1. Každý stát, který je stranou této Úmluvy, přijme opatření nezbytná k založení své jurisdikce v případě kteréhokoli z trestných činů uvedených v článku 1, který byl spáchán:

a) na jeho území nebo na palubě lodi nebo letadla registrovaných v tomto státě,

b) kterýmkoli jeho státním občanem nebo, považuje-li to tento stát za příslušné, těmi osobami bez státní příslušnosti, které mají své obvyklé bydliště na jeho území,

c) k tomu, aby tento stát donutil k jakémukoli činu nebo aby se jakéhokoli činu zdržel, nebo

d) vůči rukojmí, které je státním občanem tohoto státu, jestliže tento stát považuje přijetí opatření za vhodné.