(1) Při zpracování plánu průzkumných prací a plánu otvírky, přípravy a dobývání jsou těžební organizace povinny vyhodnotit důsledky navrhované těžby na zemědělský půdní fond. Toto vyhodnocení je přílohou žádosti o udělení předchozího souhlasu³¹) a podkladem pro rozhodování orgánu ochrany zemědělského půdního fondu o této žádosti.

(2) Pokud při provádění hlubinné těžby by mělo dojít v důsledku nepředvídaných poklesů ke znehodnocení svrchních kulturních vrstev půdy, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin na jiných zemědělských pozemcích, než ke kterým byl udělen předchozí souhlas,³¹) je těžební organizace povinna bezprostředně po zjištění tohoto stavu zahájit provádění havarijní skrývky svrchních kulturních vrstev půdy, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin a současně projednat tuto činnost s orgánem ochrany zemědělského půdního fondu.³²)

(3) Žádost o použití zemědělské půdy k provedení havarijní skrývky dokládá těžební organizace zejména orientačním zákresem ohroženého poklesového území zpravidla na snímku pozemkové mapy, bilancí skrývky svrchních kulturních vrstev půdy, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin podle dostupných půdoznaleckých podkladů a návrhem na deponování nebo jiné účelné využití skrývaných zemin.

(4) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu určí při projednání použití zemědělské půdy pro havarijní skrývku zejména množství skrývaných kulturních vrstev půdy, popřípadě hlouběji uložených zúrodnění schopných zemin, postup a způsob jejich skrývání, následného využívání, deponování a ošetřování a dále stanoví lhůtu, v níž je těžební organizace povinna podat žádost o dodatečné rozhodnutí o odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě.³³) Lhůta pro podání žádosti nesmí přesáhnout dobu jednoho roku ode dne projednání použití zemědělské půdy³²) pro havarijní skrývku.