§ 2
<var>Čl. II</var>
Vyhláška ministerstva dopravy č. 126/1964 Sb., o styku mezi dráhami celostátními a vlečkami a o vztazích mezi zúčastněnými organizacemi (vlečkové podmínky), ve znění vyhlášek č. 111/1966 Sb. a č. 42/1984 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 6 se připojují nové odstavce 4 a 5, které zní:
„(4) Vlečkař zaplatí ČSD Kčs 1200 za každý vůz, Kčs 1800 za každý vůz cizích železničních správ, Kčs 1500 za každý vůz železnic socialistických zemí zařazených do společného parku železničních vozů2) naložený bez předchozího souhlasu ČSD. Kromě toho ČSD mohou vůz naložený bez předchozího souhlasu odmítnout převzít k přepravě a vlečkař je povinen vůz neprodleně vyložit.
(5) Vlečkař zaplatí ČSD Kčs 1200 za každý vůz, který přichystá k odsunu z vlečky, neuvedený do předepsaného stavu (např. nevyčistěný, neuzavřený nebo bez všech oddělitelných součástek vozební výstroje nebo přepravních pomůcek).“.
2. V § 8 se za odst. 3 vkládají nové odstavce 4 až 10, které zní:
„(4) Lhůty pobytu vozu na vlečce stanoví ČSD podle rozvrhu pravidelných obsluh vlečky a s přihlédnutím k provozním poměrům v přípojové (tarifní) stanici a na vlečce, nikoli však zpravidla delší než 8 hodin. Nepřichystá-li vlečkař v takto ČSD stanovené lhůtě vůz na odevzdávkovém místě, zaplatí ČSD za každou i jen započatou hodinu překročení v pracovních dnech zdržné Kčs 75, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu zdržné Kčs 150. Zdržné se účtuje až do hodiny pravidelné obsluhy, k níž byl vůz přichystán k odsunu. Vznikne-li nárok na zdržné ve výši Kčs 150, účtuje se v této výši až do hodiny pravidelné obsluhy, k níž byl vůz přichystán k odsunu.
(5) Zdržné se neúčtuje v případech, kdy vlečkař sice nepřichystá vozy k odsunutí ve stanovené lhůtě, ale přichystá je k nejbližší pravidelné obsluze, která následuje po uplynutí této lhůty. Jestliže stanovená lhůta končí v době pravidelné obsluhy, musí být vozy přichystány k odsunutí k této obsluze.
(6) Za každý vůz cizích železničních správ vyjma vozů železnic socialistických zemí zařazených do společného parku železničních vozů2) a za každou i jen započatou hodinu překročení stanovené lhůty pobytu zaplatí vlečkař zdržné v dvojnásobné výši.
(7) Pobyt ložených a prázdných vozů určených k přistavení na vlečku a zadržených ve stanici určení nebo v jiné stanici z příčin na straně vlečkaře jde k tíži vlečkaře. Doba pobytu ve stanici určení počíná plynout od nejbližší pravidelné obsluhy, kterou mohly být vozy přistaveny na vlečku, a je ukončena dobou jejich přichystání na vlečku nejbližší pravidelnou obsluhou po oznámení vlečkaře, že přistavení vozů je možné; v jiné stanici dobou jejich zadržení až do jejich odsunutí, nejdéle však 6 hodin po oznámení, kdy přípojová stanice dostala od vlečkaře souhlas k přistavení vozů. Za tuto dobu se účtuje zdržné.
(8) ČSD mohou po předchozím oznámení na přechodnou dobu zvýšit zdržné až na trojnásobek u vozů určitých řad nebo vlastnických značek v případě ztížených provozních podmínek v přípojové (tarifní) stanici nebo v oblasti, anebo v případech, kdy vlečkař opakovaně překračuje stanovenou dobu pobytu vozu na vlečce.
(9) ČSD mohou povolit propočet zdržného za celé měsíční období. V případě, kdy v konkrétním měsíci průměrný pobyt vozů na vlečce nepřekročil stanovenou lhůtu, zdržné se u vozů zařazených do propočtu neúčtuje.
(10) ČSD mohou na žádost vlečkaře snížit účtované zdržné až o 50 %, pokud překročení stanovené lhůty pobytu vozu vzniklo jako přímý následek havarijních poruch nakládacích a vykládacích zařízení, které vlečkař nemohl odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí. ČSD mohou účtované zdržné snížit nebo prominout, došlo-li k překročení lhůty pobytu vozu na vlečce v důsledku neodvratitelných událostí živelní povahy.“.
3. V § 8 se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 11.
4. V § 12 odst. 2 se připojuje druhá věta, která zní: „Náhrady, zdržné a jiné poplatky se platí bezhotovostním způsobem (příkazem k inkasu).“.
5. Ve všech ustanoveních vyhlášky se slovo „pokuta“ nahrazuje slovem „částka“.