JEDY A ŽÍRAVINY
Způsobilost k zacházení s jedy a žíravinami
Provoz na pracovištích

(1) Žádost o posouzení látky nebo přípravku podle § 3 odst. 1 musí být doložena:

(2) U dovážených látek nebo přípravků doklady a údaje podle odstavce 1 písm. b) až d) a údaje o technických vlastnostech látky nebo přípravku zajistí pro tuzemského odběratele podnik zahraničního obchodu nebo jiná československá právnická osoba nebo zahraniční osoba, která je oprávněna provádět zahraničně obchodní činnost⁶) (dále jen „organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti“). Nelze-li u dováženého přípravku zjistit přesné chemické složení, musí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti uvést alespoň, zda obsahuje látky uvedené v příloze č. 1 nebo 2 tohoto nařízení, popřípadě připojit prohlášení o tom, že dovážený přípravek tyto látky neobsahuje.

(1) Zacházet se zvláště nebezpečnými jedy mohou pouze organizace, které mají k tomu povolení.

(2) Na žádost organizace vydává povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy:

(3) V žádosti o povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy je organizace povinna uvést:

(4) V povolení musí být uveden název a sídlo organizace, číslo a datum žádosti, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů a druhy činností, na které se povolení vztahuje, doba platnosti povolení, popřípadě místo používání zvláště nebezpečných jedů a další údaje a podmínky, za kterých se povolení uděluje.

(5) Povolení podle odstavce 2 zahrnuje také oprávnění k opakovanému odběru zvláště nebezpečných jedů.

(6) Jednorázový odběr zvláště nebezpečného jedu v určeném množství a k určenému účelu může povolit na žádost organizace okresní hygienik. Organizace vydávající zvláště nebezpečný jed vyznačí jednorázový odběr na povolení.

(7) O vydaných povoleních vedou orgány, které je vydaly, evidenci po dobu pěti let od skončení jejich platnosti.

(8) Vysoké školy, výzkumné a vědecké ústavy, jakož i zdravotnická zařízení, okresní a městské veterinární správy a specializované organizace státní veterinární služby, s výjimkou organizací provádějících veterinární asanační činnost⁸) (dále jen „veterinární organizace“), nepotřebují povolení k zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, pokud je používají k plnění svých úkolů ve svých zařízeních; jsou však povinny neprodleně písemně sdělovat okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud si to vyhradí, druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, účel a způsob jejich použití, a to i při změně druhu, množství, účelu a způsobu jejich použití.

(1) Zvláště nebezpečné jedy se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat fyzickým osobám; fyzické osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem.

(2) Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí vydávat, prodávat ani darovat osobám mladším 18 let; tyto osoby je nesmějí nabývat ani jiným způsobem. Ostatní jedy a žíraviny se nesmějí prodávat v prodejnách poživatin a hraček; při samoobslužném prodeji mohou být vydávány jen prodavačem.

(1) Organizace je povinna vést evidenci o množství vyrobených zvláště nebezpečných jedů a o příjmu, stavu zásob, spotřebě, výdeji a prodeji při velkoobchodní činnosti, jakož i o jejich likvidaci.

(2) Za řádné vedení evidence zvláště nebezpečných jedů odpovídá pracovník pověřený jejím vedením.

(3) Způsob vedení evidence zvláště nebezpečných jedů je stanoven v příloze č. 5 tohoto nařízení. Listinné doklady musí být vedeny tak, aby údaje v nich uvedené nebylo možno dodatečně měnit; chybné údaje musí být opraveny tak, aby původní zápis zůstal čitelný. Doklady o evidenci se uschovávají po dobu deseti let od skončení zacházení se zvláště nebezpečnými jedy.

(1) Organizace zacházející s ostatními jedy jsou povinny předem písemně ohlásit svou činnost, druhy používaných jedů, jejich maximální roční spotřebu a účel jejich použití orgánu hygienické služby; tato povinnost se vztahuje i na každou změnu v zacházení s ostatními jedy. Hlášení nepodléhají ostatní jedy používané jen k účelům chemické analýzy.

(2) Hlášení podle odstavce 1 podávají:

(3) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na organizace uvedené v § 5 odst. 8, pokud ostatní jedy používají k laboratorním účelům k plnění svých úkolů a ve svých vlastních zařízeních a na organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti, pokud tyto látky dovážejí pro tuzemské odběratele.

(1) Jedy a žíraviny se skladují, přepravují a vydávají jen v obalech dostatečně pevných v poměru k hmotnosti obsahu a zabraňujících jejich unikání nebo rozkládání; hmotnost a tvar naplněných obalů musí umožňovat bezpečnou manipulaci s nimi a jejich bezpečné vyprazdňování. Uzávěr balení zvláště nebezpečných jedů, s nimiž se zachází, musí být tak zajištěn, aby jeho případné poškození bylo zřejmě patrné.

(2) Pro balení jedů a žíravin se smí používat jen takových obalů, které se tvarem zřetelně liší od obalů běžně používaných na poživatiny a krmiva.

(1) Označení, kterými musí být opatřeny obaly jedů a žíravin, s nimiž se zachází, jsou uvedena v příloze č. 6 tohoto nařízení. Tato označení musí být také uvedena v návodech k používání, prospektech a na jiné dokumentaci výrobků.

(2) Na originálním spotřebitelském balení (balení pro tržní spotřebu) jedů a žíravin, s výjimkou laboratorních chemikálií, musí být dále uvedeny hlavní zásady pro bezpečné zacházení s nimi a pokyny pro vhodný způsob zneškodnění prázdných obalů, popřípadě upozornění, že jde o obal vratný. Dále musí být uvedeny příznaky otravy a pokyny pro první pomoc. Tyto údaje mohou být v odůvodněných případech uvedeny jen na návodu pro používání, který musí být připojen ke každému balení. Musí být uvedeny v českém nebo slovenském jazyce.

(3) Na obalech jedů a žíravin, pokud se s těmito látkami nebo přípravky zachází jako s laboratorními chemikáliemi, musí být uveden název látky nebo přípravku, obrazový symbol, nápis a údaj o hmotnosti nebo objemu.

(4) Mimo označení podle odstavců 1 a 2 může hlavní hygienik České socialistické republiky schválit nebo v odůvodněných případech nařídit i rozšíření označení.

(5) Označení musí mít v poměru k velikosti obalu takové rozměry a být tak umístěno, provedeno a upraveno, aby po celou dobu používání obalu bylo zřetelně viditelné; jinak musí vyhovovat příslušným technickým normám.⁹)

(6) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na zásilky dovážených jedů a žíravin až do skladu odběratelské organizace označené organizací oprávněnou k zahraničně obchodní činnosti, jakož i na zásilky těchto látek nebo přípravků při jejich tranzitní přepravě. Tyto zásilky však musí být označeny podle příslušných předpisů pro mezinárodní přepravu.

(1) Organizace, které uvádějí do oběhu látky nebo přípravky, které jsou jedy nebo žíravinami, jsou povinny v dokumentaci těchto látek nebo přípravků přístupné odběratelům, orgánům hygienické služby a jiným kontrolním orgánům, uvést vedle označení a údajů podle § 11 odst. 1 až 4:

(2) Dokumentace musí být před uvedením látky nebo přípravku do oběhu předložena ke schválení hlavnímu hygienikovi České socialistické republiky, který si může v jednotlivých případech vyžádat i další údaje, zejména o analytických postupech ke stanovení zbytků látky nebo přípravku v plodinách, ve vodě a půdě a přitom určit, které z těchto dalších údajů musí být podle odstavce 1 přístupny odběratelům, orgánům hygienické služby a jiným kontrolním orgánům. Etikety a návody k používání, informační a propagační materiály musí být v souladu se schválenou dokumentací.

(3) Organizace oprávněné k zahraničně obchodní činnosti jsou povinny spolupracovat s tuzemskými odběrateli při opatřování údajů podle předchozích odstavců, pokud se týkají dovážených látek a přípravků,¹¹) s nimiž se bude zacházet.

(1) Organizace, které uvádějí do oběhu v České socialistické republice chemické látky nebo chemické přípravky, jsou povinny před jejich uvedením do oběhu oznámit Toxikologickému informačnímu středisku¹²) obchodní název, znění etikety, velikost a druh balení látky nebo přípravku, její kvalitativní a kvantitativní složení, účel použití a způsob likvidace či zneškodnění, nebo jde-li o dováženou látku nebo přípravek dostupné údaje podle § 4.

(2) Toxikologické informační středisko smí údaje uvedené v odstavci 1, pokud je organizace označí za důvěrné, dále oznamovat jen organizacím, které jsou zvláště k tomu ministerstvem zmocněny a vázány zachováním mlčenlivosti o nich. Ostatním organizacím a fyzickým osobám podává Toxikologické informační středisko pouze nezbytné informace o první pomoci a léčení v případech otrav a jiných nehod s chemickými látkami a přípravky. Nedotčeny zůstávají předpisy o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství.¹³)

(1) Zacházet s jedy a žíravinami smějí pouze osoby, které dovršily 18. rok věku. Jde-li o pracovníky, musí mít k tomu zdravotní a odbornou způsobilost.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na osoby, které přicházejí do styku s jedy a žíravinami při výuce nebo při zaškolování pod přímým odborným vedením a dohledem, jestliže pracoviště je v takovém stavu a práce tak organizována, že jejich zdraví a bezpečnost nejsou ohroženy. Osoby pověřené odborným vedením a dohledem nad těmito osobami musí mít podle povahy práce potřebnou odbornou způsobilost.

(3) Přímo řídit zacházení s jedy může ten, kdo:

(4) Prodávat ostatní jedy v maloobchodě smějí pouze osoby, které mají odbornou způsobilost podle odstavce 3. Organizace je povinna zajistit doškolování těchto osob v problematice jedů jednou ročně, a to pracovníky, které určí v dohodě s krajským hygienikem.

(5) Pracovníci, kteří jsou činní při hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů jedy a nemají způsobilost podle odstavce 3 a pracovníci, kteří jsou činní v oboru ochranné desinfekce, dezinsekce a deratizace, musí absolvovat odborný kurs a úspěšně vykonat závěrečnou zkoušku; zkoušku musí opakovat nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od předchozí zkoušky uplynuly tři roky. Odborné kursy a závěrečné zkoušky organizuje a jejich náplň určuje organizace, popřípadě orgán, do jehož působnosti organizace patří, v dohodě s okresním, popřípadě krajským hygienikem.

(6) Ostatní pracovníci, kteří nejsou uvedeni v odstavcích 3 až 5 a jsou činní při zacházení s jedy nebo žíravinami, musí znát povahu a účinky látek nebo přípravků, s nimiž mají zacházet, způsoby zacházení s nimi, ochranná opatření, která je třeba dodržovat, a zásady první pomoci. Organizace je povinna zajistit, aby pracovníci byli s touto problematikou seznámeni před zahájením práce a aby jejich znalosti byly trvale doplňovány a nejméně jednou za rok kontrolovány. O seznámení, doplňování a kontrole znalostí organizace pořizuje zápis.

(7) Zdravotní způsobilost k práci s jedy se prokazuje výsledkem preventivní vstupní prohlídky a periodické prohlídky konané jednou za pět let, není-li stanoveno zvláštním předpisem jinak.¹⁵)

a) technickou normou látky nebo přípravku, popřípadě jejím návrhem, nebo jiným dokladem obsahujícím údaje o jejích technických vlastnostech a hlavních účelech použití;

b) údaji o chemickém složení látky nebo přípravku;

c) výsledky toxikologického zkoumání umožňujícími posouzení látky nebo přípravku, popřípadě údaji o zkušenostech s účinky na člověka získanými při používání látky nebo přípravku;

d) postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit nebo likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich vyskytuje.

a) hlavní hygienik České socialistické republiky organizaci, která požaduje dovoz zvláště nebezpečných jedů, popřípadě dovoznímu gestorovi,⁷)

b) krajský hygienik výrobci,

c) okresní hygienik, jestliže si to nevyhradil krajský hygienik, v ostatních případech.

a) druhy a množství zvláště nebezpečných jedů, s nimiž hodlá zacházet,

b) druh a způsob zamýšlené činnosti,

c) kde a v jakém nejvyšším množství budou zvláště nebezpečné jedy skladovány,

d) opatření, kterými bude zajištěna ochrana zdraví lidí,

e) opatření na ochranu zdravých životních podmínek, zejména způsoby zneškodnění exhalací a odpadních vod, způsoby likvidace pevných odpadů nebo zbytků a znečištěných obalů, popřípadě také opatření na ochranu zdravotní nezávadnosti poživatin a předmětů běžného užívání,

f) prohlášení o tom, že osoby, které přímo řídí zacházení se zvláště nebezpečnými jedy, mají způsobilost podle § 15,

g) opatření k zabezpečení zvláště nebezpečných jedů před odcizením nebo zneužitím.

a) organizace, které vyrábějí ostatní jedy, krajskému hygienikovi; na jeho žádost jsou povinny označit název a sídlo odběratelské organizace,

b) ostatní organizace okresnímu hygienikovi, popřípadě krajskému hygienikovi, pokud si to vyhradí.

a) hlavní účely, pro které je látka nebo přípravek určena, popřípadě též způsoby jejího použití,

b) specifikaci obalu látky nebo přípravku v souladu s ustanovením § 10,

c) postupy, kterými je možno látku nebo přípravek zdravotně nezávadným způsobem zneškodnit a likvidovat, včetně postupů pro likvidaci znečištěných obalů, a pro zneškodnění látky nebo přípravku v pevných, tekutých nebo plynných odpadech, pokud se v nich při používání též vyskytuje.

a) ukončil vysokoškolské studium ve studijním oboru lékařství, veterinární lékařství, farmacie nebo chemie, popřípadě v jiném studijním oboru na jiné vysoké škole, pokud absolvoval postgraduální studium ve specializaci průmyslové toxikologie a pokud jde o jiné odborné pracovníky ve zdravotnictví, speciální průpravu, v jejíž náplni je toxikologie, podle zvláštních předpisů,¹⁴) nebo

b) ukončil studium na jiné vysoké škole než je uvedeno pod písmenem a) nebo maturitní zkouškou ukončil studium na střední škole a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy, nebo

c) má jiné školní vzdělání než je uvedeno pod písmenem a) nebo b) a úspěšně vykonal zkoušku před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy; tuto zkoušku je povinen opakovat vždy nejpozději do konce kalendářního roku, v němž od vykonání předchozí zkoušky uplynulo pět let.

(1) Přihlášku ke zkoušce před komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy podává organizace, jejíž pracovník se má zkoušce podrobit. V přihlášce uvede jméno a příjmení pracovníka, datum narození, číslo občanského průkazu, vzdělání, předchozí praxi při práci s jedy, pracovní zařazení, práci (funkci), kterou má pracovník vykonávat, a názvy jedů, popřípadě jejich skupiny, s nimiž přijde do styku.

(2) Pracovník musí prokázat dostatečné znalosti o povaze a účincích jedů, o tom, jak se skladují a přepravují, o hygienických a bezpečnostních opatřeních při práci s nimi, o jejich zneškodňování a o zásadách první pomoci, jakož i znalosti právních předpisů a znalosti o technologii práce s jedy. Při zkoušce musí být přihlédnuto k povaze práce, kterou má pracovník vykonávat.

(3) O zkoušce se sepisuje záznam, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 tohoto nařízení. Kopie záznamu se odesílá organizaci, která přihlášku podala.

(4) O úspěšně vykonané zkoušce se vydá osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 tohoto nařízení. Osvědčení se zašle ve třech vyhotoveních organizaci, jejíž pracovník vykonal zkoušku; organizace jedno vyhotovení zašle okresní (obvodní) správě Sboru národní bezpečnosti, jedno vyhotovení doručí pracovníkovi.

(5) Zkouška smí být opakována nejvíce třikrát, nejdříve za dva měsíce a ke každé zkoušce je nutno podat novou přihlášku.

a) zajistit kontrolu, zda jedy nebo žíraviny, s nimiž zachází, neunikají do venkovního ovzduší, půdy a vody, proměřování jejich koncentrace podle pokynů orgánů hygienické služby a činit opatření k nápravě a zajistit prostředky pro likvidaci případné nehody (havárie) v životním a pracovním prostředí, způsobené jedy a žíravinami, s nimiž se na pracovištích zachází,

b) předložit návrh na konkrétní způsob zneškodňování nebo likvidaci nepotřebných zásob jedů a žíravin, pevných, tekutých a plynných odpadů obsahujících tyto látky nebo přípravky a obalů jimi znečištěných ke schválení okresnímu, popřípadě krajskému hygienikovi,

c) zneškodňovat nebo likvidovat nepotřebné zásoby jedů a žíravin, s nimiž zachází, jakož i pevné, tekuté a plynné odpady obsahující tyto látky nebo přípravky a obaly jimi znečištěné v souladu s postupy schválenými hlavním hygienikem České socialistické republiky,

d) vydávat ve vnitřním provozu zvláště nebezpečné jedy ze skladů jen na žádanku, podepsanou pracovníkem přímo řídícím zacházení se zvláště nebezpečnými jedy; nezpracované, popřípadě nepoužité zvláště nebezpečné jedy musí být po skončení směny vráceny do skladu nebo jinak spolehlivě zabezpečeny; množství vrácených zvláště nebezpečných jedů musí být evidováno.

(1) Organizace jsou povinny vydat pro pracoviště, kde se zachází s jedy a žíravinami, popřípadě pro jednotlivé druhy práce (technologie) pravidla,¹⁶) ve kterých musí být podle konkrétních podmínek stanovena potřebná bezpečnostní a ochranná opatření včetně opatření při nehodě (havarijní opatření). Tato pravidla schvaluje okresní hygienik, popřípadě krajský hygienik nebo hlavní hygienik České socialistické republiky v těch případech, kdy si to vyhradí.

(2) Pravidla musí obsahovat zejména:

b) výčet prostředků a zařízení, které budou při práci s jedy a žíravinami k dispozici pro ochranu lidí, pro účinné zneškodňování těchto látek i pro ochranu zdravých životních podmínek a pokyny pro první pomoc,

c) způsob, jakým smějí být jedy a žíraviny skladovány s jinými látkami, a to zejména s ohledem na možnost vývinu látek ještě nebezpečnějších nebo vzniku jiných nehod.

a) bezpečné způsoby zacházení s jedy a žíravinami a způsoby jejich zneškodňování včetně obalů po použití,

(3) Organizace jsou povinny prokazatelně seznámit s pravidly všechny osoby činné při zacházení s jedy a žíravinami a nejméně jednou ročně prověřovat znalost těchto pravidel. Pravidla musí být vyvěšena na pracovištích na viditelném a dostupném místě.

(1) Místnost, v níž se jedy skladují, musí být uzamčena, zabezpečena proti vloupání a nelze v ní skladovat omamné látky, psychotropní látky, léčiva, poživatiny, krmiva nebo výbušniny.

(2) Zvláště nebezpečné jedy lze skladovat v jedné místnosti s látkami nebo přípravky, které nejsou jedy s výjimkou látek uvedených v odstavci 1, jen jsou-li uloženy v uzamčené schránce určené výhradně pro skladování jedů. S ostatními jedy lze zvláště nebezpečné jedy skladovat v jedné místnosti, popřípadě v jedné schránce, jsou-li uloženy odděleně a je vyloučeno jejich vzájemné škodlivé působení nebo záměna a takový způsob skladování schválil orgán hygienické služby.

(3) Ostatní jedy lze skladovat společně s látkami nebo přípravky, které nejsou jedy, s výjimkou látek uvedených v odstavci 1, v jedné místnosti, popřípadě jedné schránce, jsou-li uloženy odděleně a je vyloučeno jejich vzájemné škodlivé působení nebo záměna.

(4) Jedy umístěné v cisternách nebo v obdobných velkokapacitních kontejnerech nebo obalech lze skladovat v uzavřených prostorách zabezpečených proti nepříznivým klimatickým podmínkám, proti škodlivému působení jedů na okolí a proti vniknutí nepovolaných osob do těchto prostor.

a) odejmout povolení vydaná podle § 5 tohoto nařízení, nejsou-li dodržovány stanovené nebo určené podmínky,

b) zakázat používání jedů a žíravin nebo výrobků jimi ošetřených k určitým účelům, popřípadě určit, že se jich smí používat jen k některým účelům zvláště vymezeným nebo jen za určitých podmínek,

c) zakázat používání jedů a žíravin organizacím a fyzickým osobám, nebo zakázat jejich používání na určitých pracovištích, zjistí-li při kontrole závažné závady,

f) stanovit zvláštní opatření pro zabezpečení a likvidaci odpadů obsahujících jedy.

d) nařídit přezkoušení odborné způsobilosti osob uvedených v § 15 odst. 3 až 6 komisí pro přezkoušení odborné způsobilosti pro práce s jedy,

e) zakázat osobám práci s jedy a žíravinami nebo řízení takové práce, jestliže zjistí, že tyto osoby z neznalosti, pro neukázněnost nebo v důsledku svého zdravotního stavu ohrožují při práci zdraví a životy jiných lidí nebo vlastní zdraví nebo život,

a) přesné označení objektu, kde bude hubení prováděno,

c) druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude použito; použití zvláště nebezpečných plynných jedů (např. kyanovodíku) musí být zvlášť vyznačeno,

b) výměru (kubaturu) objektu nebo místnosti, a jde-li o sklady, i druh skladovaného zboží,

(1) Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů v uzavřených objektech musí organizace oznámit orgánu hygienické služby nejméně 48 hodin před zahájením akce s výjimkou opatření k tlumení epidemií nebezpečných a velmi nebezpečných nákaz zvířat,¹⁸) kdy postačí učinit oznámení do zahájení akce. V oznámení organizace uvede:

f) dobu působení a dobu jíž bude potřeba k provedení celé akce,

d) potřebné přípravné práce a dobu potřebnou k jejich provedení,

h) název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště odpovědného pracovníka.

g) bezpečnostní opatření, která budou provedena,

e) den a hodinu započetí vlastní akce,

b) druh, přibližné množství a koncentraci jedů, jichž bude použito,

c) škůdce, proti němuž bude jedu použito,

(2) Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování dalších škodlivých činitelů na jiných místech, než je uvedeno v odstavci 1, musí organizace oznámit orgánu hygienické služby a místnímu (městskému) národnímu výboru, v jehož obvodu bude těchto jedů použito, nejméně 48 hodin před zahájením akce, s výjimkou případů náhlého napadení porostů nebezpečnými škůdci a chorobami, kdy postačí učinit oznámení do zahájení akce. Při letecké aplikaci organizace oznámí akci písemně. V oznámení organizace uvede:

a) přesné označení místa, kde bude akce prováděna, a způsob provádění,

e) předpokládané trvání akce,

d) den a hodinu zahájení akce,

f) bezpečnostní opatření, která budou provedena,

g) název a sídlo provádějící organizace a jméno a bydliště odpovědného pracovníka.

(3) Použití jedů k hubení škodlivých živočichů, rostlin a mikroorganismů a potlačování jiných škodlivých činitelů v uzavřených objektech nebo na jiných místech určených pro zvířata, potraviny, suroviny živočišného původu nebo krmiva musí organizace oznámit též orgánu veterinární správy.¹⁹)

(4) Do lhůty 48 hodin podle odstavců 1 a 2 se nezapočítávají dny pracovního klidu. Akce mohou být zahájeny jen tehdy, nestanovil-li orgán hygienické služby nebo orgán veterinární správy nejméně 24 hodiny před zahájením akce jinak. Orgán hygienické služby a orgán veterinární správy může mimo to stanovit pro práci zvláštní podmínky.

(5) Akce uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být prováděny pouze podle pracovních postupů, popřípadě podle technologických předpisů schválených orgánem hygienické služby.¹⁷)