(1) Palivová nebo energetická základna se ve smyslu této vyhlášky určuje:

(2) Rozhodnutí o určení palivové nebo energetické základny je třeba i v případech, kdy organizace je zároveň výrobcem i spotřebitelem příslušného druhu paliva nebo energie.

a) pro zařízení na výrobu tepelné energie z tuhých, kapalných a plynných paliv (kotle apod.) a na technologická zařízení (například průmyslové pece a štěpicí stanice), přesahuje-li roční spotřeba či roční dodávka pro odběrní místo:

1 000 thnědého uhlí
500 tčerného uhlí
200 tkoksu
200 ttěžkých topných olejů
10 tlehkých topných olejů
60 000 m3zemního plynu
120 000 m3svítiplynu

anebo jestliže jmenovitý výkon tepelného zdroje spalujícího uvedená paliva činí nejméně 1000 kW;

b) pro zařízení, ve kterých se užívá elektrické energie pro vytápění, klimatizaci a ohřev teplé vody, jestliže celkový jmenovitý příkon těchto zařízení činí nejméně 150 kW;

c) pro technologická zařízení, ve kterých se používá elektrická energie pro přímý ohřev, jako například průmyslové pece a sušárenská zařízení, jestliže požadovaný celkový příkon činí nejméně 1000 kW;

d) pro zařízení, ve kterých se zpracovává uhlí, lignit, koks, svítiplyn, zemní plyn nebo topné oleje jako surovina.