§ 3
Schvalování technické způsobilosti typů vozidel
(1) Technickou způsobilost typů vozidel, která mají být hromadně podle typu vyráběna nebo hromadně podle typu dovážena, schvaluje na žádost výrobce nebo dovozce ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy České republiky5) nebo ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy Slovenské republiky6) (dále jen „příslušný orgán republiky“), a to podle konečného provedení prototypu nebo vozidla z ověřovací série nebo dovezených vzorkových vozidel a příslušné technické dokumentace. Podmínkou schválení typu je splnění podmínek stanovených v části druhé až páté této vyhlášky a zabezpečení náhradních dílů a servisu po dobu nejméně 10 let po dokončení výroby nebo dovozu vozidel schváleného typu. Hromadnou výrobou a hromadným dovozem se pro účely této vyhlášky rozumí výroba nebo dovoz více než 5 vozidel stejného typu a provedení celkem.
(2) Ke schválení technické způsobilosti typu vozidla se vyžaduje schválení vozidla nebo jeho výstroje a součástí podle předpisů o homologaci (ověřování shodnosti)7) z hledisek stanovených v části druhé a třetí této vyhlášky; schvalování provádí federální ministerstvo dopravy, potřebné zkoušky provádějí a protokoly o nich vystavují organizace,8) které tím pověří federální ministerstvo dopravy po projednání s jejich nadřízeným ústředním orgánem. Není-li stanoven způsob zkoušení typu vozidla, jeho výstroje a součástí předpisy uvedenými ve větě první, provádějí se zkoušky podle jednotných podmínek stanovených federálním ministerstvem dopravy. Nestanoví-li zvláštní předpis7) povinnost ověřovat, zda jsou v průběhu sériové výroby typu vozidla, jeho výstroje a součástí plněny podmínky schválené homologace, musí tak příslušné organizace8) učinit nejméně jednou za rok, a to na náklad výrobce (dovozce).
(3) Výrobce nebo dovozce je povinen k žádosti o schválení technické způsobilosti typu vozidla předložit zejména
(4) Příslušný orgán republiky může předepsat předložení další technické dokumentace, zejména podrobných výkresů a výpočtů, stanoviska orgánu hygienické služby, protipožární ochrany apod., uložit provedení úplných provozních zkoušek typu vozidla, popřípadě dalších zkoušek, a stanovit podmínky pro tyto zkoušky.
(5) Výrobce nebo dovozce je povinen na požádání zapůjčit příslušnému orgánu republiky na přiměřenou dobu vozidlo, jehož typ má být nebo je schválen k ověření v provozu včetně soupravy dílů k zabezpečení dobrého technického stavu a provozuschopnosti během zkoušek.
(6) Příslušný orgán republiky při schválení technické způsobilosti typu vozidla se souhlasem federálního ministerstva vnitra stanoví, zda vozidlo bude vzhledem ke své konstrukci a jízdním vlastnostem evidováno a opatřeno státní poznávací značkou nebo zda se připouští k provozu bez státní poznávací značky. Vyžaduje-li to konstrukce nebo předpokládaný způsob používání vozidla, stanoví další, popřípadě zvláštní podmínky provozu. Pro typ, jehož technickou způsobilost schválí, vystaví „Osvědčení o technické způsobilosti typu vozidla“ a „Základní technický popis schváleného typu vozidla“ s omezenou platností, který je pro výrobce nebo dovozce podkladem k vyplnění technického průkazu pro vozidlo, které bude evidováno a opatřeno státní poznávací značkou, nebo technického osvědčení pro vozidlo, které nebude opatřeno státní poznávací značkou.
(7) Zkoušky typu vozidla podle odstavců 4 a 5 se provádějí na náklad výrobce, popřípadě dovozce vozidla.
(8) Výrobce je povinen předložit před zavedením do výroby příslušnému orgánu republiky ke schválení každou změnu, kterou hodlá provést na typu již schváleném a která by se odlišovala od údajů v podkladech požadovaných v odstavci 3 nebo údajů v „Základním technickém popisu schváleného typu vozidla“. Dovozce je povinen předložit ke schválení tyto změny ještě před dovozem upravených vozidel.
(9) Schválení technické způsobilosti typu vozidla platí pro všechna vyrobená nebo dovezená vozidla, která svým provedením a výbavou plně odpovídají schválenému typu.
(10) Schválení technické způsobilosti typů není třeba pro vozidla vyrobená nebo dovezená před 1. 7. 1972, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 15 km/h; toto ustanovení se nevztahuje na kolové a pásové traktory.
a) celkový technický popis vozidla s typovým listem,
b) výkres s uvedením vnějších a vnitřních rozměrů, pohotovostní a celkové hmotnosti a jejího rozdělení na jednotlivé nápravy,
c) výkres vnějšího a vnitřního osvětlení včetně vyznačení úhlů geometrické viditelnosti, typů svítidel a jejich charakteristiky,
d) výkres s uvedením úhlů výhledu řidiče,
e) schéma řízení vozidla s uvedením geometrie a ovládací síly,
f) schéma brzdových zařízení s uvedením činnosti a ovládací síly,
g) schéma elektrické instalace včetně uvedení typu zařízení nebo přístrojů,
h) charakteristiku doporučených pneumatik a jejich huštění a charakteristiku ráfků s potvrzením výrobců (§ 25 odst. 2),
i) seznam výbavy a výstroje vozidla,
j) návod k obsluze a údržbě, údaj o počtu ujetých kilometrů do jednotlivých druhů oprav vozidla, dobu (počet ujetých km), po kterou nebudou při předepsaném seřízení motoru a palivové soustavy překročeny přípustné emise škodlivin, seznam náhradních dílů a dílenskou příručku (popřípadě další obchodně technickou dokumentaci dodávanou s vozidlem),
k) protokoly o zkoušce vozidla a jeho částí a homologační protokoly,
l) technické údaje pro kontrolu a seřízení vozidla a jeho částí (diagnostické údaje) včetně zvláštních upozornění pro potřebu stanic technické kontroly,
m) prohlášení o tom, že vozidlo splňuje podmínky stanovené touto vyhláškou, nebo seznam požadovaných výjimek se zdůvodněním,
n) v případě dovozu doklad o shodnosti se schváleným typem vydaný výrobcem vozidla (osvědčení shody).