Povolování hornické činnosti
Vstup na cizí nemovitosti
Řízení o povolení hornické činnosti

(1) Vyhledávání a průzkum ložisek důlními díly včetně zajištění nebo likvidace těchto důlních děl povoluje ve stanovených případech obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace předepsanou dokumentaci.

(2) Český báňský úřad stanoví obecně závazným právním předpisem, ve kterých případech při vyhledávání a průzkumu ložisek důlními díly je třeba povolení obvodního báňského úřadu, postup při vydávání tohoto povolení a povolení k zajištění nebo likvidaci těchto důlních děl, jakož i předepsanou dokumentaci.

(1) Otvírku, přípravu a dobývání výhradních ložisek⁷) povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán otvírky, přípravy a dobývání a předepsanou dokumentaci. Bez povolení obvodního báňského úřadu nesmí být otvírka, příprava a dobývání zahájeny.

(2) Plány otvírky, přípravy a dobývání se vypracovávají pro celé výhradní ložisko nebo pro jeho ucelenou část; jde-li o nově budované nebo rekonstruované doly nebo lomy, mohou se tyto plány vypracovat postupně podle jednotlivých etap prací na otvírce, přípravě nebo dobývání. Součástí plánu otvírky, přípravy a dobývání je vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných důlních škod a na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání výhradního ložiska. Současně musí být předložen návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a návrh na časový průběh jejich vytvoření.^8a)

(3) Při dobývání výhradních ložisek se mohou používat jen dobývací metody, které zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu, hospodárné dobývání, požadovanou výrubnost a přípustný stupeň znečištění. Druhy dobývacích metod a rozsah jejich použití musí být uvedeny v plánech otvírky, přípravy a dobývání. Nové dobývací metody musí organizace vyzkoušet a vyhodnotit; do technologie dobývání je smí zavést jen se souhlasem obvodního báňského úřadu.

(4) Při dočasném zastavení provozu v dole nebo lomu je organizace povinna provést jejich zajištění tak, aby bylo možno dobývání ložiska obnovit. Zastavení provozu oznámí organizace obvodnímu báňskému úřadu. Neprovede-li organizace zajištění a je-li ohrožena bezpečnost nebo zdraví lidí nebo další dobývání ložiska, nařídí obvodní báňský úřad zajištění dolu nebo lomu na náklady organizace.

(5) Při trvalém zastavení provozu v dole nebo lomu je organizace povinna provést jejich likvidaci nebo předložit obvodnímu báňskému úřadu projekt jejich jiného využití. Neprovede-li organizace likvidaci a je-li ohrožena bezpečnost nebo zdraví lidí, obvodní báňský úřad nařídí provedení likvidace na náklady organizace.

(6) Zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán zajištění nebo likvidace. Obvodní báňský úřad zajištění nebo likvidaci hlavních důlních děl a lomů organizaci nařídí, nejde-li o případy uvedené v odstavcích 4 a 5, též pokud organizace nepodá žádost o povolení do 3 měsíců od skončení dobývání nebo přerušení činnosti.

(7) Hlavními důlními díly se podle tohoto zákona rozumí všechna důlní díla, která vyúsťují na povrch, a důlní díla otevírající výhradní ložisko nebo jeho ucelenou část.

(8) Podrobnosti o postupu při povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek, při zajištění důlních děl a lomů a likvidaci hlavních důlních děl a lomů, jakož i předepsanou dokumentaci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.

(9) Při změně plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu zajištění nebo likvidace je účastníkem řízení pouze žadatel, pokud nejsou ohrožena práva a plnění povinností jiných osob a nezmění se okruh osob dotčených nebo ohrožených hornickou činností. K plánu otvírky nebo jeho změně vydávají dotčené orgány závazné stanovisko^8c).

(1) Zvláštní zásahy do zemské kůry²) povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace předepsanou dokumentaci.

(2) Pokud by se zvláštním zásahem do zemské kůry mohlo znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska jiné organizace, je nutné k žádosti připojit vyjádření této organizace.

(3) Podrobnosti o postupu při povolování zvláštních zásahů do zemské kůry a předepsanou dokumentaci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.

(1) Zajištění nebo likvidaci starých důlních děl³) povoluje obvodní báňský úřad. Se žádostí o povolení předkládá organizace plán zajištění nebo likvidace starých důlních děl a předepsanou dokumentaci.

(2) Podrobnosti o plánu zajištění a likvidace a o postupu při povolování zajištění a likvidace starých důlních děl, jakož i předepsanou dokumentaci stanoví Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem.

(1) Důlně měřická a geologická dokumentace¹⁰) musí zahrnovat zejména údaje o ložisku, všechna důlní díla, odvaly, výsypky a odkaliště, jakož i povrchovou situaci v rozsahu celého dobývacího prostoru; je-li možno očekávat vzhledem k úložním poměrům ložiska účinky dobývání i mimo hranice dobývacího prostoru, musí důlně měřická a geologická dokumentace obsahovat povrchovou situaci i v dosahu těchto účinků. Jsou-li důlní díla nebo zařízení umístěna mimo dobývací prostor, musí dokumentace zahrnovat i tato díla nebo zařízení.

(2) Chybí-li důlně měřická nebo geologická dokumentace, popřípadě jsou-li neúplné nebo jsou-li v nich závady, může obvodní báňský úřad nařídit vyhotovení nebo doplnění těchto dokumentací na náklad organizace.

(3) Po ukončení činnosti podle § 2 předá organizace do 12 měsíců obvodnímu báňskému úřadu dvě vyhotovení závěrečné zprávy a evidenční listy hlavních důlních děl a důlně měřickou a geologickou dokumentaci, které mohou být uloženy trvalým způsobem na technickém nosiči dat.

(4) Po zrušení dobývacího prostoru předá do 2 měsíců příslušný obvodní báňský úřad jedno vyhotovení závěrečné zprávy, evidenční listy hlavních důlních děl a měřickou a geologickou dokumentaci České geologické službě.

(1) Při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, jakož i při úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, při zřizování, zajišťování důlních děl a lomů, nebo likvidaci hlavních důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, při zřizování a provozu odvalů, výsypek a odkališť, při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl, jakož i při kontrole nebo údržbě zlikvidovaných důlních děl, a při zvláštních zásazích do zemské kůry jsou pracovníci orgánů a organizací oprávněni v nezbytném rozsahu, po předchozím oznámení vlastníkovi (správci, uživateli), vstupovat na cizí nemovitosti, provádět obhlídku, popřípadě zaměření a používat je ke zřizování a udržování měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení.

(2) Orgány a organizace za účelem výkonu oprávnění podle odstavce 1 mohou též v nezbytném rozsahu, pokud tak neučiní na jejich žádost a na jejich náklad v přiměřené lhůtě vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, provést na vlastní náklad nezbytné úpravy půdy, odvětvit a odstraňovat porosty překážející obhlídce a používání měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení.

(3) Při výkonu oprávnění podle odstavců 1 a 2 jsou orgány a organizace povinny dbát, aby co nejméně zasahovaly do práv a právem chráněných zájmů vlastníků (správců, uživatelů) nemovitostí.

(4) Vlastníci (správci, uživatelé) nemovitostí jsou povinni strpět umístění měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení na nemovitostech a zdržet se všeho, co by je mohlo zničit, poškodit nebo učinit nepouživatelnými.

(5) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy,¹¹) podle kterých je provádění činností uvedených v odstavcích 1 a 2 vyloučeno, omezeno nebo vázáno na zvláštní souhlas nebo povolení.

(1) Na náhradu škody způsobené činností podle § 15 odst. 1 a 2 se vztahují obecné předpisy o náhradě škody,¹²) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Orgány a organizace jsou povinny po ukončení činností podle § 15 odst. 1 a 2 uvést neprodleně použité nemovitosti do předešlého stavu a uvědomit o tom vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti.

(3) Pokud není možné nebo hospodářsky účelné nahradit způsobenou škodu uvedením do předešlého stavu, má vlastník (správce, uživatel) nemovitosti právo na náhradu škody v penězích.

(4) Je-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti činnostmi podle § 15 odst. 1 a 2 podstatně omezen v obvyklém užívání nemovitosti, má též právo, aby mu orgán nebo organizace, pro kterou se činnost provádí nebo zařízení zřizují, poskytly za toto omezení přiměřenou jednorázovou náhradu. Toto právo lze uplatnit u orgánu nebo organizace do jednoho roku ode dne doručení oznámení o ukončení činností, jinak právo zaniká. Spory o jednorázovou náhradu rozhoduje krajský úřad, v jehož správním obvodu je nemovitost. Působnost stanovená krajskému úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.

(1) Žádost o povolení hornické činnosti podle § 9 až 11 a § 13 předkládá organizace s předepsanou dokumentací a doklady nejpozději 3 měsíce před plánovaným zahájením prací obvodnímu báňskému úřadu.

(2) Pokud jsou hornickou činností ohroženy právem chráněné objekty a zájmy, musí být se žádostí předloženy doklady o vyřešení střetů zájmů.

(3) Doložení vyřešení střetů zájmů k nemovitostem dotčeným hornickou činností podle odstavce 2 není potřeba, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro záměr stanoven účel vyvlastnění.

(4) Neposkytuje-li předložená žádost a dokumentace dostatečný podklad k posouzení navrhované hornické činnosti nebo není-li žádost o povolení hornické činnosti podle § 10 v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území a dobývacího prostoru, vyzve obvodní báňský úřad organizaci, aby žádost ve stanovené lhůtě doplnila, popřípadě uvedla do souladu s těmito rozhodnutími; obdobně postupuje, pokud žádost neobsahuje všechny doklady o vyřešení střetů zájmů.

(5) Obvodní báňský úřad rozhodne o žádosti nejpozději do 2 měsíců od jejího podání, popřípadě od jejího doplnění podle odstavce 3.

(6) Obvodní báňský úřad zastaví řízení o povolení hornické činnosti, pokud žádost nebyla doplněna ve lhůtě stanovené podle odstavce 3.

(1) Účastníky řízení o povolení hornické činnosti jsou žadatel, právnické a fyzické osoby, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením dotčeny, a obec, v jejímž územním obvodu má být hornická činnost vykonávána.

(2) Povolení hornické činnosti podle odstavce 1 vydává obvodní báňský úřad na základě řízení spojeného s místním šetřením; náklady na znalecké posudky, které jsou potřebné v řízení, uhradí žadatel.

(3) Obvodní báňský úřad oznámí zahájení řízení dotčeným orgánům státní správy a účastníkům řízení nejpozději 10 dnů před ústním jednáním, popřípadě místním šetřením. Současně je upozorní, že svoje stanoviska nebo námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, popřípadě při místním šetření, jinak že se k později podaným stanoviskům nebo námitkám nemusí přihlédnout. Pokud některý z orgánů státní správy potřebuje v odůvodněných případech k řádnému posouzení věci delší dobu, obvodní báňský úřad na jeho žádost stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.

(1) Řízení o povolení hornické činnosti otvírky, přípravy a dobývání kritických nerostů se zahajuje na žádost organizace. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

(2) Obvodní báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti pro dobývání kritického nerostu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.

(3) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k žádosti o povolení hornické činnosti pro dobývání kritického nerostu.

(4) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(5) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení dobývacího prostoru, se nepřihlíží.

(6) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání kritických nerostů se přiměřeně použijí ustanovení § 17 a 18.

(1) K řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska strategického významu je příslušný Český báňský úřad.

(2) Řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu se zahajuje na žádost organizace. Náležitosti žádosti a její přílohy stanoví Český báňský úřad vyhláškou.

(3) Český báňský úřad bezodkladně zašle žádost o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu dotčeným orgánům a oznámí zahájení řízení účastníkům. Zároveň s oznámením zahájení řízení nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.

(4) Dotčený orgán není oprávněn prodloužit lhůtu pro vydání závazného stanoviska nebo vyjádření k žádosti o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu.

(5) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu dotčené orgány oznámí svá závazná stanoviska nebo vyjádření ve lhůtě 30 dní. Nevydá-li dotčený orgán závazné stanovisko nebo vyjádření ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek. Ustanovení věty druhé tohoto odstavce se neuplatní na jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(6) Účastníci řízení jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy nejpozději na ústním jednání. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, v řízení o stanovení chráněného ložiskového území nebo v řízení o stanovení dobývacího prostoru, se nepřihlíží.

(7) V řízení o povolení hornické činnosti pro dobývání ložiska strategického významu se přiměřeně použijí ustanovení § 17 a 18.

(8) Neobsahuje-li rozklad proti rozhodnutí vydanému v řízení o povolení otvírky, přípravy a dobývání ložiska strategického významu údaj o tom, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo, k odstranění tohoto nedostatku správní orgán podatele nevyzývá. Neodstranil-li podatel tento nedostatek před uplynutím lhůty pro podání rozkladu, přezkoumává předseda Českého báňského úřadu pouze soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy.

(9) Jestliže rozklad směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá si předseda Českého báňského úřadu potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu příslušnému k vydání závazného stanoviska. Vyjádření správního orgánu prvního stupně se nevyžaduje. Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. Lhůtu pro potvrzení nebo změnu závazného stanoviska nelze prodloužit. Po dobu vyřizování žádosti o potvrzení nebo změně závazného stanoviska lhůta pro vydání rozhodnutí o rozkladu neběží.

(10) Jestliže předseda Českého báňského úřadu dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní. Rozhodnutí v řízení o rozkladu vydá předseda Českého báňského úřadu ve lhůtě 30 dnů. Lhůtu pro řízení o rozkladu nelze prodloužit.