(1) Při pracích, u nichž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena podle pracovněprávního předpisu nadřízeného ústředního orgánu České socialistické republiky (§ 85 odst. 2 zákoníku) na období celého kalendářního roku, může vedoucí organizace rozvrhnout pracovní dobu tak, že v období s vyšší potřebou práce připadne nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 32 hodin na jednotlivé pracovníky jednou za dva týdny.

(2) Nepřetržitý odpočinek v týdnu může být v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci stanoven také pro práce při ošetřování hospodářských zvířat a pro práce v rostlinné výrobě po dobu špičkových zemědělských prací.