5. § 11 zní:
„§ 11
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také pracovnici, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu k pozdějšímu osvojení, nebo dítě, jehož matka zemřela. Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte.
(2) Peněžitá pomoc v mateřství se v případech uvedených v předchozím odstavci poskytuje pracovnici ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu
a) 22 týdnů, převzala-li jedno dítě,
b) 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí, nebo jde-li o pracovnici uvedenou v § 10 odst. 2,
ne však déle, než dítě (nejmladší dítě) dosáhne osmi měsíců věku.“.