SPRÁVA POHLEDÁVEK A JINÝCH MAJETKOVÝCH PRÁV STÁTU
Upuštění od vymáhání pohledávky

(1) Při správě pohledávek postupují státní organizace podle § 73 hospodářského zákoníku.

(2) Je-li dlužník v prodlení s plněním dluhu, je organizace povinna vyúčtovat a vymáhat stanovené úroky z prodlení nebo stanovený poplatek z prodlení, pokud není právním předpisem stanoveno jinak.⁷¹)

(3) Při správě jiných majetkových práv státu jsou státní organizace povinny zejména vést jejich evidenci, zabezpečovat jejich řádnou ochranu a využívání.

(4) Pro správu jiných majetkových práv státu a nakládání s nimi platí ustanovení této vyhlášky přiměřeně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.⁷²) Příslušnost schvalovat nakládání s těmito právy se řídí hodnotou předmětu plnění vyjádřenou obecnou cenou.

(1) Státní organizace mohou dlužníkům, jsou-li jimi občané, povolovat přiměřené splátky na pohledávky dlužníky písemně uznané co do důvodu a výše, nebo přiznané pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu. Rovněž mohou prodlužovat lhůty k zaplacení pohledávky nebo povolených splátek, jestliže dlužník bez svého zavinění nemůže dluh nebo splátku zaplatit v době splatnosti a jestliže okamžité vymáhání by znamenalo pro dlužníka přílišnou tvrdost. Jestliže byly povoleny splátky na úhradu pohledávky nebo prodloužena lhůta k zaplacení pohledávky, nepočítají se z této pohledávky úroky z prodlení ani poplatek z prodlení podle § 20 odst. 2.

(2) Splátky mohou být povoleny jen pod podmínkou, že povolení splátek pozbude účinnosti a pohledávka se stane splatnou v celé výši, nebude-li některá splátka dodržena. Při povolování splátek a odkladu placení je organizace povinna dohodnout,⁷³) že v případě zlepšení majetkových a výdělkových poměrů dlužníka povolení splátek a odkladu placení odvolá.

(1) Státní organizace je oprávněna zcela nebo zčásti prominout na žádost dlužníka dobytnou pohledávku proti němu, pokud by vymáhání pohledávky znamenalo pro něho zvláštní tvrdost. Za tvrdost nelze považovat vymáhání pohledávky, která vznikla v souvislosti s úmyslnou trestnou činností dlužníka. Prominout pohledávku není přípustné, jestliže dlužníku přísluší z jakéhokoliv důvodu pohledávka vůči státu nebo státní organizaci, a to do výše této pohledávky, ledaže by se dlužník vzdal pohledávky až do výše svého závazku. Prominutím pohledávky závazek dlužníka zaniká.

(2) Pohledávku nelze prominout, je-li dlužníkem socialistická organizace.

(1) Je-li pohledávka přechodně nedobytná nebo neprůkazná, je státní organizace oprávněna prozatím upustit od jejího vymáhání, avšak musí dále zajišťovat, aby se nepromlčela nebo nezanikla, a musí usilovat o její vydobytí. Prozatímní upuštění od vymáhání není přípustné, je-li dlužníkem státní organizace.

(2) Státní organizace je oprávněna trvale upustit od vymáhání pohledávky, jestliže

(3) Státní organizace je oprávněna dále trvale upustit od vymáhání pohledávky, která nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena, jestliže nelze prokázat, že pohledávka trvá, nebo nelze prokázat její výši a není tu ani podkladu pro to, aby soud nebo jiný příslušný orgán určil výši podle své úvahy.

(4) O upuštění od vymáhání pohledávky se dlužník nevyrozumí.

(1) Jestliže pohledávka až do výše 200 Kčs (nepatrná pohledávka) nebyla dlužníkem dobrovolně uspokojena a náklady spojené s jejím vymáháním by byly neúměrné jeho výsledku, je státní organizace oprávněna trvale upustit od jejího vymáhání.

(2) Proti témuž dlužníku, jímž je občan, může státní organizace od vymáhání pohledávky upustit jen jednou v kalendářním roce, ledaže by pohledávka, od jejíhož vymáhání bylo upuštěno a pohledávka, od jejíhož vymáhání má být upuštěno, nepřesahovaly celkem 200 Kčs.

(1) Je-li pohledávka proti jinému dlužníku než socialistické organizaci vyšší než 250 000 Kčs, je k platnosti nakládání s pohledávkou podle § 23 a 24 třeba schválení příslušného ministerstva financí.

(2) V případech, na něž se nevztahuje ustanovení odstavce 1, potřebují státní organizace k nakládání s pohledávkou podle § 23 a 24 schválení přímo nadřízeného orgánu, jestliže tak tento orgán stanoví; národní výbory nižších stupňů a organizace těmito národními výbory řízené, stanoví-li tak národní výbor vyššího stupně. Schválení není třeba nakládají-li s takovou pohledávkou ústřední orgány státní správy a krajské národní výbory.

(1) K nakládání s pohledávkami podle § 23 až 26 je rozhodná jejich výše včetně příslušenství v době, kdy k prominutí nebo k upuštění od jejich vymáhání dochází. Při větším počtu pohledávek proti témuž dlužníku je rozhodná úhrnná výše všech pohledávek.

(2) Nakládání s pohledávkami podle § 22 až 26 se musí stát v písemné formě.

(1) Změna nebo zrušení smlouvy uzavřené s občanem, z nichž by mohla státu vzniknout majetková újma, jsou přípustné jen za podmínek, za nichž může dojít k prominutí pohledávky (§ 23). Ke schválení změny nebo zrušení smlouvy jsou oprávněny orgány uvedené v § 26; příslušnost těchto orgánů se řídí výší újmy vyjádřené obecnou cenou.

(2) Ustanovení § 22 až 28 se vztahují i na případy, kdy k nakládání s pohledávkami nebo jinými majetkovými právy státu dochází v řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem (např. smírem, zpětvzetím návrhu na zahájení řízení).

(3) Státní organizace jsou oprávněny v řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem uznat nárok uplatněný proti státu v takovém rozsahu, v jakém jsou oprávněny nakládat s pohledávkami podle § 26.

a) pohledávka se promlčela a dlužník ji odmítá plnit,

b) dlužník zemřel a pohledávku nelze vydobýt ani na jeho dědicích, na které přešly dlužníkovy závazky,⁷⁴)

c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné. Od vymáhání však nelze upustit, s výjimkou § 25, jestliže je dlužníkem státní organizace, nebo má-li dlužník majetek, z něhož nelze dosáhnout uspokojení pohledávky jen z toho důvodu, že jej v době vymáhání nelze realizovat prodejem.