ZVLÁŠTNOSTI TVORBY CEN V NĚKTERÝCH OBLASTECH

(1) Kupní ceny se používají jako běžné kupní ceny nebo v případech stanovených Federálním cenovým úřadem jako dohodnuté kupní ceny. Při jejich tvorbě se vychází z příslušného oborového kalkulačního vzorce. U běžné kupní ceny je základem operativní kalkulace, u dohodnuté kupní ceny propočtová kalkulace.²⁴)

(2) Běžná kupní cena zahrnuje skutečně dosaženou zahraniční cenu v obchodní paritě,²⁵) kalkulovanou výši přímých obchodních nákladů zahraničních a stanovenou obchodní přirážku nebo srážku.

(3) V případě, kdy do doby fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací nelze stanovit běžnou kupní cenu, stanoví dodavatelská organizace prozatímní kupní cenu podle § 3 odst. 2 písm. a). Prozatímní kupní cena se uplatní ve výši limitu kupní ceny, pokud není stanoven, podle průměru dosahovaných kupních cen v běžném období a nelze-li, v předpokládané výši kupních cen. Organizace mohou též písemně dohodnout používání prozatímní kupní ceny u opakovaných dodávek a období, za které organizace zahraničního obchodu vypořádá rozdíly mezi prozatímní a běžnou kupní cenou. Platnost prozatímní kupní ceny nesmí přesáhnout kalendářní rok nejde-li o dodávku na sklad organizace zahraničního obchodu nebo o splnění dodávky uskladněním.²⁶)

(4) Do kalkulace běžné kupní ceny se zahrnují náklady jen ve výši odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávky. Organizace zahraničního obchodu předloží na žádost tuzemského dodavatele nebo odběratele kalkulaci běžné kupní ceny a doloží ji podklady k položkám do těchto kalkulací zahrnutým. Tuzemská výrobní organizace předloží na žádost organizace zahraničního obchodu požadovanou kalkulaci vyváženého výrobku.

(5) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs v operativní i propočtové kalkulaci se používají přepočítací poměry platné k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se pro přepočet zahraničních cen v obchodní paritě použijí přepočítací poměry platné ku dni plnění mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou organizací.

(6) Přímé obchodní náklady zahraniční se přepočítávají na Kčs podle přepočítacích poměrů platných k datu jejich kalkulace a v této výši se také fakturují s výjimkou případů, kdy se jejich přepočet pro fakturaci provádí stejným způsobem jako přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě, tj. kdy

(7) Tuzemská dodavatelská nebo odběratelská organizace může vůči organizaci zahraničního obchodu písemně uplatnit před sjednáním zahraniční ceny v obchodní paritě minimální nebo maximální limit běžné kupní ceny, za který bude výrobek vyvezen nebo dovezen, nebo uplatnit tyto limity jako průměrné kupní ceny na určité období. Současně musí písemně určit postup pro případ, kdy limit nebude dodržen.

(8) Organizace zahraničního obchodu a výrobní organizace jsou povinny u vývozů realizovaných na zahraniční úvěr delší jednoho roku odečítat z ceny franko čs. hranice částku úroků do ní zahrnutých, vést evidenci cen franko čs. hranice a provádět propočty rozdílového ukazatele vývozu²⁷) včetně i bez těchto úroků. Odpočet úroků se provádí bez ohledu na to, zda jsou uvedeny samostatně nebo zahrnuty plně nebo zčásti přímo v zahraniční ceně.

(1) Velkoobchodní ceny výrobků z dovozu se tvoří

(2) Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní, popřípadě obchodní ceny.

(3) Jestliže podle návrhu výrobní organizace se má plně nebo částečně nahradit tuzemský opakovaně dodávaný výrobek určený pro výrobní spotřebu dováženým výrobkem s vyšší velkoobchodní cenou, je tato organizace povinna před omezením nebo zastavením výroby tuzemských výrobků předložit cenovému úřadu návrh cenového řešení projednaný s hlavními odběrateli. Návrh musí obsahovat vyčíslení vlivu vyšší kupní a velkoobchodní ceny na hlavní odběratele, jejich stanoviska k důsledkům na navazující výrobu a důvody zastavení nebo omezení dodávek tuzemských výrobků. Návrh se předkládá v jednom vyhotovení též nadřízenému ústřednímu orgánu. Nadřízený ústřední orgán předloží cenovému úřadu stanovisko ke způsobu řešení včetně výsledků projednání i s ústředními orgány hlavních odběratelů, který může stanovit velkoobchodní cenu odlišně od ustanovení odstavce 1 písm. c).

(4) Jestliže výrobní organizace nedodrží postup uvedený v odstavci 3, smí při své dodávce dováženého výrobku fakturovat jen cenu odpovídající ceně tuzemského výrobku. Tento postup platí i pro jinou organizaci patřící do téže výrobní hospodářské jednotky jako výrobní organizace.

(5) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahují na

(1) Ceny stavebních a montážních prací, pokud se tvoří pomocí cenové kalkulace,²⁹) vycházejí z podmínek reprezentující technologie, mechanizace a organizace práce, alespoň však z průměrně dosažitelných podmínek výroby. Uplatnění jiné než reprezentující technologie, mechanizace nebo organizace práce dodavatelem nebo na základě požadavku odběratele přijatého dodavatelem, není důvodem pro stanovení nové ceny, jestliže podstatné kvalitativní podmínky výkonu se nemění; zvláštní případy, kdy zvýšené náklady, vzniklé v důsledku požadavku odběratele na uplatnění určité technologie, mechanizace nebo organizace práce, lze promítnout do ceny, jsou stanoveny v rozhodnutí Federálního cenového úřadu.²⁹)

(2) Ceny stavebních a montážních prací jsou jednotné pro všechny organizace a dodavatelsko-odběratelské vztahy s výjimkou případů, kdy platí jako ceny nejvýše přípustné.³⁰)

(3) Cena nové práce, u níž se nepředpokládá, že bude opakovaně prováděna, se tvoří na rozdíl od ustanovení odstavce 1 na základě individuálních podmínek dodavatele a stanoví se jako cena přechodně platná. Tato cena platí jen pro dodavatele, který ji stanovil, a pro provozní soubor nebo stavební objekt, v jehož rozpočtu byla uplatněna, nebo pro jiné jednorázové provedení práce. Při opakování této práce se postupuje podle odstavce 4.

(4) Cena nové práce, u níž se předpokládá její opakované provádění na dalších stavebních objektech nebo provozních souborech nebo v dalších případech, se tvoří způsoby podle § 11 až 14 u porovnatelných prací, podle § 15 u neporovnatelných a podle § 9 u výlučně vyvážených prací. Při sestavení cenové kalkulace se postupuje podle odstavce 1.

(5) K cenám stavebních a montážních prací se ve stanovených případech²⁹)^a31) připočítávají přirážky za vedlejší, popřípadě doplňkové rozpočtové náklady vyjadřující konkrétní podmínky dané místem, časem a zvláštním určením stavby a odchylné podmínky jednotlivých druhů prací.

(6) Dodavatelé jsou povinni vést průběžnou evidenci objemu výkonů oceňovaných způsobem uvedeným pro zvláštní případy v odstavci 1 nebo způsobem podle odstavce 3.

(1) Souhrnné ceny se uplatňují pro

(2) Skupinové ceny se uplatňují pro

(3) Souhrnné a skupinové ceny nezahrnují vedlejší a doplňkové rozpočtové náklady. Způsob tvorby souhrnných a skupinových cen je stanoven rozhodnutím cenových úřadů.³³)

(1) Za nestandardní se pro účely této vyhlášky považuje výrobek vyrobený jednorázově jako jeden kus nebo ve větším počtu pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, u něhož se nepředpokládá, že bude v budoucnu ve stejném provedení vyráběn, a jehož celková doba opakovaných dodávek nepřesáhne 12 měsíců. U dodávek pro stavby platí dále podmínka, že jde o dodávku jen pro jeden provozní soubor nebo stavební objekt.

(2) Pro vymezení podstatných podmínek nestandardního výrobku se vychází z technických údajů požadovaných odběratelem (investorem, generálním projektantem nebo vyšším dodavatelem) a dohodnutých s dodavatelem. U nestandardních strojů a zařízení jde zejména o

(3) Velkoobchodní cena se stanoví

(4) Velkoobchodní cena se tvoří

(1) Tarif (ceník) tvoří souhrn sazeb (cen) a podmínek jejich použití diferencovaných podle toho, k jakému účelu a jakým způsobem se výkon poskytuje.

(2) Sazby v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku příslušného oboru dopravy a spojů a s přihlédnutím k relacím sazeb odpovídajícím plánovaným záměrům i rozvoji dopravní a spojové soustavy.

(3) Dopravní sazby stanovené pro železniční, silniční a leteckou přepravu, pro městskou hromadnou dopravu a kontejnerový přepravní systém jsou jednotné na celém území ČSSR. Dopravní sazby pro říční dopravu, potrubní dopravu, pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví především podle podmínek jednotlivých dopravců.

(4) Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, kde sazby mají povahu cen maloobchodních. V nákladní dopravě je cenou za přepravu zásilek přepravné, které zahrnuje dovozné a všechny stanovené poplatky za úkony vyplývající z plnění přepravní smlouvy. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné. Přepravné, jízdné a dovozné vypočítané podle dopravních tarifů je cenou platnou pro organizace i občany.

(5) Sazby za služby spojů jsou jednotné na celém území ČSSR a pro všechny uživatele.

(1) Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů družstevních organizací hospodařících v přírodních podmínkách, v nichž se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících družstevních organizací.

(2) Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě

(3) Nákupní ceny vytvořené podle odstavce 2 se na základě rozhodnutí cenových úřadů uplatňují jako nejvýše přípustné pro výrobky dodávané jejich výrobci nad smlouvu nebo mimo smlouvu, přičemž u rozhodujících výrobků se uplatňují nejnižší ceny.

(4) K podpoře splnění úkolů státního plánu v množství, struktuře, jakosti a časovosti výroby a nákupu se využívá dočasně platných příplatků a prémií.

(1) Rostlinné a živočišné výrobky z vlastní drobné zemědělské výroby, pěstitelské nebo chovatelské činnosti občanů a po domácku vyráběné nebo zpracované výrobky, předměty získané občany sběrem, zejména druhotné suroviny a lesní plody, nakupují oprávněné organizace za nákupní ceny stanovené cenovým úřadem nebo národním výborem, pokud je podle zvláštního předpisu⁶) nenakupují za ceny sjednané dohodou dodavatele s odběratelem.

(2) Při stanovení nákupní ceny se přihlíží k výši velkoobchodní ceny platné pro stejný nebo porovnatelný výrobek vyráběný organizacemi. Pokud organizaci náleží za nákupní činnost odbytová přirážka, stanoví se nákupní cena snížená o tuto odbytovou přirážku. Maloobchodní cena výrobku určeného pro další prodej prostřednictvím organizace se stanoví přímým propojením na základě nákupní ceny, maloobchodní cena pro přímý prodej mezi občany cenovým porovnáním.

(3) Výrobky uvedené v odstavci 1, které lze podle zvláštních předpisů prodávat bez povolení,³⁴) se občanům prodávají za dohodnuté ceny,³⁵) jejichž maximální výši však může stanovit cenový orgán.³⁶) Maloobchodní ceny pro prodej prostřednictvím organizací a pro výrobky, které občané mohou podle zvláštních předpisů prodávat přímo občanům na základě povolení,³⁴) stanoví cenový orgán.

(1) Maloobchodní ceny zahrnují tyto složky:

(2) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků se tvoří

(3) Maloobchodní ceny dovážených výrobků se tvoří

(4) Použití způsobu tvorby podle odstavce 3 stanoví Federální cenový úřad zvláštním rozhodnutím.³⁹) Maloobchodní cena stanovená při prvním dovozu platí i pro opakovaně dovážené výrobky, pokud cenový úřad nerozhodne o její změně.

(5) Maloobchodní cena vytvořená podle odstavců 2 a 3 může být upravena podle § 19 o další cenový rozdíl. Pověřená generální ředitelství nebo organizace jej mohou zahrnout do maloobchodní ceny jen se souhlasem cenového úřadu, národní výbor může bez souhlasu cenového úřadu upravit maloobchodní cenu jen o kladný cenový rozdíl.

(6) Pro tvorbu maloobchodních cen je možné vymezit širší skupinu výrobků než pro tvorbu velkoobchodních cen nebo použít jiného porovnatelného výrobku, jestliže porovnatelný výrobek použitý pro tvorbu velkoobchodní ceny nemá stanovenou maloobchodní cenu.

(1) Vymezení nového výrobku, jednotnost cen a způsob cenového porovnání se posuzuje podle podmínek výroby a realizace výrobků dodávaných organizacemi se sídlem na území národního výboru, do jehož působnosti stanovení cen přísluší, nejde-li o výrobky, u nichž cenové úřady rozhodly o jednotnosti cen. Jednotnost cen mohou stanovit cenové úřady

(2) Pro nový opakovaně poskytovaný výkon, u něhož má být uplatněna jednotnost cen podle odstavce 1 písm. a) nebo b), národní výbor smí v případě potřeby stanovit v okruhu své působnosti přechodně platnou cenu, a to zpravidla na dobu šesti měsíců. O jejím stanovení informuje cenový úřad. Přechodně platnou cenu nelze uplatnit, jestliže se cena tvoří podle § 11 až 13.

(1) Cena služby nebo opravy se tvoří

(2) Samostatně mohou být k ceně připočítávány některé další náklady, např. cestovné při pracích prováděných mimo sídlo provozovny, pokud nejsou v ceně zahrnuty.

(3) Jednicí, pro níž se cena tvoří, může být

(4) Za podstatnou podmínku u služeb se považuje také odstupňování provozoven podle cenových tříd a provádění oprav a služeb ve zkrácených dodacích lhůtách a v době pracovního klidu. Podmínkou pro uplatňování přirážky za zkrácenou dodací lhůtu je provádění opravy nebo služby ve stanovené lhůtě za nezvýšenou cenu. Dodací lhůty stanoví pro organizace ve své působnosti národní výbor nebo ústřední orgán. Při nedodržení stanovené lhůty je organizace povinna poskytnout slevu.

(5) Cenové úřady určí, které ceny oprav a služeb se uplatňují jako nejvýše přípustné.³⁰) V rámci těchto cen může cenový úřad, národní výbor, popřípadě pověřená organizace podle individuálních nebo sezónních podmínek, stanovit ceny nižší.

(6) Jestliže nelze při převzetí výrobku do opravy nebo při sjednání služby určit její cenu, určí odhadem dodavatel předběžnou cenu. Předběžná cena se při dodávkách organizacím neuplatňuje, jestliže oprava nebo služba se provede bezodkladně po obdržení požadavku nebo se provádí mimo provozovnu dodavatele nebo jestliže odběratelská organizace písemně uvede, že předběžnou cenu nevyžaduje a povinnost uplatnit předběžnou cenu není stanovena jiným právním předpisem.⁴⁰)

(1) Díly pro cenové účely jsou výrobky označené v jednotné klasifikaci průmyslových oborů jako díly (zpravidla ve skupině 9 a 0, popřípadě 8), dále výrobky oboru 440, 441, 442, 455 a 532, popřípadě výrobky dalších oborů, které cenový úřad v dohodě s Federálním statistickým úřadem za díly určí. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí ve smlouvě a ve faktuře. Toto určení se nemusí uvádět při dodávkách opravárenským, odbytovým a obchodním organizacím, kdy se všechny díly posuzují jako díly pro náhradní spotřebu. Cenový úřad může pro cenové účely stanovit další podmínky určení výrobku pro náhradní spotřebu (dále jen „náhradní díl“).

(2) U stejných dílů, v závislosti na jejich určení pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny.

(3) Velkoobchodní cena náhradního dílu i dílu pro výrobní spotřebu se tvoří, pokud není stanoven závazný způsob, z cenové kalkulace, v níž se přímé náklady uvádějí ve výši podle operativní kalkulace dílu a nepřímé náklady se kalkulují sazbami stanovenými pro příslušný obor (skupinu) a organizaci; stejným způsobem se kalkuluje zisk do cen dílů pro výrobní spotřebu. U náhradního dílu se kalkuluje zisk sazbou ve výši

(4) Nižší sazbu zisku, než uvedenou v odstavci 3 písm. a) až c), může stanovit generální ředitelství buď pro dodávky v rámci výrobní (obchodní) hospodářské jednotky nebo na celkové dodávky. Stejný postup může po projednání s cenovým úřadem uplatnit ústřední odvětvový orgán buď na dodávky uvnitř resortu nebo na celkové dodávky.

(5) Pokud by uplatněním způsobu tvorby cen podle odstavce 3 vycházela cena náhradního dílu nižší než cena dílu pro výrobní spotřebu, platí i pro náhradní díl cena dílu pro výrobní spotřebu.

(6) Organizace, která nepatří do výrobní (obchodní) hospodářské jednotky, v níž se vyráběl nebo vyrábí finální výrobek, pro který je náhradní díl určen, a která nevyráběla tento díl ani pro kompletaci finálního výrobku, může při zahájení výroby náhradního dílu stanovit jeho velkoobchodní cenu podle odstavce 3, a to i v jiné výši než je platná cena.

(1) Pro výkony vědy a technického rozvoje (dále jen „vědeckotechnické práce“), s výjimkou úkolů plánu základního výzkumu sestavovaného Československou akademií věd, prováděné socialistickými organizacemi, se stanoví předběžné ceny. Předběžná cena se projednává s odběratelem (zadavatelem, realizátorem) a stanoví se současně s rozhodnutím o zařazení úkolu do plánu rozvoje vědy a techniky nebo s příkazem nadřízeného orgánu a v ostatních případech současně s uzavřením smlouvy. Při stanovení předběžné ceny je nutno dohodnout postup jejího zpřesňování.

(2) Předběžnou cenu tvoří dodavatel (řešitel) individuální kalkulací sestavenou

(3) Předběžná cena se nepoužije u vědeckotechnické práce s cenou do 250 tisíc Kčs, jestliže cenu lze stanovit s dostatečnou přesností a jestliže odběratel s tím souhlasí.

(4) Předběžná cena se zpřesňuje podle skutečných nákladů již provedené části vědeckotechnické práce způsobem uvedeným v odstavci 8 a podle zpřesněného odhadu nákladů na zbývající část této práce, a to před začátkem ucelené etapy nebo k začátku roku u dlouhodobějších úkolů. Poslední zpřesněná cena je cenou, která se použije pro fakturaci. Zpřesnění ceny je nutno projednat stejným způsobem jako předběžnou cenu.

(5) Do cen vědeckotechnických prací lze na základě dohody dodavatele s odběratelem zahrnout ekonomické přínosy, které v důsledku řešení úkolu vzniknou u odběratele. Ekonomickými přínosy se rozumí přírůstek zisku dosažený zejména snížením materiálových a mzdových nákladů v důsledku realizace vyřešeného úkolu propočtený na období 12 měsíců objemu výroby nového výrobku nebo uplatnění nové technologie v cílovém roce a přínosy vzniklé zkrácením plánované doby řešení, pokud je odběratel požaduje. Přínosy se vyjadřují formou přirážky k ceně, která může činit maximálně 20 % ceny, a to i v případě souběhu obou přirážek.

(6) Ekonomické přínosy lze zahrnout

(1) Velkoobchodní cena spotřebního výrobku vyráběného organizací řízenou ústředním odvětvovým orgánem v provozech určených pro výrobu výrobních prostředků za účelem obohacení vnitřního trhu nebo ke krytí nedostatkových výrobků⁴³) se tvoří pomocí individuální kalkulace a v případech, kdy by tento postup vedl k vysoké maloobchodní ceně, za níž by nebylo možno výrobek prodat, tvoří se podle § 10 odvozením z maloobchodní ceny.

(2) V cenové kalkulaci těchto výrobků se

(3) Maloobchodní cena výrobku, u něhož se uplatňuje sazbová daň z obratu, se tvoří způsobem uvedeným v § 34 odst. 2 písm. b) nebo e). Odbytová organizace, která pro svůj výhradní prodej tvoří maloobchodní cenu přímým propojením, může v těchto případech zahrnout do maloobchodní ceny záporný cenový rozdíl, který finančně vypořádá se svým hospodářským výsledkem.

a) Federální cenový úřad v dohodě s federálním ministerstvem financí a federálním ministerstvem zahraničního obchodu rozhodne o tomto postupu, nebo

b) organizace zahraničního obchodu kalkulují přímé obchodní náklady zahraniční stanovenou procentní sazbou ze zahraniční ceny v obchodní paritě nebo přímé obchodní náklady zahraniční jsou zahrnovány do ceny franko čs. hranice jiným způsobem dohodnutým s tuzemskou organizací.

a) u objemově rozhodujících energií, surovin, materiálů a výrobků určených pro výrobní spotřebu podle průměrných nákladů na jejich pořízení a jejich předpokládaného vývoje s vyloučením krátkodobých konjunkturních výkyvů; u výrobků, které se dovážejí a současně dodávají z tuzemska, se tvoří ceny podle převažujícího způsobu pořízení; položky zařazené do objemově rozhodujících dovozů, způsob tvorby jejich cen upravují rozhodnutí Federálního cenového úřadu,²⁸)

b) ve vymezených skupinách (oborech) dovozu určených pro výrobní spotřebu, v úrovni tuzemských cen porovnatelných výrobků, popřípadě podle převažujícího způsobu pořízení; způsob sjednocení cen stanoví cenový úřad; pokud o takovém sjednocení cen rozhodne ústřední odvětvový orgán nebo výrobní hospodářská jednotka, určí současně, na které dodávky se sjednocené ceny vztahují, způsob jejich sjednocení a organizace, u nichž se rozdíly mezi sjednocenými velkoobchodními cenami a běžnými kupními cenami finančně vypořádávají,

c) v ostatních případech na základě kupní ceny každé dodávky s připočtením tuzemského přepravného vyplývajícího z rozdílných dopravních parit kupní a velkoobchodní ceny, ve stanovených případech cla, popřípadě dalších složek.

a) dovozy uskutečňované na základě vládou schválené specializace a kooperace výroby mezi členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci,

b) doplňkové dovozy výrobků, pro které jsou zřízeny dovozní gesce,

c) díly určené pro náhradní spotřebu v případech, kdy byla sjednána mezinárodní součástková nebo uzlová specializace a kooperace.

a) typové provozní soubory a stavební objekty, popřípadě jejich části,

b) provozní soubory a stavební objekty, popřípadě jejich části, dodávané podle opakovaných projektů,

c) typizované funkční stavební části (díly, moduly), popřípadě části provozních souborů,

d) vývozní investiční celky,³²)

e) další případy na základě rozhodnutí cenového úřadu.

a) stavební soustavy a stavební díly,

b) montážní práce.

a) označení výrobku, jeho výkon, příkon, kapacitu, provozní podmínky, požadavky na stupeň automatizace a regulace, ochranu životního prostředí, požární ochranu, hygienické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, obsluhu, sortiment náhradních dílů, stupeň dohotovenosti z hlediska jeho montáže a případné další podmínky pro montáž a zvláštní požadavky na přejímku a kontrolu,

b) požadovaný počet (množství) výrobků v měrných technických jednotkách,

c) údaje o druzích, parametrech a vlastnostech výrobků, které budou na nestandardním výrobku vyráběny, zpracovávány, dopravovány apod.,

d) přibližnou hmotnost,

e) náčrt základní sestavy,

f) název a sídlo tuzemského dodavatele porovnatelného výrobku spolu s uvedením roku dodání a fakturované ceny, jestliže jsou odběrateli známy.

a) pro jednotlivé nestandardní výrobky specifikované v podkladech k projektu nebo v odbytovém rozpočtu nebo

b) pro soubor různých výrobků tvořících funkčně ucelenou dodávku; takto stanovená cena zahrnuje i výrobky, které nejsou jednotlivě uvedeny nebo které míra technické vyjasněnosti neumožňuje dostatečně určit, ale které jsou smluvenou nebo obvyklou součástí funkčně ucelené dodávky.

a) závazným způsobem, a není-li,

b) parametrickým způsobem, a jestliže jej nelze uplatnit,

c) kalkulačním porovnáním u porovnatelných výrobků a individuální kalkulací u neporovnatelných výrobků; nejsou-li v době tvorby ceny k dispozici údaje potřebné pro sestavení cenové kalkulace, uplatní se propočtová kalkulace nového výrobku, v níž se použijí kalkulační sazby stanovené pro tvorbu cen,

d) stavebnicovým způsobem na základě stanovených cen jednotlivých výrobků, jde-li o cenu funkčně ucelené dodávky, pokud její cenu není nutné vytvořit podle písmena a) nebo b).

a) průměrné výše nákladů reprezentativního souboru družstevních organizací za stanovené období s využitím normativů vlastních nákladů,

b) sazby zisku stanovené s přihlédnutím k záměrům státního plánu výroby a spotřeby, k míře rizikovosti jednotlivých výrobků a sezónnosti výroby.

a) velkoobchodní ceny, a nejsou-li stanoveny, nákupní ceny u tuzemských výrobků nebo kupní ceny u dovážených výrobků,

b) daň z obratu u tuzemských výrobků, tj. základní sazbovou daň nebo daň z obratu vypočtenou rozdílem mezi maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku a velkoobchodní cenou u výrobků uvedených v sazebníku daně z obratu.³⁷) U dovážených výrobků dodávaných organizacemi zahraničního obchodu se podle daňových předpisů místo daně z obratu uplatňuje rozdíl vnitřního trhu,

c) obchodní srážku podle platné celkové sazby, popřípadě obchodní přirážku,

d) cenový rozdíl, tj. rozdíl mezi obchodní cenou a maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku; do maloobchodních cen nových výrobků se zahrnuje ve stanovené výši nebo ve výši vyplývající z použitého způsobu tvorby cen nebo z pravidel pro zaokrouhlování cen nebo z uplatnění podmínek realizace; jako cenový rozdíl se promítají i důsledky změn jednotlivých složek platných maloobchodních cen, pokud se maloobchodní ceny nemění,

e) další složky na základě rozhodnutí cenového úřadu, zejména odbytovou přirážku, jestliže tuzemské výrobky jsou dodávány obchodním organizacím výhradně prostřednictvím odbytové organizace, a clo podle zvláštního předpisu.³⁸)

a) závazným způsobem,

b) přímým propojením na základě velkoobchodní (nákupní) ceny se zahrnutím sazbové daně z obratu a obchodní srážky; cenový rozdíl se zahrnuje jen ve výši vyplývající ze zaokrouhlení maloobchodní ceny; tento způsob se uplatňuje v případech stanovených cenovým úřadem, nebo jde-li o neporovnatelný výrobek,

c) úplným stavebnicovým způsobem, lze-li všechny části výrobku (souboru výrobků) ocenit platnými maloobchodními cenami a neplatí-li povinnost použít způsob podle písmena a) nebo b),

d) porovnáním podstatných podmínek a jednotlivých složek maloobchodní ceny porovnatelného a nového výrobku s tím, že do maloobchodní ceny nového výrobku se zahrne sazbová daň z obratu a obchodní srážka podle platných sazeb, popřípadě rozdílová daň z obratu v relativně stejné výši vyjádřené v procentech z velkoobchodní ceny, v jaké je zahrnuta v maloobchodní ceně porovnatelného výrobku; cenový rozdíl lze zahrnout jen u výrobků se sazbovou daní z obratu, a to maximálně v relativně stejné výši, v jaké je obsažen v maloobchodní ceně porovnatelného výrobku; při zjišťování relativní výše cenového rozdílu v maloobchodní ceně porovnatelného výrobku se vychází ze všech jejích složek platných v době vypracování návrhu ceny nového výrobku; tento způsob se uplatňuje v případech, kdy není povinnost použít způsoby podle písmen a) až c),

e) porovnáním podstatných podmínek a maloobchodních cen nového výrobku a porovnatelných výrobků v případech, kdy se velkoobchodní ceny tvoří podle § 10 a maloobchodní cenu nelze vytvořit podle písmena a) nebo c).

a) závazným způsobem,

b) přímým propojením na základě kupní ceny se zahrnutím rozdílu vnitřního trhu, obchodní srážky a ve stanovených případech cla nebo další složky; cenový rozdíl lze zahrnout jen ve výši vyplývající ze zaokrouhlení,

c) porovnáním podstatných podmínek a maloobchodních cen nového dováženého výrobku s porovnatelným dováženým výrobkem, u dovozů doplňujících tuzemskou výrobu s porovnatelným tuzemským výrobkem; cenový rozdíl se zahrne ve výši vyplývající z tohoto porovnání, záporný cenový rozdíl jen se souhlasem cenového úřadu.

(7) Maloobchodní ceny ve veřejném stravování se tvoří z maloobchodních cen nakoupených a spotřebovaných výrobků a v případech stanovených cenovým úřadem z upravených maloobchodních cen (např. průměrných) s připočtením stanovených obchodních přirážek. Ve stanovených případech se připočítávají obchodní přirážky také k maloobchodním cenám za ubytování.

a) pro všechny organizace bez ohledu na to, jsou-li řízeny ústředními odvětvovými orgány nebo jde-li o organizace v cenové působnosti národních výborů, nebo

b) pro všechny organizace v cenové působnosti národních výborů.

a) jako cena výkonu bez přímého materiálu, který se samostatně připočítává podle skutečné, popřípadě normované spotřeby,

b) v případech stanovených cenovým úřadem jako celková cena služby nebo opravy.

a) přesně vymezený rozsah jednotlivého výkonu,

b) jednotka času, např. hodina (formou hodinové sazby),

c) soubor různých prací vymezených časem, např. cena odvozená ze skutečného nebo odhadovaného rozsahu prací a jejich cen za určité časové období (smluvní opravárenský servis).

(7) Jestliže dodavatelská organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 % nebo jinou výši stanovenou cenovým orgánem, je povinna písemně a bezodkladně oznámit odběratelské organizaci změnu předběžné ceny. Jestliže dodavatelská organizace změnu písemně neoznámí nebo odběratelská organizace se změnou písemně nesouhlasí, je platnou cenou předběžná cena zvýšená o 10 %.

(8) Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem nebo mezi občany se řeší podle zvláštního předpisu.⁴¹)

(9) Velkoobchodní cena opakovaně prováděné generální opravy se stanoví obvykle včetně nákladů na přímý materiál. Do cenové kalkulace se náklady na přímý materiál a přímé mzdy započítávají podle statisticky zjištěných technickohospodářských norem. Stanovená cena opakovaně prováděné generální opravy může činit nejvýše 90 % platné ceny výrobku. Do velkoobchodní ceny nestandardní generální opravy se zahrnuje spotřeba přímého materiálu a přímé mzdy ve skutečné výši. Za nestandardní se považují generální opravy nestandardních výrobků, generální opravy havarovaných výrobků a výrobků prohlášených za mrtvý typ a generální opravy prováděné v období před stanovením ceny pro opakovaně prováděné generální opravy; cena pro opakovaně prováděné generální opravy však musí být stanovena nejpozději do 6 měsíců od prvé fakturace.

(10) Ceny běžných oprav se tvoří stavebnicovým způsobem jako součet

a) stanovených cen jednotlivých prací, a nejsou-li, cen vytvořených způsobem podle § 13 odst. 2 písm. b) až § 15,

b) cen spotřebovávaných dílů a přímého materiálu, který není zahrnut v ceně prací. U oprav pro organizace se přímý materiál oceňuje cenami, za které dodavatelská organizace tento materiál nakoupila. V případech, kdy se podle sazebníku daně z obratu uplatňuje cena z daní, ocení se díly a přímý materiál u oprav pro organizace velkoobchodními cenami s daní z obratu, u oprav poskytovaných občanům maloobchodními cenami a nejsou-li stanoveny, velkoobchodními cenami s daní z obratu, pokud není v cenovém rozhodnutí stanoveno jinak.

a) 100 % ze zpracovacích nákladů,⁴²) jestliže nepřesahují 100 Kčs,

b) 75 % ze zpracovacích nákladů, jestliže činí více než 100,– Kčs a nepřesahují 1000 Kčs,

c) 50 % ze zpracovacích nákladů v ostatních případech.

(7) Maloobchodní cena náhradního dílu se tvoří přímým propojením podle § 34 odst. 2 písm. b) a u náhradních dílů z dovozu podle § 34 odst. 3 písm. b). Takto vytvořenou cenu mohou obchodní organizace nebo svazy spotřebních družstev v nezbytných případech upravit na výši odpovídající cenovým relacím bez souhlasu cenového úřadu.

(8) Jestliže organizace použije ke kompletaci svého výrobku díl nakoupený za ceny platné pro náhradní díl, vypořádá se rozdíl mezi zvýšenou a nezvýšenou cenou dílu na vrub jejího hospodářského výsledku. Jestliže organizace díl nakoupený pro výrobní spotřebu dodá pro náhradní spotřebu, fakturuje jej za cenu platnou pro náhradní díl a rozdíl se jako dodatkový odvod²²) odvede do státního rozpočtu bez dalšího rozhodnutí cenového úřadu.

a) pomocí stanovené hodinové sazby, předpokládané spotřeby přímého materiálu, kooperovaných dodávek, případně ostatních přímých nákladů, pokud nejsou v sazbě zahrnuty, a předpokládaného počtu hodin,

b) v členění podle oborového kalkulačního vzorce podle dostupných podkladů a odborného odhadu přímých nákladů a stanovených sazeb nepřímých nákladů, není-li hodinová sazba stanovena; sazba zisku činí maximálně 20 % ze zpracovacích nákladů u hospodářské organizace a 15 % u příspěvkové organizace, přičemž o uplatnění nižší sazby zisku může rozhodnout orgán nebo organizace, která cenu stanoví.

a) do předběžné ceny, jestliže doba řešení nepřesáhne 2 roky a povaha řešení to připouští, nebo

b) při zpřesňování předběžné ceny v průběhu řešení, nebo

c) následně po ukončení vědeckotechnické práce na základě skutečně dosažených výsledků.

(7) Jestliže se ekonomické přínosy u odběratele zahrnou do předběžné ceny nebo při jejím zpřesnění, je nutno po dokončení vědeckotechnické práce upravit cenu podle skutečně dosažených výsledků řešení potvrzených odběratelem. Generální ředitelství může rozhodnout, že přirážky se neuplatňují v případech, kdy dodavatelem i odběratelem jsou organizace, které řídí.

(8) Je-li poslední zpřesněná cena vyšší než 1 mil. Kčs, je dodavatel povinen do 2 měsíců po ukončení vědeckotechnické práce ověřit výši ceny. V případě, že byly stanoveny ceny na dílčí práce, posuzuje se povinnost ověření podle celkové výše ceny vědeckotechnické práce. Ověřování nepodléhají přirážky podle odstavce 5 a 6. Výše ceny se ověřuje

a) výslednou kalkulací, v níž se skutečný počet odpracovaných hodin ocení stanovenou hodinovou sazbou a náklady nezahrnuté do této sazby se uvedou ve skutečné výši, jestliže cena byla tvořena podle odstavce 2 písm. a),

b) výslednou kalkulací, v níž se nepřímé náklady a zisk zahrnou podle sazeb platných pro stanovení ceny nebo její zpřesnění, jestliže cena byla tvořena podle odstavce 2 písm. b).

(9) Je-li ověřená cena nižší o více než 5 % zpřesněné ceny, snižuje se zpřesněná cena o částku přesahující 5 % a rozdíl se vrací odběrateli; u prací financovaných ze státního rozpočtu zcela nebo podílem, vrací se tato částka bezodkladně do státního rozpočtu celá nebo její odpovídající podíl. Je-li ověřená cena vyšší, poslední zpřesněná cena se nemění.

(10) Neodpovídají-li skutečně dosažené výsledky prací zaviněním dodavatele předpokladům plánu nebo hospodářské smlouvě a projeví-li se snížením zisku u realizátora nebo prodloužením doby řešení, stanoví orgán nebo organizace, která cenu stanovila, srážku z ceny podle zdůvodněného návrhu odběratele. Srážka se stanoví úměrně stupni použitelnosti výsledků vědeckotechnické práce pro odběratele, u hospodářských organizací však nejméně 15 % ze zpřesněné ceny, popřípadě z ceny snížené podle odstavce 9. Podmínky pro uplatnění srážky nebo přirážky podle odstavce 5 se uvedou v hospodářské smlouvě nebo příkazu orgánu nadřízeného dodavateli.

(11) Stejným způsobem s výjimkou odstavců 5, 6, 7 a 10 se tvoří a stanoví ceny za řešení úkolů plánu standardizace.

a) oceňuje přímý materiál cenou neplnohodnotného, popřípadě odpadového materiálu, jestliže se k výrobě použije materiál, který nelze použít pro hlavní výrobu nebo prodat pro běžné užití,

b) režijní náklady se kalkulují pouze ve výši odpovídající uplatněné technologii a použitým základním prostředkům,

c) zisk se kalkuluje způsobem platným pro ostatní výrobní činnost a při uplatnění způsobu podle § 10 rozdílem mezi velkoobchodní cenou a úplnými vlastními náklady.

(1) Pro výrobek, který na základě zvláštních rozhodnutí nadřízených ústředních orgánů ke zlepšení služeb pro obyvatelstvo,⁴⁴) může výrobní organizace nebo odbytová organizace dodat přímo občanům, platí stanovená maloobchodní cena.

(2) Maloobchodní cenu, pokud není dosud stanovena a jde o výrobek se sazbovou daní z obratu, vytvoří organizace přímým propojením podle § 34 odst. 2 písm. b) z platné velkoobchodní ceny. Cena výkonu se tvoří způsobem podle § 16 platným pro ostatní výrobní činnost. Sazebníkem daně z obratu je určeno, v kterých případech a v jaké výši se do ceny výkonu zahrnuje daň z obratu.

(3) Pokud zvláštní předpisy připouštějí, aby odběratel (například vlastní zaměstnanec ve svém volném čase) provedl sám určitý výkon nebo provedl některé práce spojené s výrobou výrobku nebo dodal svůj materiál na výrobek, zahrnují se do ceny jen náklady vzniklé organizaci a zisk podle příslušné sazby, popřípadě daň z obratu.

(4) Organizace může měnit ceny výkonů a výrobků, které sama stanovila, a to postupem platným pro ostatní výrobní činnost. O změnách cen opakovaně dodávaných výkonů a výrobků informuje organizace krajský národní výbor, který může navrhnout cenovému úřadu jinou cenu.

b) nákladů na generální opravy, běžné opravy, údržbu a pojistné připadající na dobu zapůjčení, pokud je hradí organizace nebo občan, který základní prostředek půjčuje, popřípadě další náklady spojené se zapůjčením.

(1) Cenu za příležitostné a ojedinělé zapůjčení movitého základního prostředku⁴⁵) organizaci nebo občanu, pokud není pro některé organizace nebo pro některý základní prostředek stanovena cenovým orgánem,⁴⁶) stanoví organizace nebo občan, který jej půjčuje, na základě

a) výše odpisů stanovených zvláštním předpisem⁴⁷) s přihlédnutím k podmínkám, za kterých bude uživatel základní prostředek užívat; jestliže se základní prostředek neodepisuje nebo neodpovídá-li jeho zůstatková cena skutečnému stavu opotřebení nebo jej zapůjčuje občan organizaci, započítává se jeho opotřebení odhadem,

(2) Cena podle odstavce 1 nesmí být vyšší než cena stanovená pro organizace, pro které je tato činnost hlavní (půjčovny).

(3) Ceny za dočasné užívání nemovitostí a za půjčení věcí mezi občany se tvoří podle zvláštních předpisů.⁴⁸)

(1) Příležitostným prodejem se rozumí ojedinělý prodej plnohodnotného výrobku, který organizace původně nakoupila pro svou potřebu a v souladu se zvláštními předpisy nebo rozhodnutími jej dále prodává jako

c) nevyužité zásoby nebo z jiných důvodů.

b) výpomoc mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě,

a) výpomoc při přechodných potížích odběratele, a jestliže odběratel tento důvod písemně uvede,

(2) Výrobky podle odstavce 1 písm. a) a b) se dodávají za platné ceny. Dodavatel může připočítat k velkoobchodní ceně výrobku zaplacenou odbytovou přirážku, nakupuje-li tento druh výrobku výhradně prostřednictvím odbytové organizace a kromě toho

a) buď skutečnou výši jím placených dopravních nákladů, pokud nejsou zahrnuty ve stanovené ceně, a náklady spojené s odesláním výrobku,

b) nebo místo skutečně vzniklých nákladů uvedených v písmenu a) přirážku zásobovací režie, nejvýše však ve výši 3 % z platné ceny.

(3) K maloobchodní ceně a k velkoobchodní ceně s daní z obratu výrobků uvedených v odstavci 1 a k velkoobchodní ceně výrobků uvedených v odstavci 1 písm. c) nesmějí být připočítány žádné náklady nebo přirážky.

(4) U výrobků, jejichž ceny již nejsou uvedeny v cenících, se za platnou cenu považuje cena použitá pro ocenění těchto výrobků v účetnictví.

(5) Dodá-li výrobce na písemný požadavek odběratele výrobek jiné organizace, který není povinen podle technických podmínek svého výrobku zvlášť dodávat, smí připočítat k ceně tohoto nakoupeného výrobku 3% přirážku z jeho velkoobchodní ceny.

(6) Odběratel nesmí zvýšení nákladů podle tohoto paragrafu zahrnout do cenové kalkulace svých výrobků.

a) projedná s odběratelem ponechání platné ceny za podmínek uvedených v odstavci 2,

(1) Úspory přímého materiálu nebo efektivní záměny jednotlivých druhů přímého materiálu, jehož množství nebo druh jsou označeny jako podstatné podmínky výrobku podle § 5 odst. 2, k nimž došlo po stanovení ceny výrobku vytvořené pomocí cenových normativů, kombinovaným stavebnicovým způsobem, kalkulačním porovnáním nebo pomocí ověřené individuální cenové kalkulace, se řeší způsobem stanoveným cenovým úřadem nebo národním výborem. Není-li takový způsob pro příslušný obor (skupinu) stanoven, dodavatel:

b) předloží návrh na stanovení nové ceny, popřípadě ji stanoví, jde-li o změnu obecné nebo trvalé povahy, nebo poskytne odpovídající srážku z ceny podle § 24, jde-li o změnu časově přechodnou nebo změnu pro jednotlivého odběratele,

c) na základě rozhodnutí cenového orgánu provede finanční vypořádání formou dodatkového odvodu.²²)

(2) Dosavadní cenu lze ponechat, jestliže úspory nebo záměny přímého materiálu nezhorší jiné podstatné kvalitativní podmínky výrobku. Jejich dodržení se prokazuje souhlasem hlavních odběratelů a u opakovaně dodávaných výrobků také písemným potvrzením státní nebo resortní zkušebny, a není-li pro obor zřízena, jiné odborně příslušné organizace o tom, že úspora nebo záměna nezhoršuje jinou podstatnou podmínku výrobku. Orgán nebo organizace oprávněné stanovit cenu nového výrobku potvrdí platnost dosavadní ceny rozhodnutím vydaným podle § 54 odst. 3. O těchto výrobcích vede výrobce evidenci zahrnující označení výrobku, rok zahájení dodávek a vliv úspory nebo záměny na náklady na výrobek (v absolutní částce a za celoroční objem dodávek). Nejdéle do tří let od potvrzení platnosti dosavadní ceny je nutno tuto cenu úměrně snížit, přičemž toto snížení se z hlediska důsledků na ukazatele plánu posuzuje jako plánovaná změna ceny.

(3) V případech podle odstavce 2, kdy dodavatel nepředloží písemné potvrzení, sníží se velkoobchodní cena, popřípadě poskytne se srážka z ceny ve výši 50 % propočtené částky úspory, jestliže se odběratelská organizace na realizaci úspory nebo záměny svým návrhem podílela a ve výši 30 % v ostatních případech. V těchto případech se neuplatní srážka podle § 24 odst. 1.

(4) Plné promítnutí vlivu úspory nebo efektivní záměny přímého materiálu do ceny se uplatní, jestliže k nim dochází na základě rozhodnutí ústředního orgánu nebo jestliže jimi dochází ke zhoršení některé z ostatních podstatných podmínek výrobku.

(5) Dodatkové odvody využívají cenové orgány místo snížení cen zejména v případech, kdy je odůvodněné odvést do státního rozpočtu celou úsporu, protože k ní dochází na základě rozhodnutí ústředního orgánu, nebo kdy jde o změnu časově přechodnou nebo týkající se jen některých odběratelů nebo kdy cenové řešení by bylo neúměrně administrativně náročné.

(6) Cenové úřady mohou stanovit pro obory nebo skupiny výrobků jednotlivé druhy přímého materiálu, jejichž úspora nebo záměna nemá sice vliv na podstatné podmínky výrobků, ale má významný vliv na snížení nákladů výroby; v těchto případech se postupuje podle odstavce 3.

(7) Úspory a efektivní záměny přímého materiálu dosahované při zavádění nových výrobků se řeší postupem vyplývajícím z použitého způsobu tvorby cen.

(1) Cena nového výrobku patřícího do oboru (skupiny), u něhož se podle plánu vývoje cen nebo jiného opatření cenových úřadů mění velkoobchodní ceny, se v době od schválení změny do počátku její platnosti pro fakturaci cen stanoví v dosavadní i nové úrovni, bude-li výrobek dodáván v této době i po ní. Cena v dosavadní úrovni se tvoří způsobem platným v době vypracování návrhu, cena v nové úrovni podle rozhodnutí cenových úřadů o způsobu provedení změny cen.

(2) Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla zahrnuta do změny cen oboru nebo skupiny výrobků, protože se nepředpokládala jeho další výroba, je nutné dodatečně provést změnu velkoobchodní ceny předepsaným způsobem. Tyto změny cen stanoví cenový úřad. Jestliže dodatečná změna velkoobchodní ceny se týká výrobku,

a) jehož cenu v platné úrovni lze vytvořit závazným způsobem, postupuje se jako při tvorbě ceny nového výrobku a cenu stanoví pověřená organizace,

b) který se nebude znovu vyrábět, ale je vybrán jako porovnatelný pro tvorbu velkoobchodní ceny, uvede organizace přepočet ceny jen v cenovém návrhu nového výrobku.

(3) Pro potřeby nového ocenění zásob přepočtou organizace velkoobchodní ceny tuzemských výrobků, které nebyly při změně cen převedeny na platnou úroveň, bez schválení cenovým úřadem. Přepočtenou velkoobchodní cenu stanoví organizace zápisem do evidence podle § 54 odst. 6. Velkoobchodní cena se přepočte na novou úroveň,

b) indexem změny velkoobchodních cen příslušné skupiny výrobků v dané organizaci.

a) závazným způsobem a není-li stanoven,

(4) Přepočet podle odstavce 3 se neprovádí, jestliže organizace nemá podklady pro jeho provedení nebo jde-li o dovážené výrobky.