ZÁKLADNÍ POJMY
Druhy cen

(1) Ceny v tuzemsku vyjadřují společensky nutné náklady. Rozlišují se podle složek nákladů a čistého důchodu (složky cen), podle směrů užití výrobků a podle doby jejich platnosti.

(2) V národním hospodářství se uplatňují tyto druhy cen:

(3) V případech, kdy je výše velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny stejná, posuzuje se cena jako maloobchodní při dodávkách občanům a jako velkoobchodní při dodávkách organizacím.

(4) Uvedené druhy cen se uplatňují jako ceny

(5) Cenový orgán může stanovit ceny jako nejvýše přípustné (maximální) nebo nejnižší (minimální) nebo směrné (se stanovenou maximální a minimální hranicí), které jsou závazné pro stanovení nebo sjednání cen jednotlivých výrobků.

(1) Druhy cen podle § 2 lze stanovit s platností omezenou časem nebo množstvím jako prozatímní, popřípadě přechodně platné ceny, nebo uplatnit před vlastní výrobou jako cenové limity nebo jako předběžné ceny. Cenový limit a předběžnou cenu nelze použít k fakturaci a ve splátkových listech.

(2) Prozatímní je cena stanovená dodávající organizací, kdy z důvodů na ní nezávislých nelze do doby potřebné pro fakturaci stanovit konečnou cenu. Po stanovení konečné ceny se rozdíl mezi prozatímní a konečnou cenou vypořádá od počátku dodávek. Prozatímní cena musí být jako prozatímní označena ve faktuře. Prozatímní cenu, nejde-li o výrobek, pro nějž se stanoví maloobchodní cena, může použít dodavatelská organizace

(3) Přechodně platná je cena, jejíž platnost je omezena časově nebo množstvím výrobků. Rozdíl mezi přechodně platnou cenou a konečnou cenou se nevypořádává s odběrateli a z hlediska vlivu cen na ukazatele plánu dodavatele i odběratele se neposuzuje jako změna ceny. Přechodně platné ceny stanoví cenový úřad nebo národní výbor

(4) Cenový limit určuje horní hranici ceny budoucího tuzemského nebo dováženého výrobku, popřípadě spodní hranici kupní ceny vyváženého výrobku. Cenový limit je nutno stanovit tak, aby u výrobního prostředku zajišťoval snížení ceny na jednotku rozhodujícího parametru a u výrobku, který bude předmětem zahraniční směny, zajišťoval v době realizace zlepšení efektivnosti vývozu. Stanovit vyšší cenu než je limit velkoobchodní nebo maloobchodní ceny může jen cenový úřad. Rozsah uplatňování cenových limitů, způsoby jejich tvorby, postup jejich projednání a stanovení upravuje zvláštní předpis.⁷)

(5) Předběžná cena je informací dodavatele o výši ceny, jestliže konečnou cenu nelze zatím stanovit a informace o ceně je nutná zejména pro uzavření smlouvy. Podle dostupných podkladů se uplatňuje způsob tvorby cen používaný v příslušné skupině výrobků a nelze-li jej použít, určí se předběžná cena odhadem. Předběžnou cenu nelze použít pro výrobek, pro který je nebo má být stanoven cenový limit. Předběžná cena se použije

a) velkoobchodní ceny; obsahují nutné náklady výroby (dovozu), popřípadě náklady odbytu a zisk nebo ztrátu ve výši vyplývající z použitého způsobu jejich tvorby; u zemědělských výrobků zahrnují též přirážku za nákupní, popřípadě i odbytovou činnost; za tyto ceny se dodávají výrobky organizacím pro výrobní spotřebu, investice, pro zabezpečení obrany a bezpečnosti státu a pro další odbyt, kromě dodávek pro vývoz a dodávek organizacím vnitřního obchodu určených pro další prodej,

b) nákupní ceny; jejich ekonomický obsah je obdobný jako u velkoobchodních cen; za tyto ceny pověřené organizace nakupují zemědělské výrobky od jejich výrobců, předměty získané sběrem a výrobky od občanů; nákupní ceny mohou být podle rozhodnutí cenového úřadu uplatněny i na výrobky vyráběné zemědělskými podniky ze zemědělských surovin,

c) kupní ceny; zahrnují cenu franko čs. hranice, tj. zahraniční cenu v obchodní paritě sníženou při vývozu a zvýšenou při dovozu o přímé obchodní náklady zahraniční, přepočtenou na Kčs podle přepočítacích poměrů pro socialistické organizace stanovených Československou obchodní bankou (dále jen „přepočítací poměry“), popřípadě upravenou o další položky podle zvláštních předpisů, a obchodní přirážku nebo obchodní srážku organizace pověřené prováděním zahraničního obchodu (dále jen „organizace zahraničního obchodu“); za tyto ceny dodávají tuzemští dodavatelé výrobky pro vývoz organizacím zahraničního obchodu a organizace zahraničního obchodu výrobky z dovozu tuzemským odběratelům, pokud se na dovážené výrobky dodávané organizacemi zahraničního obchodu neuplatňují obchodní ceny, popřípadě kupní ceny s rozdílem vnitřního trhu ve výši základní a dodatkové daně z obratu nebo podle rozhodnutí Federálního cenového úřadu velkoobchodní ceny,

d) obchodní ceny; zahrnují velkoobchodní (nákupní) ceny a základní sazbovou daň z obratu nebo kupní ceny a rozdíly vnitřního trhu zpravidla ve výši základní sazbové daně z obratu, ve stanovených případech zahrnují i odbytovou přirážku; za tyto ceny se dodávají výrobky z tuzemské výroby nebo z dovozu určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny organizacím, které mají nárok na obchodní srážku,

e) maloobchodní ceny; zahrnují obchodní ceny a obchodní srážky, ve stanovených případech zahrnují obchodní nebo odbytovou přirážku, cenový rozdíl, popřípadě další složky určené cenovými úřady; jen za tyto ceny se prodávají výrobky občanům; organizacím se za maloobchodní ceny dodávají výrobky při nákupu v maloobchodě nebo při nákupu od jiných dodavatelů, jde-li o výrobky, u nichž se obecně uplatňuje rozdílová daň z obratu a organizace je podle daňových předpisů povinna nakupovat za ceny s daní, popřípadě další výrobky určené cenovým úřadem,

f) velkoobchodní ceny s daní z obratu; zahrnují velkoobchodní cenu, základní sazbovou a dodatkovou daň z obratu, popřípadě místo dodatkové daně odbytovou přirážku, není-li dodatková daň stanovena nebo je nižší než odbytová přirážka; za tyto ceny se dodávají výrobky mimotržním odběratelům, kteří jsou podle daňových předpisů povinni nakupovat za ceny s daní a nemusí podle písmena e) nakupovat za maloobchodní ceny; ve stanovených případech se těmito cenami oceňuje spotřebovaný materiál a náhradní díly i při dodávkách výkonů občanům.

a) stanovené, které jsou vytvořeny a projednány způsobem určeným touto vyhláškou a navazujícími rozhodnutími cenových orgánů a stanoveny cenovým orgánem, pověřeným generálním ředitelstvím nebo pověřenou organizací, nebo

b) sjednané dohodou dodavatele s odběratelem podle zvláštního předpisu.⁶)

a) za podmínek uvedených v dalších ustanoveních této vyhlášky nebo v rozhodnutí cenového úřadu, popřípadě národního výboru, nebo

b) u výrobků určených převážně pro navazující (finální) výrobek, jestliže jejich odběratel při projednávání návrhu ceny uplatní takový požadavek k zabezpečení vazby na cenu navazujícího výrobku; prozatímní cenu lze uplatnit nejdéle do doby stanovení ceny navazujícího výrobku;

c) v jednotlivých zdůvodněných případech nejdéle na 6 měsíců, a to na základě písemného souhlasu cenového úřadu nebo národního výboru; žádost generálního ředitelství nebo organizace přímo řízené ústředním orgánem nebo organizace v cenové působnosti národního výboru o souhlas k použití prozatímní ceny musí obsahovat přesné označení výrobku a zdůvodnění, proč je nutno stanovit prozatímní cenu.

a) za podmínek uvedených v dalších ustanoveních této vyhlášky nebo v rozhodnutích cenových úřadů nebo národních výborů; podle zvláštního pověření cenovým úřadem mohou tyto ceny stanovit i organizace, nebo

b) v jednotlivých zdůvodněných případech k řešení důsledků objektivně nutných přechodně vyšších nákladů u národohospodářsky významných nebo ve vývozu efektivních výrobků, které jsou výsledkem řešení plánu technického rozvoje a nejsou cenově zvýhodněny. Pokud doba platnosti velkoobchodní ceny přesáhne jeden kalendářní rok, stanoví se současně pro další léta ročně se snižující ceny (stupňovité ceny).

a) jestliže to vyplývá z právního předpisu⁸) nebo z dalších ustanovení této vyhlášky nebo z rozhodnutí cenového úřadu,

b) k ocenění výrobků dodávaných pro stavby,⁹) jestliže pro stanovení jejich velkoobchodních cen nejsou splněny podmínky podle této vyhlášky,

c) pro ocenění nakupovaných výrobků a poddodávek, které je potřebné pro vytvoření cenového limitu nebo ceny výrobku.