ČÁST I
VĚCI OSOBNÍHO STAVU
Zbavení, omezení a vrácení způsobilosti k právním úkonům

(1) Způsobilost fyzické osoby k právním úkonům se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je tato osoba.

(2) Způsobilost právnické osoby k právům a právním úkonům se řídí právním řádem smluvní strany, podle kterého byla zřízena.

(1) Jestliže soud smluvní strany zjistí, že u občana jedné smluvní strany, který má bydliště na území druhé smluvní strany, jsou důvody pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, uvědomí o tom soud smluvní strany, jejímž občanem je osoba, o jejíž způsobilosti k právním úkonům se má rozhodnout; to platí i v tom případě, kdy soud učinil dočasná opatření potřebná k ochraně tohoto občana a jeho majetku.

(2) Jestliže soud smluvní strany, kterému byly oznámeny důvody pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, nezahájí do tří měsíců řízení nebo se v této lhůtě nevyjádří, provede řízení o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům soud té smluvní strany, na jejímž území má tento občan bydliště. V tomto případě může být rozhodnuto o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům pouze z důvodů stanovených právními řády obou smluvních stran. Rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům se zašle příslušnému soudu druhé smluvní strany.

(1) Pro prohlášení osoby za nezvěstnou nebo mrtvou a pro řízení o důkazu smrti je dána pravomoc justičních orgánů smluvní strany, jejímž občanem byla osoba v době, kdy podle posledních zpráv byla na živu.

(2) Justiční orgány jedné smluvní strany mohou prohlásit občana druhé smluvní strany za nezvěstného nebo mrtvého a také zjistit jeho smrt na návrh osob majících bydliště na jejím území a majících na tom zájem, jejichž práva a zájmy se opírají o právní řád této smluvní strany.

(3) V řízení o prohlášení za nezvěstného nebo mrtvého nebo v řízení o důkazu smrti používají justiční orgány smluvních stran právního řádu svého státu.