(1) Organizace jsou povinny zajistit, aby převáděným nebo uvolňovaným pracovníkům byla umožněna změna nebo rozšíření odborné kvalifikace, pokud nezajistí, aby tuto možnost zabezpečila nová organizace. Proto zejména

(2) Přijetí do studia nebo kursu ani vykonání kvalifikační zkoušky není vázáno na splnění podmínky předchozí praxe v oboru, pro který má být dosažena změna nebo rozšíření odborné kvalifikace pracovníka.

(3) Pracovníci jsou po dobu zaškolování nebo přeškolování odměňováni podle zvláštních předpisů.¹¹)

a) ve středních odborných učilištích zabezpečují v součinnosti s příslušným národním výborem⁸) zřizování studia při zaměstnání v učebních a studijních oborech vhodných pro převáděné a uvolňované pracovníky podle potřeb uplatnění těchto pracovníků a potřeb organizací, které zabezpečí jejich nové pracovní zařazení;

b) ve vlastních výchovně vzdělávacích zařízeních⁹) zabezpečují kursy v rozsahu teoretické výuky nad 180 hodin pro vybraná dělnická povolání zařazená do III. kvalifikačního stupně, ukončované kvalifikační zkouškou předepsanou právním předpisem, popřípadě státní normou (dále jen „kvalifikační zkouška“). Takto získaná odborná kvalifikace pracovníka je kladena na roveň splnění požadavku odborné kvalifikace pro dané dělnické povolání;

c) vyžadují zřizování pomaturitního nebo specializačního studia¹⁰) na středních školách umožňujícího změnu, rozšíření, případně specializaci odborného vzdělání převáděných a uvolňovaných technickohospodářských pracovníků.