PŮSOBNOST NÁRODNÍCH VÝBORŮ

Základní ustanovení

(1) Národní výbory spravují organizace a zařízení v odvětvích (úsecích)
- školství, zejména předškolní zařízení, základní školy, střední školy a školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, školská výchovná zařízení, školská účelová zařízení,
- kultury, ochrany přírody a kulturních památek,
- zdravotnictví, zejména ústavy národního zdraví,
- sociálního zabezpečení, zejména ústavy a jiná zařízení sociální péče,
- vnitřní správy, zejména archivy národních výborů a inspekce veřejného pořádku,
- požární ochrany, zejména veřejné požární útvary.

(2) V otázkách zřizování a zrušování organizací a zařízení uvedených v odstavci 1 se národní výbory řídí obecně závaznými právními předpisy, usneseními vlády a národního výboru vyššího stupně a v otázkách odborného vedení též směrnicemi (instrukcemi) ministerstev (ústředních orgánů státní správy) a národního výboru vyššího stupně.

(1) Řízení hospodářské organizace zahrnuje právo vymezit organizaci předmět činnosti, svěřit jí potřebný majetek do správy, stanovit jí v mezích obecně závazných právních předpisů podmínky hospodaření, jmenovat a odvolávat jejího vedoucího a vymezit jeho práva, povinnosti a odpovědnost, sledovat, jak organizace zabezpečuje uspokojování potřeb obyvatelstva a plní ostatní své základní úkoly, provádět kontrolu její činnosti a rozhodovat o jejím zrušení nebo sloučení s jinou organizací.

(2) Hlavní úkoly hospodářské organizace řízené národním výborem, zásady jejího řízení a vnitřní organizace stanoví statut, který podle zásad schválených vládou vydá národní výbor, který organizaci řídí; podrobnosti o vnitřní organizaci upraví organizační řád, který podle zásad stanovených ve statutu vydá ředitel (vedoucí) organizace.

(3) Národní výbor může uložit organizaci, kterou řídí, aby v rámci vymezeného předmětu své činnosti provedla určitou naléhavou práci nutnou v důležitém obecném zájmu.

(4) Obstarávají-li činnost uvedenou v § 21 organizace rozpočtové nebo příspěvkové nebo zařízení národních výborů, vztahuje se na ně ustanovení § 20 odst. 2.

(1) Místní národní výbory, obvodní národní výbory a městské národní výbory mohou udělovat jednotlivým občanům povolení k poskytování služeb. Rozsah služeb, které mohou občané poskytovat na základě povolení národních výborů, podmínky pro jejich povolování, obsah žádosti občana o udělení povolení, povinnosti občanů poskytujících služby a odnímání udělených povolení upraví vláda nařízením.

(2) Prodej zboží občany upravují zvláštní předpisy.¹)

(1) Národní výbory kontrolují činnost orgánů a organizací řízených nebo spravovaných národním výborem a činnost národních výborů nižších stupňů, jejich orgánů a jimi řízených a spravovaných organizací. Kontrolují dále, jak ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace a organizace řízené a spravované národními výbory plní své povinnosti podle tohoto zákona k zabezpečení potřeb ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů. Kontrolují též, jak uvedené organizace plní své povinnosti uložené jim zvláštními předpisy upravujícími jednotlivé úseky státní správy, a to v rozsahu působnosti svěřené národnímu výboru.

(2) Národní výbory kontrolují, jak ústředně řízené státní, družstevní a ostatní organizace plní své povinnosti, uložené jim zvláštními předpisy upravujícími vztahy k rozpočtům národních výborů.

(1) Národní výbory mohou

a) zaujímat stanovisko k otázkám veřejného zájmu a předkládat je jiným orgánům;

b) udělovat čestné občanství obce (města), ceny národního výboru v rozsahu a za podmínek stanovených vládou a jiná veřejná uznání.

(2) Pokud není předepsáno užívání státního znaku, mohou národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně, obvodní i místní národní výbory v těchto městech a městské národní výbory, jakož i jimi řízené a spravované organizace, užívat znaku města. Jiné organizace mohou užívat znaku města jen se svolením příslušného národního výboru.

(1) Národní výbory mohou k plnění svých úkolů vydávat pro své územní obvody obecně závazná nařízení.

(2) Obecně závazná nařízení národního výboru musí být v souladu se zákony, jinými obecně závaznými právními předpisy a obecně závaznými nařízeními národních výborů vyšších stupňů.

(3) Obecně závazné nařízení národního výboru musí být vyhlášeno. Vyhlášení se provede tak, že se obecně závazné nařízení národního výboru vyvěsí na jeho úřední desce. Tento způsob vyhlášení je podmínkou platnosti obecně závazného nařízení národního výboru. Kromě toho se obecně závazné nařízení uveřejní způsobem v místě obvyklým a obecně závazná nařízení národních výborů vyšších stupňů též na úředních deskách místních národních výborů, obvodních národních výborů a městských národních výborů.

(4) Obecně závazné nařízení národního výboru nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, pokud v něm není stanoven pozdější počátek účinnosti. Ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje naléhavý obecný zájem, může národní výbor stanovit, že obecně závazné nařízení nabývá účinnosti již dnem vyhlášení.

(5) Obecně závazná nařízení národního výboru musí být každému přístupna u národního výboru, který je vydal. U místních národních výborů, obvodních národních výborů a městských národních výborů musí být přístupna i všechna obecně závazná nařízení národních výborů vyšších stupňů, která se vztahují na jejich územní obvody.

Působnost národních výborů jednotlivých stupňů a druhů
Místní národní výbor

(1) Místní národní výbor vytváří podmínky pro uspokojování oprávněných potřeb a zájmů občanů, podmínky zdravého způsobu života a práce v obci, organizuje výstavbu obce, pečuje o její zvelebování a vzhled, rozvíjí kulturní a společenský život a chrání veřejný pořádek a práva občanů. Na všech úsecích své práce vytváří podmínky k efektivnímu a intenzivnímu rozvoji zemědělství.

(2) Místní národní výbor

a) spravuje základní školu, školská zařízení a zařízení sociální péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, místní lidovou knihovnu a podle místních podmínek další kulturní zařízení;

b) spravuje místní komunikace a veřejné osvětlení a obstarává podle místních podmínek další veřejně prospěšné nebo jiné služby pro obyvatelstvo (§ 21), a to i pro obyvatelstvo spádového území;

c) dává souhlas k rozmístění prodejen, stanoví prodejní dobu a činí opatření k zajištění řádného zásobování obyvatelstva;

d) vykonává státní správu na dalších vymezených úsecích, zejména na úseku evidence obyvatelstva, vedení matrik, požární ochrany, výstavby, hospodaření s byty a nebytovými prostory, ochrany rostlinné a živočišné výroby a ochrany zemědělského půdního a lesního fondu.

(3) Činí-li jiné státní orgány opatření, která se dotýkají zájmů obce, jsou povinny vyžádat si stanovisko místního národního výboru.

a) zřizuje, řídí a zrušuje drobné provozovny a podle podmínek i podnik služeb poskytující základní služby občanům a zařízení nebo organizaci pro správu a údržbu domovního majetku, je-li to vzhledem k rozsahu tohoto majetku účelné;

b) vyjadřuje se k návrhům koncepcí rozvoje okresu, střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtu okresního národního výboru; okresní národní výbor je povinen projednávat tyto návrhy s místními národními výbory ve střediskových obcích a informovat je o schválených koncepcích, hospodářských plánech a rozpočtu a o jejich plnění;

c) ve vztahu k organizacím řízeným národními výbory vyšších stupňů

1. vyžaduje zprávy o jejich činnosti, pokud se dotýká životních podmínek obyvatelstva obce a úkolů místního národního výboru při rozvoji jejího území;

2. požaduje na organizacích zjednání nápravy při zjištění nedostatků v jejich činnosti, pokud došlo k porušení socialistické zákonnosti nebo celospolečenských zájmů a tím k ohrožení oprávněných potřeb nebo životních podmínek obyvatelstva obce; organizace jsou povinny oznámit národnímu výboru ve lhůtě jím určené, jak a do kdy zabezpečí odstranění nedostatků;

3. požaduje na organizaci uložení kárného opatření nebo jiného postihu pracovníkovi odpovědnému za nedostatky, které nebyly odstraněny ve lhůtě oznámené organizací národnímu výboru;

4. dává souhlas k umístění a zahájení činnosti nových provozoven nebo zařízení služeb a k rozšíření, omezení nebo zrušení služeb; po projednání s organizací a s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí stanoví provozní dobu pro poskytování služeb občanům;

5. vyjadřuje se k návrhům na ustanovení a odvolání vedoucích provozoven a zařízení; při závažných nebo opakovaných nedostatcích v činnosti provozoven a zařízení může navrhnout odvolání jejich vedoucích z funkce;

d) ve vztahu k ústředně řízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím

1. má oprávnění uvedená v ustanovení písm. c) č. 1, 2, 3 a 4;

2. navrhuje okresnímu národnímu výboru pozastavení výkonu usnesení nebo jiného opatření jednotného zemědělského družstva, které je v rozporu s právními předpisy nebo stanovami jednotného zemědělského družstva, se smlouvou o spolupráci nebo o zřízení společného zemědělského podniku;

3. vyjadřuje se k vydávání povolení jednotnému zemědělskému družstvu k provozování přidružené výroby na území střediskové obce;

4. navrhuje okresnímu národnímu výboru, aby požádal o svolání mimořádné členské schůze (sboru zástupců) jednotného zemědělského družstva k projednání závažných otázek týkajících se zájmů střediskové obce.

(1) Městský národní výbor zabezpečuje plánovitý rozvoj města a účastní se řešení oblastních proporcí. Organizuje výstavbu města, vytváří podmínky zdravého způsobu života a práce ve městě, rozvíjí kulturní a politickovýchovnou práci a chrání veřejný pořádek a práva občanů.

(2) Městský národní výbor mimo působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru (§ 25 odst. 2 a 3), může podle potřeby zřizovat, řídit nebo spravovat organizace a zařízení, které jsou potřebné k uspokojování potřeb občanů. Městský národní výbor první kategorie zřizuje, řídí nebo spravuje zejména organizace obstarávající placené služby, veřejně prospěšné služby a správu a údržbu domovního majetku.

(3) Městský národní výbor vykonává i působnost, která přísluší místnímu národnímu výboru ve střediskové obci (§ 25a).

(4) Městský národní výbor dále

a) ve vztahu k organizacím řízeným národními výbory vyšších stupňů

1. zaujímá stanovisko k návrhům koncepcí rozvoje a hospodářských plánů organizací poskytujících služby;

2. vydává souhlas k umístění organizace nebo její části (závodu, provozovny apod.) na území města;

3. posuzuje programy sociálního rozvoje organizací z hlediska jejich návaznosti na hospodářský, sociální a kulturní rozvoj města a zaujímá k nim stanovisko;

b) ve vztahu k ústředně řízeným hospodářským, družstevním a ostatním organizacím

1. má oprávnění uvedená pod písm. a) č. 2 a 3;

2. zaujímá stanovisko k záměrům, koncepcím a jiným opatřením organizací, pokud se dotýkají rozvoje a výstavby města a potřeb občanů;

3. vyjadřuje se k návrhům na ustanovení a odvolání vedoucích závodů a provozoven organizací poskytujících služby obyvatelstvu; při závažných nebo opakovaných nedostatcích v činnosti závodů a provozoven může navrhnout odvolání jejich vedoucích z funkce;

c) vyjadřuje se k návrhům závazných stanovisek, která vydávají příslušné orgány státní správy k návrhům na rozmístění vybraných investic, zejména z hlediska nároků na přírodní zdroje, bytovou výstavbu, vlivu na tvorbu a ochranu životního prostředí, jakož i k návrhům na zrušování zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob, popřípadě dává k tomuto zrušování podněty.

(5) Městský národní výbor první kategorie vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů.

(6) Městský národní výbor první kategorie a městský národní výbor druhé kategorie vykonává v případech stanovených zákonem také působnost, která jinak přísluší okresnímu národnímu výboru.

(1) Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně a obvodní národní výbory v těchto městech mají působnost městských i okresních národních výborů. Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně kromě toho vykonávají ve zvlášť stanovených věcech²) státní správu, která jinak přísluší krajským národním výborům. Obvodní národní výbory v těchto městech vykonávají státní správu ve věcech, které podle zvláštních předpisů příslušejí městským národním výborům. Místním národním výborům v městských částech přísluší působnost, kterou mají místní národní výbory podle tohoto zákona.

(2) Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně mohou v dohodě s obvodními národními výbory stanovit, že budou plnit v zájmu jednotné správy města i další úkoly, které by obvodním národním výborům jinak náležely, jde-li o věci celoměstského významu nebo dosáhne-li se tím účelnějšího výkonu státní správy nebo lepšího uspokojování potřeb občanů a organizací. Stejným způsobem mohou některé úkoly ze své působnosti svěřit všem obvodním národním výborům, popřípadě některému z nich. Národní výbor města může v dohodě s místním národním výborem působícím v městské části přenést některé úkoly náležející do působnosti místního národního výboru na obvodní národní výbor. Na návrh místního národního výboru se může národní výbor města po projednání s občany usnést na zániku tohoto místního národního výboru a na převzetí jeho působnosti obvodním národním výborem.

(3) Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně ve svých statutech zejména upraví rozdělení úkolů mezi národním výborem města a obvodními národními výbory; stanoví městské obvody, znak a barvy města a způsob jejich užívání; podrobněji upraví uspořádání orgánů národního výboru města a obvodních národních výborů, jejich působnost a vzájemnou dělbu práce mezi nimi; stanoví, které odbory a jiné útvary zřizují obvodní národní výbory, a hlavní zásady a formy účasti občanů na správě města.

(1) Obvodní národní výbory v městech Brně, Ostravě a Plzni v souladu s plánovitým rozvojem města zabezpečují za nejširší účasti občanů rozvoj svých obvodů. Pečují o zvelebování a vzhled obvodu. Úzce spolupracují s národním výborem města při řešení celoměstských otázek a předkládají mu v tomto směru iniciativní návrhy. Podílejí se na sestavování dlouhodobých koncepcí a plánů města a sestavují a schvalují plány rozvoje vlastního hospodářství a své rozpočty.

(2) Obvodní národní výbory řídí obvodní podniky bytového hospodářství, spravují obvodní lidové knihovny a další kulturní zařízení; mohou zřizovat a řídit i další organizace a zařízení, které uspokojují převážně místní potřeby nebo které je účelnější organizovat podle obvodů.

(1) Okresní národní výbor řídí národní výbory nižšího stupně. Pomáhá jim v jejich práci, zejména pro ně organizuje odbornou a poradenskou činnost, zabývá se jejich podněty a upozorněními, radí se s nimi, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny. Provádí periodické revize hospodaření národních výborů nižších stupňů, jakož i organizací a zařízení řízených a spravovaných těmito národními výbory.

(2) Okresní národní výbor vykonává státní správu na všech úsecích uvedených v § 19.

(3) Okresní národní výbor spolupracuje s krajským národním výborem při vypracování koncepce rozvoje okresu a vyjadřuje se k návrhům koncepcí rozvoje kraje, střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtů krajského národního výboru; krajský národní výbor projednává tyto návrhy s okresními národními výbory a informuje je o schválených koncepcích, hospodářských plánech, o rozpočtu a o jejich plnění.

(4) Okresní národní výbor vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů a spolupracuje s krajským národním výborem při vypracování závazných stanovisek k návrhům na rozmístění vybraných investic, u nichž toto stanovisko vydává krajský národní výbor; dále spolupracuje s krajským národním výborem při zrušování zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob.

(5) Okresní národní výbor řídí nebo spravuje okresní správu silnic, okresní ústav národního zdraví, zařízení sociálního zabezpečení, dále školy a školská zařízení, kulturní a kulturně výchovné organizace a zařízení v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Může řídit i organizace obstarávající některé z činností uvedených v § 21, slouží-li k uspokojování potřeb více obcí a lze-li je na tomto stupni účelněji řídit. Provádí periodické revize hospodaření organizací a zařízení jím řízených a spravovaných.

(1) Krajský národní výbor zabezpečuje proporcionální rozvoj hospodářství a kulturní, zdravotnické a sociální výstavby v kraji; za tím účelem vypracovává návrh plánu rozvoje oblasti, v jehož rámci usměrňuje správné proporce v rozvoji kraje. Účastní se dalších prací na přípravě státního plánu rozvoje národního hospodářství, úzce spolupracuje s ústředními orgány státní správy a předkládá jim iniciativní návrhy na řešení otázek dotýkajících se rozvoje kraje.

(2) Krajský národní výbor navrhuje příslušným orgánům zrušení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob a jeho zařazení do plánu, stanoví spolu s příslušným orgánem podmínky zrušení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob a požaduje u příslušných orgánů uplatnění postihu vůči organizaci, která tyto podmínky neplní; vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů.

(3) Krajský národní výbor řídí okresní národní výbory, pomáhá jim a radí se s nimi, zabývá se jejich podněty a upozorněními, dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny a provádí periodické revize jejich hospodaření.

(4) Při výkonu státní správy se krajský národní výbor zaměřuje především na stanovení základních úkolů, řešení koncepčních otázek a na dozor na plnění zákonů a směrnic ústředních orgánů.

(5) Krajský národní výbor může řídit hospodářské organizace a spravovat rozpočtové a příspěvkové organizace, které slouží uspokojování potřeb více okresů nebo krajů, je-li řízení nebo správa na tomto stupni účelnější; dále může řídit nebo spravovat organizace poskytující zvlášť specializované služby. Provádí periodické revize hospodaření organizací jím řízených a spravovaných.

Plán, rozpočet a správa majetku

a) střednědobý hospodářský plán,

b) prováděcí hospodářský plán,

c) střednědobý rozpočtový výhled,

d) rozpočet.

(1) Při zpracování svého hospodářského plánu vychází krajský národní výbor z úkolů a prostředků stanovených ve státním plánu rozvoje národního hospodářství a ve státním rozpočtu, jakož i z vlastního dlouhodobého výhledu opřeného o technickoekonomické koncepce a studie. Krajským národním výborům jsou ve střednědobém a prováděcím státním plánu stanoveny závazné úkoly pouze v nezbytném rozsahu; ve státním rozpočtu republiky jsou stanoveny finanční vztahy k rozpočtům národních výborů (souhrnný finanční vztah a účelové subvence), popřípadě další závazné limity.

(2) V rámci závazných úkolů a limitů stanovených státním plánem a na podkladě finančních vztahů k rozpočtům národních výborů stanovených státním rozpočtem republiky stanoví krajský a okresní národní výbor národním výborům nižšího stupně závazné úkoly a limity, popřípadě jejich okruh rozšiřuje, a upravuje finanční vztahy k jejich rozpočtům; na jejich podkladě vypracují národní výbory všech stupňů své hospodářské plány a rozpočty.

(3) K zabezpečení hlavních cílů komplexního rozvoje měst Brna, Ostravy a Plzně stanoví vláda podle potřeby úkoly státních plánů rozvoje národního hospodářství, jimiž jsou krajské národní výbory při rozpisu plánu vázány.

(4) K zabezpečení hlavních cílů komplexního rozvoje měst, v nichž působí městské národní výbory první kategorie, krajské národní výbory určují pro tyto městské národní výbory závazné úkoly a v rámci finančních vztahů k rozpočtům okresních národních výborů závazné limity, zejména v oblasti investic. V případech stanovených vládou určují krajské národní výbory tyto závazné úkoly a závazné limity i pro městské národní výbory druhé kategorie.

(1) Rozpočet národního výboru obsahuje ve stanoveném členění příjmy a výdaje národního výboru a jeho rozpočtových organizací včetně finančních vztahů k jeho hospodářským a příspěvkovým organizacím.

(2) Rozpočet musí být vyrovnán.

(3) Místní a městské národní výbory projednávají své rozpočty s občany.

(1) Příjmy národního výboru tvoří zejména

a) příjmy z hospodářství národního výboru, především příjmy od hospodářských organizací jím řízených,

b) výnosy daní a poplatků v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,

c) dotace a subvence ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu národního výboru vyššího stupně,

d) ostatní příjmy v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,

e) dobrovolné příspěvky od jiných národních výborů, státních, družstevních a společenských organizací,

f) úvěry.

(2) Příjmy národního výboru nejsou účelové, s výjimkou účelových subvencí ze státního rozpočtu a příjmů, jejichž účelovost je stanovena právními předpisy nebo orgánem, který je poskytuje.

(3) Ministerstvo financí stanoví, v kterých případech doplňkové příjmové zdroje, patřící jinak krajskému národnímu výboru, připadnou národním výborům měst Brna, Ostravy a Plzně.

(1) Národní výbor musí v rozpočtu zabezpečit krytí veškerých svých závazků, které převzal, závazků vyplývajících z plnění zákonných povinností, popřípadě též odvody do rozpočtu národního výboru vyššího stupně, popřípadě do státního rozpočtu.

(2) Nedosahuje-li národní výbor rozpočtem předpokládaných příjmů, musí omezit v odpovídajícím rozsahu výdaje; přitom však musí zabezpečit výdaje ke krytí převzatých závazků a výdaje na plnění zákonných povinností.

Samostatná působnost národního výboru