(1) Osvobození zaniká

a) změnou podmínek, za nichž bylo přiznáno (§ 6 odst. 2 a 3),

b) trvalým přestěhováním nebo úmrtím občana,

c) pravomocným rozhodnutím orgánu uvedeného v § 7 odst. 3, zejména vyjde-li dodatečně najevo, že osvobození bylo přiznáno na základě nepravdivých nebo nesprávných údajů.

(2) Neohlásí-li občan změnu podmínek rozhodných pro přiznání osvobození, je povinen doplatit v plné výši sazby podle § 5 za dobu, po kterou nesplňoval podmínky pro osvobození. Pro vymáhání této částky platí obdobně § 5 odst. 4.