(1) Při vzájemném styku orgány smluvních stran používají některého z jazyků smluvních stran nebo jazyka francouzského. Je-li písemnost vyhotovena v jazyku dožadující smluvní strany, musí být opatřena překladem do jazyka dožádané smluvní strany nebo do jazyka francouzského.

(2) Překlad ověřuje úřední překladatel orgánu, který písemnost vydává, nebo diplomatická mise nebo konzulární úřad jedné ze smluvních stran.