(1) Pravomocná rozhodnutí v nemajetkových věcech, která vydaly justiční orgány jedné smluvní strany, jsou uznávána na území druhé smluvní strany bez dalšího řízení, jestliže justiční orgány této druhé smluvní strany nevydaly dříve v této věci rozhodnutí, které nabylo právní moci, nebo není-li podle této smlouvy, a v případech touto smlouvou neupravených, podle právního řádu smluvní strany, na jejímž území má být rozhodnutí uznáno, dána výlučná pravomoc justičních orgánů této smluvní strany.