PLÁNY A HOSPODÁŘSKÉ ZÁVAZKY

Poměr plánu a závazku

(1) Hospodářské závazky zajišťují především plnění úkolů vyplývajících ze státního plánu rozvoje národního hospodářství a konkretizují je ve vzájemných vztazích mezi socialistickými organizacemi.

(2) Hospodářské závazky mezi organizacemi vznikají nejčastěji z hospodářských smluv.

(1) Organizace jsou povinny provádět soustavně průzkum potřeb a vzájemnou spoluprací vytvářet předpoklady pro řádné uzavírání hospodářských smluv na takový rozsah, strukturu a časové členění dodávek, jaké v souladu s připravovanými úkoly plánu budou nejlépe uspokojovat potřeby společnosti. Proto jsou v období přípravy a tvorby střednědobých plánů a při zajišťování úkolů těchto plánů při přípravě prováděcích plánů zejména povinny

a) projednávat vzájemné dodavatelsko-odběratelské vztahy podle naléhavosti potřeb a stavu jejich zabezpečení,

b) informovat dlouhodobé odběratele a dodavatele v potřebném předstihu o záměrech v rozvoji výrobních, popřípadě odbytových programů, v inovaci sortimentu a o výraznějších změnách v předpokládaném rozsahu, sortimentu nebo časovém členění dodávek a odběrů a v závažnějších případech je s nimi projednávat.

(2) V případech, kdy je právním předpisem jmenovitě stanovena povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy, nebo kdy takovou povinnost uloží příslušné orgány hospodářského řízení, jsou organizace, popřípadě orgány hospodářského řízení, povinny na základě podkladů určených pro vypracování návrhu státního plánu uzavřít jednání pořízením protokolu o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů, popřípadě uzavřením smlouvy o přípravě dodávek.

(3) Orgány hospodářského řízení jsou povinny organizovat projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů a v případech, kdy je toto projednání stanoveno jako povinnost podle odstavce 2, řešit rozpory postupem a ve lhůtách stanovených právním předpisem nebo opatřením příslušné vlády.

(4) Po schválení státního plánu jsou organizace i orgány hospodářského řízení povinny provést nezbytné úpravy dodavatelsko-odběratelských vztahů, pokud vyplynou z potřeby zajistit úkoly státního plánu.

(5) Prováděcí předpis stanoví podrobnější postupy organizací, popřípadě orgánů podle odstavců 1 až 4; může též stanovit, zda a v kterých případech mají povinnosti stanovené v odstavcích 1, 2 a 4 organizační jednotky nebo organizační složky socialistických organizací.

(1) Plánovací akt, na jehož základě vzniká povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu nebo právo vydat dodávkový příkaz, je plánovací rozhodnutí vydané oprávněným orgánem v souladu s právním předpisem, které shodně po linii dodavatelské i odběratelské vymezuje budoucí dodávky výrobků, prací nebo výkonů mezi organizacemi, popřípadě i jinou jejich spolupráci (dále jen „plánovací akt“). Plánovací akt musí stanovit alespoň základní určení předmětu a období plnění určité organizace vůči jiné organizaci; vydává se zpravidla na roční nebo víceleté období. Prováděcí předpis může stanovit další náležitosti plánovacího aktu.

(2) Plánovacími akty, pokud splňují náležitosti podle odstavce 1, jsou úkol státního plánu a jeho rozpis, opatření vlády stanovící úkoly k zajištění naléhavých společenských potřeb a další druhy plánovacích rozhodnutí, stanovené prováděcím předpisem.

(1) Socialistické organizace jsou povinny v plánovacím procesu využívat hospodářské smlouvy jako nástroje k organizování vzájemné spolupráce. Hospodářské smlouvy zejména konkretizují a zabezpečují plánované úkoly; jsou též jedním z podkladů pro přípravu a tvorbu plánů.

(2) Organizace jsou povinny promítnout do smluv odpovídajícím způsobem plánovací rozhodnutí a dohody uzavřené při projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu; závazky z těchto smluv jsou pro organizace závazným podkladem pro zpracování jejich hospodářského plánu, zejména plánu výroby.

(3) Orgány hospodářského řízení a orgány, popřípadě organizace pověřené hmotným bilancováním a rozdělováním, jsou povinny při rozpisu úkolů určených pro vypracování návrhů plánů, při rozpisu bilancí a při rozpisu úkolů plánu vycházet ze smluv uzavřených na základě plánovacích rozhodnutí.

(4) Organizace uzavírají hospodářské smlouvy za účelem přípravy budoucích plnění (přípravné smlouvy) nebo o dodávce výrobků, prací, výkonů nebo o jiném plnění (smlouvy o dodávce).

(5) Je-li to účelné k zabezpečení vzájemné spolupráce, uzavírají hospodářské smlouvy i orgány hospodářského řízení. V těchto případech platí pro orgány hospodářského řízení přiměřeně ustanovení o socialistických organizacích.

(1) V prováděcích předpisech může být stanoveno, že hospodářské závazky vznikají přímo z plánovacích aktů, jestliže jejich další zpřesnění v hospodářské smlouvě není nutné.

(2) Za podmínek stanovených tímto zákonem nebo prováděcím předpisem mohou mezi organizacemi vznikat hospodářské závazky k dodávce a odběru i na podkladě právního úkonu jedné z organizací.

(3) Pro hospodářské závazky podle odstavců 1 a 2 platí ustanovení o závazcích z hospodářských smluv.

(1) Vyžadují-li to potřeby plánovitého proporcionálního rozvoje národního hospodářství nebo jsou-li pro to jiné důležité důvody, mohou ústřední orgány, národní výbory nebo orgány (organizace) jimi pověřené uložit organizacím, které řídí, aby uzavřely hospodářskou smlouvu, nebo jim přímo uložit hospodářské závazky, popřípadě jejich závazky změnit nebo zrušit. Jde-li o závazky organizací, které jsou řízeny různými orgány, je k tomu třeba předchozí dohody těchto orgánů. Ze stejných důvodů může založit, změnit nebo zrušit závazky mezi organizacemi hospodářská arbitráž; u závazků k dodávce zvláště přitom přihlédne též k vyjádření příslušných nadřízených orgánů.

(2) Pro závazky uložené podle odstavce 1 platí ustanovení o závazcích z hospodářských smluv. Přípustnost odchylné úpravy stanovená v tomto zákoně pro prováděcí předpisy platí i pro opatření ústředních orgánů nebo rozhodnutí hospodářské arbitráže.

Zásady spolupráce socialistických organizací

(1) Organizace jsou povinny při zajišťování plánovaných úkolů spolupracovat a pomáhat si tak, aby byly co nejlépe zajištěny potřeby národního hospodářství. Zejména jsou povinny zavazovat se při uzavírání hospodářských smluv k dodávkám výrobků, prací nebo výkonů v jakosti, sortimentu a ve lhůtách, které jsou z hlediska celého národního hospodářství pro plnění plánovaných úkolů nejvhodnější, své závazky řádně plnit a důsledně kontrolovat plnění závazků, které vůči nim mají druhé organizace.

(2) Jestliže organizace včas neinformuje druhou organizaci o výraznějších změnách v předpokládaném rozsahu, sortimentu nebo časovém členění dodávek nebo odběrů (§ 114a), je u dlouhodobých dodavatelsko-odběratelských vztahů dodavatel povinen při uzavírání hospodářských smluv se zavazovat v návaznosti na dosavadní vývoj rozsahu, struktury a sortimentu dodávek a odběratel je oprávněn prosazovat jen takové dodávky.

(3) Organizace dodávající průmyslové výrobky jsou povinny zajišťovat v nezbytném rozsahu servisní službu a dodávky náhradních dílů, pokud to vyžaduje povaha těchto výrobků. Tato povinnost trvá i po zastavení výroby nadále po dobu, v níž je obvyklé a účelné výrobky opravovat. Obdobnou povinnost má při dovozu podnik zahraničního obchodu.

(1) Organizace nesmějí v rozporu s požadavky odběratelů omezovat výrobu nebo vypouštět z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony, pokud jim k tomu nedá souhlas nadřízený ústřední orgán, nebo u organizací řízených národními výbory krajský národní výbor; souhlas dává po projednání s rozhodujícími odběratelskými ústředními orgány. Jde-li o výrobky určené pro potřeby obrany a bezpečnosti státu, nelze provést omezení výroby nebo vypuštění výrobků z výrobního programu, pokud nadřízený orgán nedosáhne dohody s federálním ministerstvem národní obrany nebo s federálním ministerstvem vnitra, a jde-li o výrobky určené pro komplexní bytovou výstavbu, dohody s ministerstvy výstavby a techniky republik. Vláda Československé socialistické republiky může stanovit další případy, kdy k omezení výroby nebo k vypuštění výrobků z výrobního programu může být dán souhlas jen po dohodě s odběratelskými ústředními orgány, popřípadě stanovit, s kterými dalšími ústředními orgány musí být omezení nebo zrušení výroby projednáno. Ustanovení § 51 platí obdobně.

(2) Organizace nesmějí zneužívat svého hospodářského postavení k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod na úkor jiných organizací nebo na úkor spotřebitelů, anebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti. Zejména nesmějí

a) vynucovat nepřiměřené podmínky při uzavírání hospodářských smluv nebo jiných dohod (prohlašovat nepřiměřené množství jednostranně výhodných ustanovení za náležitosti nutné pro vznik smlouvy, podmiňovat uzavření hospodářské smlouvy převzetím závazku k plnění, který s požadovaným plněním nesouvisí, nebo jehož zabezpečení náleží do jejich hospodářské činnosti apod.);

b) zastavit nebo omezit prodej výrobků, zatajovat nebo hromadit výrobky nebo jiným způsobem vyvolávat jejich nedostatek za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu;

c) znevýhodňovat organizace za to, že uplatňují majetkovou odpovědnost, zejména vymáhají majetkové sankce.

(3) Organizace se nesmějí samy nebo v dohodě s jinými organizacemi ve své hospodářské činnosti dopouštět jednání, které by v rozporu se zájmy národního hospodářství omezovalo nebo jinak nepříznivě ovlivňovalo činnost jiných organizací anebo bylo na újmu spotřebitelů.

(4) Organizace, která má právní zájem, může se u hospodářské arbitráže domáhat toho, aby organizace, která jedná v rozporu s ustanoveními odstavců 1 až 3, se zdržela takového jednání, popřípadě, aby byl odstraněn protiprávní stav. Organizace, která takovým jednáním způsobila jiné organizaci škodu, je povinna nahradit jí tuto škodu včetně ušlého zisku.

(1) Zjistí-li organizace, že druhá organizace jí udělila nesprávné příkazy nebo předala nevhodné hmoty, výrobky, zařízení nebo obaly, je povinna ji na to upozornit.

(2) Hrozí-li nebezpečí vzniku škody, jsou organizace povinny učinit opatření, aby škodě bylo zabráněno; vznikne-li škoda, jsou povinny usilovat o to, aby se dále nezvětšovala, a podle svých možností přispět k jejímu odstranění.

(1) Jestliže organizace přijala plnění nebo jinak získala majetkový prospěch, které jí nenáleží, musí je neprodleně vydat organizaci, na jejíž úkor byly získány; přitom je povinna se řídit jejími pokyny.

(2) Organizace, která způsobila, že došlo k neoprávněnému plnění, popřípadě jinému majetkovému prospěchu, je povinna nahradit jiným organizacím všechny náklady, které jim v souvislosti s tím vznikly.

(3) Není-li možné nebo účelné vydat to, co bylo neoprávněně získáno, nebo věc téhož druhu, je organizace povinna nahradit cenu podle doby získání.

Vznik, změna a zrušení hospodářských závazků

(1) Organizace se mohou dohodnout na změně nebo zrušení závazku, pokud to nevylučuje právní předpis nebo povaha závazku; mohou se též dohodnout o tom, že jedna z nich požádá o rozhodnutí hospodářskou arbitráž.

(2) Organizace je povinna přistoupit na změnu nebo zrušení závazků z hospodářské smlouvy, požádá-li o to druhá organizace do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro předložení návrhu smlouvy na příslušné dodávkové období,

a) jestliže podkladem je plánovací akt nebo později vzniklý závazek, popřípadě jiný závěr přijatý při jednání o mezinárodních hospodářských vztazích vedeném orgány k tomu oprávněnými,

b) jestliže druhá organizace prokáže, že by v důsledku obsahu závazku nemohla zabezpečit plnění úkolů uložených jí pozdějším plánovacím aktem; povinnost přistoupit na změnu nebo zrušení závazků organizace však nemá, pokud by požadovanou úpravou bylo u ní znemožněno plnění úkolu uloženého plánovacím rozhodnutím alespoň stejné síly.

(3) Na podkladě souladných opatření nadřízených orgánů, vydaných podle právních předpisů, jsou organizace povinny přistoupit na změnu nebo zrušení závazku z hospodářské smlouvy i po uplynutí lhůty podle odstavce 2.

(4) Organizace jsou dále povinny přistoupit na změnu nebo zrušení závazků v případech, kdy

a) nebylo vydáno opatření, které je právním předpisem stanoveno jako předpoklad pro plnění závazku,

b) plnění závazku alespoň jedné z organizací by se dostalo do rozporu s opatřením příslušného orgánu učiněným podle právních předpisů,

c) po uzavření přípravné smlouvy nastaly nové skutečnosti, pro které nelze spravedlivě požadovat plnění příslušných závazků; změny nebo zrušení závazku ze smlouvy o přípravě dodávek, kterou organizace byly povinny uzavřít, se však lze domáhat jen podle odstavců 2 a 3.

(5) Na změnu závazku je organizace povinna přistoupit též v případě, kdy splnění závazku je závislé na jejím spolupůsobení a včasné plnění závazku je znemožněno tím, že své povinnosti v dohodnuté lhůtě řádně nesplnila.

(6) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 je ta organizace, na jejíž straně vznikl důvod pro změnu nebo zrušení závazku, povinna nahradit druhé organizaci nutné náklady, které jí v souvislosti s přípravou na plnění závazku, se změnou závazku nebo s jeho zrušením vznikly.

(7) Organizace není povinna přistoupit na změnu nebo zrušení závazku podle odstavců 2 až 5, jestliže o to druhá organizace nepožádala bez zbytečného odkladu poté, kdy zjistila nebo mohla zjistit skutečnost rozhodnou pro změnu nebo zrušení závazku. Podnik zahraničního obchodu není dále povinen přistoupit na změnu nebo zrušení závazku, pokud není zajištěno devizové krytí na úhradu nákladů, bez jejichž vynaložení nelze zajistit odpovídající změnu nebo zrušení závazku ve vztahu k zahraničí.

(8) Další případy, kdy jsou organizace povinny přistoupit na změnu nebo zrušení závazku a případy, na které se povinnost přistoupit na změnu nebo zrušení závazku nevztahuje, mohou stanovit prováděcí předpisy.

(1) Nevylučuje-li to právní předpis, dohoda organizací nebo povaha závazku, mohou být práva ze závazku postoupena dohodou na jinou organizaci. Dokud organizace, která má povinnost plnit, neví o postupu, může plnit organizaci původně oprávněné.

(2) Povinnost ze závazku může být dohodou převzata jinou organizací jen se souhlasem oprávněné organizace, pokud nejde o převzetí na základě rozhodnutí nebo se souhlasem nadřízených orgánů.

(3) Mezi státními organizacemi mohou být práva a povinnosti ze závazku převedeny přímo opatřením nadřízeného orgánu; jde-li o organizace řízené různými orgány, je k takovému opatření třeba dohody těchto orgánů.

(1) Povinnost ze závazku zaniká jejím splněním.

(2) Čas, kdy musí být závazek splněn, určuje prováděcí předpis nebo právní úkon, zejména hospodářská smlouva. Není-li čas plnění takto určen, může oprávněná organizace požadovat splnění a povinná organizace plnit ihned. Před stanoveným nebo sjednaným časem může být plněno jen se souhlasem oprávněné organizace, nestanoví-li prováděcí předpis jinak.

(3) Pokud to neodporuje právnímu předpisu nebo povaze závazku, nesmí být odmítnuto plnění částečné.

(1) Závazek zaniká, stane-li se jeho plnění nemožným (§ 24 odst. 1); nezaniká však, pokud nemožnost plnění způsobila zavázaná organizace.

(2) Stane-li se nemožnou pouze část plnění, zaniká závazek pouze co do této části. Vyplývá-li však z povahy smlouvy anebo z účelu plnění, který byl organizacím znám při vzniku závazku, že plnění zbytku by bylo hospodářsky neodůvodněné, zaniká závazek v celém rozsahu.

Lhůty pro uplatnění práv

(1) Práva ze závazkových vztahů mezi organizacemi zanikají, nebyla-li ve stanovené lhůtě uplatněna u hospodářské arbitráže, popřípadě u jiného orgánu, který je oprávněn o nich rozhodnout. Práva, která mohou být uspokojena jednostranným úkonem oprávněné organizace, zanikají, nebyla-li ve stanovené lhůtě vykonána.

(2) Tato lhůta činí, pokud v právních předpisech není stanoveno jinak,

a) u práv z odpovědnosti za vady a u práv na zaplacení majetkových sankcí šest měsíců,

b) u práv na plnění z pojištění vůči pojišťovně tři roky,

c) u ostatních práv jeden rok.

(1) Lhůta pro zánik práv z odpovědnosti za vady počíná od prvého dne měsíce následujícího

a) po uplynutí lhůty, ve které podle dohody měly být vady odstraněny; nedošlo-li k dohodě o odstranění vad, po odeslání nebo předání reklamace, popřípadě po splnění, není-li lhůta pro reklamaci stanovena;

b) po odstranění vad, jde-li o právo na náhradu nákladů na odstranění vad; toto právo lze však uplatnit nejdéle do konce druhého roku následujícího po splnění;

c) po odškodnění zahraničního zákazníka, popřípadě poté, kdy se podnik zahraničního obchodu dozvěděl o vrácení zboží ze zahraničí, jde-li o zboží, které bylo vyvezeno.

(2) Lhůta pro zánik práva na zaplacení majetkových sankcí – nejde-li o majetkové sankce, které jsou součástí práv z odpovědnosti za vady – počíná od prvého dne měsíce následujícího po vzniku práva.

(3) Lhůta pro zánik práva na náhradu škody počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy se poškozená organizace dozvěděla o výši škody a o organizaci, která za ni odpovídá. Právo na náhradu škody lze však uplatnit nejdéle do konce pátého roku a jde-li o dodávky pro vývoz do konce desátého roku následujícího po uplynutí lhůt pro reklamaci vad, jde-li o škodu vzniklou vadným plněním; v ostatních případech do konce desátého roku následujícího po vzniku škody.

(4) Lhůta pro zánik práv na plnění z pojištění vůči pojišťovně počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy nastala pojistná událost.

(5) Lhůta pro zánik ostatních práv počíná od prvého dne roku následujícího poté, kdy právo mohlo být uplatněno (vykonáno) poprvé. Právo na splnění samostatně odevzdávané a přejímané části dodávky pro provedení investiční výstavby, na poskytnutí samostatného (dílčího) plnění investičního celku z dovozu nebo dodávky vývozního investičního celku však nezanikne, dokud nezanikne právo na splnění celého předmětu plnění podle smlouvy.

(1) Obdrží-li oprávněná organizace písemné uznání závazku co do důvodu i rozsahu, přestává běžet původní lhůta pro zánik práv. Celá lhůta běží znovu ode dne, kdy původní lhůta měla skončit. Týká-li se uznání pouze části závazku, nastávají tyto důsledky jen ohledně této části. Závazek s těmito účinky je možno uznat jen jednou.

(2) V případě, kdy při bezhotovostních platbách dal věřitel podle předpisů o platebním a zúčtovacím styku oprávněně příkaz k úhradě pohledávky peněžnímu ústavu, přestává běžet lhůta pro zánik práv tímto dnem. Byl-li příkaz k úhradě odvolán nebo vrácen, popřípadě byl-li dán zákaz úhrady, běží celá lhůta znovu ode dne, kdy původní lhůta měla skončit.