Druhy prověrek
§ 5
Podle rozsahu a zaměření prověrek se rozlišují:
§ 7
Dílčí (tematické) prověrky se provádějí podle potřeb řízení a omezují se jen na některý úsek informační soustavy prověřované organizace (např. na úsek informací o investiční výstavbě) nebo jen na některý obor její informační soustavy (např. na statistiku nebo na operativní evidenci) a mohou být zaměřeny jen na určité specifické otázky (např. na zavedení předepsaných vzorů prvotních záznamů a běžných zápisů na příslušném úseku). Předmětem dílčích prověrek je správnost a věrohodnost informací i stav příslušné části informační soustavy organizace.
§ 8
Namátkové prověrky se provádějí podle okamžitých potřeb prověřujících orgánů. Při jejich provádění nemusí být dodržen postup podle ustanovení oddílů V a VI.
(1) Komplexní prověrky zahrnují celou oblast informační soustavy organizace v rozsahu podle § 2 odst. 1 a prověřuje se jimi správnost a věrohodnost informací i stav informační soustavy organizací.
(2) Orgány řízení zajistí, aby byly postupně (z úrovně ústředního orgánu nebo orgánu středního článku řízení) komplexně prověřovány všechny podřízené organizace, přednostně takové, u nichž byly namátkovými prověrkami zjištěny vážnější nedostatky v informační soustavě nebo u nichž došlo k zásadnějším organizačním změnám.
a) komplexní prověrky,
b) dílčí (tématické) prověrky,
c) namátkové prověrky.