SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH

(1) Byl-li příjemce dávky nebo jiný oprávněný vyzván, aby osvědčil okolnosti rozhodné pro výplatu dávky nebo její výši, je povinen výzvě vyhovět; neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, jestliže oprávněný byl ve výzvě upozorněn na tyto následky.

(2) Příjemce dávky nebo jiný oprávněný je povinen ohlásit do 8 dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši a výplatu. Neohlásí-li poživatel starobního důchodu vstup do zaměstnání, nemá nárok na zvýšení důchodu za dobu, po kterou nesplnil ohlašovací povinnost; tím není dotčena jeho povinnost vrátit dávky přijaté neprávem (§ 62 odst. 2).

(3) Výplata dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem může být zastavena, jestliže občan, jehož zdravotní stav je třeba zjistit, se nepodrobí lékařskému vyšetření přesto, že byl upozorněn na možné zastavení výplaty dávky. Byla-li v takovém případě výplata dávky zastavena a zjistí-li se, že plná (částečná) invalidita pominula již před zastavením výplaty dávky, dávka ode dne zastavení výplaty nenáleží.

(1) Byl-li nárok na dávku neprávem odepřen, zanikne-li nárok na dávku nebo zjistí-li se dodatečně, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, anebo změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo její výplatu, dávka se přizná, odejme, zvýší, sníží anebo se její výplata zastaví. Odnětí a snížení dávky, popřípadě zastavení výplaty dávky se provede ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které byla již vyplacena. Zvýšení dávky nesprávně vyměřené se provede ode dne, od něhož dávka nebo zvýšení náleží, nejvýše však za tři roky nazpět ode dne podání návrhu nebo ode dne, kdy orgán důchodového zabezpečení zjistil, že dávka byla vyměřena nesprávně; na doplatku se vyplatí celkem nejvýše 12 000 Kčs. Jde-li o přiznání dávky neprávem odepřené, vyplatí se dávka za dobu uvedenou v § 71 odst. 2 v plné výši a za předchozí dva roky se na doplatku vyplatí nejvýše 12 000 Kčs.

(2) Příjemce dávky, který nesplnil některou povinnost uloženou mu tímto zákonem nebo prováděcími předpisy anebo jinak vědomě způsobil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen vrátit dávku nebo její část ode dne, od něhož nenáležela vůbec nebo v poskytované výši; to platí zejména, jestliže dávku vylákal, zatajil některou rozhodnou skutečnost nebo jestliže vědomě přijímal dávku vyplácenou neprávem nebo v nesprávné výši. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o přiznání nebo odnětí dávky anebo její části. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky anebo ze mzdy (pracovní odměny) oprávněného; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.¹⁹)

(1) Starobní důchod se nevyplácí po dobu, po kterou se oprávněnému poskytuje nemocenské, pokud vláda Československé socialistické republiky nestanoví výjimky. Invalidní (částečný invalidní) důchod a částečný důchod za výsluhu let se nevyplácí po dobu výplaty nemocenského přiznaného na podkladě nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) z doby před vznikem nároku na důchod. Invalidní (částečný invalidní) důchod podle § 48 se vyplácí nejdříve po skončení služby v ozbrojených silách, za jejíhož vykonávání došlo k poškození zdraví.

(2) Je-li důchodce, který neplní vůči nikomu vyživovací povinnost, umístěn v psychiatrické léčebně po dobu delší tří měsíců, důchod se nevyplácí počínajíc čtvrtou měsíční splátkou důchodu, splatnou po dni umístění v léčebně. Má-li důchodce povinnost poskytovat jen výživné, popřípadě příspěvek na výživu, přiznané soudem, vyplácí se počínajíc čtvrtou měsíční splátkou důchodu, splatnou po dni umístění v léčebně, část důchodu, které je třeba k úhradě tohoto výživného (příspěvku). Důchodci nebo jeho opatrovníku se vyplácí část důchodu, které je třeba na úhradu jiných závazků a osobních potřeb důchodce. Po návratu z psychiatrické léčebny se doplatí důchodci důchod zpětně za poslední dva měsíce.

(1) Kdyby se výplatou dávky oprávněnému zřejmě nedosáhlo účelu, kterému dávka má sloužit, nebo kdyby tím byly poškozovány zájmy osob, které je důchodce povinen vyživovat, národní výbor jeho bydliště na návrh manžela nebo opatrovníka dětí anebo z vlastního podnětu určí občana, kterému má být dávka vyplácena místo oprávněnému, popřípadě rozhodne, že dávka má být vyplácena tomuto národnímu výboru; příjemce dávky je povinen použít jí toliko ve prospěch oprávněného a osob, které je oprávněný povinen vyživovat. Národní výbor, pokud dávka není vyplácena jemu, dohlíží, zda příjemce dávky tuto povinnost plní. Tím nejsou dotčeny zvláštní předpisy o některých důsledcích zanedbávání péče o děti.²⁰)

(2) Po dobu, po kterou důchodce odpykává trest odnětí svobody delší jednoho měsíce nebo je ve vazbě, důchod se nevyplácí. Byl-li důchodce ve výkonu trestu odnětí svobody nepřevyšujícím tři měsíce, vyplatí se mu důchod zpětně za jeden měsíc; byl-li propuštěn z vazby, aniž byl odsouzen, vyplatí se mu důchod zpětně za celou dobu vazby. Manželce a dětem důchodce se na žádost vyplácí část důchodu, které je třeba k úhradě jeho závazků a osobních potřeb členů jeho rodiny; výchovné se však vyplácí neomezeně. Vyplácela-li se manželce a dětem část důchodu a doplácí-li se důchodci důchod zpětně, vyplatí se mu jen rozdíl. Osamělému důchodci lze výjimečně povolit výplatu části důchodu k úhradě jeho závazků.

(1) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na starobní důchod, důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) a invalidní (částečný invalidní) důchod, náleží, pokud se nestanoví jinak v § 25 odst. 2, jen jeden důchod, a to vyšší (nejvyšší); při splnění podmínek pro nárok na důchody stejné výše náleží důchod, který si oprávněný zvolil. Ustanovení předchozí věty platí též, jde-li o nároky na více důchodů téhož druhu z důchodového zabezpečení (pojištění).

(2) Jsou-li splněny podmínky pro nárok na některý z důchodů uvedených v předchozím odstavci a na důchod vdovský nebo sirotčí anebo na důchod vdovský a sirotčí, náleží důchod vyšší (nejvyšší) a z ostatních důchodů po jedné polovině. Pokud jde o nejvyšší výměru úhrnu důchodů při souběhu nároků na důchody, platí ustanovení § 66. Sejde-li se nárok na vdovský důchod s nárokem na důchod starobní, invalidní (částečný invalidní) nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let), vyplácí oba důchody orgán, který vyplácí starobní, invalidní (částečný invalidní) důchod nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let).

(3) Je-li poživateli důchodu poskytován současně z ciziny důchod stejného druhu z jakéhokoliv sociálního zabezpečení (pojištění, zaopatření), sníží se důchod z československého důchodového zabezpečení (pojištění) o částku, odpovídající zhodnocení doby zaměstnání v cizině, popřípadě o částku, o níž je tento důchod vyšší v důsledku zhodnocení události (například pracovní úraz, válečné poškození), odškodněné dávkou též v cizině. Částka, o kterou se důchod uvedený v předchozí větě snižuje, nesmí převyšovat důchod vyplácený z ciziny.

(4) Je-li poživateli důchodu vyplácen současně z ciziny důchod jiného druhu a jeden z důchodů je důchodem vdovským nebo sirotčím, sníží se důchod z československého důchodového zabezpečení (pojištění) o polovinu nižšího důchodu. To platí též, je-li poživateli důchodu vypláceno z ciziny odškodnění dávkou za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem nebo válečným poškozením a tato událost nebyla zhodnocena důchodem z československého důchodového zabezpečení (pojištění) nebo jde-li o souběh dávky uvedené v § 157 s odškodněním poskytovaným dávkou z ciziny za ztrátu výdělečné schopnosti způsobenou pracovním úrazem nebo válečným poškozením a důvod pro odškodnění je u obou dávek týž.

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 platí, jen nestanoví-li jinak mezistátní úmluva.

(6) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanovit, zejména z důvodů mezistátní vzájemnosti, odchylky od ustanovení odstavců 3 a 4 ve prospěch poživatelů dávek.

(1) Jestliže starobní důchod, invalidní (částečný invalidní) důchod nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) nedosahuje ke dni vzniku nároku na důchod,

a) jde-li o důchody, na něž se vztahují nejvyšší výměry uvedené v § 23 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 34 odst. 1 písm. b) a odst. 2, § 124 odst. 1 písm. a) a § 127 odst. 1 písm. a) nebo o důchod za výsluhu let výkonného letce,	částky 2500 Kčs,
b) v ostatních případech	částky 2150 Kčs

měsíčně, činí nejvyšší výměra úhrnu takového důchodu a jakéhokoli jiného důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění) při jejich souběhu jen uvedené pevné částky.

(2) Nejvyšší výměry úhrnů důchodů uvedené v předchozím odstavci se zvyšují o částku, o niž se zvyšuje nárok na starobní důchod za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na tento důchod, ne však více než do částky 3000 Kčs měsíčně. Tato nejvyšší výměra platí též při souběhu starobního nebo invalidního důchodu účastníka odboje nebo pracujícího, který byl zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech anebo který se stal invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo v přímé souvislosti s ním, s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění).

(3) Přesahuje-li úhrn důchodů přípustnou nejvyšší výměru uvedenou v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2, sníží se důchod vdovský nebo sirotčí, popřípadě dávka uvedená v § 157 tak, aby úhrn důchodů tuto výměru nepřesáhl.

(4) Jestliže starobní, invalidní (částečný invalidní) důchod nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let) dosahuje ke dni vzniku nároku na důchod aspoň částky uvedené v odstavci 1, a pokud jde o takový důchod účastníka odboje nebo pracujícího, který byl zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech anebo který se stal invalidní následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 nebo v přímé souvislosti s ním, částky uvedené v odstavci 2, nevyplácí se jiný důchod z důchodového zabezpečení (pojištění) při souběhu s těmito důchody.

(1) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod.

(2) Jde-li o dávky přiznané před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v předchozím odstavci.

(3) Nároky přecházející na pozůstalé podle předchozích odstavců nejsou součástí dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto pozůstalých.

(1) Důchody se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Důchody a ostatní dávky se vyplácejí dopředu v měsíčních lhůtách.

(2) Dávky zkrácené pro souběh s jiným příjmem mohou být vypláceny zálohou, pozadu a nedosahují-li průměrně 50 Kčs měsíčně, v delších než měsíčních obdobích; zúčtování záloh se provádí za období nepřesahující 12 měsíců.

(1) Nároky na dávky nemohou být postoupeny. Dohody o srážkách z dávek mohou být uzavřeny jen pro pohledávky na výživném, popřípadě na příspěvku na výživu, a to až do poloviny dávek. Pro výkon rozhodnutí srážkami z dávek platí předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.

(2) Přijetím důchodce do zaopatření ústavu sociální péče přechází jeho nárok na důchod na tento ústav do výše příspěvku na úhradu nákladů ústavní péče.

(1) Právo na dávku se nepromlčuje.

(2) Nárok na jednotlivou splátku dávky se promlčuje v jednom roce ode dne její splatnosti. Bylo-li právo na dávku uplatněno po uplynutí doby delší jednoho roku ode dne vzniku nároku na dávku, náleží jednotlivé splátky dávky nejdéle za dobu jednoho roku přede dnem uplatnění nároku na dávku. Byla-li výplata dávky zastavena při pobytu oprávněného v cizině (§ 69), náleží jednotlivé splátky dávky nejdéle za dobu jednoho roku přede dnem, kdy oprávněný ohlásil orgánu důchodového zabezpečení, že se vrátil na území československého státu, pokud jsou jinak podmínky na výplatu těchto splátek dávky splněny.

(3) Nárok na vrácení jednotlivých splátek dávek poskytnutých neprávem nebo v nesprávné výši (§ 62 odst. 2) se promlčuje ve třech letech ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení zjistil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo v nesprávné výši, nejpozději v 10 letech od její výplaty. Promlčecí lhůta neběží, jsou-li prováděny srážky z dávky na úhradu dávky vyplacené neprávem.