(1) Soustavou centralizovaného zásobování teplem (dále jen „soustava“) je propojený systém zařízení sestávající z jednoho nebo více ústředních zdrojů tepla, zařízení pro rozvod tepla a více odběrných tepelných zařízení.

(2) Ústředním zdrojem tepla je zdroj s instalovaným tepelným výkonem nejméně 6 MW, který dodává teplo pro více odběrných tepelných zařízení a je umístěn v samostatném objektu; ostatní zdroje jsou místními zdroji tepla.

(3) Rozvodem tepla je soubor zařízení, který tvoří potrubí s příslušenstvím (dále jen „tepelná síť“), a pokud jsou vybudovány, i stanice, v nichž se upravují parametry teplonosné látky. Stanice, v nichž se upravují parametry teplonosné látky na hodnoty vyhovující vnitřnímu zařízení, jsou předávacími stanicemi a dělí rozvod tepla na část primární a sekundární. Rozvod tepla, kterým se dodává teplo pro odběrná tepelná zařízení více odběratelů, je veřejným rozvodem tepla.

(4) Tepelnou přípojkou je zařízení sloužící k připojení odběrného tepelného zařízení jednoho odběratele k veřejnému rozvodu tepla nebo přímo ke zdroji tepla.

(5) Odběrným tepelným zařízením je vnitřní zařízení, popřípadě část rozvodu tepla navazující na tepelnou přípojku; slouží jednomu odběrateli.

(6) Vnitřním zařízením jsou spotřebiče a příslušné rozvodné potrubí s příslušenstvím; slouží k účelovému využití tepla spotřebitelem.

(7) V pochybnostech, o jaký druh zařízení pro zásobování teplem jde, rozhoduje federální ministerstvo paliv a energetiky nebo jím zmocněné odborné energetické organizace.¹)