CELKOVÉ NÁKLADY, PROPOČTOVÁ A ROZPOČTOVÁ ČÁST DOKUMENTACE

Celkové náklady v investičním záměru a v propočtové a rozpočtové části dokumentace

Celkové náklady v investičním záměru a propočet v přípravné dokumentaci
Propočet v projektovém úkolu

Rozpočtová část úvodního (jednostupňového) projektu

Rozpočtová část prováděcích projektů

Společná ustanovení

(1) Celkové náklady stavby jsou veškeré náklady a výdaje investora souvisící s jejím pořízením. Vyjadřují se v investičním záměru, propočtové části přípravné dokumentace a v rozpočtové části projektové dokumentace se zřetelem na dosaženou vyjasněnost stavby.

(2) Propočtovou část přípravné dokumentace tvoří propočet celkových nákladů stavby (dále jen „propočet“).

b) odbytové rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a rozpočty zahrnující náklady na ostatní výrobky a výkony,

c) kontrolní sestavení rozpočtových nákladů (dále jen „kontrolní sestavení“) zahrnující náklady z dohodnutých odbytových rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů, náklady ostatních výrobků a výkonů a kontrolní rekapitulaci nákladů stavby (dále jen „kontrolní rekapitulace“) podle jejích ucelených částí.

(3) Rozpočtovou část projektové dokumentace tvoří:

a) souhrnný rozpočet k úvodnímu (jednostupňovému) projektu (dále jen „souhrnný rozpočet“) zahrnující rozpočtové náklady uvedené v rozpočtech (odbytových rozpočtech) provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů (dále jen „rozpočty ostatních výrobků a výkonů“) a rekapitulaci nákladů stavby (dále jen „rekapitulace“) podle ucelených částí stavby; vzor této rekapitulace je uveden v příloze č. 10,

(4) Pro vyjádření celkových nákladů stavby se, s výjimkou investičního záměru, používá tiskopisů č. 1 až 3, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 10. Tiskopis č. 1 a 2 se používá u všech staveb, kromě staveb KBV, u kterých se tiskopis č. 2 nahrazuje tiskopisem č. 3. Jako alternativa za předepsané tiskopisy č. 1 až 3 může být při zpracování celkových nákladů stavby na počítačích použito výstupů z počítače za předpokladu, že jejich obsah a struktura jsou shodné s tiskopisy č. 1 až 3.

(5) Evidenčně se na tiskopisu č. 1 (mimo celkové náklady stavby) vykazují náklady na předměty získané po vyřešení úkolů plánu rozvoje vědy a techniky, které se do základních prostředků převádějí bezplatně.⁹³)

(6) Náklady na stavební experimenty⁹⁴) zařazené do plánu experimentálního ověřování ve výstavbě se nezahrnují do nákladů stavby a evidenčně se nevykazují.

(1) Celkové náklady stavby v propočtu projektového úkolu, souhrnném rozpočtu a kontrolním sestavení rozpočtových nákladů stavby se člení na jedenáct hlav takto:

(2) Podrobné členění celkových nákladů stavby je uvedeno v příloze č. 11.

ca) náklady na dovoz ze socialistických zemí,

cb) náklady na dovoz z nesocialistických zemí.

(3) V investičním záměru a ve studii souboru staveb lze, s výjimkou první stavby souboru, členit celkové náklady zjednodušeně; přitom se uvedou alespoň

z toho: náklady na montáž, náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí
bb) náklady technologické části

ba) náklady stavební části
z toho: náklady na dovoz v členění ze socialistických zemí a z nesocialistických zemí

c) náklady na dovoz⁹⁵) celkem v tom:

b) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby;
v tom:

a) celkové náklady stavby,

(1) Celkové náklady stavby se v investičním záměru určí pomocí soustav technickohospodářských ukazatelů, srovnáním s jinými progresivními stavbami, popřípadě jinými srovnáními.⁹⁷)

(2) Celkové náklady lze v investičním záměru členit zjednodušeně podle § 45 odst. 3.

(1) Celkové náklady stavby se určí jako součet nákladů provozních souborů, stavebních objektů a ostatních výrobků, výkonů a výdajů. Náklady se sestaví s využitím propočtových informací dodavatelských organizací, popřípadě dovozců, propočtových a rozpočtových ukazatelů odvozených z vyprojektovaných nebo realizovaných staveb, opakovatelných projektů, typových podkladů, popřípadě jiných nástrojů pro určování nákladů; přihlédne se též k podmínkám staveniště a k zásadám řešení zařízení staveniště (příloha č. 2 část F Organizace výstavby).

(2) Propočtové náklady sestavené podle odstavce 1 se porovnávají se soustavami technickohospodářských ukazatelů, s náklady jiných progresivních staveb, popřípadě se ověřují jinými srovnáními; u závazných a centralizovaných staveb se porovnávají též s celkovými náklady investičního záměru; odchylky se zdůvodňují.

(3) V propočtu se náklady vyjádří v členění podle § 45 (přílohy č. 10 a 11).

(4) Jde-li o stavbu, která se člení na etapy podle § 17, sestavuje se propočet pro celou stavbu a v členění na jednotlivé etapy.

(5) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště se uvádějí v hlavě VI propočtu a určují se globálními sazbami podle zvláštního opatření⁹⁸) s výjimkou mimoglobálních objektů zařízení staveniště (příloha č. 14), pro něž se náklady rozpočtují zpravidla pomocí ukazatelů.

(1) Součástí propočtu je rezerva, která se použije v souladu s postupným zpřesňováním technického řešení ke zpřesnění rozpočtových nákladů hlavy II až VII v souhrnném rozpočtu. Nelze ji využít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby.

c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 15 do 20 %,

b) u rekonstrukcí nebo modernizací - s výjimkou uvedenou pod písmenem c) - v rozmezí od 10 do 14 %,

a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 7 do 10 %,

(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII propočtu a určí se:
Základnou pro určení rezervy jsou náklady hlavy II a III propočtu; u staveb s náklady na dovoz, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, může orgán provádějící státní expertizu upravit v závěrech státní expertizy základnu pro určení rezervy.

e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 825¹⁴) do výše 20 % pro tyto objekty,

f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 15 do 20 %.

d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku budoucího generálního projektanta a rozhodujících dodavatelů.

(1) Propočet ve studii souboru staveb se zpracuje jako součet propočtů, popřípadě celkových nákladů jednotlivých staveb souboru; přitom se propočet pro první stavbu souboru provede způsobem stanoveným pro projektový úkol (§ 48), pro jednotlivé ostatní stavby souboru se určí celkové náklady pomocí soustav technickohospodářských ukazatelů, srovnáním s jinými progresivními stavbami, popřípadě jinými srovnáními⁹⁷) a člení se zjednodušeně podle § 45 odst. 3. Dojde-li k dohodě o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb, postupuje se též podle přílohy č. 14. Propočet ve studii souboru staveb se postupně upřesní podle propočtů projektových úkolů, které budou zpracovány později.

(2) Jde-li o studii souboru staveb podle § 24 odst. 5, zpracovává se její propočet, popřípadě postupně propočty jednotlivých staveb nebo jejich částí tak, aby plnil funkci propočtu v projektovém úkolu (§ 48).

(1) V souhrnném rozpočtu se celkové náklady stavby určí jako součet rozpočtových nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků, výkonů a výdajů vyčíslených včetně vedlejších rozpočtových nákladů.

(2) Souhrnný rozpočet se zpracovává v členění podle § 45 a podle míry vyjasněnosti stavby dosažené v úvodním projektu. Projednává se podle § 38.

(3) Jde-li o stavbu, pro kterou byly schváleny etapy podle § 17, souhrnný rozpočet se sestavuje vždy pro celou stavbu jako souhrn rozpočtových nákladů všech etap; rozpočtové náklady jednotlivých etap se vyjadřují v samostatných rozpočtech jako součást úvodních projektů etap. Pro etapy, jejichž úvodní projekty budou zpracovány později, plní funkci souhrnného rozpočtu stavby propočet k projektovému úkolu.

(4) V přílohách, které tvoří nedílnou součást souhrnného rozpočtu, se uvedou

b) zdůvodnění odchylek od propočtu v projektovém úkolu (§ 48 odst. 2).

a) rekapitulace podle ucelených částí stavby,¹⁰⁰)

a) základní rozpočtové náklady,

(1) Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů určují jejich rozpočtové náklady, které se člení na

c) vedlejší rozpočtové náklady.

b) doplňkové rozpočtové náklady,

a) cenové limity a není-li povinnost je uplatnit, předběžné ceny,¹⁰³)

c) jiné rozpočtové ukazatele zpracované generálním projektantem nebo cenové informace dovozců (§ 27), nelze-li použít cen nebo rozpočtových ukazatelů podle písmen a) a b).

b) rozpočtové ukazatele stavebních objektů, provozních souborů nebo jejich částí vypracované, projednané a schválené podle zvláštního předpisu,¹⁰⁴)

(2) Pro sestavení rozpočtů provozních souborů a stavebních objektů se použijí souhrnné ceny, skupinové ceny¹⁰¹) a jiné ceny, za něž lze podle zvláštních předpisů¹⁰²) fakturovat. Nejsou-li stanoveny anebo nelze-li je použít s ohledem na dosažený stupeň technické vyjasněnosti, použijí se

(3) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami nebo rozpočtovými ukazateli podle odstavce 2 písm. b).

(4) Rozpočty sestavené pomocí cen nebo pomocí rozpočtových ukazatelů podle odstavce 2 písm. b) jsou odbytovými rozpočty.

(1) V rozpočtech ostatních výrobků a výkonů se náklady zahrnované do hlavy I, IV, V, VI,⁹⁸) VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu určují cenami, a nejsou-li stanoveny, využije se rozpočtových ukazatelů, popřípadě informací,zejména od dodavatelů.

(2) Vedlejší náklady na provozní a sociální zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu se určují způsobem stanoveným v § 48 odst. 5.

(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena na krytí nákladů zahrnovaných do hlavy II až VII souhrnného rozpočtu, jež nemohly být předvídány; nelze jí použít pro věcné rozšíření nebo koncepční změnu stavby. Nejméně 50 % této rezervy je při použití úvodního projektu vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Podíly rezervy stanovené k nákladům dodávek z dovozu zahrnovaných do hlavy II a III lze použít jen ke krytí změn nákladů v příslušné hlavě vyvolaných změnami cen z dovozu. Souhlas s čerpáním rezervy dává investor po dohodě s generálním projektantem; u závazných a centralizovaných staveb též se souhlasem ústředního orgánu investora, pokud si to vyhradí.

b) u rekonstrukcí nebo modernizací - s výjimkou uvedenou pod písmenem c) - v rozmezí od 5 do 10 %,

d) u báňských staveb se zvýšeným rizikem do výše 30 %, u ostatních báňských staveb a u staveb na poddolovaném území do výše 20 %,

c) u modernizací bytového fondu v rozmezí od 13 do 18 %,

Základna pro určení rezervy je shodná se základnou podle § 49 odst. 2.
(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se:

f) u staveb a udržovacích prací spojených se zachováním a obnovou objektů kulturních památek financovaných z neinvestičních prostředků v rozmezí od 13 do 18 %.

e) u staveb s objekty podzemními (mimo důlními) oboru 825¹⁴) do výše 20 % pro tyto objekty,

a) u staveb nově pořizovaných (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %,

(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, k rizikovosti, objemu dovozu a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících dodavatelů.

(1) Součástí prováděcích projektů provozních souborů a stavebních objektů, popřípadě jejich částí dohodnutých podle § 41 odst. 2, jsou rozpočty zpracované vždy pomocí cen jako odbytové rozpočty. Jestliže odbytové rozpočty byly zpracovány a projednány jako součást úvodního projektu, přiloží je zpracovatelé prováděcích projektů k prováděcím projektům, popřípadě jejich částem; tyto rozpočty se podle odstavců 2 a 3 neprojednávají, pokud nejde o změny podle § 66 nebo § 67; nové rozpočty se nezpracovávají.

(2) Přímý dodavatel, který zabezpečuje dodávku prováděcího projektu příslušného provozního souboru nebo stavebního objektu, je povinen návrh odbytového rozpočtu spolu s příslušnou částí prováděcího projektu projednat s investorem a generálním projektantem. Zápis o projednání připojí přímý dodavatel k prováděcímu projektu.

(3) Zabezpečuje-li generální projektant prováděcí projekt provozního souboru nebo stavebního objektu pro investora, projedná návrh odbytového rozpočtu spolu s příslušnou částí prováděcího projektu s investorem a s přímými dodavateli, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Zápis o projednání připojí generální projektant k prováděcímu projektu.

b) byly dodrženy předpisy o rozpočtování,

d) nebudou překročeny náklady úvodního projektu.

(4) Při projednávání podle odstavců 2 a 3, které musí být ukončeno nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu, se zejména ověřuje, zda

a) byly použity správné ceny,

c) množství výrobků a výkonů odpovídá řešení příslušného projektu,

(1) Rozpočty ostatních výrobků a výkonů sestavuje generální projektant pomocí cen, a to u těch výrobků a výkonů, pro které byly použity v úvodním projektu rozpočtové ukazatele a informace, popřípadě odborné propočty.

(2) Rozpočty mimoglobálních objektů zařízení staveniště jako součást dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště zpracovává [§ 25 odst. 3 písm. b)] a projednává vyšší dodavatel stavební části obdobně podle ustanovení § 58.

(1) Rozpočtové náklady určené v odbytových rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech výrobků a výkonů nesmějí ve svém souhrnu překročit rozpočtové náklady stanovené pro ně v souhrnném rozpočtu.

(2) Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednávání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, ale jen za podmínek stanovených v § 55 odst. 1. Zvláštní předpis stanoví, které orgány a za jakých podmínek mohou povolit výjimku z ustanovení odstavce 1.¹⁰⁵)

(1) Odbytové rozpočty, u nichž došlo při projednávání podle § 38 odst. 1 nebo podle § 58 odst. 2 a 3 k dohodě o množství výrobků a výkonů a jejich ocenění (ohodnocení) v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a technickými zprávami, popřípadě, u nichž byly odstraněny rozpory podle § 73 nebo podle zvláštních předpisů (dále jen „dohodnuté odbytové rozpočty“), jsou jedním ze závazných podkladů pro vystavování zjišťovacích protokolů, splátkových listů a faktur; položky, u nichž bylo použito cenových limitů nebo předběžných cen musí být před vystavením splátkového listu a faktury nahrazeny cenami, za něž lze fakturovat.

4. rozhodnou-li se podle § 73, popřípadě podle zvláštních předpisů rozpory, k nimž došlo při projednávání odbytového rozpočtu, odchylně od stanoviska generálního projektanta [§ 62 odst. 2 písm. b)],

(2) Dohodnuté odbytové rozpočty se změní

a) při změnách ocenění,

b) při zvýšení množství výrobků a výkonů, projednaného v odbytových rozpočtech, dá-li k němu předem souhlas investor v dohodě s generálním projektantem a dodavatelem zápisem ve stavebním (montážním) deníku,

c) při použití náhradních hmot nebo výrobků za podmínek stanovených zvláštními předpisy¹⁰⁶) nebo souhlasí-li investor výslovně se změnou dohodnutých nákladů v případech, kdy tuzemské výrobky jsou nahrazovány výrobky z dovozu,

1. dojde-li ke změně cen nejpozději 30 dnů před zahájením prací na příslušném provozním souboru nebo stavebním objektu;

2. dojde-li ke změnám cen později a vláda nebo příslušný cenový úřad rozhodnou o promítnutí těchto změn do rozpočtů staveb;

3. nahrazují-li se ceny, za něž nelze podle cenových předpisů fakturovat, cenami, za něž lze fakturovat;

d) při změnách projektové dokumentace.

(3) Při změnách uvedených v odstavci 2 je organizace, která zabezpečovala projektovou dokumentaci, jejíž součástí je odbytový rozpočet, povinna zabezpečit zpracování dodatku k němu, do něhož se promítnou změny vždy za období dohodnuté mezi dodavatelem a investorem, nejpozději do dne, kdy vznikne právo fakturovat. Dodatek k odbytovému rozpočtu se podle potřeby projedná podle obdoby ustanovení § 38 odst. 1 nebo § 58 odst. 2 a 3.

b) platí až do rozhodnutí rozporu stanovisko generálního projektanta.

a) není to překážkou pro odevzdání úvodního (jednostupňového) projektu investorovi (§ 39 odst. 1) nebo prováděcích projektů investorovi, generálnímu projektantovi a dodavatelům,

(1) Dojde-li k rozporům při projednávání odbytových rozpočtů podle § 38 nebo § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby,

a) postupuje se podle § 39 odst. 2, jde-li o odbytové rozpočty zpracované jako součást úvodního (jednostupňového) projektu,

b) je zpracovatel povinen promítnout neprodleně výsledek rozhodnutí do odbytových rozpočtů, popřípadě do příslušných částí prováděcích projektů a generální projektant do kontrolního sestavení, jde-li o odbytové rozpočty zpracované jako součást prováděcích projektů.

(2) Po rozhodnutí rozporů uvedených v odstavci 1 podle § 73 nebo podle zvláštních předpisů¹⁰⁷)

(1) Dohodnuté odbytové rozpočty provozních souborů a stavebních objektů, rozpočty ostatních výrobků, výkonů a výdajů jsou podkladem pro zpracování kontrolního sestavení včetně kontrolní rekapitulace, které zpracovává generální projektant v rámci autorského dozoru. Využívá přitom podkladů vlastních, investorových a vyšších dodavatelů, které mu předává investor.

(2) Kontrolní sestavení zpracovává generální projektant průběžně; předkládá je investorovi v dohodnutých termínech na jeho vyžádání ke sledování dodržování nákladů schváleného souhrnného rozpočtu stavby. Závěrečné kontrolní sestavení musí být dokončeno do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu.