(1) Státní odborný dozor nad pozemními komunikacemi vykonávají

a) nad dálnicemi federální ministerstvo dopravy,

b) nad silnicemi krajské národní výbory a okresní národní výbory,

c) nad místními komunikacemi a účelovými komunikacemi místní národní výbory.

(2) Orgány státního odborného dozoru dbají na zajištění ochrany pozemních komunikací a dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti a podmínky pro užívání pozemních komunikací stanovené tímto zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení, jakož i opatření silničních správních orgánů.

(3) Zjistí-li orgán státního odborného dozoru závadu, vyzve organizaci, popřípadě podle povahy věci přímo pracovníka, odpovědného za dodržování stanovených povinností, aby zjednali nápravu; při výkonu dozoru může dávat příkazy a zákazy, jakož i činit vhodná zatímní opatření k odstranění závad.

(4) Nebude-li zjednána náprava, vydá orgán státního odborného dozoru rozhodnutí, v němž nařídí zjednání nápravy, popřípadě i zastavení nezákonně prováděných činností.

(5) Pracovníci pověření výkonem státního odborného dozoru jsou povinni vést uživatele k ochraně pozemních komunikací a zachování pořádku na nich. Jsou oprávněni zjišťovat totožnost osob, jejichž jednání ohrožuje pozemní komunikaci nebo provoz na ní. Jsou povinni se prokázat kontrolním odznakem a služebním průkazem. Při výkonu své funkce využívají zkušenosti a iniciativy pracujících, spolupracují s kontrolními orgány a s orgány společenských organizací, zejména Revolučního odborového hnutí.

(6) Dohled na výkon státního odborného dozoru nad silnicemi, místními komunikacemi a účelovými komunikacemi přísluší ústředním orgánům státní správy ve věcech dopravy republik (vrchní státní odborný dozor).