PRÁVO HOSPODAŘENÍ S HMOTNÝM NÁRODNÍM MAJETKEM
Převod práva hospodaření s národním majetkem

(1) Právo hospodaření s věcmi, které jsou součástí národního majetku (dále jen „národní majetek“), přísluší té organizaci, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění národní majetek slouží, pokud není touto vyhláškou nebo zvláštním předpisem stanoveno jinak.¹³) Užívá-li národní majetek k plnění svých úkolů několik organizací, přísluší právo hospodaření té organizaci, která užívá v poměru k ostatním jeho největší část, pokud se nedohodnou, že budou mít k tomuto národnímu majetku právo společného hospodaření.¹⁴) Orgány, v jejichž pravomoci je odstraňování pochybností o tom, která organizace má vykonávat právo hospodaření s určitým národním majetkem, se mohou ze závažných důvodů, zejména hospodářských, od tohoto ustanovení odchýlit.

(2) Národní výbory, popřípadě organizace jimi řízené nebo spravované, mají právo hospodaření s nemovitým národním majetkem, který neslouží k plnění jejich úkolů, u něhož však společenský zájem vyžaduje, aby zůstal v celospolečenském vlastnictví pro budoucí úkoly. Mohou také mít právo hospodaření s budovami, které nejsou obytnými domy a jsou určeny k tomu, aby byly zcela nebo z části přenechány k užívání několika socialistickým organizacím pro plnění jejich úkolů a jsou také několika organizacemi užívány.

(1) Vzniknou-li pochybnosti o tom, které organizaci přísluší právo hospodaření s národním majetkem a dojde-li mezi nimi ke sporu, rozhodne nejbližší společný orgán, který řídí organizace, mezi nimiž spor vznikl, pokud není zvláštním předpisem určen pro rozhodování jiný, věcně příslušný orgán státní správy.¹⁵) Nemají-li společný řídící orgán, rozhodují v dohodě příslušné ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory.

(2) Organizace, z jejíhož podnětu vznikl spor, musí bez zbytečného odkladu podat řídícímu orgánu žádost o vydání opatření, které z nich přísluší právo hospodaření s určitým národním majetkem. Žádost musí být podepsána statutárním orgánem organizace, musí obsahovat přesný skutkový stav a návrh, jak má být rozhodnuto. K žádosti je třeba připojit doklad o tom, že mezi organizacemi nedošlo k dohodě. Organizace, která požádala o rozhodnutí sporu, je povinna zaslat kopii žádosti o vydání opatření organizaci, proti níž žádost směřuje.

(3) Organizace, proti níž žádost směřuje, je povinna ve lhůtě 15 dnů po obdržení kopie žádosti předložit příslušným orgánům v odstavci 1 (dále jen „rozhodující orgány“) vyjádření podepsané statutárním orgánem, v němž musí být uvedeno stanovisko k návrhu obsaženému v žádosti, skutečnosti, které brání dohodě mezi organizacemi a dále návrh, jak má být rozhodnuto. K vyjádření připojí organizace příslušné doklady.

(4) Považují-li to za nezbytné, projednají rozhodující orgány spor s organizacemi, mezi nimiž spor vznikl, a vedou je k tomu, aby se dohodly na řešení, které je v souladu s celospolečenským zájmem. Dohodnou-li se organizace, rozhodující orgány opatření nevydají.

(5) Federální ministerstvo financí a příslušná ministerstva financí, cen a mezd rozhodují spor, předloží-li ústřední orgány státní správy, popřípadě krajské národní výbory doklad, že se jim nepodařilo odstranit pochybnost, které z organizací přísluší právo hospodaření s národním majetkem. Spor mezi organizací řízenou federálním ústředním orgánem státní správy a organizací řízenou ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky nebo ústředním orgánem státní správy Slovenské socialistické republiky rozhodují v dohodě federální ministerstvo financí a příslušné ministerstvo financí, cen a mezd. Spor mezi organizací řízenou ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky a organizací řízenou ústředním orgánem státní správy Slovenské socialistické republiky rozhodují v dohodě ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky s ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky.

(6) Rozhodující orgány i ministerstva uvedená v odstavci 5 mohou přizvat k jednání znalce, popřípadě si vyžádat písemný znalecký posudek. Tyto orgány stanoví výši odměny za znalecký posudek¹⁶) a rozhodnou, která organizace je povinna tyto náklady hradit.

(7) Při převodu práva hospodaření s národním majetkem opatřením vydaným při řešení sporu se postupuje podle § 13; toto opatření není rozhodnutím ve správním řízení¹⁷) a není možno proti němu podat opravný prostředek.

(8) Organizace, která hospodaří s národním majetkem, který je předmětem sporu o příslušnost k právu hospodaření, je povinna plnit povinnosti vyplývající z práva hospodaření do dne určeného v opatření.

(1) Přebytečný je národní majetek, který organizace trvale nepotřebuje k plnění svých úkolů. Za přebytečnou se považuje též část majetku, která přesahuje rozsah přiměřený potřebám organizace.

(2) Neupotřebitelný je národní majetek, který pro své úplné opotřebení nebo poškození, zastaralost nebo nehospodárnost v provozu nemůže již sloužit svému účelu. Za neupotřebitelné základní prostředky se považují též budovy a stavby, které nelze přemístit a které je třeba odstranit v důsledku plánované výstavby, přestavby nebo rozšíření objektu.

(3) O přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku i o způsobu naložení s ním rozhoduje písemně vedoucí organizace nebo jím písemně pověřený jiný vedoucí pracovník organizace, případně na návrh jím zřízené komise jako poradního orgánu. K rozhodnutí o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti národního majetku musí být dodatečně připojen doklad o tom, jak bylo s majetkem naloženo.

(4) Pro rozhodování o přebytečnosti a neupotřebitelnosti národního majetku kulturní povahy platí zvláštní předpisy.²⁰)

(1) Organizace převede právo hospodaření k přebytečnému nebo neupotřebitelnému národnímu majetku jiné organizaci, popřípadě státnímu podniku a nebo takový majetek převede do vlastnictví jiné socialistické organizaci než státní. U neupotřebitelného národního majetku zjišťuje organizace před uskutečněním nabídky uvedeným organizacím zda jej sama nemůže využít např. jako náhradní díly. Za podmínek stanovených v § 14 odst. 9 může organizace též převést přebytečný nebo neupotřebitelný národní majetek do vlastnictví občanů.

(2) Právo hospodaření s přebytečným nemovitým národním majetkem, u něhož je zájem, aby zůstal v celospolečenském vlastnictví, o nějž neprojevily zájem organizace a státní podniky, převede organizace místnímu národnímu výboru, v jehož územním obvodu se takový národní majetek nachází. Právo hospodaření se zemědělskou půdou se převede vždy okresnímu (městskému)²¹) národnímu výboru. Má-li národní výbor proti převodu práva hospodaření námitky, postupuje se podle § 5.

(3) Neupotřebitelný národní majetek, u něhož je zřejmé, že jej nemohou využít socialistické organizace, ani občané, anebo s nímž se nepodařilo naložit podle předchozích odstavců, se fyzicky zlikviduje. Stejně se naloží s majetkem přebytečným, o který neprojevily zájem socialistické organizace, ani občané, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. S věcmi, které vykupují socialistické organizace jako druhotné suroviny, se naloží podle zvláštních předpisů.²²)

(1) Organizace může přenechat smlouvou k dočasnému užívání socialistickým organizacím²³) nebo občanům a jiným organizacím než socialistickým věci, které dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů.

(2) Zemědělské pozemky mohou být přenechány k dočasnému užívání občanům pro zemědělské využití po předchozím vyjádření okresního národního výboru za úplatu podle cenových předpisů,²⁴) jestliže jsou pro organizaci zemědělskými pozemky nevhodnými pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu.

(3) Smlouva o přenechání národního majetku k dočasnému užívání občanům a jiným organizacím než socialistickým musí mít písemnou formu a musí obsahovat určení majetku, který má být přenechán k dočasnému užívání, určení způsobu a doby užívání, stanovení o výši úplaty,²⁴) dohodu o udržování majetku a možnost odstoupit od smlouvy, zjistí-li organizace, že národní majetek je užíván v rozporu s uzavřenou smlouvou nebo bude-li organizace věc potřebovat pro plnění svých úkolů.

(1) Nemovitý národní majetek s příslušenstvím, kromě budov a staveb,²⁵) u nichž není zájem, aby zůstaly v celospolečenském vlastnictví, může být odevzdán bezplatně do trvalého užívání jiným socialistickým organizacím než státním (dále jen „trvalý uživatel“).

(2) K odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání je příslušný okresní (městský)²¹) národní výbor, v jehož územním obvodu se odevzdávaný majetek nachází. Má-li být do trvalého užívání odevzdán nemovitý národní majetek, s nímž nemá právo hospodaření okresní (městský) národní výbor, v jehož obvodu se nemovitost nachází, převede organizace právo hospodaření tomuto národnímu výboru. Organizace řízené federálním ústředním orgánem státní správy mohou odevzdat nemovitost do trvalého užívání se souhlasem federálního ministerstva financí, organizace řízené ústředními orgány státní správy České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky se souhlasem příslušného ministerstva financí, cen a mezd.

(3) Odevzdání nemovitého národního majetku do trvalého užívání se provede hospodářskou smlouvou. Na jejím základě se provede zápis o trvalém užívání v evidenci nemovitostí.

(4) Hospodářská smlouva o trvalém užívání nemovitého národního majetku musí obsahovat:

(5) V hospodářské smlouvě se dále uvede:

(6) Trvalý uživatel je povinen nemovitý národní majetek na svůj náklad soustavně udržovat a včasným a pravidelným prováděním oprav zajišťovat jeho zachování. Investice²⁶) může provádět jen s předchozím písemným souhlasem organizace, která má k nemovitému národnímu majetku právo hospodaření. Při udělení souhlasu musí být stanoveno, zda a do jaké míry má trvalý uživatel při zániku trvalého užívání nárok vůči organizaci, která má k majetku právo hospodaření, na úhradu jím vynaložených investičních prostředků. Úhrada nesmí být vyšší než náklady na pořízení investice snížené o její opotřebení, popřípadě nahodilé znehodnocení. Jestliže náklady na pořízení investice trvalým uživatelem byly uhrazeny ze státního rozpočtu (státních fondů) nebo byly trvalým uživatelem vynaloženy bez předchozího písemného souhlasu organizace, která má k nemovitému národnímu majetku právo hospodaření, úhrada nákladů trvalému uživateli nepřísluší.

(7) Jestliže nemovitý národní majetek odevzdaný do trvalého užívání byl podle schváleného územního plánu zóny nebo pravomocného územního rozhodnutí určen pro investiční výstavbu, včetně bytové výstavby, popřípadě byl schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků určen k zástavbě rodinnými domky, a nedojde-li k dohodě mezi organizací a trvalým uživatelem o zániku práva trvalého užívání, může organizace od smlouvy odstoupit. O zániku práva trvalého užívání k zemědělské půdě nebo lesním pozemkům se může organizace s trvalým uživatelem dohodnout, případně od smlouvy odstoupit až po odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě²⁷) nebo po vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu.²⁸)

(1) Pozemky v celospolečenském vlastnictví mohou být přiděleny do osobního užívání jen v případech a za podmínek stanovených zvláštním předpisem.²⁹) Rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání vydá okresní³⁰) nebo městský národní výbor první kategorie,³¹) v jehož obvodu se pozemek nachází.

(2) Má-li k pozemku přidělenému do osobního užívání právo hospodaření organizace, převede jej tato organizace zpravidla místnímu národnímu výboru, který uzavře s občanem dohodu o zřízení práva osobního užívání. Zemědělskou půdu lze takto převést až po jejím odnětí zemědělské výrobě,²⁷) lesní pozemky až po jejich vynětí z lesního půdního fondu.²⁸)

(1) Převody práva hospodaření s národním majetkem se uskutečňují mezi organizacemi navzájem a mezi organizacemi a státními podniky hospodářskými smlouvami³²) úplatně, pokud právní předpis nestanoví jinak³³) nebo pokud se organizace výjimečně nedohodnou na bezúplatném převodu.

(2) Dohodnutá cena je splatná do 15 dnů ode dne, ke kterému přešlo právo hospodaření s národním majetkem na přejímající organizaci, pokud se organizace nedohodnou jinak.

(3) Bezúplatně se převádí právo hospodaření s národním majetkem vždy, je-li předmětem převodu právo hospodaření k

(4) Organizace jsou povinny na žádost organizace nebo státního podniku uzavřít hospodářskou smlouvu o převodu práva hospodaření³²) k nemovitostem určeným pravomocným územním rozhodnutím pro investiční výstavbu, a to do 30 dnů ode dne, kdy organizace o převod práva hospodaření k uvedenému národnímu majetku požádala.

(5) Organizace jsou povinny na žádost národního výboru, popřípadě organizace určené pro zabezpečení investorské činnosti, uzavřít ve lhůtě stanovené v odstavci 4 hospodářskou smlouvou o převodu práva hospodaření³²) k nemovitostem určeným územně plánovací dokumentací nebo územně plánovacími podklady pro soustředěnou bytovou výstavbu nebo schváleným seznamem pozemků pro výstavbu rodinných domků.

(6) Na žádost okresního (městského) národního výboru, v jehož územním obvodu se nachází pozemek určený pravomocným územním rozhodnutím pro investiční výstavbu jiné socialistické organizace než státní, jsou organizace povinny uzavřít ve lhůtě stanovené v odstavci 4 hospodářskou smlouvu o převodu práva hospodaření³²) k tomuto pozemku s příslušným národním výborem.

(7) K účelům uvedeným v odstavcích 4 až 6 nesmí být převedeno právo hospodaření k zemědělské půdě.

(1) Opatřením řídícího orgánu organizace může být převedeno právo hospodaření s národním majetkem v souvislosti se zřízením organizace, s reorganizací anebo, jde-li o rozhodnutí podle § 5. Toto rozhodnutí musí mít podstatné náležitosti jako hospodářská smlouva.³²)

(2) Jde-li o převod práva hospodaření s národním majetkem z oboru působnosti jednoho ústředního orgánu státní správy do oboru působnosti jiného ústředního orgánu státní správy, vydá opatření o převodu práva hospodaření s národním majetkem ústřední orgán, z jehož oboru působnosti se právo hospodaření s národním majetkem převádí, v dohodě s druhým ústředním orgánem státní správy. Obdobně se postupuje, jde-li o převod práva hospodaření s národním majetkem z oboru působnosti krajského národního výboru do působnosti ústředního orgánu státní správy nebo naopak, do působnosti jiného krajského národního výboru, nebo rozhodují-li po dohodě federální ministerstvo financí s příslušným ministerstvem financí, cen a mezd.

(1) Převody vlastnictví národního majetku na jiné socialistické organizace než státní se uskutečňují hospodářskými smlouvami.³⁵) Převody vlastnictví národního majetku na občany a jiné organizace než socialistické se uskutečňují smlouvami podle zvláštního předpisu.⁹)

(2) Převody vlastnictví národního majetku jsou úplatné za cenu podle cenových předpisů.³⁶) Bezúplatně lze převést vlastnictví národního majetku, stanoví-li tak právní předpis nebo je-li bezúplatnost tohoto převodu ve společenském zájmu.

(3) Při úplatných převodech vlastnictví národního majetku na jiné socialistické organizace než státní je cena splatná do 15 dnů ode dne, ke kterému přechází vlastnické právo na přejímající organizaci, pokud není dohodnuto jinak.

(4) Při bezúplatném převodu vlastnictví národního majetku na občana nebo jinou organizaci než socialistickou organizací řízenou federálním ústředním orgánem státní správy je k platnosti smlouvy třeba schválení federálního ministerstva financí. Uskutečňuje-li takový převod vlastnictví národního majetku organizace řízená ústředním orgánem státní správy České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, je k platnosti smlouvy třeba schválení příslušného ministerstva financí, cen a mezd; totéž platí, uskutečňuje-li takový převod vlastnictví národního majetku národní výbor nebo organizace jím řízená anebo spravovaná.

(5) Organizace jsou povinny na žádost jiné socialistické organizace než státní uzavřít s ní hospodářskou smlouvu o převodu vlastnictví³⁵) k budovám a stavbám postaveným na pozemku určeném pravomocným územním rozhodnutím pro investiční výstavbu této organizace, a to do 30 dnů ode dne podání žádosti.

(6) Organizace mohou převést národní majetek, s výjimkou pozemků, do vlastnictví

(7) Je-li předmětem převodu spoluvlastnický podíl na rodinném domku s příslušenstvím nebo na stavbě pro individuální rekreaci s příslušenstvím, je organizace povinna tento podíl nabídnout ke koupi spoluvlastníkům. Není-li rodinný domek nebo stavba pro individuální rekreaci ve spoluvlastnictví, nabídne je ke koupi dosavadním uživatelům. Neprojeví-li spoluvlastníci nebo uživatelé o koupi zájem, organizace nabídne a převede takový majetek do vlastnictví jiného občana.

(8) Pozemky, s výjimkou zemědělské půdy a lesních pozemků, mohou být předmětem převodu vlastnictví jen:

(9) Neprojeví-li socialistické organizace zájem o věci, které jsou pro organizaci národním majetkem přebytečným nebo neupotřebitelným a tyto věci mohou být předmětem osobního vlastnictví, je možno je převést do vlastnictví občanů za cenu podle cenových předpisů.

(10) Jde-li o národní majetek přebytečný, popřípadě neupotřebitelný, o který neprojevily zájem socialistické organizace, mohou organizace převést do vlastnictví občanů rovněž:

(11) Nemovitosti, které přešly do celospolečenského vlastnictví podle zvláštního předpisu,⁴³) může organizace převést za úplatu do vlastnictví občanů jen v případech, kdy o nabídku vrácení těchto nemovitostí neprojevili zájem jejich bývalí vlastníci, popřípadě jejich dědici, jsou-li československými občany žijícími na území Československé socialistické republiky.

a) národní majetek zjistit, sepsat, ocenit, pokud není stanoveno jinak,¹⁸) a vést v předepsané evidenci podle zvláštních předpisů,¹⁹)

b) pečovat o údržbu národního majetku a provádět jeho opravy,

c) pečovat o využívání národního majetku k plnění úkolů a nakládat s ním v souladu s těmito úkoly,

d) chránit národní majetek před rozkrádáním, poškozením, zničením, ztrátou nebo zneužíváním,

e) využívat právní prostředky k ochraně národního majetku, chránit právo hospodaření s národním majetkem proti neoprávněným zásahům, včas uplatňovat právo na náhradu škody proti těm, kteří za škodu odpovídají, a uplatňovat právo na vydání neoprávněného majetkového prospěchu proti tomu, kdo jej na úkor organizace získal.

a) určení odevzdávaného majetku (obec, katastrální území, číslo parcely, u budov číslo popisné nebo evidenční v souladu se zápisy v evidenci nemovitostí),

b) účel, k němuž se majetek odevzdává do trvalého užívání, a způsob tohoto užívání,

c) určení dne vzniku trvalého užívání.

a) pořizovací cena odevzdávaného majetku, ve které je veden v účetnictví,

b) celkový stav majetku, zejména hlavní nedostatky a závady,

c) základní povinnosti trvalého uživatele a podmínky vypořádání při zániku trvalého užívání,

d) případné omezení práva trvalého užívání.

b) věcem mezi rozpočtovými organizacemi, pokud nebyly pořízeny z fondu kulturních a sociálních potřeb a na vysokých školách z mimorozpočtových zdrojů,

c) nemovitostem převáděným národnímu výboru pro jejich odevzdání do trvalého užívání podle § 10,

d) nemovitostem, u nichž je zájem, aby zůstaly v celospolečenském vlastnictví a převádějí se podle § 8 odst. 2,

e) věcem převáděným k vyučovacím účelům,

f) kulturním památkám a předmětům muzejní a galerijní hodnoty, popřípadě jejich souborům v muzeích, galériích a památkových objektech, pokud zůstávají sbírkovými předměty,

g) knihovním fondům popřípadě k jejich částem převáděným mezi knihovnami jednotné soustavy,

h) věcem muzejní a památkové hodnoty určeným pro dokumentaci vývoje společnosti³⁴) nebo ke kulturně výchovnému využití v kulturních organizacích.

a) jiných socialistických organizací než státních, jestliže je převod ve společenském zájmu nebo je uskutečňován podle smlouvy o sdružení prostředků, anebo jde-li o výměnu věcí,

b) mezinárodních organizací se sídlem v Československé socialistické republice, jestliže je převod vlastnictví národního majetku ve společenském zájmu,

c) občanů, jsou-li předmětem převodu rodinné domky s příslušenstvím, stavby pro individuální rekreaci s příslušenstvím, byty, které se převádějí do osobního vlastnictví podle zvláštních předpisů³⁷) a obytné domy s příslušenstvím, které nejsou rodinnými domky a jejichž obytná plocha nepřesahuje 180 m².

a) převádí-li se spoluvlastnický podíl pozemku užívaného pro osobní potřebu občana nebo spoluvlastnický podíl pozemku, převádí-li se současně do vlastnictví občana, případně jiné socialistické organizace než státní i spoluvlastnický podíl budovy, která je na pozemku postavena,

b) vyměňuje-li se pozemek za pozemek ve vlastnictví jiného právního subjektu, protože jej organizace potřebuje pro plnění svých úkolů,

c) převádí-li se pozemek podniku zahraničního obchodu,³⁸) akciové společnosti³⁹) a sdružení pro zahraniční obchod,⁴⁰)

d) je-li důvodem převodu vytvoření nezbytných podmínek pro užívání nemovitostí ve vlastnictví jiných právních subjektů,

e) je-li pozemek určen územně plánovacími podklady nebo podle pravomocného územního rozhodnutí k připojení k pozemku ve vlastnictví jiného právního subjektu pro investiční výstavbu nebo individuální bytovou výstavbu,

f) převádí-li se občanovi pozemek, který vydržel pro stát⁴¹) a užívá jej pro osobní potřebu, jestliže není vhodné k němu zřídit právo osobního užívání.

a) malé vodní elektrárny o instalovaném výkonu do 35 kW,

b) budovy (např. bývalé školy, hostince, úřadovny, mlýny, strážní domky, stodoly), které lze podle předchozího vyjádření příslušného stavebního úřadu upravit pro trvalé bydlení nebo rekreaci,

c) věci potřebné pro povolenou činnost podle zvláštních předpisů⁴²) a pro drobnou zemědělskou činnost.