Společná ustanovení

(1) V řízení ve věcech státního zkušebnictví se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Státní zkušebny jsou povinny provést hodnocení, schvalování a certifikaci výrobku ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem.

(3) O odvolání proti rozhodnutím státních zkušeben rozhoduje Úřad pro normalizaci a měření. Opravné prostředky proti rozhodnutím o hodnocení a o schvalování výrobků nemají odkladný účinek.

(1) Účastníkem řízení ve věcech státního zkušebnictví je pouze ten, kdo přihlásil nebo měl přihlásit výrobek k hodnocení, schválení nebo certifikaci (dále jen „přihlašovatel“). Výrobky podléhající hodnocení, schválení nebo certifikaci je povinen přihlásit u příslušné státní zkušebny výrobce, a to způsobem a ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem. Jde-li o dovážené výrobky, má tuto povinnost dovozce.

(2) Státní zkušebna nejpozději do 60 dnů po doručení přihlášky provedené řádným způsobem oznámí přihlašovateli písemně, kdy mu stanoví podmínky hodnocení, popřípadě schvalování výrobku a do kdy bude hodnocení, popřípadě schválení provedeno.

(3) Na výzvu státní zkušebny je přihlašovatel povinen dodat jí ve stanovené lhůtě bezplatně vzorek výrobku v nezbytně potřebném množství a s vyžádanou dokumentací. Státní zkušebna má právo vybrat sama vzorky výrobku buď přímo u přihlašovatele, u odběratele nebo u dopravce, či z obchodní sítě, a to vždy na náklady přihlašovatele. Vzorky vrací státní zkušebna přihlašovateli ve stavu, v jakém jsou po zkouškách. Je-li to technicky možné a hospodářsky účelné, dohodne státní zkušebna s přihlašovatelem, že si vzorek ponechá jako doklad.

(1) Orgány státního zkušebnictví zjišťují vlastnosti výrobku samy nebo mohou zadat toto zjištění jiným organizacím. Se souhlasem těchto orgánů, popřípadě za jejich dozoru, může zjištění provádět nebo dát provést přihlašovatel.

(2) Úřad pro normalizaci a měření může zadat zkoušení a posuzování výrobků pro potřeby státního zkušebnictví zahraničním institucím sám, jiné organizace jen s jeho souhlasem.

(1) Organizace jsou povinny umožnit orgánům státního zkušebnictví provádět výkon státního zkušebnictví. Zejména jsou povinny předložit jim dokumentaci týkající se hodnocených, schvalovaných nebo certifikovaných výrobků, umožnit jim přístup k výrobním a zkušebním zařízením a do příslušných prostorů organizace, jakož i používání měřicí techniky vlastní nebo používané organizací.

(2) Pracovníci státního zkušebnictví a členové hodnotitelských komisí jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět státního, hospodářského nebo služebního tajemství, o nichž se při výkonu státního zkušebnictví dozvědí.

(3) Změny ve výrobě schopné ovlivnit vlastnosti hodnoceného, schváleného nebo certifikovaného výrobku, nebo předání výroby jiné organizaci, je výrobce povinen ohlásit neprodleně, nejpozději však do dne, kdy ke změně dochází, státní zkušebně.

(1) Budou-li do oběhu uvedeny výrobky označené státní značkou jakosti, značkou prvního stupně jakosti, schvalovací nebo certifikační značkou, které jim nenáleží, uloží Úřad pro normalizaci a měření tomu, kdo výrobek takto označil, pokutu ve výši 10 % z velkoobchodní ceny výrobků takto označených. Mimoto může Úřad pro normalizaci a měření nařídit stažení takových výrobků z obchodní sítě, a to na náklad toho, kdo výrobek nesprávně označil. Toto nařízení se však netýká výrobků dodaných dříve než tři roky před vydáním rozhodnutí o stažení.

(2) Nepředložil-li nebo nepřihlásil-li přihlašovatel řádně a včas výrobek k povinnému hodnocení, uloží mu Úřad pro normalizaci a měření pokutu ve výši 10 % z velkoobchodní ceny výrobků dodaných po dni, kdy měl být výrobek předložen, popřípadě přihlášen; jde-li o opakované hodnocení, uloží Úřad pro normalizaci a měření přihlašovateli pokutu ve výši 20 % z velkoobchodní ceny výrobků dodaných po dni, kdy měl být výrobek k opakovanému hodnocení předložen, popřípadě přihlášen.

(3) Zjistí-li orgány státního zkušebnictví při kontrole zhodnocených výrobků (§ 19), že tyto výrobky vykazují závadu, pro niž musí být výrobek přeřazen do nižšího stupně jakosti nebo mu odňato zařazení do stupně jakosti, může Úřad pro normalizaci a měření uložit přihlašovateli pokutu ve výši 10 % z velkoobchodní ceny výrobků, o nichž se prokáže, že byly již před kontrolou uvedeny s touto závadou do oběhu.

(4) Úřad pro normalizaci a měření uloží tomu, jenž uvede do oběhu výrobek neprávem (§ 16 a 22), pokutu ve výši 10 % z velkoobchodní ceny všech neprávem dodaných výrobků.

(5) Zjistí-li se při kontrole schválených výrobků (§ 23), že kontrolovaný výrobek vykazuje závadu, pro niž mu musí být schválení odňato, může Úřad pro normalizaci a měření uložit přihlašovateli pokutu ve výši 10 % z velkoobchodní ceny výrobků, o nichž se prokáže, že byly již před kontrolou uvedeny s touto závadou do oběhu.

(6) V případě nebezpečí, že výrobek podléhající schválení, který nebyl schválen nebo jemuž bylo schválení odňato, ohrozí zdraví, nařídí Úřad pro normalizaci a měření mimo pokuty (odst. 4 a 5) i stažení všech těchto výrobků z obchodní sítě, popřípadě i z používání, a to vždy na náklad přihlašovatele.

(7) Bylo-li nařízeno stažení výrobku, zaplatí přihlašovatel navíc pokutu ve výši plné velkoobchodní ceny všech výrobků, které nestáhl do 90 dnů po obdržení rozhodnutí o stažení výrobku.

(8) Při výpočtu výše pokuty podle předchozích ustanovení se nepřihlíží k výrobkům dodaným dříve než tři roky přede dnem, kdy bylo o uložení pokuty rozhodnuto.

(9) Přihlašovateli, který dosáhl rozhodnutí ve věci státního zkušebnictví nesprávnými údaji, uloží Úřad pro normalizaci a měření pokutu ve výši 10 % z velkoobchodní ceny výrobků dodaných po dni vydání takového rozhodnutí. Tuto pokutu nelze uložit, prokáže-li přihlašovatel, že nemohl nesprávným údajům zabránit.