CENOVÉ ŘÍZENÍ PRO STANOVENÍ CEN

(1) Nestanoví-li cenové úřady pro jednotlivé druhy cen výslovně jinak, platí ustanovení této části přiměřeně pro cenové řízení všech druhů cen s výjimkou cen uvedených v odstavci 2.

(2) Ustanovení této části, kromě § 54 odst. 6 nebo 7 a § 56 neplatí pro prozatímní ceny, předběžné ceny (nejde-li o ceny podle § 38), velkoobchodní ceny s daní z obratu, velkoobchodní ceny odvozené z běžných kupních cen, velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků, běžné kupní ceny a velkoobchodní ceny výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti, dodávaných uvnitř výrobních (obchodních) hospodářských jednotek.

(3) Podkladem pro cenové řízení je návrh ceny vypracovaný a doložený způsobem uvedeným v dalších ustanoveních. Vzor cenového návrhu a rozsah jeho použití stanoví cenové úřady zvláštním rozhodnutím.

(4) Generální ředitelství a organizace jsou povinny určit útvary odpovídající za vypracování podkladů pro jednotlivé náležitosti návrhů cen a limitů, za projednání těchto návrhů s odběrateli a za stanovení cen.

(1) Návrh na stanovení velkoobchodní ceny výrobku musí obsahovat

(2) Náležitosti uvedené v odstavci 1 jsou závazné pro vypracování návrhu velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného tuzemského výrobku. Pro návrh cen souboru výrobků projednávaných současně lze po dohodě s odběratelem a cenovým orgánem zjednodušit a vhodně upravit náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až ch). Pro návrhy cen opakovaně dodávaných výkonů jsou závazné náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), e), i), j) a údaje o procentní sazbě i absolutní částce daně z obratu, pokud se podle platného sazebníku u výkonu uplatňuje. V návrhu ceny výkonu určeného výhradně pro občany se neuvádí stanovisko odběratele.

(3) Pokud se odlišnost nového výrobku vyjadřuje pouze dodatkem k podstatným podmínkám, lze v návrhu ceny nového výrobku u náležitostí uvedených v odstavci 1 písm. b), d), e), f) a g) použít odkazu na rozhodnutí o ceně porovnatelného výrobku nebo na jeho cenový návrh.

(4) Návrh velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného výrobku, vytvořené některým ze způsobů podle § 11 odst. 2 písm. a), § 12 nebo § 13 odst. 2 písm. a) a stanovené pověřenou organizací, obsahuje pouze náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), výpočet velkoobchodní ceny podle použitého způsobu tvorby cen, resp. jen navrhovanou výši velkoobchodní ceny, jestliže se pro její výpočet používá výpočetní techniky a výsledná sestava neumožňuje ověření správnosti výpočtu; navrhuje-li dodavatel uplatnění podmínek realizace, obsahuje návrh též náležitosti uvedené v písmenech f), ch) a j).

(5) Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku nebo výkonu obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), d), e), j), popřípadě další náležitosti podle písmen g), h), i), pokud přicházejí v úvahu.

(6) Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, jehož dodávku uskutečňuje dodavatel podle požadavku odběratelské organizace ihned nebo nejdéle do 3 měsíců, tvoří příloha k faktuře, obsahující rozpis spotřeby materiálu a mezd a další položky cenové kalkulace, popřípadě další náležitosti dohodnuté s odběratelem. Stejný postup platí pro ceny služeb a oprav, jestliže je lze vytvořit stavebnicovým způsobem podle § 13 odst. 2 písm. a).

(7) Návrh předběžné velkoobchodní ceny vědeckotechnické práce, uváděný v plánu rozvoje vědy a techniky nebo v jiném odpovídajícím plánu, obsahuje číslo a název úkolu nebo jeho části, zdůvodnění výše ceny podle použitého způsobu tvorby, stanovisko odběratele (zadavatele, realizátora výsledku řešení), termíny zpřesnění ceny a popřípadě rozbor předpokládaných ekonomických a jiných účinků podle § 38, pokud se navrhuje jejich vyjádření v ceně. Obdobné náležitosti obsahuje i návrh zpřesněné ceny nebo ceny podle § 38 odst. 3.

(1) Návrh maloobchodní ceny tuzemského výrobku, předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny, obsahuje

(2) Návrh maloobchodní ceny spotřebního výrobku předkládaný samostatně obsahuje též náležitosti podle § 47 odst. 1 písm. a), b), popřípadě h) a ch).

(1) Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku tvořené podle § 27 odst. 1 písm. a) obsahuje náležitosti podle § 47 odst. 1 písm. a) až e) doplněné operativní (propočtovou) kalkulací kupní ceny vyjadřující průměrné náklady dovozu a tuzemským přepravným vyplývajícím z rozdílu dopravních parit kupní a velkoobchodní ceny, dále se uvádí údaj o množství dovozu, popřípadě další náležitosti, které stanoví cenový úřad. Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku, vytvořené podle § 27 odst. 1 písm. b) se dále zdůvodňuje údaji, které prokazují dodržení stanoveného způsobu sjednocení cen dovážených výrobků s tuzemskými.

(2) Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku tvořené podle § 34 odst. 3 obsahuje náležitosti podle § 47 odst. 1 písm. a), b), ch) a i). Dále obsahuje kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného dováženého výrobku nebo kalkulaci maloobchodní ceny tuzemského porovnatelného výrobku, pokud se s ním porovnává, a stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen, pokud maloobchodní cenu sám nestanoví. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobku z dovozu je předběžná kalkulace kupní ceny v členění podle oborového kalkulačního vzorce zpracovaná organizací zahraničního obchodu.

(1) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny tuzemského výrobku vypracovává výrobce nového výrobku a v případech uvedených v § 53 odst. 2 ústřední orgán, pokud cenový nebo ústřední orgán nepověří jinou organizaci. Návrh maloobchodní ceny pro svůj výhradní prodej vypracovávají organizace uvedené v § 72 odst. 9.

(2) Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku, pokud není odvozována z kupní ceny, ale tvoří se podle § 27 odst. 1 písm. a), vypracovává organizace zahraničního obchodu a návrh ceny podle § 27 odst. 1 písm. b) určený tuzemský odběratel.

(3) Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku vypracovává na základě podkladů organizace zahraničního obchodu generální ředitelství obchodní organizace, popřípadě organizace řízená přímo ústředním orgánem nebo národním výborem, která bude výrobek za maloobchodní cenu prodávat.

(4) Veškeré podklady potřebné pro tvorbu cen podle této vyhlášky jsou organizace povinny bezplatně poskytnout zpracovatelům cenových návrhů nebo cenovým úřadům, popřípadě zapůjčit využitelná média, na nichž jsou příslušné údaje zapsány, nebo poskytnout údaje pomocí dálkového přenosu dat, jestliže se pro tvorbu cen využívá výpočetní techniky.

(1) Zpracovatel nebo předkladatel návrhu velkoobchodní ceny, uvedený v § 53 nebo organizace pověřená stanovit cenu, která návrh ceny vypracovala, jsou povinni zabezpečit projednávání návrhu s odběratelem, je-li odběratelů více, s hlavními odběrateli reprezentujícími jednotlivé směry užití nového výrobku. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh nejméně se třemi hlavními konečnými odběrateli. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé jak z České socialistické republiky, tak ze Slovenské socialistické republiky. S občany jako odběrateli se návrhy na stanovení maloobchodní ceny neprojednávají s výjimkou cen nestandardních výrobků nebo případů stanovených cenovým úřadem.

(2) Za hlavní odběratele se považují

(3) Jsou-li hlavními odběrateli ústřední orgány uvedené v odstavci 2 písm. d) až h), nezasílá se již cenový návrh jim podřízeným odběratelským organizacím.

(4) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny se projednává současně, předpokládají-li se od počátku dodávky za tyto ceny. Je-li výrobní organizace oprávněná stanovit jen velkoobchodní cenu, předkládá návrhy obou cen orgánu nebo organizaci, která má působnost stanovit maloobchodní cenu. U tuzemských i dovážených výrobků, které budou podle § 2 odst. 2 písm. d) dodávány i za obchodní ceny, musí být v rámci cenového řízení projednána i obchodní cena.

(5) Odběratelé uvedení v odstavci 2 jsou povinni zaslat svá odůvodněná stanoviska k návrhu ceny do 15 dnů od doručení návrhu. Tato lhůta se prodlužuje na 30 dnů, požádá-li o to odběratel ze závažných důvodů. Jestliže odběratel nesdělí své stanovisko do uvedené lhůty, platí, že s návrhem souhlasí. Nesouhlasí-li odběratel s návrhem ceny, je dodavatel povinen projednat jeho námitky do 15 dnů od jejich doručení. Nedojde-li ani potom k dohodě, přikládají se k návrhu ceny stanoviska dodavatele i odběratele podepsaná oprávněnými pracovníky, jestliže cenu stanoví cenový orgán. Má-li působnost stanovit cenu dodavatel, řeší se případ jako cenový spor podle § 55.

(6) Návrh ceny výrobku dodávaného pro stavby projedná dodavatel s investorem a s generálním projektantem. Je-li prvním odběratelem vyšší dodavatel, projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel projedná jím odsouhlasené ceny s investorem a generálním projektantem spolu s ostatními cenovými podklady vyšší dodávky. K tomu účelu jim předkládá i návrhy cen svých poddodavatelů. Nesouhlasí-li investor a generální projektant s cenami poddodavatele, postupuje se podle § 55.

(7) Při tvorbě ceny nestandardního výrobku dodávaného pro stavby, pro který byl stanoven limit velkoobchodní ceny, zpracuje dodavatel návrh ceny způsobem uvedeným v § 30 odst. 4. Jestliže rozdíl mezi návrhem ceny a stanoveným cenovým limitem nečiní více než ±3 %, stanoví dodavatel velkoobchodní cenu ve výši limitu podle § 54 odst. 5 bez cenového řízení.

(8) Požádá-li o to zpracovatel návrhu ceny, je povinen také dodavatel objemově významné poddodávky zpracovat a projednat její cenu v požadovaných lhůtách.

(9) Jde-li o návrh velkoobchodní ceny uvedený v § 47 odst. 4, zasílá odběratel stanovisko jen jestliže požaduje úpravu ceny podle podmínek realizace, nebo jestliže namítá nesprávný výpočet ceny. V ostatních případech nezasílá stanovisko a pověřená organizace stanoví cenu podle svého návrhu po uplynutí lhůty podle odstavce 5.

(10) K navrhované ceně vytvořené způsobem podle § 11 odst. 2 písm. b), § 14 a 15 se odběratel může vyjádřit i z jiných hledisek, než je návrh zpracován, zejména z hlediska vlivu navrhované ceny na náklady odběratele.

(11) Za projednání a souhlas s návrhem ceny se považuje její zaplacení, jde-li o

(1) Stanoví-li cenu cenový orgán nebo pověřená organizace, předkládá jim návrh ceny generální ředitelství dodavatelské organizace, popřípadě jiná organizace určená cenovým úřadem po dohodě s jejím nadřízeným orgánem. Návrh nákupní ceny jiného výrobku než zemědělského a návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku předkládá odběratelská organizace.

(2) Ústřední orgány předkládají návrhy cen za podřízené organizace uvedené v odstavci 1

(3) Předkladatel návrhu ceny je povinen předložit návrh ceny tak, aby vzhledem ke lhůtám pro jeho projednání podle odstavce 6, popřípadě doplnění podle odstavce 7, mohla být cena stanovena ve lhůtách podle § 54 odst. 1 před fakturací prvé dodávky, u dodávek pro investiční výstavbu ve lhůtách podle § 54 odst. 2.

(4) Návrh ceny nového výrobku podepisuje statutární zástupce organizace nebo pracovník oprávněný podle organizačních předpisů, popřípadě písemně zmocněný statutárním zástupcem (dále jen „oprávněný pracovník“).

(5) Současně s předložením návrhu ceny cenovému orgánu předkládá se další vyhotovení návrhu

(6) Orgány uvedené v odstavci 5 sdělí do 15 dnů od doručení návrhu svá zdůvodněná stanoviska cenovému orgánu. Nesdělí-li své stanovisko do této lhůty, platí, že s návrhem souhlasí.

(1) Orgány oprávněné stanovit cenu stanoví ji nejdéle do 30 dnů po obdržení návrhu se všemi náležitostmi, včetně odůvodněných stanovisek účastníků cenového řízení. Lhůta se přiměřeně prodlouží v případech, kdy si orgán oprávněný stanovit cenu písemně vyhradí delší lhůtu nebo kdy dojde k cenovému sporu podle § 55. Organizace pověřené stanovit cenu stanoví ji do 10 dnů po dosažení dohody s odběrateli.

(2) Ceny výrobků dodávaných pro stavby se stanoví tak, aby mohly být použity při zpracování odbytového rozpočtu. V případech, kdy je možno použít v odbytovém rozpočtu předběžné ceny nebo cenové limity, stanoví se cena před zahájením výroby, nejpozději však 60 dnů před vystavením splátkového listu, není-li vystavován, před fakturací.

(3) Výměr, kterým se stanoví cena, obsahuje

(4) Výměrem se stanoví velkoobchodní ceny opakovaně dodávaných výrobků, velkoobchodní ceny dovážených výrobků stanovených podle § 27 odst. 1 písm. a) a b), nákupní ceny, maloobchodní ceny a kalkulační sazby používané pro tvorbu cen. Výměr se vydává i na zařazení nového výrobku do cenové skupiny a na ponechání ceny podle § 6 odst. 3 písm. b).

(5) Organizace pověřené stanovovat ceny jsou povinny vést evidenci cenových výměrů, které vydaly a evidenci jimi stanovených cen, na které nebyly vydány cenové výměry. Pro evidenci stanovených cen jsou závazné údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) až e), g) a i) s tím, že tato cena se považuje za stanovenou dnem zápisu do evidence.

(6) Zápisem do evidence se stanoví velkoobchodní ceny nestandardních výrobků, běžné kupní ceny, velkoobchodní ceny stanovované podle § 27 odst. 1 písm. c), velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků, základní velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny výrobků luxusního provedení a výrobků mimořádné kvality, velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny výkonů a výrobků dodávaných výrobními organizacemi přímo občanům podle § 40, prozatímní velkoobchodní ceny stanovované organizacemi podle § 3 odst. 2, předběžné ceny, velkoobchodní ceny výrobků zařazených do ostatní výrobní činnosti podle § 16.

(1) Cenový spor vzniká v případě, kdy působnost stanovit cenu nového výrobku má orgán nebo dodávající organizace z pověření cenového úřadu a kdy nedošlo k dohodě o výši ceny mezi dodavatelem a některým hlavním odběratelem, ani mezi jejich nadřízenými ústředními orgány.

(2) Cenový spor předkládá orgán pověřený stanovením ceny nebo ústřední orgán dodavatelské organizace pověřené stanovením ceny do 30 dnů po skončení neúspěšného jednání cenovému úřadu k rozhodnutí. Předkládá-li cenový spor pověřená organizace, musí současně předložit cenovému úřadu stanoviska nadřízených orgánů dodavatele i odběratele.

(3) Mimořádné náklady spojené s řešením cenových sporů (např. odměny znalcům) uhradí generální ředitelství dodavatelské a odběratelské organizace v poměru, který určí cenový úřad na základě výsledku sporu.

(1) Ceny se při jejich tvorbě zaokrouhlují takto:

(2) Přirážky a srážky uvedené v § 22 písm. b) až d) uplatňované v oblasti velkoobchodních nebo nákupních cen a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen. Po jejich připočtení (odečtení) k velkoobchodní nebo nákupní ceně se výsledná cena již nezaokrouhluje.

(3) Při tvorbě obchodní ceny tuzemského výrobku se vychází ze zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) ceny. Při tvorbě jeho maloobchodní ceny se vychází ze zaokrouhlené obchodní ceny, popřípadě zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) ceny. Ostatní složky maloobchodní ceny tuzemského i dováženého výrobku (daň z obratu, obchodní srážka, cenový rozdíl) ani přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek v oblasti maloobchodních cen stanovené procentní sazbou se však samostatně nezaokrouhlují. Zaokrouhluje se až výsledná maloobchodní cena.

(4) Podle stupnice pro maloobchodní ceny se zaokrouhluje též velkoobchodní cena s daní z obratu a ceny podle § 2 odst. 3.

(5) Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro případy, kdy při dodávkách za velkoobchodní cenu s daní z obratu nebo velkoobchodní cenu s odbytovou přirážkou nebo s přirážkou (srážkou) za odchylky od podstatných podmínek se ve faktuře uvádí daň z obratu nebo přirážka souhrnnou částkou na celkové dodávané množství. Dále se nevztahuje na případy, kdy na základě stanovené ceny pro určitou měrnou jednotku se účtuje její podíl nebo násobek.

(6) Pokud se ceny a jejich složky nezaokrouhlují podle odstavce 1 a jiný způsob není rozhodnutím cenového úřadu nebo v platném ceníku stanoven, zaokrouhlují se ceny na dvě desetinná místa a maloobchodní ceny na pětihaléře. Orgány a organizace jsou povinny při nejbližší změně cen výrobků, pro něž platí výjimka, použít způsob zaokrouhlování podle odstavce 1.

a) název, označení výrobku, měrnou jednotku a kód podle příslušné položky jednotné klasifikace⁴⁹) a oborového číselníku odpovídající výrobku,

b) vymezení podstatných podmínek výrobku podle § 5 nebo odkaz na dokumentaci, kde jsou tyto podmínky vymezeny; vymezení se doplňuje podle potřeby popisem, výkresem, fotografií, náčrtem nebo vzorkem výrobku,

c) zdůvodnění výroby (dovozu) nového výrobku,

d) zdůvodnění výběru porovnatelného výrobku, je-li navrhovaná cena tvořena způsoby podle § 8, § 13 odst. 2 písm. b) nebo § 14,

e) navrhovanou výši velkoobchodní ceny a její zdůvodnění s příslušnými doklady podle použitého způsobu tvorby cen, popřípadě zdůvodnění navrhovaného uplatnění podmínek realizace,

f) předpokládaný objem výroby v tisících Kčs, v měrných jednotkách a množství výroby (výrobní dávku), pro kterou je sestavena cenová kalkulace; předpokládá-li se výroba na více let, uvádí se objem v prvních 3 letech, z toho vývoz a předpokládaný průměrný rozdílový ukazatel v členění na socialistické a nesocialistické země,

g) cenu spotřebitelského obalu nebo náklady na jeho výrobu a příslušnou výši zisku, popřípadě náhradu za opotřebení vratného obalu, pokud tyto částky představují více než 3 % ceny,

h) porovnání navrhované ceny s cenovým limitem nebo s prozatímní nebo s přechodně platnou velkoobchodní cenou nebo s cenou ověřovací série, pokud byly uplatněny, a zdůvodnění rozdílu mezi nimi, dobu platnosti prozatímní nebo přechodně platné ceny,

ch) rozhodnutí a údaje, na jejichž základě se navrhuje cenové zvýhodnění nebo znevýhodnění nebo vyjádření jiných podmínek realizace podle § 19 a 20,

i) další údaje nebo podklady potřebné pro zdůvodnění ceny vyplývající z použitého způsobu tvorby cen, například podklady podle § 8,

j) stanoviska hlavních odběratelů k cenovému návrhu a ve stanovených případech též stanovisko gestora nebo jiné určené organizace.

a) dodací podmínky, jsou-li odlišné při dodávkách za maloobchodní cenu,

b) zdůvodnění výběru jiného porovnatelného výrobku podle § 34 odst. 6, než který byl použit pro návrh velkoobchodní ceny,

c) navrhovanou maloobchodní cenu a zdůvodnění její výše podle použitého způsobu tvorby,

d) zdůvodnění výše cenového rozdílu, pokud vyplývá z cenového zvýhodnění nebo znevýhodnění podle § 21 nebo z uplatnění cenových relací podle § 19,

e) stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen,⁵⁰) je-li určen a není-li totožný s organizací, která cenu stanoví.

a) organizace, která bude odebírat výrobek pro výrobní spotřebu nebo pro investice v rozhodujícím množství, popřípadě generální ředitelství, jde-li o více organizací jedné výrobní hospodářské jednotky,

b) organizace zahraničního obchodu, předpokládá-li se vývoz,

c) obchodní organizace, která má působnost stanovit maloobchodní cenu nebo která je odběratelem rozhodujícího množství, ale nemá působnost stanovit maloobchodní cenu,

d) federální ministerstvo národní obrany nebo jím řízené organizace, jde-li o výrobky jim dodávané a tehdy, jestliže si ministerstvo vyžádá předložení cenového návrhu,

e) ministerstva stavebnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jde-li o výrobky dodávané organizacím jimi řízeným, určené pro bytovou nebo občanskou výstavbu a o výrobky vybrané pro centrální regulaci,

f) ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jde-li o výrobky dodávané organizacím jimi řízeným,

g) federální ministerstvo dopravy, jde-li o výrobky dodávané více než jedné organizaci nebo výrobní hospodářské jednotce řízené tímto ústředním orgánem,

h) ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jde-li o výrobky dodávané organizacím jimi řízeným,

ch) další orgány nebo organizace (gestor) podle rozhodnutí cenového úřadu.

a) cenu služby nebo opravy tvořenou stavebnicovým způsobem,

b) velkoobchodní cenu nestandardního výrobku, jehož dodávku podle požadavku odběratele uskutečňuje dodavatel ihned nebo nejpozději do 3 měsíců.

a) v rozsahu platných předpisů⁵¹) a této vyhlášky,⁵²)

b) ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ceny vody povrchové, vody pitné a odkanalizované, podle podkladů příslušných národních výborů, a ceny surového dřeva,

c) ministerstva zemědělství a výživy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, pokud jde o nákupní ceny zemědělských výrobků,

d) Český geologický úřad a Slovenský geologický úřad společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geologických prací,

e) Český geodetický a kartografický úřad a Slovenský úřad geodézie a kartografie společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geodetických a kartografických prací,

f) v dalších případech na základě dohody s cenovým úřadem.

a) nadřízenému ústřednímu orgánu, pokud tento orgán si předkládání návrhů vyžádá,

b) federálnímu ministerstvu financí nebo ministerstvům financí České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, jestliže návrh ceny představuje nové nároky na dotaci ze státního rozpočtu a dále v případech, kdy se uplatňuje rozdílová daň z obratu.

(7) Nemá-li návrh ceny předepsané náležitosti, nebo je-li třeba ke stanovení ceny doplnit návrh o další doklady, požádá cenový orgán nebo organizace oprávněná stanovit cenu o jeho doplnění do 10 dnů od doručení návrhu. Předkladatel je povinen doplnit návrh ceny do 15 dnů, pokud nedohodne s uvedeným orgánem nebo organizací lhůtu delší.

(8) Občané předkládají pro své výrobky podklady k zpracování návrhu nákupní ceny podle § 33 odst. 2 odběratelské organizaci a cenovému úřadu nebo národnímu výboru pro zpracování návrhu maloobchodní ceny podle § 33 odst. 3. Náležitosti podkladů pro návrhy nákupních cen dohodnou s odběratelskou organizací, náležitosti podkladů pro návrhy maloobchodních cen určí cenový orgán.

a) název orgánu nebo organizace jej vydávající s odkazem na předpis nebo pověření, na jehož základě stanoví cenu,

b) přesné označení výrobku, včetně číselného kódu podle § 47 odst. 1 písm. a),

c) označení druhu ceny podle § 2 a 3, výši stanovené ceny, měrnou jednotku a přichází-li v úvahu, též částku, o níž byla upravena cena podle § 19 až 21 s odkazem na příslušný paragraf, a dále označení ceny platné pro výrobu jednoho kusu,

d) vymezení podstatných podmínek, popřípadě odkaz na doklad, kde jsou písemně vymezeny,

e) způsob tvorby ceny; při převzetí ceny dosavadního výrobku podle § 43 odst. 2 se uvádí odkaz na rozhodnutí, jímž tato cena byla stanovena,

g) datum počátku účinnosti cenového výměru; zpětnou účinnost cenového výměru může výjimečně povolit pouze příslušný cenový úřad nebo národní výbor; jde-li o přirážky za cenové zvýhodnění, zvýhodněné nebo přechodně platné ceny, též datum skončení jejich platnosti, popřípadě pro jaké množství platí přechodně platná cena,

f) datum předložení cenového návrhu u výměrů vydávaných cenovým orgánem,

i) podpis oprávněného pracovníka.

h) výrobce (jde-li o jediného výrobce),

ch) datum vydání výměru a jeho číslo,

(7) Uvedením ve faktuře spolu s označením příslušného druhu ceny a uvedením procentních sazeb daně z obratu stanoví dodavatel velkoobchodní cenu s daní z obratu nebo obchodní cenu. Po předchozí dohodě s dodavatelem může obchodní ceny stanovovat obchodní organizace.

(8) K projednání a stanovení ceny nového výrobku se nevyžaduje, aby bylo dokončeno technické nebo odbytové řízení pro tento výrobek nebo aby byly splněny další podmínky nutné pro jeho uvedení do oběhu, jako jsou například zkoušky podle předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Stanovení ceny není souhlasem k uvedení výrobku do oběhu, ale jen jednou z nutných podmínek k jeho prodeji. Jestliže dojde po stanovení ceny a po dokončení technického nebo odbytového řízení ke změně některé z podstatných podmínek výrobku, zpracovatel návrhu ceny formou dodatku projedná a stanoví novou cenu, popřípadě nahradí dosud uplatňovanou prozatímní cenu.

(9) Změní-li se pro výrobek kód jednotné klasifikace, zůstává vydané rozhodnutí (výměr) o ceně v platnosti. Výrobce je však povinen informovat o této změně orgán nebo organizaci, která cenu stanovila, cenového gestora a hlavní odběratele, kterým výměr zaslala. Tento postup neplatí v případě, kdy v důsledku nesprávného zařazení nového výrobku zpracovatelem návrhu ceny byla stanovena cena v nesprávné výši. V tomto případě platí postup pro změny nesprávných cen.