ZJIŠŤOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU V NĚKTERÝCH ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH
Průměrný výdělek před vznikem škody způsobené pracovním úrazem

(1) Pro účely náhrady mzdy za dovolenou na zotavenou se používá průměrný denní výdělek (§ 7 odst. 1).

(2) Pro účely náhrady mzdy za dovolenou na zotavenou pracovníků v dopravě nebo spojích, kteří čerpají dovolenou v kalendářních dnech,¹⁰) se průměrný výdělek připadající na jeden kalendářní den zjišťuje z počtu kalendářních dnů v rozhodném období, sníženého o dny omluvené nepřítomnosti v práci a zameškané pro vazbu. Dny, které se takto odečítávají, se uvádějí v kalendářních dnech bez ohledu na to, za kolik dnů byla poskytnuta náhrada mzdy; přitom se postupuje obdobně podle § 9.

(1) Při zjišťování průměrného výdělku u pracovníků v obchodních organizacích se postupuje podle § 2 až 11, § 12 odst. 1 a § 13, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Stejně jako při vzniku pracovního poměru se posuzuje rozhodné období u pracovníků odměňovaných

(3) U pracovníků odměňovaných smíšenou podílovou nebo smíšenou úkolovou mzdou se pro účely zjištění průměrného výdělku používá místo měsíční základní mzdy pevná část mzdy stanovená podle obecně závazných mzdových předpisů.

(4) U obchodněprovozních pracovníků, s výjimkou pracovníků závodních a školních stravovacích a ubytovacích zařízení, a u technickohospodářských pracovníků a dělníků, kteří pracují v kolektivu s obchodněprovozními pracovníky a jsou spolu s nimi odměňováni kolektivně, se

(1) Průměrným výdělkem pracovníka pro účely náhrady škody a pro určení náhrady mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru je, pokud není dále stanoveno jinak, průměrný výdělek zjištěný podle § 2 až 11, § 13 a 14 s tím, že se do základu pro jeho výpočet zahrnují i podíly na hospodářských výsledcích nebo doplňkové odměny členů výrobních družstev, a roční odměny (roční prémie) vedoucím pracovníkům, i když se jejich výše stanoví procentní sazbou z předpokládaného ročního základního platu a za dobu nepřítomnosti v práci se nekrátí; pokud nebyly zúčtovány, zahrnou se do základu pro výpočet průměrného výdělku ve skutečně dosažené, popřípadě v pravděpodobné výši.

(2) Pro účely náhrady škody se průměrný hrubý měsíční výdělek zjišťuje u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou vynásobením průměrného hodinového (denního) výdělku včetně případné mzdy za práci přesčas a příplatku za ni, průměrným počtem pracovních hodin (dnů) připadajících na jeden měsíc z celkového počtu pracovních hodin (dnů) v roce. U pracovníků odměňovaných měsíční mzdou se k měsíční základní mzdě připočítá průměr ostatních složek mzdy připadající na jeden měsíc zjištěný podle věty první.

(3) Podle odstavce 2 se u pracovníků s týdenní pracovní dobou rozvrženou na pět pracovních dnů průměrný hodinový výdělek vynásobí, činí-li týdenní pracovní doba

(4) Pro účely náhrady za ztrátu na výdělku a v dalších případech, kdy se pro účely náhrady škody vychází z průměrného měsíčního čistého výdělku pracovníka, se tento výdělek zjišťuje z hrubého průměrného měsíčního výdělku (odstavce 2 a 3) odečtením daně ze mzdy podle sazby příslušné pro pracovníka v měsíci, v němž vznikl nárok na náhradu; stejně se postupuje, vychází-li se z průměrných výdělků spolupracovníků.

a) smíšenou podílovou nebo smíšenou úkolovou nebo kolektivní podílovou mzdou, dojde-li u nich k trvalé změně tarifní třídy, spojené se změnou základního platu,

b) individuální podílovou mzdou při změně procenta podílu z dosažené tržby, došlo-li k ní pro změnu tarifní (osobní) třídy pracovníka.

a) průměrný výdělek zjišťuje stejně jako u pracovníků odměňovaných hodinovou mzdou,

b) při změně způsobu odměňování v souvislosti s přechodem na smíšenou nebo podílovou mzdu z jiné mzdové formy a naopak rozhodné období neposuzuje stejně jako při vzniku pracovního poměru.

a) 42 1/2 hodiny, 184,79 hodinami,

b) 41 1/4 hodiny, 179,35 hodinami,

c) 40 hodin, 173,92 hodinami,

d) 36 hodin, 156,53 hodinami;

a) po dobu přípravného období odměna, která mu přísluší podle příslušných právních předpisů, včetně hodnoty ubytování a stravování poskytnutých zcela nebo zčásti bezplatně,

b) po dobu odborného rozvoje, kdy nemohl konat v rámci praktického vyučování produktivní práci, čistý výdělek, kterého v této době průměrně dosáhli v organizaci při výkonu produktivních prací ostatní žáci téhož učebního nebo studijního oboru,

c) ode dne, kdy měla skončit jeho příprava pro povolání v učebním nebo studijním oboru, průměrný výdělek pracovníků vykonávajících v organizaci práci toho druhu, pro kterou byl žák připravován.

a) u žáka gymnázia průměrný výdělek, kterého by tento žák mohl dosáhnout v povolání vykonávaném po získání úplného středního vzdělání,

b) u žáka střední odborné školy průměrný výdělek, kterého dosahují kvalifikovaní pracovníci v povolání, pro které se žák připravoval,

c) u studenta vysoké školy průměrný výdělek, kterého by tento student mohl dosáhnout v povolání vykonávaném po získání vysokoškolského vzdělání.

(1) Při zjišťování průměrného výdělku před vznikem škody způsobené nemocí z povolání se postupuje podle § 17 až 23.

(2) U pracovníka, který byl pro ohrožení nemocí z povolání nebo pro dosažení nejvyšší přípustné expozice převeden na jinou práci¹⁶) a u něhož byla nemoc z povolání zjištěna teprve po tomto převedení, se vychází při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku, pokud je to pro pracovníka výhodnější, z průměrného výdělku zjištěného naposled přede dnem převedení na jinou práci. Totéž platí, byla-li na jinou práci převedena žena z důvodu těhotenství nebo mateřství (§ 153 zákoníku práce).

a) u žáků středních odborných učilišť nebo zvláštních odborných učilišť odměna, která jim přísluší podle právních předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků středních škol připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech,

c) u studentů vysokých škol nejvyšší částka prospěchového stipendia, která může být přiznána těmto studentům podle právních předpisů o poskytování stipendií a příspěvků studentům vysokých škol.

b) u žáků gymnázií nebo středních odborných škol nejvyšší odměna, která přísluší žákům středních odborných učilišť v přípravném období podle právních předpisů o finančním a hmotném zabezpečení žáků v přípravném období,