poměru (členy výrobních družstev); nebyl-li takový pracovník účasten nemocenského pojištění proto, že nebyl k pojištění přihlášen, nebo proto, že zaměstnání nezakládalo podle předpisů tehdy platných nemocenské pojištění, hodnotí se zaměstnání pro účely tohoto zákona, jestliže by zakládalo účast na nemocenském pojištění podle předpisů platných v době vzniku nároku na důchod.

(4) Doba pracovní činnosti člena jednotného zemědělského družstva v takovém družstvu se hodnotí jako doba zaměstnání, pokud pracovní činnost zakládá zabezpečení v nemoci podle předpisů o zabezpečení v nemoci členů jednotných zemědělských družstev a člen jednotného zemědělského družstva odpracoval v kalendářním roce stanovený počet pracovních dnů nebo splnil pracovní úvazek jinak stanovený. Před 1. lednem 1976 se však jako doba zaměstnání hodnotí doba pracovní činnosti, která zakládala důchodové zabezpečení podle předpisů o důchodovém pojištění členů jednotných zemědělských družstev a podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

(5) Prováděcí předpisy stanoví

a) které jiné doby se považují za doby zaměstnání,

b) za které období se pro hodnocení doby zaměstnání vykonávaného v cizině nevyžaduje povolení podle odstavce 2 písm. a),

c) počet pracovních dnů (jinak stanovený pracovní úvazek) potřebný pro zápočet kalendářního roku pro vznik nároku na dávky důchodového zabezpečení a pro jeho výši (odstavec 4 věta první); tyto předpisy také stanoví, která doba se započítává jako doba zaměstnání, jestliže v kalendářním roce podmínka odpracování stanoveného počtu pracovních dnů (pracovního úvazku) nebyla splněna,

d) za jakých podmínek se hodnotí pro vznik nároku na důchod a jeho výši jako doba zaměstnání doba uvedená v odstavci 1 písm. e) a doba získaná podle předpisů o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.

(1) Činí-li doba zaměstnání aspoň rok, započítávají se do ní, pokud se dále nestanoví jinak (§ 14 odst. 3, § 21 odst. 2, § 33), též tyto doby (náhradní doby):
od vzniku československého státu
od 1. října 1948 též
od 1. ledna 1957 též
od 1. dubna 1962 též
od 1. ledna 1976 též

a) doba služby v československých ozbrojených silách, pokud již tato doba není hodnocena jako služba vojáka z povolání;

b) doba jiné vojenské služby v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy;

c) doba odbojové činnosti včetně věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody;²) tyto doby se započítávají v rozsahu stanoveném prováděcími předpisy;

ch) doba pobírání invalidního důchodu nebo dávky, která se považuje od 1. ledna 1957 za invalidní důchod;

d) doba, po kterou pracující nebyl nebo nemohl být v pracovním poměru v době nesvobody z důvodu politického, národního nebo rasového útisku;

e) doba, po kterou žena pečovala o dítě (i osvojence nebo jiné dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů) ve věku do tří let, anebo o invalidní nezletilé dítě, které potřebovalo stálé péče, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti;

f) doba, po kterou měl pracující nárok na nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou pomoc v mateřství, pokud nejde o člena jednotného zemědělského družstva [písmeno j)];

g) doba odborného nebo politického školení;

h) doba přípravy pro pracovní uplatnění, která se provádí podle předpisů o pracovní rehabilitaci;

i) doba pobírání částečného invalidního důchodu, po kterou byl vyplácen příspěvek před umístěním do zaměstnání;

j) doba, po kterou měl člen jednotného zemědělského družstva nárok na nemocenské, podporu při ošetřování člena rodiny nebo na peněžitou pomoc v mateřství;

k) doba osobní péče o blízkou osobu, která byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení; okruh blízkých osob stanoví prováděcí předpisy.

(2) Péčí ženy o dítě, nahrazující péči rodičů, jestliže rodiče nebo matka žijí, se rozumí jen taková péče, při níž dítě je převážně odkázáno na ženu výživou, kterou dítěti nemohou ze závažných příčin zajistit jeho rodiče. Doba výkonu pěstounské péče se ženě hodnotí jako náhradní doba [odstavec 1 písm. e)], pokud se již nehodnotí podle zvláštních předpisů jako doba zaměstnání.³)

(3) Kryje-li se doba zaměstnání a náhradní doba, započte se jen doba, jejíž zápočet je pro pracujícího výhodnější. Totéž platí, kryjí-li se navzájem doby zaměstnání nebo náhradní doby.

(1) Zaměstnání se pro účely důchodového zabezpečení zařazují podle druhů vykonávaných prací do tří pracovních kategorií:

a) do I. pracovní kategorie patří

1. zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech,

2. ostatní zaměstnání v hornictví vykonávaná pod zemí v hlubinných dolech,

3. zaměstnání pod zemí při ražení, rekonstrukcích a opravách tunelů pro složitá inženýrská díla,

4. zaměstnání členů leteckých posádek a pracujících soustavně činných v letadlech za letu,

5. zaměstnání členů posádek námořních lodí,

6. zaměstnání, v nichž se vykonávají zvlášť těžké a zdraví škodlivé práce v hutích nebo v těžkých chemických provozech,

7. zaměstnání kesonářů a potápěčů,

8. zaměstnání vykonávaná v prostředí ohroženém ve významné míře ionizujícím zářením při úpravě a konečném zpracování radioaktivních surovin, v jaderných elektrárnách a při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru,

9. zaměstnání v hornictví vykonávaná pod spodní úrovní nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na uhlí, na radioaktivní suroviny, na rudy, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, na magnezit, osinek (azbest), tuhu, kaolín, žáruvzdorné jíly, keramické lupky, sádrovec, živec a na křemen a křemenec k chemickotechnologickému zpracování nebo k zpracování tavením,

10. zaměstnání v těžbě a při opracování kamene, při mletí a drcení křemene, křemence a živce, při formování žáruvzdorných výrobků a při úpravě keramických surovin, vykonávaná v prostředí vysoké koncentrace agresivního fibroplastického prachu, pokud jsou pracující při výkonu těchto zaměstnání nadměrně ohroženi silikózou a při zpracování osinku (azbestu) převážně suchou cestou v prostředí vysoké koncentrace azbestového prachu při nadměrném ohrožení azbestózou;

b) do II. pracovní kategorie patří ostatní zaměstnání, v nichž se vykonávají práce za zvlášť obtížných pracovních podmínek:

c) do III. pracovní kategorie patří zaměstnání, která nejsou zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie.

(2) Jako doby zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie se započítávají též náhradní doby (§ 11 odst. 1), bylo-li zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie přerušeno jen těmito dobami. Jako doba zaměstnání uvedeného v odstavci 1 písm. a) č. 1 se započítává za podmínek stanovených v předchozí větě z náhradních dob jen doba, po kterou měl pracující nárok na nemocenské nebo podporu při ošetřování člena rodiny; jestliže bylo zaměstnání uvedené v odstavci 1 písm. a) č. 1 přerušeno jinými náhradními dobami, započítávají se tyto doby jako doba zaměstnání uvedeného v odstavci 1 písm. a) č. 2.

(3) Vláda Československé socialistické republiky stanoví, které druhy prací odůvodňují, aby zaměstnání byla zařazena do I. nebo do II. pracovní kategorie. Federální ústřední orgány a ústřední orgány republik, v jejichž oborech působnosti se vykonávají takové práce, vydají v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí, a jde-li o ústřední orgány republik, též v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí republiky, resortní seznamy zaměstnání zařazených do I. nebo II. pracovní kategorie, pokud vláda Československé socialistické republiky nestanoví, že se zařazení těchto zaměstnání provádí podle odvětví.

(4) Vláda Československé socialistické republiky nařízením stanoví okruh zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech [odstavec 1 písm. a) č. 1].

(1) Bylo-li zaměstnání (§ 10 a 11) přerušeno po dobu nepřesahující pět roků, započítává se doba zaměstnání před přerušením. Trvalo-li však přerušení zaměstnání déle než pět roků, započítává se doba zaměstnání před přerušením, jen jestliže zaměstnání trvalo po přerušení aspoň tři roky nebo stal-li se pracující před dovršením této doby plně (částečně) invalidní následkem pracovního úrazu (§ 27 odst. 1) anebo se pracující stal plně (částečně) invalidní následkem nemoci z povolání (§ 25 odst. 1 věta druhá).

(2) Bylo-li přerušeno zaměstnání z vážných důvodů, posuzují se nároky z důchodového zabezpečení tak, jako by pracující nepřerušil zaměstnání; doba přerušení se však nezapočítává do doby zaměstnání. O tom, zda zaměstnání bylo přerušeno z vážných důvodů, rozhoduje na žádost pracujícího příslušný národní výbor. Žádost je nutno podat do dvou roků ode dne, kterým bylo zaměstnání přerušeno.

(3) Pokud zákon požaduje pro vznik nároku na důchod, aby v době splnění všech podmínek nároku trvalo zaměstnání, považuje se tato podmínka za splněnou též, jestliže k splnění všech podmínek nároku došlo nejpozději do dvou roků od skončení zaměstnání.

(4) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně, jde-li o dosažení výhod ze zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie, pro něž zákon požaduje, aby pracující konal zaměstnání této pracovní kategorie po stanovenou dobu a byl v něm zaměstnán v den vzniku nároku na důchod. Uvedené výhody se zachovávají též, jestliže zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie skončilo z důvodů zdravotních, které uznal orgán uvedený v § 107, nebo z jiných vážných důvodů uznaných příslušným národním výborem na podkladě vyjádření základní organizace Revolučního odborového hnutí a pokud tyto důvody trvají. Rozhodnutí podle předchozí věty o skončení zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie nenahrazuje rozhodnutí o přerušení zaměstnání podle odstavce 2.

(1) Starobní a invalidní (částečný invalidní) důchod a důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku.

(2) Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje z hrubých výdělků za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před rokem, v němž vznikl nárok na důchod, podle toho, co je pro pracujícího výhodnější; je-li celé období posledních 10 kalendářních roků náhradní dobou nebo dobou přerušení zaměstnání z vážných důvodů, prodlužuje se toto období tak, aby zahrnovalo kalendářní rok, v němž měl pracující výdělek.

(3) Byl-li pracující po vzniku nároku na starobní důchod dále nepřetržitě zaměstnán a nepobíral starobní důchod ani jeho část, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek pro vyměření starobního důchodu z úhrnu hrubých výdělků za posledních 10 (5) kalendářních roků před rokem, v němž pracující skončil zaměstnání, pokud je tento výpočet pro něj výhodnější než výpočet podle ustanovení předchozího odstavce. Do doby nepřetržitého zaměstnání se nezapočítává náhradní doba uvedená v § 11 odst. 1 písm. ch).

(4) Byl-li pracující zaměstnán aspoň 5 let v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků za posledních 10 (5) kalendářních roků před rokem, v němž takové zaměstnání pracující naposledy skončil, pokud je tento výpočet pro něj výhodnější, než výpočet podle předchozích odstavců.

(5) Převyšuje-li průměrný měsíční výdělek vypočtený za dobu uvedenou v předchozích odstavcích částku 2000 Kčs, počítá se částka 2000 Kčs v plné výši a z částky přesahující 2000 Kčs jedna třetina, nejvýše však částka 1000 Kčs.

(6) Starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod a důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) toho, kdo požívá nebo již požíval některý z těchto důchodů, nesmí být vyměřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než kolik činil průměrný měsíční výdělek, z něhož byl vyměřen dřívější důchod.

(7) Prováděcí předpis stanoví nejnižší průměrný měsíční výdělek, z něhož se vyměřuje invalidní (částečný invalidní) důchod pracujícího (občana), kterému vznikl nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod před dovršením věku 28 let a občana konajícího službu v ozbrojených silách (§ 48 až 50).