NÁRODNÍ VÝBOR A JEHO ORGÁNY

Pravomoc plenárního zasedání národního výboru

(1) Národní výbor na svém plenárním zasedání projednává základní otázky komplexního ekonomického a sociálního rozvoje svého územního obvodu, zejména pokud jde o poskytování a úroveň všech služeb pro obyvatelstvo, bydlení, bytovou výstavbu a údržbu bytového majetku, životní prostředí a další zájmy a potřeby obyvatelstva. Zřizuje si výkonné a kontrolní orgány, řídí jejich činnost a hodnotí výsledky jejich práce. Všechny orgány národního výboru jsou mu ze své činnosti odpovědny.

(2) Plenárnímu zasedání národního výboru je vyhrazeno

a) schvalovat dlouhodobé koncepce rozvoje územního obvodu národního výboru; jde-li o krajský národní výbor, schvalovat též návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy střednědobých a prováděcích oblastních plánů;

b) schvalovat střednědobé a prováděcí hospodářské plány národního výboru a hodnotit jejich plnění, stanovit celkové vztahy k plánu a rozpočtu národních výborů nižších stupňů;

c) schvalovat volební programy Národní fronty, kontrolovat jejich plnění a hodnotit výsledky socialistické soutěže organizované národními výbory;

ch) zřizovat, slučovat a zrušovat hospodářské, rozpočtové a jiné organizace a zařízení národního výboru; jde-li o hospodářské organizace, vymezit jim i předmět činnosti a schvalovat jejich statuty;

d) schvalovat územní plány a projednávat dlouhodobé koncepce a návrhy střednědobých plánů rozvoje zemědělské výroby; jde-li o krajský národní výbor, projednávat též dlouhodobé koncepce rozvoje lesního hospodářství;

e) schvalovat plány rozvoje kultury, roční plány kulturně výchovné činnosti a projednávat návrhy střednědobých plánů rozvoje tělesné výchovy a sportu;

f) schvalovat rozpočet a závěrečný účet národního výboru;

g) jde-li o krajský národní výbor, projednávat vybrané významné investiční záměry, přijímat k nim stanoviska a stanovit podmínky k jejich realizaci podle zvláštních předpisů;

h) schvalovat základní směry sdružování prostředků a činností;

i) rozhodovat o územních změnách, popřípadě jednat o návrzích těchto změn;

j) stanovit počet poslanců národního výboru, stanovit počet a hranice volebních obvodů;

k) zřizovat a rušit komise, odbory a jiné orgány národního výboru a určovat dělbu práce mezi nimi;

l) volit předsedu, místopředsedy a tajemníka národního výboru, další členy rady, dále předsedy, tajemníky a další členy komisí národního výboru, jakož i odvolávat je z funkce;

m) volit předsedu, místopředsedu a další členy výboru lidové kontroly národního výboru a odvolávat je z funkce, jakož i schvalovat plán činnosti tohoto výboru; projednávat výsledky důležitých kontrol a návrhy na opatření;

n) ustanovovat vedoucí odborů národního výboru a hygienika a odvolávat je z funkcí, a to po vyjádření národního výboru vyššího stupně; jde-li o vedoucího odboru krajského národního výboru nebo krajského hygienika, po vyjádření příslušného ministerstva (ústředního orgánu státní správy);

o) usnášet se na obecně závazných nařízeních národního výboru a projednávat rozbory účinnosti obecně závazných nařízení národního výboru, jakož i rozbory zákonnosti a účinnosti obecně závazných nařízení národních výborů nižších stupňů;

p) schvalovat jednací řád plenárního zasedání, rady, výboru lidové kontroly, komisí, jakož i organizační řád národního výboru; řídí se při tom vzorovým jednacím řádem a vzorovým organizačním řádem, které vydá vláda;

r) rozhodovat o přijetí půjčky nebo úvěru;

s) jde-li o okresní národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu okresního soudu;

t) jde-li o krajský národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu krajského soudu;

u) projednávat zprávy o stavu socialistické zákonnosti a ochraně veřejného pořádku, které jim předkládají soudy, prokuratura a útvary Sboru národní bezpečnosti, a zprávy jiných státních orgánů, které působí v územním obvodu národního výboru, o jejich činnosti dotýkající se zájmů a potřeb občanů;

v) usnášet se o přenesení působnosti národního výboru na národní výbory nižších stupňů podle zvláštních předpisů;

x) hodnotit úroveň služeb poskytovaných obyvatelstvu a tvorbu a ochranu životního prostředí;

y) hodnotit úroveň vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů došlých národnímu výboru, organizacím a zařízením řízeným a spravovaným národním výborem;

z) udělovat čestné občanství obce (města) a jiná veřejná uznání, jakož i udělovat ceny národního výboru.

(3) Plenární zasedání národního výboru si může vyhradit rozhodnutí v jakékoliv další otázce, která patří do působnosti jeho orgánů.

Jednání plenárního zasedání národního výboru

(1) Krajské a okresní národní výbory se scházejí nejméně čtyřikrát, městské a místní národní výbory nejméně šestkrát do roka k řádnému zasedání.

(2) Zasedání národního výboru svolává předseda národního výboru na základě usnesení rady. Požádá-li o to alespoň čtvrtina poslanců, anebo národní výbor vyššího stupně nebo jeho rada, vláda, je předseda národního výboru povinen svolat národní výbor k mimořádnému zasedání, a to tak, aby se zasedání konalo nejpozději do 14 dnů.

(3) Přípravu zasedání národního výboru organizuje jeho rada v součinnosti s komisemi a s poslanci; při přípravě zasedání národního výboru jeho rada úzce spolupracuje s národními výbory nižších stupňů, s orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými, státními orgány a s organizacemi, jejichž činnosti se dotýká věc, jež se má na plenárním zasedání projednávat. Návrhy mohou předkládat rada, komise anebo jednotliví poslanci. Národní výbor si k prověření předložených návrhů může vyžadovat stanoviska, zejména svého výboru lidové kontroly, popřípadě pracovních skupin poslanců a dalších občanů, dále odborné posudky a vyjádření. S otázkami, které budou předmětem jednání plenárního zasedání, musí být poslanci včas seznámeni.

(1) Plenární zasedání národního výboru jsou veřejná. Rada uvědomuje občany o místu a době jednání a o navrženém programu.

(2) Požádá-li o slovo poslanec národního výboru vyššího stupně nebo České národní rady nebo Federálního shromáždění anebo zástupce vlády, musí mu být uděleno. Slovo může být uděleno též občanu, který není poslancem.

(1) Plenární zasedání národního výboru řídí jeho předseda. Předseda spolu s tajemníkem podpisuje obecně závazná nařízení národního výboru a jiná jeho usnesení. Předseda národního výboru zastupuje národní výbor navenek. Předsedu zastupuje místopředseda národního výboru nebo jiný člen rady pověřený národním výborem.

(2) Úkoly předsedy a místopředsedů národního výboru plní v městech Brně, Ostravě a Plzni primátor města Brna, primátor města Ostravy a primátor města Plzně a jejich náměstkové. Primátor jako představitel města má právo užívat historických primátorských insignií.

Rada

(1) Rada je výkonný orgán národního výboru s všeobecnou působností. Organizuje a sjednocuje plnění úkolů národního výboru na všech úsecích. Rozhoduje zejména o otázkách, které svým významem přesahují rámec jednoho odvětví, popřípadě úseku státní správy.

(2) Rada národního výboru zejména

a) rozpracovává a zabezpečuje plnění úkolů, jež vyplývají z usnesení národního výboru, rad národních výborů vyšších stupňů a z usnesení vlády; projednává a řeší iniciativní návrhy komisí, poslanců, odborů a národních výborů nižších stupňů a jejích rad; organizuje práce na přípravě plánu a rozpočtu národního výboru a projednává jejich návrhy;

b) hodnotí výsledky činnosti organizací řízených nebo spravovaných národním výborem, jmenuje a odvolává jejich vedoucí, stanoví jejich plat a zásady jejich hmotné zainteresovanosti; jmenuje a odvolává též hlavní kontrolory těchto organizací;

c) připravuje návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy střednědobých a prováděcích oblastních plánů;

ch) vytváří příznivé podmínky pro účinnou práci poslanců národního výboru;

d) koordinuje přípravu závazných stanovisek připravovaných orgány národního výboru;

e) navrhuje a koordinuje přípravu sdružování prostředků a činností;

f) jde-li o radu krajského národního výboru, navrhuje zrušení neefektivních a zastaralých provozoven a neperspektivních výrob a podle potřeby stanoví podmínky jejich zrušení;

g) stanoví po dohodě s ústředně řízenými hospodářskými a družstevními organizacemi podíl těchto organizací na komplexním ekonomickém a sociálním rozvoji územního obvodu;

h) řídí a sjednocuje činnost komisí národního výboru a vytváří podmínky pro jejich práci; zabezpečuje a kontroluje projednávání a řešení jejich návrhů, podnětů a připomínek;

i) řídí činnost odborů národního výboru, ukládá jim úkoly, dozírá na jejich plnění a dbá na racionalizaci činnosti odborů; stanoví pracovní náplň odborů; určuje jejich vnitřní organizaci a počty pracovníků; stanoví zásadní úkoly v kádrové práci, pečuje o růst kvalifikace pracovníků odborů a stanoví plat vedoucích odborů;

j) kontroluje a hodnotí výkon státní správy orgány národního výboru a orgány národních výborů nižších stupňů;

k) řídí ředitele (vedoucí) organizací (zařízení) obstarávajících činnosti uvedené v § 21.

(3) Rada národního výboru může v nutných a neodkladných případech vydat obecně závazné nařízení. Takové nařízení však pozbude platnosti, nebude-li schváleno na nejbližším zasedání národního výboru.

(1) Rada je podřízena a odpovědna plenárnímu zasedání národního výboru, které může radu nebo její jednotlivé členy kdykoliv odvolat. Rada podává na každém řádném plenárním zasedání národního výboru zprávu o své činnosti.

(2) Rada národního výboru vyššího stupně usměrňuje a řídí činnost rad národních výborů nižších stupňů a pomáhá jim při plnění úkolů.

(1) Rada místního nebo městského národního výboru má v obcích nebo ve městech s počtem

do	600 obyvatel	5– 7 členů,
od	600 do 1 500 obyvatel	7– 9 členů,
od	1 500 do 5 000 obyvatel	9–11 členů,
od	5 000 do 10 000 obyvatel	10–13 členů,
od	10 000 do 20 000 obyvatel	11–14 členů,
nad	20 000 obyvatel	12–15 členů.

(2) Rada Národního výboru města Brna má 15-20 členů, rada Národního výboru města Ostravy 15-20 členů a rada Národního výboru města Plzně 15-18 členů. Rada obvodního národního výboru v těchto městech má 8-15 členů.

(3) Rada okresního národního výboru má dvanáct až patnáct členů.

(4) Rada krajského národního výboru má patnáct až osmnáct členů.

(1) Radu národního výboru tvoří předseda, místopředsedové, tajemník národního výboru a další členové, volení národním výborem z poslanců na celé volební období.

(2) Rada setrvává ve své funkci i po uplynutí volebního období, dokud si nově zvolený národní výbor nezvolí radu.

(1) Předseda řídí schůze rady a spolu s tajemníkem podpisuje usnesení rady; mezi schůzemi rady koordinuje činnost místopředsedů a tajemníka národního výboru.

(2) Předseda je oprávněn pozastavit výkon usnesení rady, má-li za to, že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru. Předloží pak věc k rozhodnutí nejbližšímu plenárnímu zasedání národního výboru.

(1) Tajemník národního výboru řídí přípravu plánu činnosti národního výboru a jeho rady a koordinuje přípravu plánů činnosti jeho komisí a aktivů; dbá též o účelnou organizaci práce odborů a pomocných útvarů a o plynulý chod jejich práce.

(2) V rozsahu stanoveném organizačním řádem národního výboru tajemník plní úkoly vedoucího organizace v pracovněprávních vztazích pracovníků národního výboru s výjimkou pracovníků aparátu výboru lidové kontroly.

Komise a správní komise

(1) Komise jako iniciativní orgány se zabývají otázkami rozvoje na svém úseku a předkládají své návrhy národnímu výboru nebo jeho radě. Vycházejí přitom ze znalosti místních podmínek, potřeb a zájmů občanů.

(2) Komise jako kontrolní orgány dozírají na činnost organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem, nezasahují však do otázek jejich operativního řízení. Dozírají též na práci odborů a správních komisí, zejména na dodržování socialistické zákonnosti při výkonu státní správy a na včasnost a kvalitu vyřizování záležitostí občanů; zjistí-li nedostatky v práci odborů, správních komisí nebo v činnosti organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem, požadují jejich odstranění. Pokud není zjednána náprava, předkládají příslušné návrhy radě. Komise dále sledují a kontrolují, jak se na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru uplatňuje jeho působnost a pravomoc a jak se provádějí usnesení národního výboru a jeho rady. Při své kontrolní činnosti se komise opírají o poznatky občanů a spolupracují s nimi.

(3) Komise jako výkonné orgány činí opatření uvedená v § 38 a další opatření v otázkách svěřených jim plenárním zasedáním národního výboru. Nemohou činit opatření ve věcech, které jsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru (§ 39) anebo jeho radě (§ 46). Komise místního a městského národního výboru, který nezřizuje odbory, plní i úkoly odborů.

(1) Národní výbor volí členy komise z poslanců a dalších občanů, především z těch, kteří mu byli navrženi společenskými organizacemi. Většina členů komise musí být poslanci.

(2) Předsedou komise je poslanec národního výboru. Řídí a organizuje práci komise a dbá o plnění jejich usnesení. Je oprávněn pozastavit výkon usnesení komise, má-li za to, že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru. Předloží pak věc radě na její nejbližší schůzi.

(3) Komise se schází podle potřeby. Usnáší se většinou hlasů všech členů.

(1) Komise národního výboru nižšího stupně není podřízena komisi národního výboru vyššího stupně.

(2) Pro vztah komisí národního výboru k orgánům národního výboru vyššího stupně ve věcech správního řízení platí ustanovení zákona o správním řízení.

(1) V případech stanovených zákonem zřizuje národní výbor správní komise, kterým přísluší rozhodovat o právech a povinnostech občanů a organizací, popřípadě plnit další úkoly na úsecích, pro které jsou zřízeny.

(2) Národní výbor volí členy správní komise z řad svých poslanců a dalších občanů, především těch, kteří mu byli navrženi společenskými organizacemi. Předsedou správní komise je poslanec národního výboru; řídí a organizuje práci správní komise a dbá o plnění jejích usnesení.

(3) Správní komise se usnáší většinou hlasů všech členů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(4) Správní komise jsou řízeny radou a podřízeny též příslušné správní komisi národního výboru vyššího stupně; jde-li o správní komisi krajského národního výboru, je podřízena příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.

Výbory lidové kontroly národních výborů

(1) Výbor lidové kontroly národního výboru se skládá z poslanců a z dalších občanů. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy výboru lidové kontroly volí a odvolává plenární zasedání národního výboru; k volbě a odvolání místopředsedy, pokud není poslancem národního výboru, je třeba vyjádření výboru lidové kontroly národního výboru vyššího stupně, a jde-li o místopředsedu výboru lidové kontroly krajského národního výboru, vyjádření Výboru lidové kontroly České socialistické republiky. Členství ve výboru lidové kontroly je neslučitelné s funkcí předsedy, místopředsedy, tajemníka, předsedy komise a vedoucího odboru příslušného národního výboru nebo národního výboru nižšího stupně anebo s funkcí vedoucího organizace řízené nebo spravované příslušným národním výborem.

(2) Předsedou výboru lidové kontroly je poslanec národního výboru; má právo – není-li členem rady národního výboru – zúčastňovat se schůzí rady s hlasem poradním. Předsedu výboru lidové kontroly zastupuje místopředseda.

(3) Odborné práce pro výbor lidové kontroly krajského a okresního, popř. i městského národního výboru obstarává aparát. Počty pracovníků aparátu a náklady na ně určuje plenární zasedání národního výboru na návrh výboru lidové kontroly.

(1) Výbor lidové kontroly národního výboru se schází podle potřeby. Na svých schůzích rozhoduje o zásadních otázkách patřících do působnosti výboru. Usnáší se většinou hlasů všech svých členů. Předseda výboru lidové kontroly je oprávněn pozastavit výkon usnesení výboru, má-li za to, že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru; předloží pak věc k rozhodnutí nejbližšímu plenárnímu zasedání národního výboru.

(2) O ostatních otázkách, patřících do působnosti výboru lidové kontroly, rozhodují jménem výboru jeho předseda, místopředseda a popřípadě pověření členové a pracovníci v rozsahu svěřené jim pravomoci.

Odbory

(1) Národní výbory zřizují pro jednotlivá odvětví (úseky) své působnosti odbory.

(2) Místo odboru může národní výbor zřídit jako svůj orgán jiný útvar; o tomto útvaru platí ustanovení o odborech.

(3) Vláda stanoví nařízením, které odbory nebo jiné útvary národní výbory zřizují.

(4) Rada národního výboru při stanovení pracovní náplně odborů a jiných útvarů zřízených místo odborů vychází ze vzorové náplně vydané příslušným ministerstvem (ústředním orgánem státní správy).

a) vykonávají státní správu s výjimkou věcí náležejících do pravomoci plenárního zasedání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí;

b) vedou po odborné stránce organizace a zařízení řízené nebo spravované národním výborem;

c) zpracovávají odborné podklady pro jednání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí a zabezpečují plnění usnesení národního výboru a jeho orgánů.

(1) Odbor je řízen radou a odpovídá jí za veškerou svoji činnost. Ve věcech uvedených v § 62 písm. a) a b), nejde-li o věci uvedené v § 38, je podřízen též odboru národního výboru vyššího stupně, jde-li o odbor krajského národního výboru, příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.

(2) Práci odboru řídí a za ni odpovídá jeho vedoucí.

(3) Odbory informují poslance o své činnosti i o poznatcích z činnosti organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem.

(4) Pracovníci odborů jsou povinni účastnit se schůzí a besed poslanců s voliči a pomáhat jim v jejich práci ve volebním obvodu.

Občanské výbory a jiné aktivy národního výboru

(1) Městské národní výbory a obvodní národní výbory, jakož i místní národní výbory ve střediskových obcích zřizují občanské výbory. Místní národní výbory v ostatních obcích mohou zřizovat občanské výbory, vyžaduje-li to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje. Občané volí členy občanských výborů na veřejných shromážděních na dobu pěti let.

(2) Posláním občanských výborů je umožnit občanům uplatňovat jejich potřeby a zájmy v činnosti národního výboru a organizovat jejich účast na řešení veřejných záležitostí, zejména při zvelebování obce (města), udržování a ochraně bytového majetku, upevňování veřejného pořádku a socialistického soužití; občanské výbory se podílejí též na tvorbě, plnění a kontrole volebních programů Národní fronty.

(3) Národní výbor může v zájmu styku s občany pověřit občanské výbory plněním některých svých úkolů, nejde-li o rozhodnutí ve věcech státní správy. Pověřovat občanské výbory plněním úkolů může jen plenární zasedání národního výboru nebo jeho rada.

(4) Občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národního výboru a pomáhají jim v jejich činnosti ve volebních obvodech.

(5) Občanské výbory se mohou obracet se svými návrhy, podněty a dotazy na radu a ostatní orgány národního výboru a na organizace národním výborem řízené nebo spravované; tyto orgány a organizace jsou povinny se zabývat návrhy, podněty a dotazy občanských výborů a informovat je o způsobu vyřízení.

(1) K účasti občanů na společensky prospěšné práci, k hlubšímu poznávání jejich potřeb a zájmů a k řešení otázek vyžadujících všestranného posouzení zřizuje si národní výbor a jeho orgány poradní sbory, pracovní komise a jiné své aktivy.

(2) Národní výbory dbají o to, aby organizace a zařízení jimi spravované nebo řízené vytvářely své aktivy k účasti občanů na své práci.