DODATKOVÉ ODVODY V OBLASTI CEN

(1) Ustanovení této části platí pro organizace uvedené v § 9 odst. 1 zákona č. 161/1982 Sb. Podmínky a způsob provádění jednotlivých dodatkových odvodů ústředními orgány republik a národními výbory a jimi řízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi jsou upraveny zvláštními předpisy.⁶)

(2) Dodatkové odvody prostředků získaných porušením cenových předpisů⁷) (dále jen „neoprávněně získané prostředky“) slouží k odčerpání prostředků, které podle cenových předpisů organizaci nepatří, a k prosazování cenové kázně v organizacích.

(3) Dodatkové odvody k odčerpání prostředků na základě cenového znevýhodnění nebo v důsledku cenových opatření⁸) se používají v případech, kdy je tato forma ekonomicky a administrativně vhodnější než snížení nebo zvýšení cen.

(4) Dodatkové odvody organizace odvádějí do téhož rozpočtu jako odvod ze zisku, odvod volného zůstatku zisku, odvod důchodové daně, příspěvku na sociální zabezpečení a daň ze zisku podle zákona o zemědělské dani.⁹) Rozpočtové a příspěvkové organizace řízené federálními ústředními orgány odvádějí dodatkové odvody do státního rozpočtu Československé federace.

(5) Na ukládání dodatkových odvodů upravených tímto nařízením se nevztahuje správní řád a předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků.¹⁰)

(6) Dodatkový odvod neoprávněně získaných prostředků je splatný do patnácti dnů ode dne doručení rozhodnutí o jeho uložení. Je-li tento odvod prováděn bez rozhodnutí příslušného orgánu, je splatný do patnácti dnů po uplynutí měsíce, v němž byly neoprávněně získané prostředky zjištěny. V ostatních případech je dodatkový odvod splatný nejpozději třetího dne před koncem měsíce následujícího po uplynutí období, za které má být odveden. Organizace je povinna předložit ve lhůtě splatnosti dodatkového odvodu příslušnému finančnímu orgánu výpočet dodatkového odvodu, pokud není výše odvodu stanovena v rozhodnutí o jeho uložení.

(7) Rozhodnutí o uložení dodatkového odvodu je konečné.

(8) Pro správu dodatkových odvodů platí ustanovení zvláštních předpisů.¹¹)

(1) Za neoprávněně získané prostředky se považují prostředky, které organizace získala tím, že

(2) Pokud organizace cenu nenavrhla ani nestanovila (nesjednala), získá neoprávněně prostředky podle odstavce 1 písm.a) bod 1 a 2 jen tehdy, jestliže

(3) Neoprávněně získané prostředky se určí jako

(4) Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 3 se vyčíslí za období 3 let před prvním dnem měsíce, v němž byly zjištěny, a dále za dobu po tomto datu až do uložení dodatkového odvodu; přitom se nepřihlíží k datu provedení změny nesprávné ceny. Za neoprávněně získané prostředky se nepovažují prostředky získané uplatněním prozatímní ceny, pokud se vypořádá podle zvláštních předpisů.¹⁴)

(5) Neoprávněně získané prostředky se vyčíslí vyčerpávajícím způsobem a pokud jej nelze použít, uplatní se výběrový způsob;¹⁵) výběrový způsob určí kontrolní orgán a v případě vlastního zjištění organizace, jí nadřízený orgán. Pokud nelze uplatnit uvedené způsoby, postupuje se podle ustanovení § 12 odst. 3.

(6) Získá-li organizace u téhož výrobku prostředky podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a souběžně podle odstavce 1 písm. e) až h), odvede organizace neoprávněně získané prostředky podle toho ustanovení cenového předpisu, jehož porušením získala vyšší částku.

(1) Předmětem dodatkového odvodu jsou neoprávněně získané prostředky podle § 11 po odečtení prostředků, které

(2) Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané prostředky na základě faktury nebo splátkových listů. Od dodatkového odvodu se odečítají částky získané v tříletém období, které byly nebo budou odběrateli vráceny odpočtem v bezprostředně následující splátce nebo faktuře.

(3) Nelze-li úhrn neoprávněně získaných prostředků zjistit vyčerpávajícím ani výběrovým způsobem,¹⁵) činí dodatkový odvod desetinásobek neoprávněně získaných prostředků prokázaných při kontrole. Od desetinásobku se neodečítají prostředky vrácené organizacím a občanům.

(4) Získá-li organizace neoprávněně prostředky podle § 11 odst. 1 podle vlastního zjištění nebo podle zjištění jejího nadřízeného generálního (oborového) ředitelství, přímo nadřízeného družstevního nebo společenského orgánu, odvede dodatkový odvod do příslušného rozpočtu bez zvláštního rozhodnutí.

(5) Zjistí-li jiný orgán než orgán uvedený v odstavci 4, že organizace získala neoprávněně prostředky, dodatkový odvod se zvyšuje o 50 % úhrnu neoprávněně získaných prostředků podle § 11. Jestliže obchodní, odbytová nebo zásobovací organizace porušila při prodeji za maloobchodní cenu cenové předpisy způsobem uvedeným v § 11 odst. 1 písm. a), vypočte se zvýšení dodatkového odvodu z částky, o kterou se nesprávně zvýšila obchodní srážka nebo odbytová přirážka (srážka). Zvýšení dodatkového odvodu se neuplatňuje v případech uvedených v odstavci 3 a v § 11 odst. 1 písm. d) až ch).

(6) Dodatkový odvod včetně jeho zvýšení ukládá kontrolní orgán, který porušení cenových předpisů zjistil. Jestliže k tomu podle zvláštních předpisů nemá oprávnění nebo oprávnění má a dodatkový odvod neuloží, uloží jej cenový úřad republiky příslušný podle sídla organizace, které má být dodatkový odvod uložen.

(7) Dodatkový odvod včetně jeho zvýšení se ukládá kontrolované organizaci. Jestliže cenové předpisy porušilo generální ředitelství trustu, koncern nebo oborový podnik, ukládá se dodatkový odvod té organizaci, která získala neoprávněně prostředky, a zvýšení dodatkového odvodu se ukládá uvedenému orgánu hospodářského řízení.

(8) Generálnímu ředitelství trustu, koncernu nebo oborovému podniku se uloží dodatkový odvod, pokud postupovaly způsobem uvedeným v § 11 odst. 1 písm. d) až ch).

(9) Provedením dodatkového odvodu do příslušného rozpočtu nejsou dotčeny nároky organizací a občanů, na jejichž úkor byly prostředky neoprávněně získány.

(10) Způsob promítání neoprávněně získaných prostředků podle § 11 odst. 1 písm. a) do plnění ukazatelů plánů, do vztahů ke státním rozpočtům a rozpočtům národních výborů a do rozpočtů staveb určují příslušné ústřední orgány tak, aby působily stejně, jako kdyby k porušení cenových předpisů nedošlo.

(1) Příslušný cenový orgán¹⁹) může místo cenového znevýhodnění výrobků technicky a morálně zastaralých a výrobků nedosahujících stanovenou jakost nebo efektivnost, prováděného podle zvláštního předpisu²⁰) nebo podle rozhodnutí cenových úřadů, uložit organizaci dodatkový odvod, a to nejvýše 30 % z ceny příslušného výrobku. Dodatkový odvod se vypočte z množství výrobků skutečně dodaných od data cenového znevýhodnění, nejméně však z množství, jež má být po dobu cenového znevýhodnění dodáno podle plánu odbytu a není-li tento plán v potřebném členění sestavován, z množství podle smluv o dodávkách.

(2) Dodatkový odvod až 30 % ze základní ceny finálního výrobku může příslušný cenový úřad uložit též výrobní organizaci nebo organizaci pověřené prováděním zahraničního obchodu, která k dodávanému finálnímu výrobku nezajišťuje nezbytně nutné množství náhradních dílů. Dodatkový odvod se vypočte nejvýše z množství finálních výrobků dodávaných v předchozím roce, popřípadě ve dvou letech, kdy byly dodávány, jde-li o výrobky, které se přestaly vyrábět nebo dovážet.

(3) Příslušný cenový orgán může uložit dodatkový odvod těch prostředků, které organizace získala jako důsledek cenových opatření, zejména v případech snížení cen nakupovaných surovin, materiálů a výrobků nebo povolené odchylky od podstatných kvalitativních nebo dodacích podmínek dodávaného výrobku, k uplatnění cen rozdílných pro dodavatele a odběratele a v dalších případech, kdy organizace získá prostředky bez vlastní zásluhy.

(4) Dodatkový odvod podle odstavce 1 se neukládá za dovážené výrobky a za objem výrobků dodaných na vývoz.

(5) Způsob řešení důsledků uplatnění dodatkových odvodů v ukazatelích státních a hospodářských plánů, ve státních rozpočtech a v rozpočtech národních výborů a v soustavě hmotné zainteresovanosti organizací určují příslušné orgány tak, aby působily na organizaci stejně jako snížení, popřípadě zvýšení cen.

a) dodala výrobek za vyšší cenu,

1. která nebyla správně vytvořena pro nový výrobek nebo při provádění změny ceny výrobku,

3. protože nebyly dodrženy podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky uvedené v rozhodnutí o ceně nebo dohodnuté při sjednání ceny,

2. která byla při prodeji nesprávně použita,

b) nakoupila výrobek za nesprávně nižší cenu, kterou sama stanovila nebo která byla stanovena, sjednána nebo uplatněna podle jejího návrhu, případně ohodnocení, nebo nakoupila výrobek za nesprávně nižší cenu, ale při jeho prodeji nebo při kalkulaci ceny svého nového výrobku použila platnou vyšší cenu,

c) neprovedla dodatkový odvod podle § 13,

d) čerpala investiční prostředky ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu národního výboru na úhradu nesprávně vyšší ceny podle písmena a),

e) dodala výrobek, pro který nebyla cena stanovena nebo sjednána příslušným orgánem nebo organizací, nebo jeho cenu nestanovila (nesjednala) v předepsané formě,¹²)

f) nevymezila při stanovení (sjednávání) cen podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky výrobku,

g) neurčila předběžnou cenu služby nebo opravy podle zvláštního předpisu,¹³)

h) cenu navrhla, stanovila nebo sjednala a nemá po dobu stanovenou zvláštními předpisy předepsané doklady, potřebné pro ověření správnosti ceny nového výrobku nebo změny platné ceny,

ch) nesplnila povinnost předložit návrh limitu velkoobchodní, maloobchodní nebo kupní ceny pro výrobek, který je výsledkem řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky nebo plánu standardizace, pokud cenové předpisy tuto povinnost ukládají.

a) použila vyšší cenu, než je cena uvedená v ceníku, jeho dodatku nebo v Cenovém věstníku,

b) použila nesprávnou velkoobchodní cenu, přičemž byla účastníkem cenového řízení a v návrhu velkoobchodní ceny byla kalkulována nesprávně vyšší sazba při tvorbě cen než sazba uvedená ve vyhlášce o cenách nebo v pravidlech pro tvorbu cen stavebních a montážních prací,

c) obchodní nebo odbytová nebo zásobovací organizace použila nesprávnou maloobchodní cenu, přičemž byla účastníkem cenového řízení a v návrhu maloobchodní ceny byla uvedena nesprávně vyšší některá složka maloobchodních cen připočítávaná k velkoobchodní ceně, popřípadě ke kupní ceně.

a) rozdíl mezi nesprávnou cenou a cenou odpovídající cenovým předpisům v případech podle odstavce 1 písm. a) a b); jde-li o obchodní ceny nebo velkoobchodní ceny s daní z obratu, popřípadě o ceny s daní z obratu stejné pro organizace i občany, určí se z velkoobchodních cen,

b) částka neprovedeného dodatkového odvodu v případech podle odstavce 1 písm. c),

c) podíl z částky přesahující cenu podle cenových předpisů odpovídající účasti státního rozpočtu nebo rozpočtu národního výboru na financování příslušné investice v případech podle odstavce 1 písm. d),

d) 3 % z vyúčtované ceny výrobku v případech podle odstavce 1 písm. e) až h), nejvýše však 1 mil. Kčs celkem za organizaci v jednom kalendářním roce,

e) 3 % z ceny příslušného úkolu plánu rozvoje vědy a techniky nebo plánu standardizace v případech podle odstavce 1 písm. ch).

a) byly vráceny nebo budou podle zvláštních předpisů¹⁶) vráceny organizacím a občanům neprodleně, nejpozději však do dvou měsíců ode dne kontrolního zjištění,

b) pro porušení i jiného právního předpisu byly odvedeny do příslušného rozpočtu,¹⁷)

c) byly vydány nebo které budou podle zvláštních předpisů vydány státu jako neoprávněný majetkový prospěch,¹⁸)

d) byly jako cenové rozdíly zúčtovány s rizikovým fondem a odvedeny na zvláštní účet státního rozpočtu v rámci stanovených odvodů cenových rozdílů nebo byly odvedeny spolu s daní z obratu.