TVORBA CEN

(1) Tvorba cen zahrnuje

(2) Cena se tvoří pro nový výrobek vymezený podstatnými kvalitativními a podstatnými dodacími podmínkami a měrnou jednotkou. Jako jednici, pro níž se cena tvoří, lze určit

(1) Podstatné kvalitativní a podstatné dodací podmínky zahrnují vybrané údaje o technické úrovni, užitných vlastnostech, jakosti a druhu výrobku, rozsahu a podmínkách jeho dodávky, které jsou rozhodující pro odběratele, popřípadě podmínky stanovené cenovým orgánem. Podstatné kvalitativní podmínky se vymezují výběrem z příslušné technické dokumentace používané v daném oboru (skupině výrobků), zejména ze státních, oborových, podnikových, popřípadě zahraničních norem, z technických podmínek, z výkresu, vzorku, modelu a u nestandardních výrobků z požadavků odběratele. Podstatné dodací podmínky se vymezují především podle základních podmínek dodávek, technických podmínek, všeobecných podmínek ceníků, hospodářských a jiných smluv a dodávkových příkazů (dále jen „smlouvy“).

(2) Vymezení podstatných kvalitativních a podstatných dodacích podmínek (dále jen „podstatné podmínky“) je součástí návrhu ceny nového výrobku. Návrh na jejich vymezení předkládá dodavatel způsobem, který je pro daný případ nejvhodnější a administrativně nejjednodušší. Odběratel může požadovat odlišné vymezení podstatných podmínek od návrhu dodavatele, avšak jen v rámci platné technické dokumentace a platných předpisů uvedených v odstavci 1. Pokud nedojde k dohodě mezi dodavatelem a odběratelem, platí vymezení podstatných podmínek podle požadavku odběratele (hlavních odběratelů). Nenavrhne-li dodavatel ani odběratel vymezení podstatných podmínek, považují se za podstatné všechny podmínky platné pro výrobek a není-li příslušná dokumentace, podmínky vyplývající z cenové kalkulace.

(3) Vyšší spolehlivost provozu, delší životnost, nebo zlepšení jiných podstatných podmínek nového výrobku ověřitelných až při jeho užití, lze v ceně vyjádřit úměrně nákladům nutným na jejich dosažení jen tehdy, poskytne-li dodavatel současně ve stejném rozsahu záruku odběratelům za jejich dodržení, nebo bylo-li toto zlepšení státní (resortní) zkušebnou ověřeno a potvrzeno.

(4) U výkonů se za podstatné považují všechny podmínky, jimiž je výkon určen.

(5) Za změnu podstatných kvalitativních podmínek, za nichž byla stanovena cena, se nepovažuje rozdílné označení nebo ocenění totožných surovin, materiálů a výrobků, zejména rozdíly mezi jejich cenami při dodávkách z tuzemska a z dovozu, nebo rozdíl vznikající při nahrazení nákupu výrobku jeho vlastní výrobou a naopak. Totéž platí pro změnu stupnic mzdových tarifů, změny v ocenění jiných nákladů a dále pro změny v technologii výroby, jimiž se nemění podstatné podmínky výrobku.

(1) Novým se pro účely této vyhlášky rozumí výrobek, který se od výrobků se stanovenou cenou odlišuje některou z podstatných podmínek a který současně

(2) Za nový se také považuje výrobek

(3) Za nový se nepovažuje výrobek,

(4) Ustanovení odstavce 3 písm. b) neplatí pro

(1) Generální ředitelství, organizace a národní výbory navrhují cenovým úřadům podle specifických podmínek jednotlivých skupin výrobků (oborů) uplatnění způsobů tvorby cen, které

(2) Jednotlivé způsoby tvorby cen odpovídající podmínkám uvedeným v odstavci 1 a rozsah jejich závazného uplatňování se stanoví v § 8 až 17. Způsoby tvorby cen a sestavení cenové kalkulace podrobněji upravuje rozhodnutí cenových úřadů.¹⁰)

(3) Způsoby tvorby cen schválené cenovým úřadem pro jednotlivé skupiny (obory) výrobků musí být závazně používány všemi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen (dále jen „závazný způsob“), pokud není rozhodnutím cenového úřadu rozsah jejich platnosti omezen. Návrh závazného způsobu tvorby cen předkládaný ke schválení musí kromě zdůvodnění obsahovat i předem dohodnutou formu průkazu o vlivu na úroveň cen příslušné skupiny výrobků.

(4) Cenové úřady ve stanoveném rozsahu ponechávají rozhodnutí o způsobu tvorby cen na dodavatelské organizaci a umožňují sjednání ceny dohodou dodavatele s odběratelem.

(5) Generální ředitelství a organizace pověřená stanovením cen, jakož i cenový orgán, mohou stanovit nižší velkoobchodní cenu nového výrobku než je cena vytvořená závazným způsobem nebo podle § 8 až 16. Nižší cena platná pro všechny odběratele se stanoví zejména tehdy, kdy uplatnění nové techniky nebo zhromadnění výroby nového výrobku takový postup umožňuje nebo kdy cena porovnatelného výrobku zahrnuje vysoké náklady výroby a nadměrný zisk nebo kdy snížení velkoobchodní ceny je potřebné ke sblížení vnitřních cen se zahraničními cenami.

(1) Cena se odvozuje z průměrné relace mezi cenami dvou zahraničních výrobků, z nichž jeden je obdobný novému výrobku a druhý tuzemskému výrobku s platnou velkoobchodní cenou. Jsou-li takové výrobky vyráběny ve více státech, použijí se ke zjištění relací zahraniční ceny alespoň ze dvou států.

(2) Zahraničními cenovými relacemi je nutno vytvořit návrh ceny nového výrobku, pokud tak rozhodne cenový úřad nebo národní výbor a dále návrh ceny nového, opakovaně dodávaného výrobku, jehož předpokládaný objem výroby propočtený pomocí cenového limitu a není-li, pomocí předběžné ceny, za první tři roky je vyšší než 5 mil. Kčs, přičemž jde o výrobek,

(3) Je-li pro tvorbu cen nových výrobků uvedených v odstavci 2 stanoven jako závazný způsob podle § 11, 12 nebo § 13 odst. 2 písm. a), vypracuje organizace návrh jeho velkoobchodní ceny i tímto závazným způsobem. Generální ředitelství nebo organizace pověřené působností ve stanovení cen mohou stanovit vyšší z obou cen jen po její registraci¹¹) cenovým úřadem. Bez registrace mohou stanovit jen cenu nižší.

(4) Příslušná organizace zahraničního obchodu je povinna na požádání organizace, která zpracovává návrh ceny, bezplatně poskytnout, popřípadě obstarat údaje potřebné pro správné uplatnění zahraničních cenových relací, a to nejpozději do 30 dnů od doručení požadavku, není-li mezi nimi dohodnut jiný termín.

(5) Jestliže organizace zahraničního obchodu nezajistí potřebné údaje o zahraničních cenových relacích, předá tuzemské organizaci veškeré získané podklady včetně technickoekonomického vyhodnocení zahraničních trhů, doplněné propočtem a zdůvodněním průměrné dosažitelné ceny franko čs. hranice nového výrobku.

(6) Zahraniční cenové relace se neuplatňují při tvorbě cen výkonů, dílů pro výrobní i náhradní spotřebu a jestliže podle zvláštní úpravy¹²) nemusí mít organizace zahraničního obchodu příslušnou zahraniční cenovou dokumentaci a bylo by ji nutno opatřit jen za úplatu v zahraniční měně.

(1) Velkoobchodní cena nového výrobku se odvozuje ze skutečně dosažené ceny franko čs. hranice, a nelze-li, z odhadu průměrné dosažitelné ceny franko čs. hranice při vývozu tak, aby odpovídala platné úrovni velkoobchodních cen v daném oboru v příslušné výrobní organizaci.

(2) Odvození velkoobchodní ceny z ceny franko čs. hranice při vývozu se použije

(1) Velkoobchodní cena nového spotřebního výrobku se odvozuje z návrhu jeho maloobchodní ceny tak, že z navrhované maloobchodní ceny se odečte základní sazbová daň z obratu a obchodní srážka a cenový rozdíl, je-li v ní zahrnut.

(2) Tento způsob tvorby velkoobchodní ceny se uplatní

(1) Parametrickými způsoby se odvozuje cena nového výrobku na základě prokazatelné závislosti výše ceny na velikosti rozhodujících technickoekonomických parametrů užití, zjištěné u více porovnatelných výrobků. K těmto způsobům tvorby cen patří zejména cenové řady, cenové ukazatele a bodovací způsob.

(2) Parametrický způsob se uplatní

(1) Cenové normativy jsou soubory norem spotřeby přímého materiálu, přímých mezd, ostatních přímých nákladů, sazeb nepřímých nákladů a zisku, které jsou závazné pro sestavení cenové kalkulace. Nezbytnou podmínkou cenových normativů je normativ přímých mezd a rozvrhy nepřímých nákladů a zisku, a to buď samostatně pro jednotlivé položky kalkulace, nebo jako komplexní položka.

(2) Cena nového výrobku se tvoří pomocí cenových normativů jen v případě, kdy cenové normativy jsou schváleny cenovým úřadem.

(1) Stavebnicovým způsobem se tvoří cena nového výrobku součtem (rozdílem) cen všech jeho dílů a výkonů (úplný stavebnicový způsob) nebo připočtením (odečtením) k ceně porovnatelného výrobku cen nebo částek zjištěných cenovou kalkulací přibývajících (ubývajících) dílů a výkonů, které nemají dosud stanovenou cenu (kombinovaný stavebnicový způsob).

(2) Pokud není povinnost vytvořit cenu nového výrobku některým ze způsobů podle § 8 až 12, uplatňuje se

(1) Kalkulačním porovnáním se tvoří cena nového výrobku pomocí porovnání cenové kalkulace nového výrobku s kalkulací porovnatelného výrobku.

(2) Kalkulační porovnání se uplatňuje pro tvorbu cen nového výrobku, který je porovnatelný s dosud vyráběným výrobkem, a jestliže není pro něj nutno použít některý ze způsobů tvorby cen podle § 8 až 13.

(1) Individuální cenovou kalkulací se tvoří cena nového výrobku jen na základě cenové kalkulace sestavené podle podmínek výrobní organizace.

(2) Tímto způsobem se tvoří cena nového výrobku,

(3) Ceny vytvořené pomocí individuální cenové kalkulace podléhají ověření v rozsahu a způsobem stanoveným cenovým úřadem.¹⁰)

(1) Způsob tvorby cen výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti určí dodavatelská organizace, která může buď převzít závazný způsob nebo použít jiného ekonomicky odůvodněného a administrativně jednoduchého způsobu. Generální ředitelství nebo ústřední orgán pro jím přímo řízené organizace mohou určit způsob tvorby cen nebo stanovit jiné podmínky pro tvorbu cen v podřízených organizacích.

(2) Do ostatní výrobní činnosti zařazují cenové úřady především výrobky vyráběné ve vedlejší a pomocné výrobě, výrobky využívající druhotné zdroje vznikající v hlavní výrobě, výrobky spadající do jiného odvětví než je hlavní výrobní činnost, popřípadě objemově nevýznamné obory hlavní činnosti. Rozsah výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti a podmínky pro změny jejich velkoobchodních cen upravuje rozhodnutí cenových úřadů.¹⁰) a ¹³)

(1) Sjednávání cen a jejich změn dohodou dodavatele s odběratelem se uplatňuje zejména k vyjádření rychle se měnících podmínek výroby a spotřeby (sezónnosti, módnosti), individuálních podmínek jednotlivých dodavatelů a odběratelů a k maximálnímu zjednodušení postupu při tvorbě a změnách cen.

(2) Podmínky, které je nutno při sjednávání cen dodržovat, a seznam výrobků, u nichž je přípustné sjednání ceny nebo změny ceny dohodou dodavatele s odběratelem, stanoví zvláštní předpis.⁶)

a) určení způsobu tvorby cen,

b) zpracování návrhu ceny,

c) projednání návrhu ceny s hlavními odběrateli,

d) stanovení ceny.

a) jednotlivý výrobek nebo jeho část (díl), která je předmětem samostatné dodávky, nebo

b) dobu provádění výkonu (např. hodinová sazba), nebo

c) skupinu výrobků s obdobnými kvalitativními a dodacími podmínkami (skupinová cena), nebo

d) soubor různých výrobků tvořících funkčně nebo jinak ucelenou dodávku (např. souhrnná cena).

a) uspokojuje společenské potřeby, jež dosud nebyly uspokojovány, popřípadě uspokojuje společenské potřeby jinak než dosud, nebo

b) umožňuje snížení nákladů ve výrobě nebo ekonomický přínos u tuzemských odběratelů nebo u vyvážených výrobků zlepšení efektivnosti vývozu, nebo

c) lépe a v souladu s koupěschopnou poptávkou uspokojuje potřeby obyvatelstva.

a) který má stanovenou cenu, ale jeho výrobu zavádí organizace, pro níž neplatí jednotnost cen,

b) s platnou cenou, jehož výroba skončila protože byla nahrazena dovozem, a který je nutno znovu vyrábět k zajištění plynulého zásobování nebo pro vysoké ceny dovozu; stanovená velkoobchodní cena, jíž se ruší dosud platná cena, musí být nižší než dosavadní kupní cena dovozu.

a) u něhož se dodatečnými úpravami zajišťuje dodržení podstatných podmínek, které platí pro stanovenou cenu již vyráběného výrobku, nebo výrobek se změnami podstatných podmínek znamenajícími zvýšení ceny, s nimiž odběratelé nesouhlasí,

b) u něhož změny podstatných podmínek vyvolané dodavatelem nezpůsobí zvýšení velkoobchodní ceny dosavadního výrobku o více než +3 %. Výše této odchylky se zjišťuje propočtem ceny způsobem, jaký se používá v příslušné skupině výrobků. Dodavatel může toto ustanovení uplatnit i při vyšší odchylce od ceny než +3 %.

a) výrobek, jehož velkoobchodní cena se tvoří závazným způsobem tvorby cen podle § 11, 12, § 13 odst. 2 písm. a) stanoveným cenovým úřadem,

b) výrobek, u něhož cena konkrétního provedení se tvoří pomocí přirážek (srážek) k ceně základního provedení, pokud jsou podle § 22 písm. d) stanoveny v cenících nebo v rozhodnutích cenových orgánů.

a) jsou v souladu s plánovaným vývojem vztahu vnitřních a zahraničních cen a u spotřebních výrobků s plánovaným vztahem velkoobchodních a maloobchodních cen,

b) zajišťují ekonomicky odůvodněný vztah mezi cenami a podstatnými podmínkami výrobků a u výrobních prostředků vedou ke snížení ceny na jednotku rozhodujícího parametru nebo umožňují odběrateli dosáhnout jiný ekonomický přínos,

c) objektivizují kalkulační způsoby tvorby cen tím, že se náklady výroby a oběhu kalkulují pouze v ekonomicky odůvodněné výši, u souběžných výrob nejvýše průměrné náklady při vyloučení okrajových výrobců, a že sazby zisku se diferencují podle konečné efektivnosti jednotlivých výrob.

a) který je výsledkem řešení úkolu plánu technického rozvoje a předpokládá se také jeho vývoz, nebo

b) který je v tuzemsku cenově neporovnatelný a jeho cenu by bylo nutno vytvořit podle § 15.

a) u výlučně vyváženého výrobku na základě jeho skutečně dosažené ceny v jednotlivých obchodních případech; v případě, že takový výrobek bude dodatečně opakovaně dodáván do tuzemska a nejde o dodávku, pro níž lze sjednat cenu dohodou,⁶) vytvoří se a stanoví jeho cena způsobem používaným pro příslušný obor (skupinu); takto stanovená cena platí pro všechny další dodávky do tuzemska;

b) v případech podle § 8 odst. 5 na základě průměrné dosažitelné ceny projednané mezi organizací zahraničního obchodu a zpracovatelem návrhu ceny;

c) v dalších případech podle rozhodnutí cenového úřadu.

a) na návrh obchodní organizace, popřípadě výrobní organizace, jde-li o výrobek prodávaný výhradně v jejích prodejnách, jestliže předložený návrh velkoobchodní ceny vypracovaný způsobem podle § 14 až 16 by vedl k maloobchodní ceně, za níž by nebylo možno nový výrobek prodat a uplatnění záporného cenového rozdílu není odůvodněné,

b) v dalších případech podle rozhodnutí cenového úřadu.

a) v případech, kdy je stanoven cenovými úřady jako závazný způsob,

b) v ostatních případech, jestliže změny v podstatných podmínkách proti porovnatelným výrobkům lze převážně vyjádřit měřitelnými veličinami a jsou stanoveny ceny potřebného počtu porovnatelných výrobků a jestliže pro uplatnění automatizovaného výpočtu parametrického způsobu má organizace nebo výrobní hospodářská jednotka potřebnou výpočetní techniku.

a) úplný stavebnicový způsob v případech, kdy jsou podmínky pro jeho použití,

b) kombinovaný stavebnicový způsob v případech, kdy jde o dílčí změnu již vyráběného výrobku, o záměnu přímého materiálu, která se promítá do ceny, o změnu rozsahu příslušenství výrobku, nebo jestliže si použití tohoto způsobu hlavní odběratelé vyžádají při projednávání návrhu ceny vytvořené podle § 14 nebo 15.

a) který není svými podstatnými kvalitativními podmínkami porovnatelný s dosud vyráběnými výrobky, a jestliže jeho cenu není nutno vytvořit podle § 8 až 10 nebo § 13 odst. 2 písm. a),

b) v dalších případech určených touto vyhláškou nebo rozhodnutím cenového úřadu.

b) k zabránění negativnímu vlivu ceny nového výrobního prostředku na náklady odběratelů podle § 20,

(1) Návrh ceny nového výrobku vytvořené některým ze způsobů tvorby cen kromě způsobu podle § 16 a 17 může být dále upraven ke zvýraznění podmínek realizace, a to

c) ke zvýhodnění nebo znevýhodnění ceny výrobku podle § 21.

a) k docílení potřebné relace ceny nového výrobku k cenám výrobků zaměnitelných podle § 19,

a) nelze jednotnou cenou zajistit její žádoucí působení na dodavatele i odběratele,

b) je zájem na jednostranném působení podmínek realizace buď u dodavatele, nebo u odběratele.

(2) Cenové úřady mohou stanovit rozdílné ceny téhož výrobku pro dodavatele a odběratele (dvojí ceny), popřípadě pro některé dodavatele nebo odběratele v případech, kdy

(3) Úprava velkoobchodní ceny podle odstavce 1 písm. a) a b), popřípadě podle odstavce 2 se při tvorbě cen podle § 12, § 13 odst. 2 písm. b), § 14 a 15 promítne současně jako zvýšení (snížení) kalkulovaného zisku. V případech cenového zvýhodnění nebo znevýhodnění podle odstavce 1 písm. c), popřípadě podle odstavce 2 se tato úprava promítne buď jako přirážka nebo srážka k základní velkoobchodní ceně, nebo jako její zvýšení nebo snížení (zvýhodněná a znevýhodněná cena). Základní cenou, kterou je nutno stanovit před zahájením dodávek, je cena bez cenového zvýhodnění nebo znevýhodnění. Úprava maloobchodní ceny, pokud není v relativně stejné výši promítnuta do velkoobchodních cen, se vždy promítá jako cenový rozdíl. Velkoobchodní cenu i maloobchodní cenu lze při uplatnění podmínek realizace upravit jen podle jediného, a to stejného důvodu uvedeného v odstavci 1.

(4) Ceny upravené podle odstavce 1 nebo 2 mění při změně podmínek realizace cenové úřady na návrh dodavatele nebo odběratele, popřípadě organizace pověřené prováděním těchto změn. Návrhy změn maloobchodních cen upravených podle odstavce 1 písm. a) předkládají cenovým úřadům ústřední orgány nebo národní výbory.

(5) Možnosti navrhovat popřípadě provádět úpravy cen podle podmínek realizace nesmějí organizace zneužívat jednostranně ke zvýšení cen.

a) dosažení souladu působení cen s plánovaným vývojem hmotných proporcí základních surovin a materiálů, potřebou jejich vzájemné zaměnitelnosti a částečné nebo plné náhrady dovozu tuzemskou výrobou,

b) podpory společenských záměrů v politicko-výchovných, zdravotních, kulturních a dalších oblastech společenského a sociálního rozvoje,

c) vytvoření zájmu dodavatele i odběratele na urychlení vědeckotechnického rozvoje a na rozšiřování vnitřní i mezinárodní specializace a kooperace umožňující relativní snížení ceny,

(1) Zpracovatel návrhu velkoobchodní ceny vytvořené podle § 8 až 15, zpracovatel návrhu maloobchodní ceny a orgány a organizace, s nimiž se návrhy cen projednávají, mohou k docílení potřebné cenové relace nového výrobku k cenám výrobků již dodávaných navrhnout zvýšení nebo snížení za účelem

d) účinnějšího využití cen spotřebních výrobků k vytváření souladu zdrojů a potřeb a pro obměnu výrobků v žádoucí struktuře a cenových polohách, jakosti a provedení, s výjimkou výrobků představujících základní životní potřeby.

(2) Pomocí cenových relací se přímo tvoří cena nového výrobku, který vzniká jako vedlejší produkt technologického postupu výroby jiného výrobku (tzv. sdružená výroba), nebo kdy při uplatnění rozdílných technologií nebo různých surovin a materiálů vzniká stejný výrobek.

c) byl v rozporu s opatřeními cenových úřadů ke zdokonalení tvorby cen nových výrobků, zejména s působením aktualizace kalkulačních sazeb na výši a změnu relací cen nových výrobků.

(3) Postup podle odstavce 1 nelze v oblasti velkoobchodních cen uplatnit, jestliže by

a) zvýšil cenu vytvořenou podle § 8 až 11,

b) zhoršil rozdílový ukazatel vývozu nového výrobku proti porovnatelnému výrobku nebo proti průměrnému rozdílovému ukazateli vývozu oboru v organizaci, je-li tento vyšší,

(4) V případech, kdy cena nového výrobku by působila negativně na výrobu z důvodu relativně vysoké ceny porovnatelného výrobku, je nutné k dosažení potřebné relace ceny navrhnout změnu ceny porovnatelného výrobku.

(1) Velkoobchodní cena nového výrobního prostředku musí být stanovena tak, aby umožňovala snížení nákladů u odběratelů s výjimkou případů zdůvodněných odpovídajícími mimoekonomickými účinky nového výrobku, jako je zvýšení bezpečnosti práce, odstranění namáhavé práce a zlepšení pracovního a životního prostředí. Způsob propočtu a rozsah jeho povinného uplatnění je stanoven rozhodnutím cenových úřadů.¹⁰)

(2) K propočtu vlivu použití nového výrobního prostředku na náklady odběratele je odběratel povinen poskytnout na požadavek dodavatele potřebné podklady do 30 dnů, nedohodnou-li organizace delší termín, a vyjádřit se k propočtu předkládanému dodavatelem s návrhem ceny. K cenovému řízení může odběratel předložit vlastní propočet.

(3) Organizace smí v rozsahu své působnosti stanovit cenu jen ve výši, která odpovídá podmínkám uvedeným v odstavci 1. Nesouhlasí-li odběratel s propočtem dodavatele, předkládá dodavatel cenovému orgánu s návrhem ceny i zápis o projednání rozdílných stanovisek dodavatele a odběratele včetně jejich zdůvodnění.

(1) Cenové zvýhodnění se uplatňuje tak, aby bylo dosaženo vzájemně výhodné ceny pro dodavatele i odběratele, umožňující dodavateli dosáhnout vyšší zisk než je zisk vyplývající ze způsobů tvorby cen podle § 8 až 15 a odběrateli snížit náklady nebo jinak efektivněji uspokojit potřeby. Cenové znevýhodnění se využívá k ekonomickému znevýhodnění výroby společensky nežádoucích výrobků, k omezení výroby nebo spotřeby některých výrobků, k doprodeji těžko prodejných výrobků, popřípadě ke zvýšení cen jen pro odběratele.

(2) Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění zajišťuje diferenciaci cen výrobků podle jejich technickoekonomické úrovně, jakosti a efektivnosti. Cenového zvýhodnění se dále využívá zejména k podpoře výroby módních novinek, výrobků luxusního provedení, výrobků mimořádné kvality, výrobků nahrazujících dosud výlučný dovoz a výrobků se sníženou energetickou náročností.

(3) Uplatňování cenového zvýhodnění nesmí být v rozporu se zabezpečováním výroby a prodeje výrobků nižších cenových poloh a se zlepšováním vztahu vnitřních cen k cenám zahraničním. Cenové zvýhodnění může být vázáno na dodržení dalších podmínek, zejména na zajištění potřebného rozsahu dodávek dosavadních výrobků,¹⁴) výrobků standardního provedení, jakosti a technické úrovně.

b) výrobky, které nebyly dodány v době platnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do nejnižšího stupně jakosti¹⁶) nebo v době, kdy jsou technicky zastaralé.

(4) Dodatkový odvod místo cenového znevýhodnění¹⁵) provádí výrobní organizace bez zvláštního rozhodnutí cenového orgánu vždy, jde-li o

a) spotřební výrobky zařazené do nejnižšího stupně jakosti,¹⁶) pokud mají stanovenou maloobchodní cenu a jsou dodávány též do tržních fondů, dále krmné směsi a krmné bílkovinné koncentráty označené podle zvláštních předpisů za krmivo se sníženou jakostí,

(5) Dodatkový odvod jako cenové znevýhodnění finálních tuzemských a dovážených výrobků nezajištěných náhradními díly, popřípadě servisními službami,¹⁷) ukládá cenový úřad a dodatkové odvody místo cenového znevýhodnění v případech neuvedených v odstavci 4 ukládá cenový úřad nebo národní výbor.

d) na výrobky spotřebovávané uvnitř organizace,

a) u dovážených výrobků, kromě výrobků osvědčených jako módní novinka nebo výrobky luxusního provedení, výrobků mimořádné kvality a výrobků zařazených do doprodeje,

b) u výrobků, na které jsou poskytovány dotace k velkoobchodním cenám ze státního rozpočtu, kromě cenového znevýhodnění potravinářských výrobků a výrobků označených za krmivo se sníženou jakostí,

c) na objem vyvážených výrobků,

e) u výrobků, jejichž ceny jsou tvořeny podle § 16 a 17,

f) u dílů a náhradních dílů.

(6) Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění podle odstavce 2 se neuplatňuje

(7) Podmínky pro uplatňování cenového zvýhodnění a znevýhodnění, způsob určení jejich výše, doba platnosti a působnost orgánů a organizací je stanovena rozhodnutím cenových úřadů.¹⁸)

c) k cenovému zvýhodnění a znevýhodnění s výjimkou maloobchodních cen,

a) k ocenění výkonů organizací vnitřního a zahraničního obchodu a organizací poskytujících obstaravatelské služby občanům, a to jako obchodní přirážky nebo srážky (obchodní rozpětí); dále k ocenění výkonů odbytových, zásobovacích, nákupních a výkupních organizací, a to jako odbytové přirážky nebo srážky (odbytové rozpětí),

b) k ocenění odchylek od podstatných podmínek výrobku, za nichž byla cena stanovena,

d) ke zjednodušení způsobu tvorby cen, ke snížení počtu cen a k účelnějšímu uspořádání ceníků.

b) při stanovení přirážky nebo srážky za nové výkony jejich převzetím pro porovnatelné nebo totožné výkony nebo porovnáním s již stanovenými přirážkami nebo srážkami zdůvodněnými cenovou kalkulací, jestliže se nové výkony výrazněji liší od porovnatelných.

a) při stanovení přirážek nebo srážek pro nové organizace nebo při jejich změně pomocí cenové kalkulace obchodní nebo odbytové činnosti celé organizace, přičemž se diferencují podle nutných nákladů na odchylné výkony,

(1) Obchodní přirážky nebo srážky organizací vnitřního a zahraničního obchodu a odbytové přirážky nebo srážky, které se uplatňují jako absolutní částka nebo procentní sazba k určené základně, se tvoří

a) se kromě plánovaných nákladů na oběh určeného období kalkuluje stanovený normativ obchodního rizika,

b) stanovený zisk se rozvrhuje v poměru k nákladům na oběh,

c) při určení hodnoty prodeje (odbytu) se vychází z nejvyššího objemu ročního prodeje (odbytu) předpokládaného v následujících třech letech nebo z období stanoveného Federálním cenovým úřadem při provádění jejich změn.

(2) V cenové kalkulaci obchodní a odbytové přirážky a srážky

(3) Obchodní srážky organizací vnitřního obchodu jsou složkou maloobchodních cen a člení se zpravidla na část velkoobchodní a maloobchodní úměrně nákladům, obchodnímu riziku a zisku, připadajícím na velkoobchodní a maloobchodní činnost. Základnou procentních sazeb jsou maloobchodní ceny a v případě absolutních částek měrné jednotky výrobků.

(4) Obchodní přirážky a srážky organizací zahraničního obchodu jsou složkou kupních cen. Základnou procentních sazeb je cena franko čs. hranice přepočtená na Kčs. U dovozů a vývozů na zahraniční úvěr delší než jeden rok, u kterých je v tuzemsku sjednána promptní platba, snižuje se základ pro výpočet obchodní přirážky nebo srážky o částku vnitřního úroku ve výši zahrnuté v ceně franko čs. hranice. První tuzemské odběratelské organizaci lze fakturovat jen jednu obchodní přirážku.

(5) Jako obchodní přirážky připočítávané k maloobchodním cenám obstarávaných výrobků se uplatňují ceny obstaravatelských služeb pro občany. Cenu výkonu za obstaravatelskou činnost poskytovanou organizacemi jiným organizacím podle smluv o obstarání záležitostí lze stanovit také procentní sazbou z velkoobchodních cen.

(6) Odbytová přirážka odbytové, zásobovací, nákupní, výkupní organizace nebo jiné organizace, které byla taková činnost zvlášť povolena¹⁹) (dále jen „odbytová organizace“), se připočítává k velkoobchodním nebo nákupním cenám výrobků, které jsou předmětem jejich výkonů. Uhrazuje náklady spojené s těmito výkony, které nejsou zahrnuty ve velkoobchodních cenách výrobků. Podstatné podmínky výkonů odbytových organizací se musí lišit od podmínek, které je povinen plnit výrobce podle podmínek vymezených při stanovení velkoobchodní ceny výrobku. Pokud jsou náklady na tyto výkony zahrnuty ve velkoobchodních cenách nebo nákupních cenách výrobků, dodávají organizace nově pověřené odbytovou činností za tyto ceny a pro její výkony se stanoví odbytová srážka, která se poskytuje z velkoobchodní (nákupní) ceny.

d) okamžitá dodávka, jíž se rozumí splnění skladové dodávky bez dodržení objednací lhůty podle technicky jasné objednávky na žádost odběratele nejdéle do tří dnů od doručení objednávky.

a) traťová dodávka, za níž se považuje dodávka uskutečňovaná výrobcem, popřípadě organizací zahraničního obchodu konečnému odběrateli z příkazu odbytové organizace a na její účet; za traťovou se považuje i dodávka prostřednictvím skladu odbytové organizace, zřízeného u odběratele této dodávky,

b) skladová dodávka, za níž se považuje dodávka z vlastního skladu nebo ze skladu užívaného na základě smlouvy,²⁰) jsou-li při ní poskytovány stejné služby jako při dodávkách z vlastních skladů, a to ve lhůtách stanovených zvláštním předpisem nebo smlouvou,

c) pohotová dodávka, jíž se rozumí splnění skladové dodávky bez dodržení objednací lhůty podle technicky jasné objednávky na žádost odběratele do šesti týdnů od jejího doručení, není-li stanovena stejná nebo kratší dodací lhůta, nebo jestliže jsou v objednávce požadovány postupné dodávky, pokud je první dodávka splněna do šesti týdnů od doručení a ostatní dodávky jsou plněny v termínech určených v objednávce,

(7) Odbytové přirážky se stanoví v odlišné výši pro způsoby dodávek vymezené pro účely této vyhlášky jako

(8) Odběrateli výrobku dodávaného odbytovou organizací lze fakturovat jen jednu odbytovou přirážku, a to přirážku dodávající odbytové organizace.

(9) Odbytové organizace mohou se souhlasem cenového úřadu dodávat výrobky za velkoobchodní cenu s připočtením odbytové přirážky, přičemž mohou stanoveným způsobem velkoobchodní ceny průměrovat, popřípadě jinak upravovat.

(1) Při dohodnuté odchylce od podstatných podmínek výrobku, za nichž cena byla stanovena, může být tato cena zvýšena nebo musí být snížena přiměřeně ke zvýšeným nebo sníženým nákladům, které odchylka vyvolává u dodavatele nebo odběratele. Přirážka k ceně nebo srážka z ceny se uplatní zejména, jde-li o odchylku časově přechodnou nebo pro jednotlivého odběratele.

c) podle nákladů prokazatelně vynaložených odběratelem, jde-li o srážku za odchylku způsobenou dodavatelem, která zhoršuje užitné vlastnosti výrobku, a jsou-li tyto vícenáklady vyšší než srážka vytvořená podle písmena a) nebo b). Tento výpočet se použije i v případě, kdy jako způsob vypořádání vady plnění se uplatní sleva z ceny²¹) a dodavatel s odběratelem (občanem) se o tom dohodnou nebo příslušný orgán tak stanoví.

b) pomocí cenové kalkulace, jejíž odůvodněnost se prokazuje porovnáním s již stanovenými obdobnými přirážkami v technologicky příbuzných skupinách nebo oborech, nelze-li použít způsob uvedený pod písmenem a),

(2) Přirážka nebo srážka za odchylku od podstatných podmínek se tvoří

a) způsobem tvorby cen platným pro příslušný výrobek,

(3) Za kratší dodací nebo objednací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat přirážku, jestliže jde o zkrácení lhůty uvedené v právních předpisech, zejména v základních podmínkách dodávek, v cenících nebo v rozhodnutích ústředních orgánů. Celkové úpravy dosud platných dodacích (objednacích) lhůt výrobků, pokud by znamenaly zvýšení cen, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí cenového úřadu. Návrhy na obecné zavedení přirážky za kratší dodací (objednací) lhůty v jednotlivých oborech lze předkládat cenovému úřadu jen současně s návrhem srážek za delší dodací (objednací) lhůty.

(4) Přirážku za delší záruční dobu než je stanovena zvláštními předpisy lze k ceně připočítat jen v případech, kdy k prodloužení dochází na žádost odběratele a pokud nejde o prodloužení záruční doby podle § 5 odst. 3.

(5) Přirážku za menší než minimální expediční nebo objednací množství a přirážku za menší než minimální výrobní množství lze uplatňovat jen v rozsahu a výši, jak je stanoveno v ceníku nebo v cenovém rozhodnutí. Uplatnění přirážky za menší než minimální výrobní množství je dále podmíněno tím, že minimálního výrobního množství nemůže být v příslušných objednacích nebo dodacích lhůtách dosaženo ani spojením objednávek všech odběratelů. Návrh na rozšíření přirážek za menší než minimální výrobní množství pro obory (skupiny) výrobků, kde dosud nejsou stanoveny, lze předkládat cenovému úřadu jen současně s návrhem srážek za vyšší než obvyklé výrobní množství.

c) vůči odběrateli, který zvýší své roční objednávané množství tak, že umožní výrobci zvýšení celkového dosavadního ročního množství výroby alespoň na dvojnásobek; tato srážka se neuplatní v prvých dvou létech opakované výroby nového výrobku a v případech, kdy jde o jednorázové neopakovatelné zvýšení požadavku odběratele.

b) pokud byla cena stanovena pro výrobu jednoho kusu (dávky, várky) a dochází k výrobě ve větším počtu, nebo

a) jde-li o výrobek, jehož výroba byla soustředěna v důsledku vnitřní nebo mezinárodní specializace, nebo

(6) Srážku za vyšší než obvyklé množství výrobní organizace uplatní, popřípadě stanoví nebo navrhne nižší velkoobchodní cenu v případech podle písmen a) a b),

(7) Jestliže odběratel zajistí na svůj náklad odvoz výrobků ze závodu (skladu) dodavatele, přičemž náklady dopravy jsou zahrnuty v ceně, je dodavatel povinen poskytnout srážku z velkoobchodní ceny (odbytové přirážky), a to i v případě, kdy závod (sklad) dodavatele a odběratele jsou v jednom místě. Výše srážky se určí jako rozdíl mezi velkoobchodní cenou bez nákladů dopravy a velkoobchodní cenou včetně těchto nákladů, a pokud nejsou ceny takto stanoveny, určí se způsobem uvedeným v příslušném ceníku nebo v rozhodnutí cenového úřadu; jestliže nelze použít ani tento způsob, určí se ve výši průměrných dopravních nákladů zahrnutých do cen příslušné skupiny výrobků nebo do odbytové přirážky.

(8) Omezující podmínky pro uplatnění přirážek uvedené v odstavci 3 a 5 se netýkají dodávek pro výzkumné a vývojové organizace a dodávek pro řešení úkolů vědeckotechnického rozvoje u ostatních organizací.

(9) Na základě rozhodnutí cenového úřadu, popřípadě národního výboru může být místo srážky za odchylky od podstatných podmínek uplatněn ve stejné výši dodatkový odvod.²²)

b) z maloobchodní ceny, pokud možnost poskytnutí slevy nevyplývá ze zvláštních předpisů nebo z rozhodnutí cenových úřadů.¹³)

(1) K zabezpečení plynulého odbytu výrobku nebo na základě zdůvodněných požadavků odběratele může dodavatel poskytnout slevu ze stanovené ceny. Podle podmínek jednotlivých případů se sleva týká buď všech, nebo jen některých odběratelů. Slevu nelze poskytnout

a) z ceny výrobku, jehož výroba a rozdělení je v běžném roce stanovena závaznou bilancí prováděcího státního plánu rozvoje národního hospodářství,

(2) Výše slevy musí být vyznačena ve faktuře.

(3) Poskytnutí slevy se z hlediska vlivu cen na ukazatele plánu neposuzuje jako změna ceny, ani nezakládá nárok na zvýšení dotací ze státního rozpočtu k ceně.

(4) Ustanovení odstavce 1 se netýká slev podle jiných předpisů.²³)