USMĚRŇOVÁNÍ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ
Normativy a limity mzdových prostředků
Hodnocení vývoje mzdových prostředků

(1) Výše mzdových prostředků, popřípadě výše jednotlivých částí mzdových prostředků organizací se vymezuje pro jednotlivé roky závazně normativy nebo limity těchto prostředků v pětiletých státních plánech rozvoje národního hospodářství a pětiletých hospodářských plánech, pokud se v úkolech pro rozpracování státních plánů rozvoje národního hospodářství (dále jen „státní plán“) nestanoví jinak.

(2) Normativy se vymezuje závislost výše mzdových prostředků, popřípadě výše jednotlivých částí mzdových prostředků organizací na výsledcích jejich činnosti vyjádřených upravenými vlastními výkony²) nebo jiným ukazatelem (rozhodující ukazatel), a to formou

(3) Limity se vymezuje přímo výše mzdových prostředků, popřípadě výše jednotlivých částí mzdových prostředků.

(4) Jestliže normativy nebo limity nejsou stanoveny ve státním plánu, stanoví je ústřední orgán v hospodářském plánu v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a Státní plánovací komisí, a pokud jde o projektové a inženýrské organizace a hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny též v dohodě se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj; jde-li o ústřední orgán v působnosti České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky a Českou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj anebo ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky a Slovenskou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj (dále jen „příslušné ministerstvo financí, cen a mezd“ a „příslušná plánovací komise“).

(1) Ve státních plánech se stanoví pro hospodářské organizace normativ nebo limit mzdových prostředků a minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků a pro rozpočtové a příspěvkové organizace limit mzdových prostředků. Přírůstkový normativ se stanoví jednou nebo dvěma sazbami (základní a zvýhodněnou). Zvýhodněná sazba platí pro přírůstek rozhodujícího ukazatele přijatý do ročního hospodářského plánu (vstřícný plán) nad přírůstek, který vyplývá z pětiletého hospodářského plánu, popřípadě z úkolů pro rozpracování ročního hospodářského plánu.

(2) V souladu s výší mzdových prostředků vymezenou pro příslušné organizace ve státním plánu a způsobem jejího vymezení stanoví nadřízené orgány v hospodářském plánu normativ nebo limit mzdových prostředků a minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků pro hospodářské organizace a limit mzdových prostředků pro rozpočtové a příspěvkové organizace. Při stanovení normativu mzdových prostředků použijí nadřízené orgány rozhodujícího ukazatele, který se uplatňuje pro tento účel ve státním plánu. K přírůstkovému normativu stanoví též povinnost snížit při poklesu rozhodujícího ukazatele pod jeho výchozí stav ve stejném poměru (za jedno procento také o jedno procento) mzdové prostředky pod jejich výchozí stav.

(3) K normativu mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány podmiňující ukazatel; při jeho neplnění se plánovaný objem mzdových prostředků sníží (§ 10 odst. 2). Podmiňující ukazatel vyberou z ukazatelů, které se uplatňují podle opatření pro rozpracování státního plánu při kontrole a hodnocení plnění hospodářského plánu příslušných organizací.

(4) Nadřízené orgány nejsou povinny stanovit podmiňující ukazatel, jestliže s tím vysloví souhlas federální ministerstvo práce a sociálních věcí a Státní plánovací komise nebo příslušné ministerstvo financí, cen a mezd a příslušná plánovací komise, a jde-li o projektové a inženýrské organizace a hospodářské organizace výzkumné a vývojové základny, které jsou v působnosti federálních ústředních orgánů, též Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.

(5) K úrovňovému normativu mzdových prostředků stanoví nadřízené orgány přepočítací koeficienty vyjadřující poměr, ve kterém se přepočítává plánovaný objem mzdových prostředků při překročení a neplnění plánu příslušného ukazatele. Přepočítací koeficienty stanoví pro překročení plánu rozhodujícího ukazatele a pro neplnění plánu podmiňujícího ukazatele nižší číselnou hodnotou než jedna a pro neplnění plánu rozhodujícího ukazatele číselnou hodnotou jedna.

(6) Podle opatření pro rozpracování státního plánu stanoví nadřízené orgány k normativům a limitům mzdových prostředků tolerance.

(7) Na základě stanoveného normativu nebo limitu mzdových prostředků, rozhodujícího ukazatele a minimálního podílu fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků vypracují nadřízené orgány a organizace plány mezd (§ 7), které jsou součástí jejich hospodářského plánu.

(1) Nadřízené orgány vytvářejí při stanovení normativů a limitů mzdových prostředků rozpisovou rezervu v plánu mezd ke krytí potřeby mzdových prostředků, kterou nelze zahrnout do příslušných normativů a limitů. Rozpisovou rezervu vytvářejí tak, aby se neoslabovala hmotná zainteresovanost pracovníků organizací.

(2) Výše rozpisové rezervy je určena rozdílem mezi objemem mzdových prostředků, který vyplývá z normativu nebo limitu těchto prostředků stanoveného nadřízenému orgánu pro organizace v jeho oboru působnosti, a objemem mzdových prostředků, který vyplývá z normativů a limitů těchto prostředků stanovených nadřízeným orgánem pro tyto organizace.

(3) Rozpisovou rezervu používají nadřízené orgány do doby stanovené pro změny plánu mezd (§ 8 odst. 4) k dodatečnému rozpisu nebo ji mohou do konce roku vázat ve prospěch organizací. Nadřízené orgány však nesmí použít rozpisovou rezervu k dodatečnému rozpisu nebo ji vázat, jestliže by tím zakrývaly nedostatky v činnosti organizací, zejména vliv zaviněného neplnění plánu rozhodujícího a podmiňujícího ukazatele.

(4) Nadřízené orgány, které si vytvořily při stanovení normativů mzdových prostředků rozpisovou rezervu v rozhodujícím ukazateli (počítaly s vyšším plánem rozhodujícího ukazatele), mohou této rezervy použít beze změny plánovaného objemu mzdových prostředků organizací, jestliže

(5) Vázaná rozpisová rezerva se nesmí použít, dokud nepominou důvody, pro které se vázala. Nadřízené orgány však mohou tuto rezervu použít k dodatečnému rozpisu na organizace, pro které rozpisovou rezervu vázaly.

(6) Organizace mohou při vymezení výše mzdových prostředků pro nižší stupně řízení (dále jen „organizační jednotka“) vytvářet a používat rozpisovou rezervu obdobně podle ustanovení odstavců 1 až 5.

(7) Nadřízené orgány a organizace vedou evidenci o tvorbě a použití svých rozpisových rezerv.

(1) Roční objem mzdových prostředků odpovídající normativu nebo limitu těchto prostředků rozdělí hospodářská organizace v ročním plánu mezd na mzdové prostředky bez fondu odměn a na fond odměn tak, aby dodržela minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků stanovený nadřízeným orgánem. Obě části mzdových prostředků dále rozdělí na jednotlivá čtvrtletí. Na stejná časová období rozdělí organizace plánovanou roční výši rozhodujícího a podmiňujícího ukazatele, pokud jí tento ukazatel stanoví nadřízený orgán. V rámci plánovaného objemu mzdových prostředků bez fondu odměn zvlášť vymezí plánovaný objem ostatních osobních nákladů.

(2) Roční objem mzdových prostředků odpovídající limitu těchto prostředků rozdělí rozpočtová a příspěvková organizace v ročním plánu mezd na jednotlivá čtvrtletí. V rámci plánovaného objemu mzdových prostředků zvlášť vymezí plánovaný objem ostatních osobních nákladů.

(3) Při rozdělení mzdových prostředků na jednotlivá čtvrtletí (odstavce 1 a 2) přihlíží organizace k činitelům, které ovlivňují potřebu mzdových prostředků v příslušném čtvrtletí. Fond odměn může hospodářská organizace rozdělit na jednotlivá čtvrtletí rovnoměrně.

(4) Plán mezd, který obsahuje ukazatele pro kontrolu dodržení normativů a limitů mzdových prostředků rozdělené na jednotlivá období roku narůstajícím způsobem, oznamují hospodářské a příspěvkové organizace nadřízenému orgánu a příslušnému orgánu Státní banky československé nebo jiného peněžního ústavu, s nímž jsou ve spojení (dále jen „banka“), nejpozději do deseti kalendářních dnů po skončení období, za které se provádí kontrola; stejně oznamují plán mezd vyplývající ze změny (§ 8).

(1) Nadřízené orgány sníží normativy mzdových prostředků, které stanovily pro organizace, jestliže se odchýlí skutečný vývoj cen výrobků, služeb a prací těchto organizací od vývoje předpokládaného v hospodářském plánu a odchylka ve vývoji cen umožňuje organizacím získat bez zásluhy větší mzdové prostředky. Výši normativů nebo limitů mzdových prostředků mohou též změnit

(2) Plánovanou výši rozhodujícího ukazatele pro příslušný rok a úrovňový normativ pro příslušný rok i pro další roky pětiletého období upravují nadřízené orgány o vliv změny cen bilancovaný v plánu. Z důvodu změny cen však neupravují plánovaný objem mzdových prostředků pro příslušný rok.

(3) Dojde-li po lhůtě stanovené pro přijetí vstřícného plánu na příslušný rok ke změně plánované výše rozhodujícího ukazatele u hospodářských organizací, kterým se stanoví úrovňový normativ, změní nadřízené orgány těmto organizacím plánovaný objem mzdových prostředků v poměru vyplývajícím z přepočítacích koeficientů platných pro překročení nebo neplnění plánu rozhodujícího ukazatele. Ve stejném poměru změní plánovaný objem mzdových prostředků, který je jim stanoven pro tyto organizace.

(4) Sazby normativů a limitů mzdových prostředků včetně výše příslušných ukazatelů a popřípadě další kvantitativní závislosti a z nich vyplývající objem mzdových prostředků i jeho rozdělení na jednotlivé části a na jednotlivá období roku lze v hospodářských plánech měnit jen do posledního dne období, jehož se změna týká, nestanoví-li se v opatřeních pro rozpracování státních plánů jinak.

(5) Nadřízené orgány a organizace vedou evidenci o změnách plánu mezd.

(1) Organizace hodnotí v průběhu plnění plánu čtvrtletně na základě použitelného objemu mzdových prostředků (§ 10), zda za období od počátku roku nepřekročila normativ nebo limit mzdových prostředků.

(2) Normativ nebo limit mzdových prostředků organizace překračuje, jestliže je objem mzdových prostředků zúčtovaný za příslušné období k výplatě do nákladů vyšší než použitelný objem mzdových prostředků (dále jen „překročení mzdových prostředků“).

(3) Organizace šetří mzdové prostředky proti jejich normativu nebo limitu, pokud si nepřidělí do fondu odměn celou částku, o kterou použitelný objem mzdových prostředků převyšuje objem mzdových prostředků zúčtovaný za příslušné období k výplatě do nákladů (dále jen „úspora mzdových prostředků“).

(4) Nadřízený orgán hodnotí, zda se nepřekračují v jeho působnosti normativy a limity mzdových prostředků v úhrnu za všechny organizace, popřípadě jejich skupiny, na základě porovnání součtu úspor a součtu překročení mzdových prostředků jednotlivých organizací. Normativy a limity mzdových prostředků se nepřekračují, jestliže součet překročení není vyšší než součet úspor organizací a všech rozpisových rezerv mzdových prostředků, které nejsou vázány, s výjimkou rozpisových rezerv mzdových prostředků organizací.

(1) Použitelným objemem mzdových prostředků organizace je souhrn

(2) Plánovaný objem mzdových prostředků přepočítává hospodářská organizace v závislosti na překročení nebo neplnění plánu rozhodujícího ukazatele, neplnění plánu podmiňujícího ukazatele a na přepočítacích koeficientech. Při neplnění plánu rozhodujícího nebo podmiňujícího ukazatele krátí hospodářská organizace plánovaný objem mzdových prostředků nejvýše o osm procent.

(3) Hospodářská organizace, které se stanoví přírůstkový normativ, použije místo přepočítacích koeficientů tento normativ. Při neplnění plánu rozhodujícího ukazatele však použije normativ jen do takového procenta neplnění, které odpovídá plánovanému zvýšení rozhodujícího ukazatele proti jeho výchozímu stavu v procentech. Za další neplnění plánu rozhodujícího ukazatele krátí plánovaný objem mzdových prostředků ve stejném poměru (za jedno procento také o jedno procento).

(4) Hospodářská organizace vyloučí při přepočtu (odstavec 2) z plnění plánu rozhodujícího ukazatele částky, které vyjadřují podle zvláštních předpisů ztráty z nejakostní práce³) a dodatkové odvody uložené pro porušení cenových předpisů nebo k uplatnění cenového znevýhodnění anebo v důsledku cenových opatření, pokud tyto odvody neovlivňují výši rozhodujícího ukazatele.⁴) Částky vyjadřující ztráty z nejakostní práce vyloučí hospodářská organizace nejvýše do částky nepřesahující dvě procenta výkonů.

(5) Nadřízený orgán může rozhodnout, že organizace plánovaný objem ostatních osobních nákladů nepřepočítává a do použitelného objemu mzdových prostředků zahrnuje přepočtený objem mzdových prostředků bez ostatních osobních nákladů a plánovaný objem těchto nákladů.

(6) Připočitatelnými částkami podle odstavce 1 jsou částky

(7) Připočitatelné částky podle odstavce 6 písm. d), e) a g) nemusí organizace zjišťovat a zahrnovat do použitelného objemu mzdových prostředků, nepovažuje-li to za účelné.

(8) Odpočitatelnými částkami podle odstavce 1 jsou částky

(1) Hospodářské organizace mohou do výše částky, o kterou použitelný objem mzdových prostředků převyšuje objem mzdových prostředků zúčtovaný za příslušné období k výplatě do nákladů, vytvářet fond odměn přídělem z finančních zdrojů.

(2) Fond odměn si hospodářské organizace doplňují dotacemi poskytovanými v rámci rezervy mzdových prostředků státního plánu nebo rezervy mzdových prostředků Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a příslušné plánovací komise, která slouží ke stimulaci úspěšného řešení a realizace úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, anebo rozpisových rezerv nadřízených orgánů, dále převodem z fondu odměn jiných organizací a z fondu hmotné stimulace vývozu, popřípadě podle rozhodnutí federálního ministerstva práce a sociálních věcí z jiných fondů.

(3) Hospodářské organizace z fondu odměn

(4) Hospodářské organizace zúčastněné na důležitých stavbách mohou z fondu odměn převést do fondu odměn investora částku k úhradě peněžitých odměn při rozvoji iniciativy pracujících, které poskytuje investor podle podmínek stanovených staveništní odborovou radou v dohodě s těmito organizacemi.

(5) Ve fondu odměn vážou hospodářské organizace, pokud se dále nestanoví jinak, částku potřebnou ke zvýšení použitelného objemu mzdových prostředků [§ 10 odst. 6 písm. c)] tak, aby vykázaly co nejnižší překročení tohoto objemu nebo ho vůbec nepřekročily.

(6) Ve fondu odměn nemusí hospodářské organizace vázat částky, které si do tohoto fondu doplnily podle odstavce 2 a které dosud nepoužily. Částek vázaných ve fondu odměn podle odstavce 5 použijí hospodářské organizace na konci roku k doplnění finančních zdrojů.

(7) Hospodářské organizace mohou použít z fondu odměn podle odstavců 3 a 4 jen částku, která není vázána, nestanoví-li se dále jinak (§ 19a odst. 3). K výplatě podílů na hospodářských výsledcích a ročních prémií (odměn) vedoucích pracovníků za předcházející rok mohou použít jen částku, která jim zůstala ve fondu odměn k 31. prosinci předcházejícího roku a kterou nemusely použít k doplnění finančních zdrojů.

(8) Zůstatek fondu odměn převádějí hospodářské organizace do následujícího roku.

(9) Rozpočtové a příspěvkové organizace mohou vytvářet a používat fond odměn podle rozhodnutí federálního ministerstva práce a sociálních věcí učiněného v dohodě s federálním ministerstvem financí, a jde-li o organizace, které jsou v působnosti ústředních orgánů České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, též v dohodě s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd a u organizací v působnosti národních výborů, též se souhlasem příslušného národního výboru.

(1) Organizace, která podle § 9 odst. 2 překročí mzdové prostředky

(2) Opatření podle odstavce 1 písm. a) až d) se uplatňují v rámci výrobní hospodářské jednotky v jejích organizačních jednotkách, které podle pravidel stanovených výrobní hospodářskou jednotkou (§ 13) překročily mzdové prostředky, a na generálním ředitelství.

(3) Jestliže organizace podle § 9 odst. 2 překročí mzdové prostředky, nadřízený orgán

(1) Výrobní hospodářské jednotky, pokud se tato vyhláška vztahuje jenom na ně, stanoví na období pětiletého plánu pravidla pro usměrňování mzdových prostředků a pro kontrolu jejich dodržování uvnitř výrobních hospodářských jednotek. Při stanovení pravidel vycházejí z ustanovení této vyhlášky, popřípadě dalších předpisů. V pravidlech zajistí, aby

(2) Organizační jednotky výrobní hospodářské jednotky vytvářejí fond odměn z prostředků, které jim výrobní hospodářská jednotka převede ze svého fondu odměn [§ 11 odst. 3 písm. d)]; přitom se postupuje podle pravidel stanovených výrobní hospodářskou jednotkou. Prostředky fondu odměn používají tyto organizační jednotky obdobně podle ustanovení § 11 odst. 3 písm. a), b), c) a e) a § 11 odst. 4 až 8.

(3) Organizační jednotky vyplácejí z fondu odměn pracovníkům prémie nebo jejich část a žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje obdobná plnění, jestliže tak rozhodne výrobní hospodářská jednotka.

(4) Mzdové prostředky generálního ředitelství výrobní hospodářské jednotky, která se považuje pro účely této vyhlášky za nadřízený orgán (§ 1 odst. 5), se usměrňují podle této vyhlášky, popřípadě dalších předpisů s tím, že

(1) Ústřední orgány mohou v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí a Státní plánovací komisí nebo příslušným ministerstvem financí, cen a mezd a příslušnou plánovací komisí

(2) Postup podle odstavce 1 mohou ústřední orgány uplatnit u projektových a inženýrských organizací a organizací výzkumné a vývojové základny, které jsou v působnosti federálních ústředních orgánů též v dohodě se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj a u rozpočtových a příspěvkových organizací též v dohodě s federálním ministerstvem financí, a jde-li o ústřední orgán v působnosti České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky též v dohodě s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd.

(3) Nadřízené orgány nestanoví minimální podíl fondu odměn z plánovaného objemu mzdových prostředků pro hospodářské organizace, kterým stanoví normativ fondu odměn. K normativu fondu odměn nemusí též stanovit podmiňující ukazatel.

(4) Pro rozpočtové organizace, které podléhají systemizaci, stanoví příslušné ministerstvo financí nebo podle jeho pokynů nadřízený orgán k limitu mzdových prostředků též limit ostatních osobních nákladů a limit mzdových prostředků, které mohou tyto organizace použít na základní mzdy vybraného okruhu pracovníků (funkcí).

(5) Použitelným objemem mzdových prostředků v hospodářských organizacích, kterým nadřízený orgán stanoví normativ nebo limit mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn [odstavec 1 písm. a) a b)], je souhrn

(6) Použitelným objemem mzdových prostředků v organizacích, kterým nadřízený orgán stanoví k limitu mzdových prostředků rozhodující ukazatel [odstavec 1 písm. f)], je souhrn

(7) Organizace, kterým nadřízený orgán stanoví samostatně limit ostatních osobních nákladů nebo limit některé jejich části [odstavec 1 písm. g)], přepočítávají plánovaný objem těchto nákladů nebo některé jejich části zvlášť (odděleně od dalších částí mzdových prostředků) v závislosti na plnění plánu rozhodujícího ukazatele a přepočítacích koeficientech, pokud je nadřízený orgán k limitu stanoví. Přepočtený objem ostatních osobních nákladů nebo některé jejich části zahrnují do použitelného objemu mzdových prostředků.

(8) Při neplnění plánu rozhodujícího nebo podmiňujícího ukazatele krátí

(9) Hospodářská organizace, která přepočítává plánovaný objem mzdových prostředků bez fondu odměn a fond odměn, vyloučí podle § 10 odst. 4 jednotlivé částky z plnění plánu rozhodujícího ukazatele jen při přepočtu plánovaného objemu mzdových prostředků bez fondu odměn.

a) podílu těchto prostředků na rozhodujícím ukazateli (úrovňový normativ) nebo

b) přírůstku těchto prostředků ve zlomcích procenta proti jejich výchozímu stavu za jedno procento přírůstku rozhodujícího ukazatele proti jeho výchozímu stavu (přírůstkový normativ). Výchozím stavem rozhodujícího ukazatele je při vypracování státního a hospodářského plánu očekávaná výše (očekávaná skutečnost) tohoto ukazatele za předcházející rok; jestliže skutečná výše rozhodujícího ukazatele za předcházející rok se odchýlí od očekávané, upraví organizace nejpozději do konce prvního čtvrtletí hospodářský plán, přičemž výchozím stavem je skutečná výše rozhodujícího ukazatele za předcházející rok. Očekávaná i skutečná výše rozhodujícího ukazatele se upravuje o organizační a metodické vlivy a skutečná výše též o vliv změny cen bilancovaný v plánu. Výchozím stavem mzdových prostředků je jejich použitelný objem (§ 10), který odpovídá výchozímu stavu rozhodujícího ukazatele neupravenému o uvedené vlivy, bez připočitatelných a odpočitatelných částek. Použitelný objem mzdových prostředků se upravuje o organizační a metodické vlivy.

a) součet plánovaných objemů mzdových prostředků, který vyplývá z normativů a limitů stanovených nadřízeným orgánem pro všechny organizace v jeho působnosti, nepřekročí plánovaný objem mzdových prostředků, který vyplývá z normativu stanoveného nadřízenému orgánu pro tyto organizace,

b) důvodem pro takový postup nejsou nedostatky v činnosti organizací, zejména zaviněné neplnění plánu rozhodujícího ukazatele.

a) při změně výše normativu nebo limitu mzdových prostředků stanoveného pro příslušný okruh organizací ve státním plánu; tuto změnu mohou provést jen z důvodu, pro který se změnila výše normativu nebo limitu mzdových prostředků ve státním plánu, a v rozsahu této změny,

b) při použití rozpisové rezervy (§ 6 odst. 3) ke krytí potřeby mzdových prostředků, kterou nezahrnuly do normativu nebo limitu těchto prostředků.

a) přepočteného objemu mzdových prostředků nebo plánovaného (nepřepočteného) objemu mzdových prostředků, jestliže nadřízený orgán stanoví organizaci limit těchto prostředků,

b) připočitatelných částek,

c) odpočitatelných částek.

a) uvolněné z rezervy mzdových prostředků státního plánu,

b) vázané v rozpisové rezervě mzdových prostředků nadřízeného orgánu,

c) vázané ve fondu odměn nebo použité z tohoto fondu k doplnění finančních zdrojů organizace,

d) odměn za objevy, vynálezy, zlepšovací návrhy, průmyslové vzory, řešení tématických úkolů apod. poskytnutých v uplynulých obdobích roku, které převyšují za celý rok jednu pětinu a v průběhu roku poměrnou část jedné pětiny celkového objemu těchto odměn poskytnutých v období předchozího pětiletého plánu,

e) odpovídající rezervě rozpuštěné v hodnoceném období, kterou si organizace vytvořila v minulých letech v nákladech na výplatu prémií a odměn za úkoly plánu rozvoje vědy a techniky a jiné dlouhodobé úkoly, pokud vytvořenou rezervu eviduje podle jednotlivých úkolů,

f) odpovídající v rozpočtových a příspěvkových organizacích prostředkům, které těmto organizacím převedly hospodářské organizace z fondu odměn [§ 11 odst. 3 písm. c)],

g) stanovené federálním ministerstvem práce a sociálních věcí nebo příslušným ministerstvem financí, cen a mezd republiky v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí za zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, za nižší než stanovený odběr ušlechtilých paliv a elektřiny, za výrobky vysoké technické úrovně a jakosti, které se cenově nezvýhodňují, za úrokové bonifikace, popřípadě za další společensky žádoucí výsledky.

a) překročení mzdových prostředků za minulý rok,

b) odpovídající rezervě, kterou si organizace vytvoří v hodnoceném období v nákladech na výplatu prémií a odměn za úkoly plánu rozvoje vědy a techniky a jiné dlouhodobé úkoly v příštích letech,

c) uplatněné nadřízeným orgánem vůči rozpočtovým a příspěvkovým organizacím za nesplnění jim stanovených úkolů,

d) stanovené federálním ministerstvem práce a sociálních věcí nebo příslušným ministerstvem financí, cen a mezd republiky v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí za vyšší než stanovený odběr ušlechtilých paliv, za výrobky nízké technické úrovně a jakosti, které nejsou cenově znevýhodněny, za úrokové sankce, popřípadě za další společensky nežádoucí výsledky.

a) hradí pracovníkům podíly na hospodářských výsledcích, odměny podle mzdových předpisů pro uplatňování mzdových forem,⁵) s výjimkou zvláštních ročních odměn poskytovaných při práci s chemickými karcinogeny, stabilizačních odměn při práci s výbušinami a odměn za řízení služebních vozidel⁶) a obdobná plnění žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje,

b) hradí vedoucím pracovníkům prémie (odměny) za roční výsledky práce a cílové odměny,

c) hradí pracovníkům podle vlastního rozhodnutí prémie nebo jejich části a žákům odborných učilišť v období odborného rozvoje obdobná plnění,

d) převádějí částky do fondů odměn svých organizačních jednotek a do ostatních svých fondů,

e) převádějí částky jiným organizacím, pokud se tyto organizace zasloužily o výsledky jejich činnosti.

a) provede rozbor příčin překročení a na jeho základě přijme opatření k odstranění těchto příčin a k vyrovnání překročení,

b) omezí, dokud nevyrovná překročení mzdových prostředků, jejich spotřebu zejména tím, že nesmí přeřazovat pracovníky do vyšší tarifní třídy v rámci téže funkce, zvyšovat pracovníkům základní mzdy, pokud ze mzdových předpisů nevyplývá nárok na zvýšení, a zvyšovat objem prostředků na osobní ohodnocení,

c) krátí roční odměny vedoucím pracovníkům v souladu s předpisem pro jejich poskytování,

d) informuje v součinnosti s odborovými orgány kolektiv pracovníků o zjištěných nedostatcích, jejich příčinách a přijatých opatřeních,

e) oznámí přijatá opatření nadřízenému orgánu a bance nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy zjistí překročení mzdových prostředků.

a) projedná s ní příčiny překročení a přijatá opatření, posoudí účinnost přijatých opatření a popřípadě organizaci uloží provést další opatření včetně opatření k přezkoumání a úpravě norem spotřeby práce⁷) a oznámit je bance; v případě opakujícího se překročení mzdových prostředků požádá banku o součinnost při projednávání jeho příčin,

b) krátí roční odměnu vedoucímu organizace v souladu s předpisem pro její poskytování a nepovolí výplatu zálohy na tuto odměnu.

a) se uplatňovaly při zjišťování použitelného objemu mzdových prostředků organizačních jednotek připočitatelné částky podle § 10 odst. 6 písm. d), e) a g), pokud se uplatňují při zjišťování použitelného objemu mzdových prostředků výrobní hospodářské jednotky (§ 10 odst. 7), a odpočitatelné částky podle § 10 odst. 8,

b) se vylučovaly při přepočtu plánovaného objemu mzdových prostředků organizačních jednotek z plnění plánu rozhodujícího ukazatele podle § 10 odst. 4 částky vyjadřující ztráty z nejakostní práce a dodatkové odvody uložené pro porušení cenových předpisů nebo k uplatnění cenového znevýhodnění anebo v důsledku cenových opatření, pokud tyto odvody neovlivňují výši rozhodujícího ukazatele,

c) se přidělovaly prostředky do fondu odměn organizačních jednotek podle jejich nároků a nelze-li tyto nároky uspokojit, podle poměru nároků všech organizačních jednotek k částce přidělené do fondu odměn výrobní hospodářské jednotky podle § 11 odst. 1,

d) se doplňovaly v závislosti na převodu prostředků z fondu hmotné stimulace vývozu do fondu odměn výrobní hospodářské jednotky též fondy odměn organizačních jednotek, které se podílejí na zabezpečování vývozních úkolů, a organizační jednotky měly podle jejich podílu na výsledku výrobní hospodářské jednotky ve vývozu předem přislíbeno nejméně 70 % prostředků převáděných z fondu hmotné stimulace vývozu do fondu odměn výrobní hospodářské jednotky,

e) se prováděla opatření podle § 12 v organizačních jednotkách, které překračují mzdové prostředky, i když výrobní hospodářská jednotka normativ nebo limit podle § 9 odst. 2 nepřekračuje; od těchto opatření může výrobní hospodářská jednotka upustit, jestliže plně uspokojí nároky organizačních jednotek, které uspoří mzdové prostředky, na tvorbu jejich fondu odměn převodem prostředků z fondu odměn výrobní hospodářské jednotky.

a) rozhodující a podmiňující ukazatel vyjadřuje výsledky činnosti výrobní hospodářské jednotky,

b) opatření podle § 12 odst. 1 se uplatňují při překročení mzdových prostředků generálního ředitelství a opatření podle § 12 odst. 1 písm. b) a c) též, nejsou-li dodrženy normativy a limity mzdových prostředků v úhrnu za všechny organizace (§ 9 odst. 4), které jsou seskupeny do výrobní hospodářské jednotky; generální ředitelství nevyplatí kromě toho podíly na hospodářských výsledcích.

a) stanovit pro hospodářské organizace místo normativu mzdových prostředků (§ 5 odst. 2) normativ mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn, mají-li zájem zvýšit závislost mzdových prostředků na efektivnosti hospodaření příslušných organizací, nebo limit mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn, mají-li zájem vyloučit u příslušných organizací závislost mzdových prostředků na objemu výroby nebo služeb (celkových výkonech) a podněcovat jen zájem na efektivnosti hospodaření,

b) stanovit pro hospodářské organizace místo limitu mzdových prostředků (§ 5 odst. 2) limit mzdových prostředků bez fondu odměn a normativ fondu odměn k zachování závislosti mzdových prostředků na efektivnosti hospodaření příslušných organizací,

c) stanovit pro hospodářské organizace k normativu mzdových prostředků bez fondu odměn a k normativu fondu odměn rozhodující ukazatel a popřípadě též podmiňující ukazatel a přepočítací koeficienty,

d) použít při stanovení normativu mzdových prostředků (§ 5 odst. 2) jiného rozhodujícího ukazatele, než který se uplatňuje pro tento účel ve státním plánu,

e) stanovit pro hospodářské organizace normativ mzdových prostředků nebo jejich jednotlivých částí, který nezahrnuje mzdové prostředky vynakládané v souvislosti s uváděním nových kapacit do provozu, a vymezit zvlášť výši těchto prostředků limitem,

f) stanovit pro organizace k limitu mzdových prostředků rozhodující ukazatel a popřípadě též podmiňující ukazatel a přepočítací koeficienty,

g) stanovit pro organizace samostatně limit ostatních osobních nákladů nebo limit některé jejich části a popřípadě též k tomuto limitu rozhodující ukazatel a přepočítací koeficienty,

h) usměrňovat mzdové prostředky generálního ředitelství výrobní hospodářské jednotky, která se považuje pro účely této vyhlášky za nadřízený orgán (§ 1 odst. 5), v závislosti na výsledcích činnosti nejen výrobní hospodářské jednotky, ale též generálního ředitelství jako samostatné organizace.

a) přepočteného objemu mzdových prostředků bez fondu odměn nebo plánovaného (nepřepočteného) objemu mzdových prostředků bez fondu odměn, jestliže nadřízený orgán stanoví hospodářské organizaci limit těchto prostředků,

b) přepočteného fondu odměn,

c) připočitatelných částek,

d) odpočitatelných částek.

a) přepočteného objemu mzdových prostředků,

b) připočitatelných částek,

c) odpočitatelných částek.

a) hospodářská organizace plánovaný objem mzdových prostředků bez fondu odměn a plánovaný fond odměn samostatně a vždy nejvýše o osm procent,

b) příspěvková organizace plánovaný objem mzdových prostředků také nejvýše o osm procent.