OSTATNÍ ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE
Manželské a předmanželské poradny
Domovy pro matky s dětmi
Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče

(1) Manželské a předmanželské poradny plní úkoly uvedené v § 11 a 12 této vyhlášky.

(3) Krajské manželské a předmanželské poradny, popřípadě okresní manželské a předmanželské poradny s krajskou působností poskytují též metodickou pomoc okresním manželským a předmanželským poradnám a podílejí se na zprostředkování vztahů mezi dětmi vhodnými k osvojení a ke svěření do pěstounské péče a občany vhodnými stát se osvojiteli nebo pěstouny.

(2) Okresní národní výbory mohou zřizovat detašovaná pracoviště manželských a předmanželských poraden.

(2) O ukončení pobytu v domově pro matky s dětmi rozhodne národní výbor, který jej spravuje, zejména získá-li matka byt nebo opakovaně porušuje zásady socialistického soužití. Podle okolností případu dá tento národní výbor podnět příslušnému okresnímu národnímu výboru k zabezpečení další péče o její dítě.

(1) Při rozhodování o přijetí do domova pro matky s dětmi rozhodne národní výbor též o výši úhrady za ubytování a základní péči poskytovanou matce a dítěti, popřípadě těhotné ženě.²⁵) Přitom přihlédne též k jejich sociálně ekonomické situaci.

(2) Zařízení provozované ve více samostatných objektech soustředěných v jednom místě tvoří skupinové zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče; jejich součástí jsou i společné objekty a byty dalších pracovníků zařízení.

(1) Zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče (dále jen „zařízení“) se zpravidla zřizuje v samostatném objektu. Obdobně jako v zařízení lze vykonávat pěstounskou péči ve vlastním bytě nebo rodinném domku pěstouna.

(1) Pěstouny vykonávajícími pěstounskou péči v zařízení se mohou stát občané, kteří uzavřeli s národním výborem spravujícím zařízení dohodu o právech a povinnostech při výkonu pěstounské péče v zařízení. Výkon pěstounské péče počíná přijetím prvního dítěte do péče na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče nebo o ustanovení tohoto občana opatrovníkem dítěte.

(2) Součástí dohody o výkonu pěstounské péče v zařízení je též způsob zániku práv a povinností plynoucích z této dohody, a to buď vzájemnou dohodou nebo zrušením dohody ze strany národního výboru, jestliže příslušný orgán rozhodl o výchově dětí jiným způsobem pro neplnění povinností pěstouna, popřípadě zrušením dohody ze strany pěstouna, jestliže se rozhodl vykonávat pěstounskou péči mimo zařízení.

(1) K umístění dítěte do zařízení dochází na základě rozhodnutí soudu o svěření do pěstounské péče nebo o ustanovení opatrovníka. V naléhavých případech může být do zařízení umístěno i dítě na základě předběžného opatření příslušného okresního národního výboru. Umístění dítěte z jiného okresu je třeba projednat s příslušným okresním národním výborem, který zařízení spravuje, a s pěstounem.

(2) Pěstoun a svěřené děti tvoří rodinnou skupinu. Počet dětí v rodinné skupině určí národní výbor, který zařízení spravuje. Zúčastněné národní výbory dbají, aby se v jedné rodinné skupině soustředili zejména sourozenci.

(3) Pokud splňují zletilé děti podmínky nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte,⁹) zůstávají i nadále v zařízení, dohodnou-li se o tom s pěstouny; další pobyt zletilého dítěte v zařízení je třeba dohodnout s národním výborem, který zařízení spravuje.

(1) Národní výbor vybaví objekt zařízení s ohledem na potřeby dětí a rodiny. Přitom spolupracuje s občany, kteří byli vybráni k výkonu pěstounské péče v zařízeních.

(2) Národní výbor nese náklady spojené s opravami a údržbou objektu zařízení a jeho vybavení, jestliže přesahují 100 Kčs v jednotlivém případě. Pokud jde o vybavení zařízení lůžkovinami a jiným textilem, postupuje národní výbor obdobně jako při správě ústavů sociální péče. Při výkonu pěstounské péče za podmínek zařízení ve vlastním bytě (objektu) pěstouna se toto ustanovení týká jen předmětů, jimiž národní výbor byt (objekt) pěstouna vybavil.

(3) Národní výbor hradí jízdné pěstounům a jim svěřeným dětem při jejich cestách k vyřízení důležitých osobních záležitostí dětí v rozsahu a za podmínek jako vlastním pracovníkům.

(4) Okresní národní výbor může poskytnout pěstounovi v zařízení, který pečuje o čtyři a více svěřených dětí, peněžitý příspěvek na zakoupení motorového vozidla až do výše 30 000 Kčs. Uzavře přitom s pěstounem dohodu o vrácení příspěvku nebo jeho poměrné části v případě, že pěstoun přestane být do pěti let vlastníkem motorového vozidla, popřípadě přestane-li v této době vykonávat pěstounskou péči v zařízení.

(2) Z příjmu rodinné skupiny uspokojuje pěstoun všechny potřeby svěřených dětí a hradí 10 % nákladů spotřeby elektrického proudu, plynu, pevných nebo tekutých paliv, jakož i náklady spojené s opravami a údržbou objektu zařízení a jeho vybavení, pokud v jednotlivém případě nepřesahují 100 Kčs, a náklady za telefonní hovory; 90 % nákladů spotřeby elektrického proudu, plynu, pevných a tekutých paliv a poplatek za telefonní přístroj hradí národní výbor. Obdobně se postupuje i při výkonu pěstounské péče ve vlastním bytě nebo rodinném domku pěstouna, s výjimkou nákladů spojených s opravami a údržbou rodinného domku.

(1) Příjem rodinné skupiny tvoří příspěvek na děti svěřené do pěstounské péče, přídavky na děti (výchovné), popřípadě sirotčí důchod, dohodnutá výše úhrady poskytovaná pěstounem na stravu včetně společných poměrných nákladů na domácnost za něho a jeho příslušníky rodiny, úhrada za stravu poskytnutá osobami, které v zařízení přechodně pobývají a úhrada za stravu poskytovaná výdělečně činným dítětem. Na úhradu za stravu dítěte konajícího základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, které má v zařízení trvalý pobyt, v době jeho pobytu v zařízení pěstounovi přispívá okresní národní výbor.

a) na úhradu nákladů spojených s pořádáním kulturně politické nebo společenské akce v takové výši, aby si účastníci hradili nejvíce 30 % z celkových nákladů. Výši úhrady od důchodců, kteří se podílejí na veřejné činnosti, práci národního výboru nebo jsou sociálně potřební, může národní výbor snížit, popřípadě od úhrady upustit. Úhrada od účastníků akcí se však nepožaduje u akcí pořádaných k oslavám významných politických událostí,

b) na úhradu občerstvení při příležitostech oslav významných politických událostí ve výši 10 Kčs na účastníka.

(2) Národní výbory a socialistické organizace mohou na výstavbu klubů důchodců sdružovat finanční prostředky.

(3) Národní výbory mohou na organizování kulturně politických akcí, společné zájezdy, vycházky a návštěvy kulturních a sportovních akcí klubů důchodců přispívat z prostředků určených na sociální péči

(4) Odměňování předsedů správ klubů důchodců, popřípadě jiných občanů za práce spojené s vytápěním, úklidem nebo za jiné práce souvisící s provozem klubů důchodců se zabezpečuje v rámci rozpočtových prostředků na ostatní osobní výdaje.

(1) Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce jsou zařízení sociální péče poskytující stravování těm důchodcům, kterým nelze zabezpečit stravování jinak.

(2) Národní výbor může určit v nezbytných případech další okruh strávníků odkázaných na stravování v zařízení uvedeném v odstavci 1.

(1) Stanice pečovatelské služby pro děti (dále jen „stanice“) jsou určeny pro soustředěný výkon pečovatelské služby pro děti ve věku od tří let do ukončení povinné školní docházky, o něž rodiče nebo jiné osoby odpovědné za jejich výchovu nemohou po přechodnou dobu pečovat. Ve stanicích se dětem poskytuje ubytování, stravování, zdravotní péče, výchova, pomoc při přípravě na školní vyučování, popřípadě též doprovod do školy nebo školní družiny, kterou děti navštěvují.

(2) Národní výbor, který stanici spravuje, ve svém rozhodnutí o poskytování služeb ve stanici určí i výši úhrady za tyto služby, přičemž přihlíží k sociálně ekonomickým poměrům rodiny. Výše úhrady za poskytnuté úkony pečovatelské služby se stanoví podle přílohy č. 1 této vyhlášky.

(1) Do výcvikových středisek a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností, která zřizují a spravují krajské národní výbory, mohou být přijímáni i občané z krajů Slovenské socialistické republiky.

(2) Ve výcvikových střediscích a zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností zajišťují národní výbory přípravu pro pracovní uplatnění pro tyto občany, pokud tuto přípravu není možno zajistit v zařízeních organizací, popřípadě v organizacích přímo.

(1) Zařízení pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, jsou sociálně výchovná zařízení pro občany, kteří v důsledku návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti žijí v mimořádně obtížných poměrech.

(2) V zařízeních uvedených v odstavci 1 působí národní výbory na získání a upevnění základních sociálních, zdravotních, kulturních a společenských návyků a vytváření předpokladů pro společenskou integraci těchto občanů. U dětí a mládeže působí na prohloubení jejich socialistické výchovy, rozvoj zájmové činnosti, přípravu na budoucí povolání a na způsob života v rodině a společnosti.

(3) V těchto zařízeních národní výbory mohou pořádat sociálně zdravotní kursy, popřípadě letní rekreačně výchovné tábory a další skupinové formy sociálně výchovného působení pro tyto občany.

(4) Pobyt v těchto zařízeních a poskytovaná výchovná péče jsou bezplatné.

(1) Občanům společensky nepřizpůsobeným, kteří jsou bez přístřeší, zajišťují národní výbory ubytování zejména v ubytovnách pro jejich přechodný pobyt.

(2) V ubytovnách lze poskytnout krátkodobé, zpravidla nejvýše desetidenní ubytování. V případech hodných zvláštního zřetele může národní výbor povolit ubytování trvající déle.

(3) Výši úhrady za ubytování stanoví národní výbor s přihlédnutím k sociálně ekonomické situaci občana společensky nepřizpůsobeného.

(1) Posláním klubů důchodců je uspokojovat kulturní a společenské zájmy starých občanů a občanů těžce zdravotně postižených a poskytovat jim některé služby.

(4) Prádelny pečovatelské služby pro příjemce slouží v případě, že není možné zabezpečit praní jejich prádla jiným způsobem.

(1) Zařízení pečovatelské služby pro staré občany a těžce zdravotně postižené občany zřizují národní výbory podle místních podmínek.

(2) Zařízení pro denní pobyt starých občanů zřízená v rámci pečovatelské služby (domovinky) jsou určena pro staré a těžce zdravotně postižené občany, kteří potřebují pomoc pečovatelské služby. Do těchto zařízení se přijímají občané s částečně omezenými fyzickými nebo psychickými schopnostmi, kteří však nebudou narušovat společné soužití v něm. Po přijetí občana do zařízení pro denní pobyt starých občanů se pečovatelská služba v jeho domácnosti poskytuje jen výjimečně, a to osamělým osobám. V zařízeních pro denní pobyt starých občanů se poskytuje v pracovních dnech v pracovní době péče, stravování a dohled. Přijatým občanům se vytvářejí podmínky pro jejich zájmové činnosti a poskytují se jednoduché ošetřovatelské úkony.

(3) Ve středisku osobní hygieny se příjemcům pečovatelské služby poskytuje hygienická péče.