SPRÁVA HMOTNÉHO NÁRODNÍHO MAJETKU
Převody správy národního majetku
Převody vlastnictví národního majetku

(1) Národní majetek spravují státní organizace. Organizační jednotky vykonávají svým jménem, v rozsahu své způsobilosti nabývat práv a zavazovat se, správu národního majetku, který je ve správě státní organizace a s nímž tyto jednotky hospodaří.

(2) Národní majetek spravuje zásadně ta státní organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží, pokud není touto vyhláškou nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak.¹¹) Užívá-li nemovitý národní majetek k plnění svých úkolů několik státních organizací, je ke správě tohoto národního majetku příslušná ta státní organizace, která užívá v poměru k ostatním organizacím jeho největší část. Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňovat pochybnosti o tom, která státní organizace má určitý národní majetek spravovat (§ 7), se mohou od tohoto ustanovení ze závažných důvodů, zejména hospodářských, odchýlit.

(3) Spravuje-li státní organizace národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná státní organizace, jsou obě organizace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy té státní organizace, která národní majetek zcela nebo převážně užívá. Tímto ustanovením není dotčena možnost přenechat národní majetek socialistické organizaci zcela nebo zčásti k dočasnému užívání (§ 13).

(4) Spravuje-li státní organizace nemovitý národní majetek, který je podle pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu jiné státní organizace, je spravující státní organizace povinna převést tento majetek do správy této státní organizace, pokud se organizace nedohodnou jinak.¹²) Nemovitý národní majetek určený pro investiční výstavbu jiné socialistické organizace než státní je povinna státní organizace převést do správy příslušného okresního (městského) národního výboru,¹³) v jehož obvodu je odevzdávaný národní majetek. Tento národní výbor postupuje podle § 14. Jestliže je nemovitý národní majetek určen územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacími podklady pro soustředěnou bytovou výstavbu, převede spravující organizace národní majetek do správy příslušného národního výboru, který je investorem soustředěné bytové výstavby, popř. státní organizace zřízené pro zabezpečení investorské činnosti. Spravující organizace je povinna převést národní majetek určený pro investiční výstavbu nebo pro soustředěnou bytovou výstavbu do 30 dnů ode dne, kdy o převod správy organizace požádá. Zemědělskou půdu lze převést až po jejím odnětí zemědělské výrobě,¹⁴) lesní pozemky lze převést až po jejich vynětí z lesního půdního fondu.¹⁵)

(5) Sdružují-li státní organizace prostředky na investiční výstavbu nebo na pořízení základních prostředků navzájem, případně s jinými socialistickými organizacemi než státními, musí se předem ve smlouvě o sdružení prostředků dohodnout, která z nich bude mít takto pořízený majetek ve správě, popřípadě ve vlastnictví.¹⁶) Bude to zpravidla ta socialistická organizace, která může nejlépe plnit úkoly, pro které byl takový majetek pořízen, nebo která převážně přispěje na jeho pořízení.

(6) Národní výbory, popř. organizace jimi řízené a určené, mohou mít ve správě přebytečný nemovitý národní majetek, který neslouží k plnění jejich úkolů, u něhož však společenský zájem vyžaduje, aby zůstal ve státním vlastnictví pro budoucí úkoly. Mohou mít také ve správě domy, které nejsou domy obytnými a jsou určeny k tomu, aby byly zcela nebo z části přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také skutečně několika organizacemi užívány, anebo jestliže podlahová plocha jejich obytné části činí aspoň jednu třetinu celkové užívací plochy budovy.

(7) Pokud státní organizace nesplní povinnost podle odstavců 3 a 4, postupuje se přiměřeně podle § 7.

(8) Jako vlastník nemovitého národního majetku se zapisuje v evidenci nemovitostí československý stát s vyznačením názvu státní organizace, která má nemovitost ve správě.¹⁷) Výkon správy se vyznačí na evidenčním listě.

(1) Vzniknou-li pochybnosti o tom, která státní organizace je oprávněna určitý národní majetek spravovat a dojde-li ke sporu (dále jen „spor o správu“), rozhodne nejbližší orgán společně nadřízený organizacím, mezi nimiž vznikl spor o správu, pokud není zvláštním předpisem určen pro rozhodování jiný věcně příslušný orgán státní správy.¹⁸) Nemají-li státní organizace společně nadřízený orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány státní správy, popř. krajské národní výbory; nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhoduje příslušné ministerstvo financí na žádost některého z nich. Vznikne-li spor o správu mezi státní organizací řízenou federálním ústředním orgánem státní správy a státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy republiky, anebo mezi státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky a státní organizací řízenou ústředním orgánem státní správy Slovenské socialistické republiky, rozhodují v dohodě příslušná ministerstva financí, a to na žádost některého z příslušných ústředních orgánů státní správy, popř. krajského národního výboru, pokud jednou z těchto organizací, mezi nimiž vznikl spor o správu, je národní výbor nebo jím řízená organizace.

(2) Státní organizace, mezi nimiž vznikl spor o správu, musí bez zbytečného odkladu podat žádost nadřízenému orgánu o vydání opatření, která z nich je oprávněna určitý národní majetek spravovat. Žádost podaná kteroukoliv z těchto organizací musí být podepsána statutárním orgánem organizace, musí obsahovat přesný skutkový stav, o nějž se opírá a návrh, jak má být rozhodnuto. K žádosti je třeba připojit doklad o tom, že mezi státními organizacemi nedošlo k dohodě. Státní organizace, která požádala o rozhodnutí sporu o správu, je povinna zaslat kopii žádosti o vydání opatření státní organizaci, proti níž žádost směřuje.

(3) Státní organizace, proti níž žádost směřuje, je povinna ve lhůtě 15 dnů po obdržení kopie žádosti předložit příslušným orgánům uvedeným v odstavci 1 (dále jen „rozhodující orgány“) vyjádření podepsané statutárním orgánem, v němž musí být uvedeno stanovisko k návrhu obsaženému v žádosti a skutečnosti, o něž se opírá a dále návrh, jak má být rozhodnuto. K vyjádření připojí státní organizace potřebné doklady.

(4) Rozhodující orgány projednají věc se státními organizacemi, mezi nimiž spor o správu vznikl, a vedou je k tomu, aby se dohodly na řešení, které je v souladu s celospolečenským zájmem. Dohodnou-li se organizace, rozhodující orgány opatření nevydají.

(5) Příslušná ministerstva financí rozhodují spory o správu, předloží-li ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory doklad, že mezi těmito orgány nedošlo k dohodě, a podrobný rozbor proč nebyl spor rozhodnut. Žádost v takovém případě podává některý z ústředních orgánů státní správy, popř. krajský národní výbor u příslušného ministerstva financí.

(6) Rozhodující orgány mohou přizvat k jednání znalce, popř. si vyžádat písemný znalecký posudek za účelem objektivního posouzení sporu o správu národního majetku s přihlédnutím k odborné stránce případu. Tyto orgány určí výši odměny¹⁹) za znalecký posudek a rozhodnou, která státní organizace je povinna tyto náklady hradit.

(7) Při převodu správy národního majetku opatřením rozhodujících orgánů se postupuje podle ustanovení § 17 odst. 4 této vyhlášky.

(8) Rozhodování sporu o správu je postup, v němž rozhodující orgány rozhodují o právních poměrech státních organizací při řízení jejich hospodářské činnosti.²⁰)

(9) Státní organizace spravující národní majetek, který je předmětem sporu o správu, je až do vydání opatření povinna řádně plnit povinnosti vyplývající z jeho správy.

(1) Státní organizace jsou povinny spravovat národní majetek s péčí řádného hospodáře. Jsou povinny zejména:

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně též pro organizační jednotky při výkonu správy národního majetku.

(1) Přebytečný je národní majetek, který státní organizace trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený potřebám státní organizace. Za přebytečné se nepovažují základní prostředky v rezervě a konzervaci.²⁶)

(2) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zřejmou zastaralost nebo zřejmou nehospodárnost v provozu a nebo z jiných závažných důvodů nemůže již sloužit svému účelu nebo určení. Za neupotřebitelné základní prostředky se považují též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba odstranit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu.

(3) Státní organizace jsou povinny soustavně sledovat, který národní majetek jimi spravovaný je přebytečný nebo neupotřebitelný a nakládat s ním podle dalších ustanovení této vyhlášky, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.²⁷)

(4) O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu dalšího naložení s takovým majetkem rozhoduje písemně statutární orgán nebo jím pověřený vedoucí pracovník, případně na návrh jím zřízené komise jako poradního orgánu, nebo na základě posudku odborné socialistické organizace. K rozhodnutí o přebytečnosti a o neupotřebitelnosti národního majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s tímto majetkem naloženo.

(5) Pro rozhodování o přebytečnosti a o neupotřebitelnosti národního majetku kulturní povahy platí zvláštní předpisy.²⁸)

(1) Národní majetek, o němž bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 4, že je přebytečný, převede státní organizace do správy jiné státní organizace (§ 16 a 17) nebo do vlastnictví jiné socialistické organizace než státní (§ 18 a 19).

(2) Pokud o věci, které mohou být v osobním vlastnictví a věci uvedené v § 18 odst. 4 písm. da), db), dc), ec) neprojeví prokazatelně zájem socialistická organizace, a jde-li o movité věci, ani socialistická organizace obstarávající zprostředkovatelskou službu, mohou být převedeny do vlastnictví občanů za cenu podle cenových předpisů.²⁹) Do vlastnictví občanů nelze takto převést přebytečné nákladní automobily a autobusy.³⁰)

(3) Přebytečný nemovitý národní majetek, u něhož společenský zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním vlastnictví pro budoucí úkoly, se převede do správy místního národního výboru, pokud nedošlo k jeho převodu do správy jiné státní organizace, která může takový majetek lépe spravovat. Zemědělská půda se převede vždy do správy okresního (městského) národního výboru.¹³) Jestliže příslušný národní výbor má proti převodu námitky, postupuje se podle § 7.

(4) Pro nakládání s nevyužitými zásobami³¹) včetně předmětů postupné spotřeby na skladě i v používání platí zvláštní předpisy.³²)

(1) S národním majetkem, o němž státní organizace rozhodne podle § 10 odst. 4, že je neupotřebitelný a sama jej nemůže hospodárně využít např. jako materiál, naloží podle § 11 odst. 1 a 2, pokud není zřejmé, že takový majetek nemohou socialistické organizace nebo občané využít.

(2) Pro nakládání s nevyužitými zásobami³³) včetně předmětů postupné spotřeby na skladě i v používání a pro nakládání s kovovým odpadem a sběrnými surovinami platí zvláštní předpisy.³⁴)

(3) Nepodaří-li se státní organizaci naložit s neupotřebitelným národním majetkem podle předchozích odstavců, provede jeho likvidaci. Stejným způsobem se naloží s nepoužitelnými zásobami.³⁵)

(1) Státní organizace může národní majetek, který má ve své správě a který sama dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, zcela nebo zčásti přenechat k dočasnému užívání socialistické organizaci hospodářskou smlouvou.³⁶) K dočasnému užívání nemohou být přenechány věci spotřebitelné.

(2) Státní organizace může přenechat za úplatu³⁷) k dočasnému užívání občanům pro osobní potřebu v nezbytně nutné výměře pozemek, který není součástí zemědělského půdního fondu, jestliže jej dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za stejných podmínek státní organizace přenechá k dočasnému užívání pozemek, na němž je postavena stavba, kterou převádí do vlastnictví občana podle § 18 odst. 4 písm. da), db), ec).

(3) Státní organizace může se souhlasem okresního národního výboru po předchozím vyjádření příslušného orgánu státního hospodářského řízení zemědělství³⁸) přenechat k dočasnému užívání za úplatu podle cenových předpisů společenským organizacím nebo občanům pro zemědělské využití zemědělské pozemky³⁹) nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu.

(4) Státní organizace může přenechat občanům do dočasného užívání za úplatu podle cenových předpisů⁴⁰) národní majetek určený pro poskytování služeb, není-li takový majetek pro tyto účely státní organizací efektivně využíván a občan obdržel od příslušných orgánů podle zvláštních předpisů⁴¹) povolení k poskytování služeb.

(5) V místech, kde nejsou poskytovány socialistickými organizacemi služby potřebné k individuální bytové výstavbě, modernizaci, rekonstrukci a údržbě domovního a bytového fondu, případně k dalším společensky žádoucím účelům, může státní organizace, nebrání-li to plnění jejích úkolů, přenechat občanům k dočasnému užívání za úplatu podle cenových předpisů⁴⁰) stavební mechanismy, dopravní prostředky, přístroje a nástroje na dobu nezbytně nutnou. Státní organizace je povinna kontrolovat, zda tento národní majetek není užíván v rozporu s účelem, k němuž byl přenechán do dočasného užívání.

(6) Přenechání národního majetku do dočasného užívání podle odstavců 2 až 5 se provádí písemnou smlouvou.⁴²) Nezbytnou náležitostí smlouvy uzavírané s občany je přesné označení národního majetku předávaného do dočasného užívání, vymezení účelu, k němuž se národní majetek přenechává, určení doby, na níž se národní majetek přenechává, výše úplaty a možnost odstoupení od smlouvy, zjistí-li se, že národní majetek je užíván v rozporu s uzavřenou smlouvou.⁴³)

(1) Nemovitý národní majetek s příslušenstvím kromě staveb, u nichž není zájem, aby zůstaly ve vlastnictví státu, může být odevzdán bezplatně do trvalého užívání⁴⁴) jen jiným socialistickým organizacím než státním (dále jen „trvalý uživatel“).

(2) K odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání trvalému uživateli je příslušný okresní (městský) národní výbor,¹³) v jehož obvodu je odevzdávaný majetek. Má-li být do trvalého užívání odevzdán nemovitý národní majetek, který není ve správě okresního (městského) národního výboru, v jehož obvodu se nachází, převede se do jeho správy. Se souhlasem příslušného ministerstva financí může i jiná státní organizace odevzdat nemovitý národní majetek, který má ve správě, do trvalého užívání.

(3) Odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání se provede hospodářskou smlouvou. Na jejím základě se provede zápis o trvalém užívání v evidenci nemovitostí.⁴⁵)

(4) Hospodářská smlouva o odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání musí obsahovat:

(5) V hospodářské smlouvě se dále uvede:

(6) Vznikne-li při uzavírání smlouvy, případně při jednání o její změně nebo zrušení mezi správcem národního majetku a trvalým uživatelem rozpor, řeší jej nadřízené orgány.

(7) Trvalý uživatel je povinen nemovitý národní majetek na svůj náklad soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jeho zachování. Investice⁴⁸) může provádět jen s předchozím písemným souhlasem správce národního majetku. Při každém souhlasu musí být stanoveno, zda a do jaké míry má trvalý uživatel při zániku trvalého užívání nárok vůči správci národního majetku na úhradu jím vynaložených investičních prostředků. Úhrada nesmí být vyšší než náklady na pořízení investice snížené o její opotřebení, popřípadě nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady na pořízení investice provedené trvalým uživatelem byly uhrazeny zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu (státních fondů) nebo byly trvalým uživatelem vynaloženy bez předchozího písemného souhlasu správce národního majetku, úhrada nákladů trvalému uživateli nepřísluší.

(8) Jestliže nemovitý národní majetek odevzdaný do trvalého užívání byl podle schválené územní plánovací dokumentace nebo pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu včetně bytové výstavby, popřípadě schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků k zástavbě rodinnými domky a nedojde-li z tohoto důvodu mezi správcem národního majetku a trvalým uživatelem k dohodě o zániku práva trvalého užívání, je správce národního majetku oprávněn takový majetek trvalému uživateli odejmout.⁴⁹) Zemědělskou půdu v těchto případech lze odejmout, popř. se dohodnout o zániku práva trvalého užívání, až po jejím odnětí zemědělské výrobě. Lesní pozemky lze takto odejmout až po jejich vynětí z lesního půdního fondu.

(1) Pozemky ve státním vlastnictví mohou být přiděleny do osobního užívání jen v případech a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.⁵⁰)

(2) Rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání vydá okresní⁵¹) (městský)⁵²) národní výbor, v jehož obvodu se pozemek nachází.

(3) Má-li pozemek přidělený do osobního užívání ve správě jiná státní organizace než místní národní výbor, převede jej tato organizace zpravidla do správy místního národního výboru, který uzavře s občanem dohodu o zřízení práva osobního užívání. Zemědělskou půdu lze takto převést až po jejím odnětí zemědělské výrobě. Lesní pozemky lze takto převést až po jejich vynětí z lesního půdního fondu.

(4) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zřizuje se právo osobního užívání k pozemku za úhradu.⁵³)

(5) Dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku registrovaná státním notářstvím je podkladem pro zápis v evidenci nemovitostí.⁵⁴)

(1) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření⁵⁵) se uskutečňují jen mezi státními organizacemi hospodářskými smlouvami⁵⁶) za úplatu podle cenových předpisů,⁵⁷) pokud právní předpis nestanoví jinak.⁵⁸)

(2) Bezplatně se převádí správa národního majetku, jde-li o

(3) Státní organizace se mohou výjimečně dohodnout na bezplatném převodu správy národního majetku i v jiných případech než uvedených v odstavci 2, pokud takový převod přispěje k lepšímu využití národního majetku.

(4) Převody správy národního majetku mimo obvyklé hospodaření se provádějí k prvnímu dni následujícího měsíce, převody správy větších hospodářských celků k prvnímu dni následujícího roku. K jinému dni lze převody správy provést jen, jsou-li pro takový převod zvlášť závažné důvody.

(5) K účinnosti hospodářské smlouvy není třeba schválení nadřízených orgánů státní organizace, ledaže tak nadřízené orgány stanoví.

(6) K účinnosti hospodářské smlouvy uzavírané organizační jednotkou je třeba schválení státní organizace, pokud není třeba schválení nadřízeného orgánu podle odstavce 5. Státní organizace může ve statutu stanovit, ve kterých případech není jejího schválení třeba.

(7) Organizační jednotky téže státní organizace mohou hospodářskou smlouvou převádět výkon správy národního majetku, pokud to není statutem vyloučeno. Pro převody výkonu správy platí obdobně ustanovení odstavců 1 až 5. Ve statutu může být stanoveno, ve kterých případech se převody výkonu správy národního majetku provádějí bezplatně i v jiných případech než stanoví vyhláška. K účinnosti hospodářské smlouvy o převodu výkonu správy národního majetku je třeba souhlasu státní organizace, pokud je tak stanoveno ve statutu.

(8) Nadřízené orgány si nemohou vyhradit schvalování převodů správy a převodů výkonu správy národního majetku, které se uskutečňují podle § 6 odst. 4.

(1) Opatřením nadřízeného orgánu může být převedena správa národního majetku v souvislosti se zřízením státní organizace, s reorganizací, s převodem výrobních programů, anebo jde-li o opatření příslušného orgánu podle § 7. Toto opatření musí mít podstatné náležitosti jako hospodářská smlouva o převodu správy národního majetku. To platí i o opatření podle § 36 zákona o národních výborech.

(2) V zájmu lepšího využití národního majetku může být opatřením nadřízeného orgánu převedena správa národního majetku výjimečně bezplatně i v jiných případech, než je uvedeno v § 16 odst. 2.

(3) Rozhodují-li příslušné orgány o převodu správy národního majetku v případech podle § 6 odst. 4, musí současně rozhodnout i o náhradě podle zvláštního předpisu.¹²)

(4) Jde-li o převod správy národního majetku z oboru působnosti jednoho ústředního orgánu státní správy do působnosti jiného ústředního orgánu státní správy, vydá opatření o převodu správy národního majetku ústřední orgán, z jehož oboru působnosti se správa národního majetku převádí, v dohodě s druhým ústředním orgánem státní správy. Obdobně se postupuje, jde-li o převod správy národního majetku z oboru působnosti krajského národního výboru do působnosti ústředního orgánu státní správy nebo naopak, do působnosti jiného krajského národního výboru, nebo rozhodují-li po dohodě příslušná ministerstva financí.

(5) Opatřením statutárního orgánu státní organizace může být převeden výkon správy národního majetku. Toto opatření musí obsahovat určení převáděného národního majetku, určení dne převodu výkonu správy a je-li převod výkonu správy úplatný, též výši úplaty.

a) národní majetek zjistit, sepsat, ocenit a vést v předepsané evidenci podle zvláštních předpisů,²¹) pokud není stanoveno jinak,²²)

b) do 60 dnů po dni, kdy státní organizace nabyla do správy nemovitost, oznámit změnu ve vlastnictví, správě, výkonu správy organizační jednotkou nebo užívacím vztahu k nemovitosti příslušnému orgánu geodezie a předat mu podklady pro zápis změn v evidenci nemovitostí,²³)

c) pečovat, aby národní majetek byl zachován, zlepšován, rozšiřován, řádně udržován, účelně rozmisťován a plně využíván,

d) používat všechny právní prostředky na jeho ochranu, v jejím rámci se zejména domáhat ochrany vlastnického práva státu proti neoprávněným zásahům a ochrany práva správy,²⁴) uplatňovat právo na náhradu škody proti těm, kteří za škodu odpovídají, uplatňovat právo na vydání neoprávněného majetkového prospěchu proti tomu, kdo jej na úkor státní organizace získal,

e) plnit další povinnosti uložené zvláštními předpisy.²⁵)

a) určení odevzdávaného majetku (obec, katastrální území, parcelní číslo, u budov číslo popisné nebo evidenční v souladu se zápisy v evidenci nemovitostí),

b) účel, ke kterému se majetek odevzdává do trvalého užívání a způsob tohoto užívání,

c) určení dne vzniku trvalého užívání.

a) pořizovací cena odevzdávaného majetku,⁴⁶)

b) celkový stav majetku, zejména hlavní nedostatky a závady,

c) základní povinnosti trvalého uživatele a podmínky vypořádání při zániku trvalého užívání,

d) případné omezení práva trvalého užívání.⁴⁷)

a) pozemky,

b) hmotný národní majetek převáděný mezi rozpočtovými organizacemi, pokud nebyl pořízen z doplňkových zdrojů,⁵⁹)

c) hmotný národní majetek převáděný na organizaci, která jej podle smlouvy o sdružení prostředků bude mít ve správě,⁶⁰)

d) nemovitý národní majetek, který organizace převádí do správy národního výboru, aby jej odevzdal do trvalého užívání (§ 14 odst. 2),

e) hmotný národní majetek, který státní organizace nemůže využít a převádí jej do správy národního výboru, popřípadě organizace jím řízené (§ 11 odst. 3),

f) nemovité a movité kulturní památky a předměty muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich soubory v muzeích, galeriích a památkových objektech, pokud zůstávají sbírkovými předměty, a knihovní fondy, popřípadě jejich části mezi knihovnami jednotné soustavy,

g) národní majetek převáděný k účelům vyučovacím do správy vysokých škol⁶¹) a do správy příslušného národního výboru,⁶²)

h) přebytečný národní majetek muzejní a památkové hodnoty určený k dokumentaci vývoje společnosti nebo kulturně výchovnému využití v kulturních organizacích.⁶³)

(1) Převody národního majetku do vlastnictví jiných socialistických organizací než státních mimo obvyklé hospodaření se uskutečňují hospodářskými smlouvami.⁶⁴) Převody národního majetku do vlastnictví jiných organizací než socialistických a do vlastnictví občanů se uskutečňují smlouvami podle zvláštního předpisu.⁶⁵)

(2) Převody vlastnictví národního majetku se uskutečňují úplatně za cenu podle cenových předpisů, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak. Výjimečně bezplatně lze převést vlastnictví národního majetku jen ve společenském zájmu. Při sdružování prostředků [odstavec 4 písm. b)] lze bezplatně převést vlastnictví národního majetku jen za podmínek stanovených zvláštním předpisem.⁶⁶)

c) části pozemků, které podle územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů nebo pravomocného územního rozhodnutí mají být přičleněny k dosavadním pozemkům ve vlastnictví občana a jsou určeny pro stavbu rodinných domků,⁸) staveb pro individuální rekreaci,⁹) garáží a pro zřízení zahrádek, jestliže není vhodné zřídit k nim právo osobního užívání, nebo k dosavadním pozemkům ve vlastnictví jiných socialistických organizací než státních, jestliže není vhodné je odevzdat do trvalého užívání,

a) spoluvlastnický podíl pozemku užívaného pro osobní potřebu občana nebo spoluvlastnický podíl pozemku, převádí-li se současně do vlastnictví občana, popřípadě jiné socialistické organizace než státní i spoluvlastnický podíl na stavbě, která je na pozemku postavena,

(3) Vlastnictví k pozemku lze převést jen, jde-li o

b) části pozemků, které mají být přičleněny k jiným pozemkům ve vlastnictví občana, popřípadě jiných socialistických organizací než státních, pro vytvoření podmínek nezbytných pro řádné užívání jejich nemovitostí,

d) části pozemků, které občan vydržel pro stát⁶⁷) a užívá je pro osobní potřebu, jestliže není vhodné k nim zřídit právo osobního užívání,

g) převod pozemků na organizace zahraničního obchodu.

f) pozemky převáděné výměnou mezi státními organizacemi a občany, jestliže je státní organizace nezbytně potřebují pro plnění úkolů a vlastník takový pozemek užívá; případné cenové rozdíly se vyrovnají v penězích,

e) pozemky převáděné výměnou mezi státními organizacemi a jinými socialistickými organizacemi než státními,

ed) byty, které se převádějí do osobního vlastnictví občanů podle zvláštních předpisů.⁷⁰)

(4) Vlastnictví ostatního národního majetku lze převést jen, jde-li o

e) národní majetek, i když není přebytečný

da) malé vodní elektrárny o instalovaném výkonu do 35 kW,

db) bývalé školy, hostince, bývalé úřadovny, strážní domky, mlýny, stodoly apod., po předchozím vyjádření příslušného stavebního úřadu, že lze takové stavby přebudovat pro účely bydlení nebo rekreace, pokud nepřešly do vlastnictví státu podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru,

dc) traktory, vlečné vozy a malá zemědělská mechanizace, jestliže tito občané provozují zemědělskou výrobu,

ea) je-li převod nutný ve společenském zájmu, a to na jiné socialistické organizace než státní nebo na mezinárodní organizace se sídlem v Československé socialistické republice,

eb) rodinné domky s příslušenstvím a stavby pro individuální rekreaci s příslušenstvím na občany,

ec) obytné domy s příslušenstvím, které nejsou rodinnými domky a jejich obytná plocha nepřesahuje 150 m², pokud nepřešly do státního vlastnictví podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru, na občany,

a) stavby, pokud není zájem, aby zůstaly ve vlastnictví státu, na jinou socialistickou organizaci než státní,

b) hmotný národní majetek, který převádí státní organizace na jinou socialistickou organizaci než státní, která jej bude mít ve vlastnictví podle smlouvy o sdružování prostředků,⁶⁸) popřípadě podle smlouvy o zřízení společného zemědělského podniku,⁶⁹)

c) výměnu věcí mezi státními organizacemi a jinými socialistickými organizacemi než státními,

d) přebytečný nebo neupotřebitelný národní majetek, a to na jiné socialistické organizace než státní a jde-li o věci, které mohou být v osobním vlastnictví, též na občany. Do vlastnictví občanů mohou být převedeny také

(5) Při převodu spoluvlastnického podílu podle odstavce 4 písm. eb) nabídne státní organizace tento podíl ke koupi spoluvlastníkovi. Není-li rodinný domek nebo stavba pro individuální rekreaci ve spoluvlastnictví, nabídne je ke koupi dosavadním uživatelům. Neprojeví-li uživatel o koupi zájem, nabídne a převede státní organizace takový majetek do vlastnictví jiného občana.

(1) K účinnosti hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku v pořizovací ceně nad 5 miliónů Kčs, a jde-li o bezplatný převod národního majetku v pořizovací ceně nad 250 000 Kčs, je třeba schválení příslušného ústředního orgánu státní správy nebo krajského národního výboru.

(2) K účinnosti hospodářské smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku v pořizovací ceně nižší než je stanovena v odstavci 1 a k účinnosti smlouvy o úplatném převodu vlastnictví národního majetku na občana nebo jinou organizaci než socialistickou je třeba schválení přímo nadřízeného orgánu státní organizace. Tento orgán může stanovit, při kterých převodech vlastnictví není schválení třeba.

(3) Schválení podle odstavců 1 a 2 není třeba, převádí-li vlastnictví národního majetku ústřední orgán státní správy nebo krajský národní výbor.

(4) Při bezplatném převodu vlastnictví národního majetku na občana nebo na jinou organizaci než socialistickou je k účinnosti smlouvy o převodu vlastnictví národního majetku třeba schválení příslušného ministerstva financí.

(5) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na převody vlastnictví národního majetku podle § 18 odst. 4 písm. b) a ed).

(6) K účinnosti smlouvy uzavírané organizační jednotkou je třeba schválení státní organizace, pokud není třeba schválení nadřízeného orgánu. Státní organizace může ve statutu stanovit, ve kterých případech není jejího schválení třeba.