k vyhlášce č. 8/1983 Sb.
VZOROVÝ ZKUŠEBNÍ ŘÁD PRO OVĚŘOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOSTI K NĚKTERÝM ČINNOSTEM VE VÝSTAVBĚ
Tento vzorový zkušební řád upravuje v souladu s vyhláškou č. 8/1983 Sb., o zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě (dále jen „vyhláška“) práva a povinnosti zkušebních komisí při ověřování zvláštní způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě, (dále jen „zvláštní způsobilost“), zásady pro provádění zkoušek a jejich hodnocení.
I. ÚKOLY ZKUŠEBNÍ KOMISE
a) ověří totožnost uchazečů podle osobních dokladů,
3. Předseda zkušební komise je odpovědný za řádné vedení dokumentace o zkouškách a za její předání příslušnému orgánu k vydání průkazu zvláštní způsobilosti, popřípadě k jinému opatření podle výsledku zkoušky.
b) informuje uchazeče o formě, organizaci a průběhu zkoušek, o právech a povinnostech uchazečů a o způsobu hodnocení zkoušek.
2. Jednání a práci zkušební komise řídí její předseda. Odpovídá za jednotný a věcně správný postup zkušební komise při zkouškách, za objektivní posuzování odpovědí uchazečů, za dodržování metodických a pedagogických zásad zkoušek a za vytváření příznivých podmínek pro jejich průběh.
1. Před zahájením zkoušek k ověřování zvláštní způsobilosti zkušební komise
5. Před zahájením zkoušek svolá předseda zkušební komise její členy k organizační a metodické poradě, na níž je seznámí s jejich právy a povinnostmi, přihláškami uchazečů, se zkušebním řádem a se způsobem hodnocení zkoušek. Projedná s nimi způsob provedení a rozsah písemné zkoušky a podle potřeby i jiné důležité otázky.
6. Po dobu provádění zkoušky zkušební komise
7. Při ukončení zkoušky zkušební komise
8. Zúčastní-li se jednání zkušební komise při zkouškách zástupce federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, je oprávněn kontrolovat úroveň organizačního zajištění zkoušek, správnost metodického postupu a dodržování předpisů při zkouškách.
b) zaznamená výsledek zkoušky, popřípadě počet bodů získaných v testu, do protokolu o zkoušce,
a) ohodnotí odpovědi zkoušeného, popřípadě při zkoušce písemným testem zkontroluje správnost odpovědí a stanoví počet dosažených bodů,
e) při hodnocení odpovědí důsledně uplatňuje klasifikační stupnici a její hlediska.
d) v době přípravy ke zkoušce poskytuje uchazeči nezbytné vysvětlení a objasnění otázky,
c) umožní uchazeči, který je v době přípravy nebo v průběhu zkoušky postižen zdravotními potížemi nebo má jiný závažný důvod, aby zkoušku na nezbytně nutnou dobu přerušil nebo aby od zkoušky odstoupil; při přerušení zkoušky je nutné učinit opatření potřebná k řádnému pokračování ve zkoušce,
b) činí nutná opatření, jestliže se zjistí, že došlo k porušení zkušebního řádu nebo že se vyskytly závady, které mohou ohrozit správný postup při zkoušce nebo zkreslit její výsledek,
a) dbá zejména, aby nedocházelo k výměně otázek při písemné zkoušce, k nedovolené spolupráci uchazečů v době jejich přípravy ke zkoušce, k používání nepovolených pomůcek a literatury,
4. Předseda zkušební komise je oprávněn rozhodovat o sporných otázkách souvisejících se zkouškami včetně stížností uchazečů proti postupu zkušební komise nebo proti způsobu hodnocení odpovědí, o jejich vyloučení od zkoušky nebo o přerušení (zastavení) zkoušky a o lhůtě pro opakování zkoušky.
c) seznámí uchazeče s hodnocením.
II. DRUHY ZKOUŠEK ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOSTI
Zkouška písemným testem
Písemná zkouška
Ústní zkouška
Zkušební otázky
11. Čas vymezený k přípravě lze zkrátit jen tehdy, souhlasí-li s tím zkoušený a prohlásí-li, že je připraven odpovídat.
10. Uchazeč, který obdržel zkušební otázky, má při ústní zkoušce nárok na přípravu; časový rozsah a způsob přípravy určí předseda zkušební komise. Při přípravě může uchazeč vznést pouze dotaz týkající se ujasnění zkušebních otázek. U písemné zkoušky nebo u zkoušky testem příprava odpadá.
9. Ověřování zvláštní způsobilosti se provádí písemnou a ústní zkouškou s výjimkou případů podle § 10 odst. 5 a 6 vyhlášky. Písemná část zkoušky může mít formu písemné práce nebo formu písemného testu.
21. Předseda zkušební komise stanoví dobu, v níž je nutno zkoušku testem ukončit.
14. Otázky k písemné zkoušce sestaví zkušební komise a schvalují je vedoucí orgánu, u kterého je zkušební komise zřízena.
e) kritéria pro konečný výsledek zkoušky testem jsou „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
d) hodnocení odpovědí se provádí bodovacím systémem; pro každý obor, popřípadě druh zkoušky, je nutno stanovit nejnižší potřebný počet bodů,
13. Písemná zkouška předchází zkoušce ústní a je samostatně hodnocena. Nesmí trvat déle než 4 hodiny. Rozsah a náplň písemné zkoušky je nutno volit tak, aby odpovídala stanovenému časovému limitu. Před započetím písemné zkoušky sdělí předseda zkušební komise, nebo člen zkušební komise, pověřený organizací písemné zkoušky, uchazečům dobu stanovenou na vypracování písemné práce.
12. Při přípravě lze používat pouze povolené pomůcky. Při zkoušce může uchazeč nahlížet do svých poznámek z přípravy nebo může písemně připravenou odpověď přečíst. Uchazeč, který při zkoušce použil nepovolených pomůcek, může být z dalšího průběhu zkoušky vyloučen.
a) obsah otázek celého testu schválených podle bodu 14 musí vyčerpávat podstatnou část zkušební látky,
c) při použití více testů musí být mezi jednotlivými testy přestávka v délce nejméně 15 minut,
b) čas zkoušky jedním testem nesmí být delší než 1 hodina,
15. Otázky se ke každé písemné zkoušce obměňují.
17. Uchazeč, který písemnou práci dokončil, ji odevzdá členu zkušební komise provádějícímu dozor, který na ni poznamená čas odevzdání. Po uplynutí stanoveného limitu musí písemnou práci odevzdat všichni uchazeči.
16. Písemné zkoušce se podrobují všichni uchazeči s výjimkou uvedenou v bodě 9. Vykonávají ji pod dozorem člena zkušební komise určeného jejím předsedou. Člen pověřený dozorem při písemné zkoušce odpovídá za řádné dodržování režimu této zkoušky.
18. Práce z písemné zkoušky posoudí a vyhodnotí zkušební komise nejpozději do zahájení ústní zkoušky.
19. Pro zkoušku písemným testem platí tyto zásady:
20. Před zahájením zkoušky testem musí být uchazeči podrobně seznámeni s jejími pravidly; dotazy a nejasnosti je nutno objasnit do zahájení vlastní zkoušky.
28. Otázky musí být stanoveny tak, aby se pokud možno neopakovaly v jednom zkušebním dnu.
22. Zkoušený uchazeč vyznačí odpovědi do předtištěného záznamu, který slouží ke zhodnocení konečného výsledku zkoušky testem. V záznamu je uvedeno jméno uchazeče, číslo testového souboru, datum konání zkoušky, popřípadě jejího opakování a výsledek zkoušky („vyhověl“ – „nevyhověl“). Správnost zápisů v záznamu ověří podpisem předseda zkušební komise a její členové.
23. Ústní zkoušce se podrobí uchazeči s výjimkou těch, kteří byli v průběhu písemné zkoušky vyloučeni.
24. Doba ústní zkoušky nemá být delší než 20 minut.
25. Zkušební komise jsou při zkoušce povinny dbát těchto zásad:
26. Zkušební otázky k ústní zkoušce jsou uvedeny v seznamu schváleném obdobně jako otázky k písemné zkoušce (viz bod 14). Otázky je třeba průběžně aktualizovat, aby odpovídaly současnému stavu předpisů a stavu poznání v příslušných oborech.
27. Zkušební otázky se sestavují do souborů, které tvoří zpravidla tři otázky. Tyto soubory otázek musí vycházet ze schváleného seznamu zkušebních otázek. Každý soubor otázek se opatří pořadovým číslem, rovněž jednotlivé otázky v souboru se označí.
29. Soubor otázek si uchazeč vytáhne a sdělí jeho pořadové číslo zkoušejícímu. Toto číslo se zaznamená do zápisu o zkoušce. Po přečtení otázek sdělí uchazeč, zda otázkám porozuměl nebo zda k nim potřebuje vysvětlení. Formulace zkušebních otázek se zapíše do protokolu o zkoušce.
30. Kromě základních otázek, které si uchazeč vytáhl, mohou být položeny doplňující otázky směřující obsahově k základním otázkám. Doplňující otázky se kladou tehdy, jestliže odpovědi na základní otázky jsou neúplné nebo značně nepřesné, takže nelze zatím jednoznačně rozhodnout, zda uchazeč při ústní zkoušce vyhověl nebo nevyhověl.
a) formulovat jasně a srozumitelně a poskytovat zkoušenému možnost soustředit se na odpověď,
b) poskytnout uchazeči možnost odpovídat volně bez zásahu zkušební komise; do odpovědi zkoušeného zasahuje předseda, popřípadě člen zkušební komise pouze tehdy, odpovídá-li zkoušený jinak než na položenou otázku nebo tehdy, není-li schopen v odpovědi sám pokračovat; zkoušející nesmí svým výkladem nahrazovat odpověď uchazeče,
c) ukončí-li zkoušený svoji odpověď, může zkušební komise žádat případné doplnění nebo upřesnění odpovědi,
d) při uzavření odpovědi na otázku předseda zkušební komise tuto odpověď věcně zhodnotí a popřípadě ji doplní.
III. HODNOCENÍ ZKOUŠEK ZVLÁŠTNÍ ZPŮSOBILOSTI
Klasifikace
Klasifikační stupeň „vyhověl“
Způsob hodnocení
Uchazeč odpovídal pouze částečně nebo nepřesně, pouze s pomocí zkoušejícího; ve znalostech se projevily značné nedostatky a není záruka, že by výkon činnosti prováděl dobře.
Klasifikační stupeň „nevyhověl“
Vyhlášení výsledků zkoušky
Uchazeč prokázal, že ovládá v požadované míře stanovenou látku, že jejímu obsahu rozumí teoreticky i prakticky a na základě celkového hodnocení zkoušky lze předpokládat, že se ve výkonu činnosti v praxi osvědčí.
31. Členové zkušební komise jsou při hodnocení odpovědí uchazečů povinni řídit se jednotnými objektivními hledisky a metodickými pokyny danými předsedou zkušební komise.
32. Písemná a ústní zkouška se hodnotí stupněm „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.
36. Uchazeč, který v průběhu zkoušky od ní odstoupil nebo byl ze zkoušky vyloučen, popřípadě vlastní vinou přerušenou zkoušku nedokončil, je hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“.
34. Písemná i ústní část zkoušky se hodnotí samostatně a při celkovém hodnocení se vychází z těchto dílčích výsledků.
33. Po ukončení zkoušek vyzve předseda všechny členy zkušební komise k celkovému hodnocení zkoušek. Každý člen komise oznámí a na požádání předsedy zdůvodní své hodnocení. Na základě ohodnocení jednotlivými členy komise vyhlásí předseda výsledné hodnocení jednotlivých uchazečů.
35. Nevyhoví-li uchazeč pouze v některé části písemné zkoušky, jsou mu v rámci ústní zkoušky položeny doplňující otázky z oboru, v němž při písemné zkoušce nevyhověl, aby se objektivně prokázala úroveň jeho znalostí.
38. Po ukončení zkoušky a po uzavření jejího hodnocení vyhlásí předseda zkušební komise výsledek zkoušky. Uchazeči, který při vyhlašování výsledků zkoušek není přítomen, sdělí zkušební komise výsledek jeho zkoušky jiným vhodným způsobem.
37. Pokud při odstoupení od zkoušky uchazeč prokáže, že tak byl nucen učinit ze závažných důvodů, provede o tom předseda zkušební komise záznam do protokolu a doporučí uchazeči, aby zkoušku vykonal v dalším termínu. V takovém případě se má za to, že uchazeč zkoušku vůbec nekonal.
39. Uchazeče, který při zkoušce nevyhověl, poučí předseda zkušební komise o možnosti a podmínkách opakování zkoušky.
40. O zkoušce každého uchazeče se sepíše protokol obsahující tyto údaje:
Protokol o zkoušce
IV. ADMINISTRATIVNÍ ZABEZPEČENÍ ZKOUŠEK
Dokumentace o zkouškách způsobilosti
Závěrečná ustanovení
Vydání průkazu zvláštní způsobilosti
b) místo a datum konání zkoušky,
c) orgán, u něhož se zkouška konala,
d) jmenovité složení zkušební komise, jméno jejího předsedy,
e) obor činnosti (funkce), zkušební otázky, výsledky písemné a ústní zkoušky, popřípadě písemného testu a souhrnný výsledek zkoušky,
f) rozhodnutí o opakování zkoušky (viz § 10 odst. 4 vyhlášky),
g) rozhodnutí o vyloučení uchazeče od zkoušky, popřípadě o jiných důvodech přerušení zkoušky,
h) závady nebo nedostatky, které se při zkoušce vyskytly,
i) provedená opatření a návrhy.
41. Protokol o zkoušce projedná předseda zkušební komise se všemi jejími členy. Protokol podepíší všichni členové zkušební komise.
a) jméno, příjmení a osobní data uchazeče,
c) záznamy zkušební komise o úkonech a opatřeních provedených v souvislosti se zkouškami zvláštní způsobilosti,
d) přihlášky k opakovaným zkouškám a další dokumentaci o těchto zkouškách,
e) evidenční karty vydaných průkazů způsobilosti,
f) jmenný rejstřík držitelů průkazu způsobilosti.
b) protokoly o zkouškách zvláštní způsobilosti,
44. Pro skartaci dokumentace ze zkoušek způsobilosti platí obecně stanovené lhůty.
43. O zkouškách způsobilosti vedou ústřední orgány státní správy zajišťující činnost zkušebních komisí tuto dokumentaci:
42. Uchazeči, který úspěšně vykonal zkoušku, vydá ústřední orgán státní správy podle § 11 vyhlášky průkaz zvláštní způsobilosti, který držitele opravňuje k výkonu činnosti (funkce) v něm uvedené. Průkaz zvláštní způsobilosti je veřejnou listinou.
a) přihlášky organizací o připuštění uchazečů ke zkouškám,