4. V § 5 odst. 3 zní:
„(3) Vedoucí místních výkupních zařízení, výkupčí a organizace pověřené podle odstavce 2 jsou povinni
a) vystavovat občanům a organizacím potvrzení o množství, druhu a jakosti odevzdané divočiny koželužské a kožešnické a o zaplacené ceně; u ostatních věcí odevzdávaných k výkupu jsou povinni potvrzení vystavit na žádost občana nebo organizace nebo uloží-li tuto povinnost vnitřní předpis vykupující organizace;
b) vyžadovat prokázání totožnosti od občanů, kteří odevzdávají k výkupu věci, jež obvykle nejsou ve vlastnictví občanů, nebo věci ve značně velkém množství; neprokáže-li občan svou totožnost, nabízené věci se nevykoupí.“.