ODDÍL I
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Právní pomoc
Zasílání dokladů o osobním stavu a jiných písemností

(1) Občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany svých osobních a majetkových práv jako vlastní občané.

(2) Občané jedné smluvní strany mají právo obracet se volně a bez překážek na soudy, prokuratury a státní notářství (dále jen „justiční orgány“) a na jiné orgány druhé smluvní strany činné ve věcech občanských, pracovních, rodinných a trestních, mohou před nimi vystupovat, podávat žádosti a návrhy a činit jiné procesní úkony za stejných podmínek, jako občané druhé smluvní strany.

(3) Ustanovení této smlouvy se vztahují přiměřeně i na právnické osoby smluvních stran.

(1) Justiční orgány smluvních stran si vzájemně poskytují právní pomoc ve věcech občanských, pracovních, rodinných a trestních podle ustanovení této smlouvy.

(2) Ve věcech uvedených v odstavci 1 justiční orgány poskytují právní pomoc i jiným orgánům.

(3) Jiné orgány činné ve věcech uvedených v odstavci 1 zasílají dožádání o právní pomoc prostřednictvím justičních orgánů, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.

(1) Justiční orgány smluvních stran se při provádění této smlouvy stýkají navzájem prostřednictvím ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky nebo ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky nebo Generální prokuratury Československé socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti nebo Prokuratury Svazu sovětských socialistických republik, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.

(2) Ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky nebo ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky nebo Generální prokuratura Československé socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti nebo Prokuratura Svazu sovětských socialistických republik se při provádění této smlouvy stýkají přímo.

(1) Dožádání o právní pomoc musí obsahovat:

a) označení dožadujícího orgánu,

b) označení dožádaného orgánu,

c) označení věci, v níž se žádá o poskytnutí právní pomoci,

d) jména a příjmení účastníků, obviněných, obžalovaných, odsouzených nebo poškozených, místo jejich bydliště nebo přechodného pobytu, jejich státní občanství, povolání a v trestních věcech také místo a datum narození a podle možnosti jména a příjmení rodičů; u právnických osob jejich název a sídlo,

e) případně také jména, příjmení a adresy zástupců osob uvedených v písmenu d),

f) předmět dožádání a další údaje potřebné k jeho vyřízení,

g) v trestních věcech také popis a označení spáchaného činu a údaje o výši škody, byla-li činem způsobena.

(2) Dožádání o doručení písemnosti má kromě toho obsahovat přesnou adresu příjemce a označení doručované písemnosti.

(3) Dožádání musí být podepsáno a opatřeno otiskem úředního razítka dožadujícího orgánu.

(4) Pro dožádání o poskytnutí právní pomoci používají smluvní strany dvojjazyčné tiskopisy, jejichž vzory si vymění.

(1) Dožádání o právní pomoc vyřizuje dožádaný justiční orgán podle právního řádu svého státu. Na žádost dožadujícího orgánu však může dožádaný justiční orgán použít předpisů o řízení dožadující smluvní strany, pokud nejsou v rozporu s právním řádem jeho státu.

(2) Není-li dožádaný justiční orgán příslušný pro vyřízení dožádání, postoupí je příslušnému justičnímu orgánu a uvědomí o tom dožadující orgán.

(3) Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán oznámí včas dožadujícímu orgánu a účastníkům řízení, majícím na tom zájem, místo a čas vyřizování dožádání, aby se ho mohli zúčastnit v souladu s právním řádem dožádané smluvní strany.

(4) Není-li známa přesná adresa osoby uvedené v dožádání, dožádaný orgán učiní v souladu se svým právním řádem potřebná opatření ke zjištění adresy.

(5) Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný justiční orgán písemnosti dožadujícímu orgánu; nebylo-li možno právní pomoc poskytnout, dožádaný justiční orgán sdělí důvody, které brání vyřízení dožádání, a současně vrátí písemnosti dožadujícímu orgánu.

(1) Svědek nebo znalec, který se na předvolání doručené justičním orgánem dožádané smluvní strany dostaví před justiční orgán dožadující smluvní strany, nemůže být bez ohledu na své státní občanství na jejím území stíhán podle trestních ani správních předpisů, ani vzat do vazby, ani na něm nemůže být vykonán trest za čin, spáchaný před překročením jejích státních hranic. Tyto osoby nemohou být také stíhány, vzaty do vazby ani na nich nemůže být vykonán trest v souvislosti s jejich svědeckou výpovědí nebo znaleckým posudkem nebo v souvislosti s trestní věcí, která je předmětem řízení.

(2) Svědek nebo znalec pozbude ochrany podle odstavce 1, neopustí-li území dožadující smluvní strany do týdne po tom, kdy mu vyslýchající justiční orgán sdělí, že jeho přítomnost už není potřebná, ačkoliv tak mohl učinit. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou tato osoba nemohla opustit území dožadující smluvní strany bez svého zavinění.

(3) Svědek nebo znalec má právo na náhradu nákladů cesty a pobytu v cizině a na úhradu ušlého výdělku za dobu, kdy nemohl pracovat; znalec mimo to má právo na znalečné. V předvolání musí být uvedeno, na náhradu jakých nákladů mají předvolané osoby právo; na jejich žádost justiční orgán dožadující smluvní strany vyplatí zálohu na krytí příslušných výdajů.

(4) Předvolání svědka nebo znalce, který má pobyt na území jedné smluvní strany, k justičnímu orgánu druhé smluvní strany nesmí obsahovat pohrůžku použití donucovacích prostředků pro případ nedostavení se.

(1) Dožádaný justiční orgán doručuje podle předpisů pro doručování písemností platných v jeho státě, je-li doručovaná písemnost vyhotovena v jeho jazyce nebo opatřena ověřeným překladem. Jinak odevzdá písemnost adresátu, je-li ji ochoten dobrovolně přijmout.

(2) Nemůže-li být písemnost doručena na adresu, která je uvedena v dožádání, dožádaný justiční orgán učiní sám opatření potřebná ke zjištění adresy. Není-li zjištění adresy dožádaným justičním orgánem možné, uvědomí o tom dožadující orgán a vrátí mu písemnost, která měla být doručena.

(1) Smluvní strany jsou oprávněny doručovat písemnosti vlastním občanům prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů.

(2) Smluvní strany jsou oprávněny vyslýchat vlastní občany prostřednictvím svých diplomatických misí nebo konzulárních úřadů.

(3) V případech uvedených v předcházejících odstavcích není možno použít donucovacích prostředků ani jimi hrozit.

(1) Listiny, které byly na území jedné smluvní strany vyhotoveny nebo ověřeny justičním nebo jiným orgánem nebo zvlášť k tomu zmocněnou osobou v rámci jejich pravomoci a v předepsané formě a byly opatřeny otiskem úředního razítka, se na území druhé smluvní strany používají bez dalšího ověření. To se vztahuje také na listiny občanů, jejichž podpis je ověřen podle předpisů platných na území příslušné smluvní strany.

(2) Listiny, které jsou na území jedné smluvní strany považovány za veřejné, mají důkazní moc veřejných listin také na území druhé smluvní strany.

(1) Matriční úřady jedné smluvní strany zasílají na žádost orgánů druhé smluvní strany pro úřední potřebu výpisy z matrik.

(2) Výpisy z matrik zasílané podle tohoto článku se pořizují bezplatně a zasílají bez překladu diplomatickou cestou.

(1) Smluvní strany si navzájem na žádost poskytují, v souladu se svým právním řádem, pomoc při zjišťování adres osob zdržujících se na jejich území, je-li to potřebné k uplatnění práv jejich občanů. Dožadující smluvní strana zároveň sdělí jí dostupné údaje potřebné pro zjištění adresy osoby uvedené v žádosti.

(2) Justiční orgány jedné smluvní strany poskytují pomoc justičním orgánům druhé smluvní strany při zjištění zaměstnání a příjmů osob, které mají pobyt na jejím území a proti kterým je u justičního orgánu dožadující smluvní strany uplatněn nárok na výživné.

(1) Při vzájemném styku při provádění této smlouvy používá ministerstvo spravedlnosti ČSR nebo ministerstvo spravedlnosti SSR nebo Generální prokuratura ČSSR český nebo slovenský jazyk a ministerstvo spravedlnosti nebo Prokuratura SSSR ruský jazyk.

(2) Dožádání a jiné žádosti zasílané podle této smlouvy a písemnosti k nim přiložené se vyhotovují v ruském jazyku, jsou-li určeny orgánům v ČSSR, a v českém nebo slovenském jazyku, jsou-li určeny orgánům v SSSR, pokud není v této smlouvě stanoveno jinak.

(1) Dožádaná smluvní strana nebude požadovat náhradu nákladů vzniklých při poskytování právní pomoci. Smluvní strany nesou samy všechny náklady vzniklé při poskytnutí právní pomoci na jejich území.

(2) Dožádaný justiční orgán uvědomí dožadující orgán o výši nákladů. Vymůže-li dožadující orgán tyto náklady od osoby povinné je nahradit, náleží získané částky smluvní straně, která je vymohla.